Ing. Zdeněk Morávek - strana 48

Dar občanskému sdružení/nezisková organizace dotaz č. 1375/11 Ing. Zdeněk Morávek Nezisková organizace, občanské sdružení, obdržela dar v nepeněžní formě. Darem byla hodnota dopravy, kterou pro účel námi pořádané kulturní...

V tomto příspěvku bych chtěl navázat na příspěvek z předchozího čísla tohoto periodika a věnovat se ještě problematice využívání vozidel zaměstnanců se zaměřením na daňové hledisko. Tomuto tématu jsme se ve zmiňovaném příspěvku nevěnovali vůbec.

Školení a kvalifikační dohoda JUDr. Jitka Kocianová Ing. Zdeněk Morávek Je možné v případě účasti zaměstnance na školení uzavřít s ním kvalifikační dohodu? Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,...

V následujícím příspěvku se budeme věnovat problematice daňových souvislostí používání automobilu v případě neziskových subjektů, a to zejména z pohledu daně z příjmů. Je zcela zřejmé, že u neziskových subjektů nebude tato problematika tak významná a častá jako u podnikatelských subjektů, nicméně i v praxi těchto poplatníků se tato problematika, zejména v souvislosti s doplňkovou (podnikatelskou) činností, objevuje.

Často se setkáváme, že u parkovného z parkovacích automatů provozovaných městy není uplatněná DPH. Jde tedy v těchto případech o výkon v oblasti veřejné správy?

V letošním roce se opět stalo více populární téma švarcsystému, tedy postupu, kdy určitý ekonomický subjekt zajišťuje uskutečňování některých činností nikoliv svými zaměstnanci, ale podnikajícími fyzickými osobami. Tento postup přináší, zejména z pohledu subjektu, který tyto činnosti zajišťuje, celou řadu výhod, z nichž hlavní je zřejmě úspora na pojistném odváděném zaměstnavatelem. Ale není to jediným důvodem, pominout nelze určitě mnohem jednodušší ukončení smluvního vztahu, než kdyby se jednalo o zaměstnance, mnohem nižší administrativní zátěž, nevyplácení odstupného a celá řada dalších, vyplývajících zejména z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP"), chránících zaměstnance vůči zaměstnavateli.

Měl bych dotaz k DPH, zda by šlo zhruba vymezit, co vše lze zařadit pod výkony v oblasti veřejné správy (§ 5 odst. 3). Odkaz je na zákon o správních poplatcích. Lze např. pod výkony v oblasti veřejné správy zařadit i výkony za činnosti, které jsou hlavní činností u např. městem zřízené příspěvkové organizace na provoz sportovního zařízení.

Prosím o radu. SVJ nevytváří zisk, účtuje o zálohách od vlastníků na provoz a zálohy se vyúčtují, přeplatky nebo nedoplatky se vyrovnají ve vyúčtování. SVJ si zřídila spořící účet a na základě rozhodnutí shromáždění úrok převádí do FO, kde tyto prostředky vyčerpá na opravy a údržbu domu. Pronajímá anténu pro T-Mobile a rovněž pronájem na základě odsouhlasení shromáždění převede prostředky do FO, kde jsou použity výhradně na opravy a údržbu domu. SVJ čerpalo úvěr na zateplení panelového domu a dostalo přidělenou státní dotaci na úroky z úvěru. Úroky byly placeny z FO, tak i dotace byla vráceno do FO. Jelikož všechny prostředky jdou do FO a následně na opravy a údržbu, jak se na to bude pohlížet z daňového hlediska a jak byste postupovali při zaúčtování (prosím o uvedení příkladu), aby společnost nemusela podávat daňové přiznání a neplatila daň z příjmu, protože se prostředky ihned vyčerpají. Vlastně se nic nevyplácí. Na jednoho vlastníka vyjde částka z těchto příjmů ročně 1 300 Kč.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se zabývali daňovými aspekty technického zhodnocení majetku u vybraných účetních jednotek. V následujícím příspěvku bychom blíže rozebrali účetní aspekty této problematiky.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice technického zhodnocení majetku (dále jen „TZ"), a to jak z daňového tak i účetního pohledu. Výklad bych zaměřil zejména na vybrané účetní jednotky, které se s touto oblasti ve své praxi také poměrně často setkávají. Rozhodnutí, zda se jedná o TZ či opravu nebo údržbu, patří mezi nejsložitější v daňové i účetní praxi, ovšem toto posouzení má potom rozhodující dopad na daňové posouzení a účetní zachycení tohoto případu.

V následujícím příspěvku bych chtěl uvést přehled příjmů osvobozených od daně z příjmů právnických osob, které se mohou v praxi neziskových poplatníků nejčastěji vyskytnout. Pokud se jedná o příjmy osvobozené od daně, znamená to, že sice předmětem daně z příjmů jsou, ale zpravidla za splnění určitých podmínek se z nich daň z příjmů neplatí. Tyto příjmy jsou součástí výsledku hospodaření, který se uvádí na řádku č. 10 daňového přiznání, tyto příjmy či výnosy budou vyloučeny na řádku č. 110 daňového přiznání. Náklady či výdaje vynaložené na tyto příjmy či výnosy však musí být současně ze základu daně vyloučeny, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP").

Zemědělské družstvo vede podvojné účetnictví a je plátce DPH. V roce 2005 jsme koupili od dodavatele mléčnou kvótu za pořizovací cenu 210 000 Kč, která byla za tuto cenu zařazena do dlouhodobého nehmotného majetku (dále jen „DNM“) na účet 017 000. Kvótu jsme ale neodepisovali. V letošním roce nám byla kvóta ( jak nakoupená, tak přidělená SZIF) odejmuta z důvodu ukončení chovu dojných krav. Nakoupenou kvótu potřebujeme vyřadit z DNM a nevíme, zda je to možné daňově nebo nedaňově.

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice odměn za výkon funkce v neziskových subjektech a organizacích, a to zejména v souvislostech zdravotního a sociálního pojištění. V této oblasti došlo od roku 2012 k řadě podstatných změn, téma příspěvku tak bude zpracováno zejména s ohledem na tyto změny.

Nezisková organizace a DPH dotaz č. 936/2011 Ing. Zdeněk Morávek Nezisková organizace – sportovní činnost (zatím neplátce DPH, vedoucí účetnictví) má příjmy z reklamy, sponzorské finanční dary, dotace na...

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat daňovému a souvisejícímu posouzení příjmů, které plynou neziskovým subjektům z pronájmu bytů. Zejména v případě příspěvkových organizací zřízených územně samosprávnými celky (dále jen „ÚSC") je poměrně častá situace, že tyto organizace mají takovýto majetek předaný k hospodaření a ten dále pronajímají např. svým zaměstnancům, případně třetím osobám. V neposlední řadě bych chtěl také zmínit problematiku pronajímání bytů ze strany fyzických osob, a to zejména v souvislosti s blížícím se termínem podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2011, protože řada zaměstnanců či představitelů neziskových subjektů může samozřejmě být v pozici pronajímatelů těchto nemovitostí.

Přijaté dary u poplatníka, který provozuje zdravotnické zařízení dotaz č. 1148/11 Ing. Zdeněk Morávek Nezisková organizace provozuje zdravotnické zařízení a postupuje při posuzování příjmů podle § 18 odst. 15...

Společnost s ručením omezeným založila nadační fond a následně od nadačního fondu obdržela příspěvek na svou činnost. Je tento příspek příjmem společnosti a musí se zdanit?

Jsme právnická osoba města a obdrželi jsme dotaci z prostředků EU na propagaci akcí a na mzdy naší kulturní organizace. Peníze obdržíme až po třech letech po konečném vyúčtování, nicméně každý rok máme dílčí rozpočet na jednotlivá čerpání. K 31.12.2011 jsme tedy provedli předpis dlouhodobé pohledávky: 941.0300 / 999.0941 a za rok 2011 dílčí čerpání: 388.0300 / 671.0800 postupovali jsme správně?

Protože se blíží doba podávání daňových přiznání k dani z příjmů, chtěl bych na konkrétním příkladu ukázat postup při vyplnění tohoto přiznání v případě neziskové právnické osoby. V praxi bývají s vyplňováním u neziskových poplatníků problémy, často nejsou daňová přiznání vyplňována a překládána vůbec, i když by podle související právní úpravy být podávána měla.

Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitostí se použije sazba daně pro zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Otázkou je, jak takové plošné stavby zdaňovat u developerské společnosti. Developer, který např. postavil bytový dům má tyto pozemky v majetku a to jako dlouhodobý hmotný majetek a nebo jako zásoby. Takovéto pozemky prodává spolu s byty, např. jako parkovací stání nebo spoluvlastnický podíl na pozemku s chodníkem apod. Za striktního výkladu GFŘ (viz. informace č.j. 34100/11-3310-010560) by se i tyto pozemky se zpevněnou plochou (za splnění ostatních podmínek) zdaňovaly sazbou podle § 6 odst. 2 písm. a), protože jsou obchodním majetkem podnikatele - u právnické osoby veškerý majetek. Totéž by pak platilo i u jiného podnikatelského subjektu, který by pozemek nakoupil pouze za účelem jeho dalšího prodeje bez vlastního využití k podnikání. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení tohoto názoru.