Ing. Zdeněk Morávek - strana 5

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Je nějak omezen limit pro pohoštění (občerstvení) zaměstnanců při kulturních akcích? Dříve jsme měli v zásadách FKSP, že můžeme v rámci kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných aktivit poskytnout zaměstnancům pohoštění do výše Kč 300 na osobu a akci a že se toto vztahuje i na nepracující důchodce. Můžeme vzhledem k velkému nárůstu cen zvýšit tuto částku např. na Kč 500? 

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice DPH ve zdravotnictví - jedná se o specifickou, ale poměrně složitou oblast. Cílem článku je vysvětlit základní principy a pravidla.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Víme, že na sklad se má zapisovat materiál v pořizovací ceně, ale předpokládáme, že určité zaokrouhlení z důvodu odepisování jen ve 2 desetinných místech je možné. Uvedu příklad. Nakoupíme např. xerografický papír, 50 balíků za Kč 5.989,45 = 119,709 za balík. Prosím můžeme zaúčtovat následujícím způsobem. 50 balíků x 120 = 6.000 Dáme na sklad (rozdíl Kč -10,55 dáme do spotřeby materiálu.) Je tento způsob možný? Nebo je lepší varianta zaúčtovat např. 49 balíků za Kč 120 a jeden balík za Kč 109,45? 

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH (nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely zde existuje nějaké osvobození) a jaké máme další povinnosti např. stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Příspěvková organizace (základní škola) v roce 2021 skončila se ztrátovým hospodářským výsledkem (i po použití rezervního fondu). Musí v roce 2022 skončit se ziskovým hospodařením minimálně v hodnotě předchozí ztráty a to pak zaúčovat (např. po schválení zřizovatele převedením do rezervního fondu a pak úhradou ztráty z předchozích let)? Nebo je to jinak? Nebo lze tuto ztrátu účtovat už přímo v průběhu roku 2022? V případě, že škola vytvoří zisk a překročí hodnotu 300 000 Kč musí platit daň (zisk nebude z povolené doplňkové činnosti)?

Je možné, aby s. r. o. (netvoří FKSP) poskytla svému zaměstnanci, resp. koupila (nabila) kartičku za 5 000 Kč na půl roku do bazénu a tyto částku si dala do nedaňových nákladů a zároveň tata částku by byla u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů? Na toto nemá s. r. o. vytvořenou žádnou kolektivní smlouvu či něco takového. Je možno jednoduše řečeno přijít do bazénu, koupit kartičku, dobít jí z účtu s. r. o. a dát ji zaměstnanci bez nějakých dalších podmínek (vnitřní směrnice)? Jaké pak bude účtování u s. r. o. nákupu, resp. dobití kartičky a její předání zaměstnanci?

Jaký je správný postup zaúčtování, pokud příspěvková organizace zřízená obcí (základní škola), hradí svému zaměstnanci (paní učitelce) z FKSP příspěvky na penzijní připojištění (hradí celou částku - může to tak být?). Jak správně zaúčtovat platbu do penzijního fondu + bankovní poplatek. Z pohledu zaměstnance jak pak tedy příspěvek na penzijní připojištění osvobozen od daně z příjmů v částce 50 000 Kč?

Je již schválen pro rok 2023 obrat pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč nebo schvalovacím procesem zatím neprošel? Započítává se do obratu příspěvkové organizace, základní školy zřízené obcí, příjem za pronájem tělocvičny? ZŠ pronajímá tělocvičnu jak soukromým osobám (fyzickým osobám jednotlivcům či skupinkám), tak i např. T.J. Sokolu (jaké úplaty se do obratu zahrnují, resp. nezahrnují?

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali změny právních předpisů, ke kterým došlo v roce 2022 a mohou se týkat daňové, účetní, právní a související oblasti veřejně správy a neziskové sféry. Věnovali bychom se také metodickým a výkladovým materiálům zveřejněným Ministerstvem financí ČR a Finanční správou ČR.

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali změny právních předpisů za období od letošního května do současné doby. Věnovali bychom se také zajímavým materiálům a informacím zveřejněným na stránkách Ministerstva financí a Finanční správy.

Poplatek je jednorázová peněžní částka, která je vybírána například za nějakou službu. O poplatcích se mluví zejména ve vztahu k veřejnoprávním subjektům (státu, obcím – některé právní předpisy používají termín „poplatek“ pouze v tomto významu), avšak i u služeb poskytovaných soukromými subjekty. Zpravidla jde o paušální cenu nebo příplatek (složku ceny). Takto poplatek definuje wikipedia. I z této definice je zřejmé, že poplatky jsou zejména veřejnoprávní, ale i soukromoprávní. Podle teorie daňového práva je poplatek peněžitou dávkou zákonem stanovenou, nenávratnou, vybíranou státem nebo jinými veřejnoprávními korporacemi za zákonem stanovené úkony jejich orgánů.

Společnost s r. o. byla založena za účelem podpory A-týmu, zapsaného spolku (nevýdělečné organizace). Hlavním příjmem s. r. o. je příjem z reklamy firem. Propagace společností (odběratelů) je uskutečňována na sportovních akcích prvoligového stupně, které zajišťuje z. s. Hráči mají smlouvu o poskytnutí služeb (nejedná se o pracovní smlouvu) současně se z. s. a se s. r. o. Hráčům jsou vypláceny odměny jak ze z. s., tak i ze s. r. o. Klub hráčům přispívá na stravu (60 %) a hradí jim ubytování (100 %). Může s. r. o. podporující A-tým uplatnit jako uznatelný výdaj příspěvek na stravu, ubytování + ostatní služby (např. služby fitcentra)?

Neziskový subjekt (z. s.) má jako hlavní činnost podporu univerzitního sportu a umožnění sportování členům a vedlejší činnost je pořádání a účast v univerzitních sportovních soutěžích, kde uskutečňuje plnění ve formě prodeje marketingových předmětů, práv a samotných vstupenek na zápasy (různé sporty). Členové (studenti) platí malé měsíční příspěvky v řádech nízkých stokorun. Spolek má různá přijatá plnění, jednak ta, která používá pouze k uskutečňování vedlejší činnosti jako nákup merchandisingu, zprostředkování prodeje vstupenek atd. a u těch uplatňuje celý odpočet. Ovšem dále má plnění, která používá k uskutečňování obou činností, a to typicky pronájmy sportovišť, které kromě zápasů, které berou pouze čistě jako ekonomickou činnost, také k tréninkům, což berou jako hlavní činnost (podpora univerzitního sportu a sportování svých členů). Jsou ony tréninky, respektive pronájem sportoviště pro členy, který členové nemusí v okamžiku využívání platit (pouze platí příspěvky), brány jako osvobozené plnění bez nároku na odpočet podle § 61 zákona o DPH a u celého přijatého plnění ve formě pronájmu musí spolek krátit odpočet nebo lze uplatnit poměrový koeficient a část pronájmu (ve fakturách vždy rozděleno na tréninky a zápasy) k tréninkům neuplatnit vůbec, protože se nejedná o ekonomickou činnost a část za zápasy uplatnit plně, protože se jedná pouze o vedlejší ekonomickou činnost? Doplňují dotaz zní, zda v případě, že je nutné nastavit koeficient, tak se do výpočtu osvobozených plnění podle § 61 zákona o DPH bere pouze součet členských příspěvků? A pokud by členové žádné příspěvky neplatili a např. pouze dávali dary spolku, tak by rázem o osvobozené plnění podle § 61 zákona o DPH nejednalo?

Gymnázium a SOŠ je příspěvkovou organizací města. Má dva osobních automobilů do 3,5 tun. Jsou předmětem silniční daně? Musí se k silniční dani registrovat a podávat daňová přiznání, resp. platit čtvrtletní zálohy nebo jsou osvobozena a přiznání ani zálohy se neplatí? Automobily jsou využívány pro přepravu sportovců na závody, sportoviště atd., případně pro školení učitelů.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Můžeme pro své zaměstnance, kteří jsou v zaměstnání i v sobotu při dni otevřených dveří, zakoupit malé občerstvení, např. bagety a zaúčtovat toto do nákladů na účtu 528 0304-Jiné sociální náklady? 

Jedná se o malý vodácko-turistický oddíl, který vede podvojné účetnictví a vykonává pouze hlavní činnost (akce pro děti). Pokud vyjde za rok účetní ztráta, tak se domnívám, že povinnost podat přiznání nemají. Ale jak to bude v roce, kdy bude celkový hospodářský výsledek zisk? Zisku dosáhnou pouze díky dotaci ze státního rozpočtu, případně při obdržení peněžního daru. Zahrnuje se dotace/dar do kalkulace, zda u nepodnikatelské činnosti náklady převýšily výnosy (mám na mysli § 18a odst. 4 zákona o daních z příjmů)? 

V následujícím příspěvku se budeme věnovat významné oblasti související s používáním automobilu v praxi veřejně prospěšných poplatníků, a to případům vyplývajícím z pracovněprávních vztahů, tedy vztahu zaměstnavatele a zaměstnance.

V roce 2015 jsme pořídili trolejbusy s investiční dotací, trolejbusy jsme zařadili v pořizovací ceně po odečtení dotace. V roce 2021 jsme ukončili daňový odpis trolejbusů. V roce 2022 nám byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně (trvalo to tak dlouho, protože jsme se odvolávali). Máme možnost daňově doodepsat odvod té dotace, anebo to již nelze? Účetně stále odepisujeme, tudíž provedeme navýšení ceny k datu platnosti rozhodnutí o odvodu a účetně odepíše navýšenou zůstatkovou cenu.  

Jsme škola a poskytujeme půjčky na bytové vybavení z FKSP. Patří faktura např. na postel do účetnictví školy? Je vystavená na jméno zaměstnance a ten ji bude splácet na základě smlouvy o půjčce.  

Církev získala pozemek v restituci, resp. v rámci majetkového vyrovnání s církvemi (příjem osvobozený od daně z příjmů). Tento pozemek zasíťuje a prodá. Lze pořizovací cenu tohoto pozemku (reprodukční pořizovací cenu) zahrnout do daňových nákladů při jeho prodeji, či nikoliv? Bude jednat o příjem z hlavní činnosti nebo z činnosti ekonomické?