Ing. Zdeněk Morávek - strana 7

V následujícím příspěvku bychom čtenáře informovali o legislativních a metodických změnách v daňové a dalších souvisejících oblastech. Nejdříve bychom se zaměřili na předpisy zveřejněné ve Sbírce zákonů a následně na další materiály, zejména ty zveřejněné na stránkách Ministerstva financí a Finanční správy. Postupovali bychom chronologicky, tak jak docházelo k jejich publikaci.

Jednatel společnosti, zapsaného spolku, objednal zboží na sebe. Faktura má v hlavičce jednatele. Dá se prosím zavést do účetnictví a uznat jako daňově uznatelný náklad?

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů. Problematika odborného rozvoje zaměstnanců, jehož součástí je také oblast vzdělávání zaměstnanců, je upravena v § 227 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.

Podle starších výkladů nebyla dobrovolná registrace k DPH u SVJ možná, pokud SVJ nevytváří nějakou ekonomickou činnost. Toto je mi jasné. Nyní přišel jeden člen Společenství, abychom se přihlásili k DPH, že si budeme moc nárokovat DPH z faktur za teplo, vodu, stavební práce a pod. Argumentovala jsem s tím, že nevytváříme žádnou ekonomickou činnos, a proto to není možné. Odpověděl mi, že jsou to kostnaté výklady finančního úřadu a že teď je výklad nový a že to jde. Nezdá se mi to, ale ptáme se, zda to tedy možné je. Nebudeme mít DPH ze žádných výnosů, ale jenom si budeme DPH nárokovat a bude nám vrácena.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Nyní ubytováváme na domově mládeže uprchlíky z Ukrajiny. Z kraje budeme dostávat příspěvek na provoz, určený na kompenzaci nákladů na bezplatné zajištění ubytování uprchlíků. Prostředky musí být evidovány odděleně pod UZ 98045 stejně jako náklady. Slyšeli jsme, že kompenzační příspěvek podléhá DPH 10%, které se musí odvést FÚ. V našem případě se domníváme, když máme toto řešeno příspěvkem na provoz z kraje, tento příspěvek na provoz DPH podléhat nebude.

Na úvod uveďme, že možnosti daňového uplatnění darů a další pomoci poskytnuté Ukrajině jsou v současné době upraveny zejména v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob se podle § 15 odst. 1 ZDP jedná o nezdanitelnou část základu daně a v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob se podle § 20 odst. 8 ZDP jedná o položku snižující základ daně.

Vzhledem k probíhajícímu období dokončovacích prací na uzavření roku 2021 bychom se v následujícím příspěvku věnovali jedné důležité oblasti související s účetní závěrkou, a to jejímu zveřejňování.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Víme, že když jednou něco začneme zapisovat na sklad, musíme v tom pokračovat. Jak je to prosím ale v případě, že např. nakoupíme 2 zámky? Jeden je na výměnu za polámaný zámek a druhý si chce dát pan školník na sklad, aby v případě potřeby měl zámek k dispozici. Musíme napsat na sklad oba zámky, nebo jen ten jeden a jeden účtovat jako výměnu? Nebo kdyby si zakoupil jen ten jeden zámek na výměnu a zámky předtím již zapisoval na sklad, musí jej na ten sklad napsat také, i když jde okamžitě do spotřeby?

Jsme příspěvková organizace zřízená statutárním městem. Plánujeme poskytovat místo stravenek peněžitý příspěvek na stravování. Z rozpočtových pravidel 250/2000 Sb. , vyhlášky č. 430/2001 Sb. a zákoníku práce jsou zřejmé maximální limity příspěvku na stravování a příspěvku z FKSP. Je správný výklad, že příspěvek z FKSP nesnižuje podíl maximálního možného nákladu organizace, ale umožňuje snížit náklad zaměstnance? Jinými slovy: v případě hodnoty stravného 150 Kč při maximálním možném nákladu organizace na rok 2022 dle zákoníku práce 82,60 Kč může být vedle tohoto nákladu poskytnut maximální příspěvek z FKSP ve výši 37 Kč a náklad zaměstnance bude 30,40 Kč? Související dotaz: V případě nižšího podílu nákladu organizace např. 60 Kč (u nižší hodnoty stravného) bude možné z FKSP přispět maximálně 27 Kč?

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme přistupovat k majetku, který nám poskytla Charita pro uprchlíky z Ukrajiny, ubytované na našem dlouhodobém majetku? Jedná se např. o lednici. Nebyl nám dán žádný předávací protokol a bylo nám sděleno, že oni to dostali od lidí, tak teď to dávají nám. Máme to vést jako dar, nebo jim to pak máme vrátit? Jedná se o starší lednici. Nebo to máme vést jen v operativní evidenci?

Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Pronajímáme část pozemku, asi 2 m2 za účelem podnikání. Skladování palet apod. Jedná se o dlouhodobý pronájem. Nájemce je také plátce DPH - s. r. o. Můžeme mu k tomuto nájmu pozemku účtovat DPH? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená jihomoravským krajem. Svoje investice, stavby, pozemky předměty nad 40 000 Kč vedeme na papírových inventárních kartách. Každý rok na těchto kartách provádím inventarizaci a píši sem např. 31. 12. 2021 a svůj podpis. Je toto stále nutné provádět? Nestačilo by jen datum a podpis na inventurním soupisu všech těchto předmětů, který je založen v inventurách školy? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme přistupovat k majetku, který nám poskytla Charita pro uprchlíky z Ukrajiny, ubytované na našem DM. Jedná se např. o lednici. Nebyl nám dán žádný předávací protokol a bylo nám sděleno, že oni to dostali od lidí, tak teď to dávají nám. Máme to vést jako dar, nebo jim to pak máme vrátit? Jedná se o starší lednici. Nebo to máme vést jen v operativní evidenci?

Jako soukromá škola jsme obdrželi dotaci k financování neinvestičních výdajů. Výuku žáků zajišťujeme pedagogy na hlavní pracovní poměr nebo dohodami konanými mimo pracovní poměr. Jeden obor nám vyučují pedagogové tzv. na fakturu. Fakturuje nám zapsaný spolek. Dle „neoficiálního“ názoru osoby, která se pohybuje v kontrolní činnosti, nám bylo sděleno, že hospodaříme se „státními penězi“ a tento způsob není vhodný. Můžeme pro toto tvrzení najít nějakou oporu v zákoně?

Jsme příspěvková organizace zřízená statutárním městem. Plánujeme poskytovat místo stravenek peněžitý příspěvek na stravování. Z rozpočtových pravidel 250/2000 Sb., vyhlášky 430/2001 Sb. a zákoníku práce jsou zřejmé maximální limity příspěvku na stravování a příspěvku z FKSP. Je správný výklad, že příspěvek z FKSP nesnižuje podíl maximálního možného nákladu organizace, ale umožňuje snížit náklad zaměstnance? Jimými slovy: v případě hodnoty stravného 150 Kč při maximálním možném nákladu organizace na rok 2022 dle ZP 82,60 Kč může být vedle tohoto nákladu poskytnut maximální příspěvek z FKSP ve výši 37 Kč a náklad zaměstnance bude 30,40 Kč? Související dotaz: V případě nižšího podílu nákladu organizace např. 60 Kč (u nižší hodnoty stravného) bude možné z FKSP přispět maximálně 27 Kč? 

Členové bytového družstva splatili společně jeden členský podíl. Od roku 2014 družstvo pronajímalo byt, ke kterému se tento podíl váže. Příjem z pronájmu byl zdaňován. V roce 2021 bytové družstvo převedlo tento členský podíl na nového člena za částku 2 mil. Kč (z toho hodnota základního členského vkladu je 3 000 Kč a dalšího členského vkladu je 127 000 Kč, tj. členský podíl člena v družstvu je 130 000 Kč = jeho majetková účast), přičemž zbývající částku – výnos z převodu podílu použilo družstvo na doplacení úvěru ve výši 1,4 mil. Kč, kterým financovalo revitalizaci domu. Jak bude stanoven základ daně, jaké náklady může bytové družstvo uplatnit?

Cílem následujícího příspěvku je vysvětlit právní úpravu věcných břemen a nastínit postup jejich účtování.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice poskytování stravování zaměstnancům na pracovišti, a to i z daňového pohledu jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Základní právní úpravou závodního stravování je ustanovení § 236 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Předně je nutné zdůraznit, že § 236 odst. 1 zákoníku práce stanoví jako povinnost zaměstnavatele zaměstnancům stravování umožnit, nikoli zajistit či jinak poskytovat. Povinnost umožnit zaměstnancům stravování může zaměstnavatel splnit mnoha způsoby, předně rozvržením pracovní doby s odpovídající přestávkou na oběd, ale také například provozováním jídelny, kantýny či obchodu s potravinami a občerstvením, umístěním jídelních automatů, poskytnutím stravenek atd. V neposlední řadě musíme zmínit také nedávno zavedený stravovací paušál, či přesněji peněžní příspěvek na stravování.

V dnešním příspěvku bych se chtěl věnovat poněkud specifické kategorii daňových subjektů v oblasti daně z přidané hodnoty, a to identifikovaným osobám. Těmito osobami jsou často neziskové subjekty, na které se spíše zaměříme, ale nejedná se pouze o tento okruh daňových subjektů. Na úvod uveďme, že identifikovanou osobou jsou při splnění stanovených podmínek osoby povinné k dani, které nejsou plátcem, nebo právnické osoby nepovinné k dani.