Ing. Zdeněk Morávek - strana 6

Mohu z účelového daru, který je vázaný na podporu rozvoje zahraniční spolupráce, hradit letenku a ubytování za zahraničního hosta? Jsme vysoká škola.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé zajímavé judikáty z poslední doby, a to zejména judikáty Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“), ale upozorníme i na judikaturu Soudního dvora EU.

Odstupné představuje určitou formu odškodnění za ztrátu zaměstnání, kterou zaměstnanec nezavinil. Příslušná úprava je obsažena zejména v § 67 a 68 zákona 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “ nebo „ZP “).

Sportovní (tenisový) klub - spolek, je plátcem DPH. Jednou z jeho činností je umožňování používat vlastní tenisové kurty ke hraní tenisu a to: a) členům klubu (jsou jimi jen fyzické osoby), b) nečlenům klubu - fyzickým osobám c) nečlenům klubu právnickým osobám, které mají ve svém předmětu činnosti také činnosti sportovní, d) nečlenům klubu právnickým osobám, které nemají sportovní činnosti ve svém předmětu činnosti. Otázka se týká posouzení činnosti klubu z hlediska zákona o DPH. Prosím o posouzení, v kterých bodech uplatníme osvobození, v kterých případech osvobození uplatnit nelze.

Nezisková organizace (církev) má pouze jednu hlavní činnost (náboženská). V rámci této hlavní činnosti pořídila osobní automobil, který využívá jen k této činnosti. Automobil odepisuje účetně, daňové odpisy z důvodu užití pro hlavní činnost neuplatňuje. Aktuálně bylo rozhodnuto o prodeji vozu a koupi nového. Z prodeje bude realizován příjem (výnos). Účetním nákladem bude účetní zůstatková cena. Otázka zní, zda je možné považovat prodej uvedeného vozu za součást jediné hlavní činnosti, která, pokud bude ztrátová, nebude zdaněna (příjmy nebudou předmětem daně a náklady budou nedaňové) a tedy i příjem z prodeje vozu nebude předmětem daně. V případě, že by tomu tak nebylo, a bylo by nutné příjem vozu zahrnout do základu daně, je možné jako náklad uplatnit daňovou zůstatkovou cenu vozu, která je rovna ceně vstupní (odpisy se neuplatňovaly)? Předem děkujeme.

Je možno podmínit odměnu z FKSP při příležitosti životních jubilejích délkou trvání pracovního poměru? jedná se o zaměstnance, který nastoupil do základní školy 1. 7. 2022 a již v září bude mít živ. jubileu. Mohla by se podmínka nastavit (pokud je možná) i u odměny k 50. narozeninám z mezd? děkuji.

Obracím se na Vás s prosbou o konzultaci. Společnost s.r.o. se rozhodla poskytovat motivační příspěvek a) svým zaměstnancům 5.000,-/měs., b) externím studentům u nichž nevznikl PP, 15.000,-/měs. U externích studentů bude navíc poskytnuta odměna za vykovávanou praxi 50kč/hod. Se školou máme písemnou dohodu o praktické přípravě studenta. Zajímá nás daňový pohled ze strany zaměstnavatele i zaměstnance a zároveň odvody ZP a SP u výše uvedených forem odměňování. Jakou roli v našem případě hraje §4 ZDP odst. 1. písm. k) příjem v podobě 1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy? 

Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Jak totiž vyplývá z § 133 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), podíl společníka v s. r. o. se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Výše podílu je pro společníka naprosto zásadní a dopadá i do celé řady daňových souvislostí, protože podle výše podílu se stanoví podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, vypořádací podíl a u příjmů souvisejících s těmito právními nároky je pak nutné řešit jejich daňový režim.

V roce 2021 došlo ke vložení rodinného domu a pozemku do Svěřenského fondu máme v účetnictví SF zaúčtované na 031 a 021/413. SF zatím nemovitosti nepoužívá pro ekonomické účely, v budoucnu je možné, že je začne pronajímat. 1) je správné, že správce SF požaduje, aby dům nebyl účetně odepisován? 1) v r. 2021 nebyl dům účetně odepisován. Pokud toto rozhodnutí bylo nesprávné, je možné najednou v r. 2022 provést odpis částkou, která by byla součtem neprovedeného účetního odpisu za r. 2021 a účetního odpisu za r. 2022- vše na účty 551/021? 2) pokud se začne dům v budoucnu pronajímat, bude možno začít odepisovat i daňově. Jak stanovit PC pro účely odpisů? Je možno použít částku použitou při vložení RD do SF?

Rozumím tomuto odstavci správně, že neziskové organizace i s hospodářskou činností nemusí o směně nemovitého majetku účtovat jako o nákupu a prodeji tzn. výsledkově, ale jen zanést pohyby majetku rozvahově a to i v případě rozdílných cen? Přiznám se, že mi to nedává smysl. 

Podle starších výkladů nebyla dobrovolná registrace k DPH u SVJ možná, pokud SVJ nevytváří nějakou ekonomickou činnost. Toto je mi jasné. Nyní přišel jeden člen SVJ, abychom se přihlásili k DPH, že si budeme moci nárokovat DPH z faktur za teplo, vodu, stavební práce apod. Argumentovala jsem tím, že nevytváříme žádnou ekonomickou činnost, a proto to není možné. Odpověděl mi, že jsou to kostnaté výklady finančního úřadu a že teď je výklad nový a že to jde. Nezdá se mi to, ale ptáme se, zda to tedy možné je. Nebudeme mít DPH ze žádných výnosů, ale jenom si budeme DPH nárokovat a bude nám vrácena.

V praxi neziskových subjektů se poměrně často vyskytují případy nájmu nemovitých věcí. Cílem tohoto článku je věnovat se této oblasti z pohledu daně z přidané hodnoty, protože oblast DPH neupravuje výslovně, co se za nájem považuje, což v praxi těchto subjektů přináší časté aplikační potíže.

Založili jsme Spolek majitelů garážových stání. Jednotliví členové spolku platí příspěvky do fondu oprav. Ve stanovách máme mimo jiné tato ustanovení: „Hlavní činnost spolku je užívání, správa, údržba a provoz objektu garážových stání, a to zejména: · správa, provoz, opravy, údržba, modernizace, rekonstrukce, stavební úpravy a jiné změny, včetně změn vedoucích ke změně v účelu užívání: - společných částí a prostor Objektu; a - technických zařízení Objektu jako společných částí; · činnosti spojené s nájmem společných částí Objektu, včetně vybírání nájemného a úhrad za služby, vedení jejich evidence, vymáhání, vyúčtování a vypořádání těchto plateb se členy spolku.“ Dále je ve stanovách uvedeno: „Za účelem zajištění správy, provozu, oprav a údržby Objektu je spolek oprávněn vykonávat i hospodářské či jiné vedlejší výdělečné činnosti (např. umístěním reklamy na Objekt, pronájem částí Objektu). Zisk z těchto vedlejších činností může spolek použít výlučně k podpoře hlavní činnosti spolku.“ Pokud tedy pronajímáme 2 garážová stání, vytvořených na společných částech Objektu a příjem z tohoto pronájmu použijeme výlučně na rekonstrukci a modernizaci objektu, musíme přiznávat tento příjem a podávat daňové přiznání?

V následujícím příspěvku bych se rád blíže zaměřil na oblast cestovních náhrad a upozornil na odlišnosti mezi dvěma skupinami zaměstnavatelů. Protože se jedná o velmi širokou problematiku, věnoval bych se pouze některým vybraným aspektům, které jsou typické pro rozdíly mezi poskytováním cestovních náhrad mezi oběma sférami.

Bude ovlivňovat pořizovací cenu DHM výše smluvní pokuty v můj prospěch? Dodavatel za pozdní dodání díla vystavil závěrečnou fakturu, kde je uvedena celková cena díla, vyčíslena výše smluvní pokuty dle smlouvy a celková cena k úhradě. Vyhláška č. 410/2009 Sb. v § 55 odst. 2 písm. d) stanovuje, co není součástí pořizovací ceny, ale nejsou tímto míněny pouze smluvní pokuty v podobě nákladů? 

Spolek (dřívější SRPŠ) při škole, příspěvkové organizaci, má příjmy jen z členských příspěvků. V tom případě nemusí podávat daňové přiznání? Musí uveřejňovat nějaké zprávy o činnosti apod.? Může vyplácet žákům finanční odměny nebo dary za prospěch a nemusí je zdaňovat? Případně do jaké výše? 

Rodina zemřelé klientky chce dát sponzorský dar sestrám za jejich péči. Lze toto u neziskové organizace a jak proúčtovat přes mzdy? 

Jsme střední škola, zřízená krajem. V jazykové učebně byl nalepen na zeď koberec, kvůli lepší akustice. Bude se jednat o technické zhodnocení - účtování na účet 549 - je to ve výši 15 000 Kč, nebo můžeme dát jako údržbu na účet 511?

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali některým vybraným aspektům dlouhodobého majetku v případě příspěvkových organizací jako účetních jednotek účtujících v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Zaměřili bychom se na aspekty, které jsou v běžné praxi méně diskutované a někdy opomíjené.

Příspěvková organizace města, plátce DPH. Koeficient 4%. Nákup SW používaný jak pro činnosti s nárokem na odpočet, tak bez nároku, za 100 000 Kč bez DPH. Je správně úvaha, že vstupní cena zahrnuje cenu bez DPH + neuplatněné DPH, tedy vstupní cena bude 121 000 - 840 Kč (4% koef.)? Investiční fond pak bude čerpaný ve výši vstupní ceny tedy 120160. Co se stane s cenou majetku v případě, že se změní vypořádací koeficient na konci roku? A jaký to bude mít vliv na investiční fond? Pokud změna koeficientu bude znamenat změnu pořizovací ceny, pak pravděpodobně by mělo dojít buď k dočerpání IF nebo naopak jeho tvorbě při navýšení koeficientu. Jak v takovém případě řešit hraniční situaci, kdy majetek bude vč.neuplatněné DPH v blízkosti hranice 40 000 a bude reálně hrozit, že buď majetek nezařadíme a na konci roku díky změně koeficientu hodnota vzroste na 40 000 Kč+, nebo naopak se bude jednak o majetek za 40 001 Kč a zvýšením koeficientu pořizovací cena majetku klesne pod hranici 40 000 Kč?