Daň z nemovitých věcí - strana 7

Plocha byla zpevněna takto: podloží je štěrk, písek a na něj byla položena zámková dlažba, kterou lze sice kdykoliv rozebrat, ale je ohraničena obrubníky, aby se dlažba nerozjížděla. Jedná se v tomto případě jen o opravu pozemku, kdy budeme účtovat 511, nebo se jedná o majetek, kdy bychom náklady na úpravu plochy měli zařadit do majetku? Musíme platit daň z nemovitých věcí? Pokud bychom účtovali jako opravu, tak se domníváme, že nikoliv a předmětem daně z nemovitých věcí úprava pozemku není.

Osoba samostatně výdělečně činná má doma pekárnu, kde peče dorty. Má povolení od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. – garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?

Blíží se 31. 1. 2019, termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2019. Přestože u této daně nedochází oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám, chceme při této příležitosti připomenout povinnosti poplatníků daně a upřesnit či doplnit některé již dříve publikované informace.

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, účtující v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019, vypracovala projekt přeměny společnosti (odštěpení), přičemž rozhodný den stanovila na 1. 4. 2018. Nyní dle informací bude zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 2. 2019. Stávající společnost bude nadále účtovat v hospodářském roce od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019. Může si nově vzniklá společnost odštěpením po svém zapsání ihned zvolit také hospodářský rok od 1. 4. 2018 - 31. 3. 2019 ? Vzhledem k tomu, že v rámci projektu byly odštěpeny nemovité věci, jak tomu bude s přiznáním k dani z nemovitých věcí - která společnost bude platit z těchto odštěpených nemovitostí daň (zápis nové společnosti bude až 1. 2. 2019 a termín pro podání přiznání na rok 2019 je 31. 1. 2019)?

„I ta nejzkušenější vláda, když již zdanila všechny předměty vhodné ke zdanění, musí se uchýlit i ke zdaňování předmětů nevhodných.“ Adam Smith, zdá se, předvídal i naši nespravedlivou daň z nemovitých věcí. Tuto speciální majetkovou daň je totiž třeba platit z titulu vlastnictví nemovité věci, kterou si poplatník pořídil ze svého vydělaného a také zdaněného a „zpojistněného“ příjmu. Naštěstí celý výnos daně z nemovitých věcí alespoň plyne do rozpočtu dané obce. I tuto daň upravuje speciální zákon, jak vyžaduje Ústava ČR , tak se na něj trochu blíže podívejme.

Soukromá osoba (nemá IČO) pronajímá darovanou nemovitou věc (výrobní hala) např. manželovi (vlastní s. r. o.). Když je příjem cca 50 000 Kč/měs., stačí příjmy z pronájmu uvést do svého daňového přiznání (kde může uplatnit náklady 30 %) nebo musí vést účetnictví s tímto příjmem? Musí přiznat hodnotu nemovitosti finančnímu úřadu či jinému úřadu? Když v ročním vyúčtování zaplatí daň 15%, musí platit sociální či zdravotní pojištění (příjem pronájem)? Platí se nějaká darovací či jiná daň? Oproti tomu firma: Má odhad na nájem a uzavřenou smlouvu zatím na dobu neurčitou, platí nájemné. Když nájemce potřebuje zabezpečit objekt (smluvně ošetřeno tak, že pronajímatel nechce investovat nic, ale se změnou souhlasí), musí zhodnocení pronajatého majetku (bezpečnostní dveře, nová vrata, plot…) podle výše nákladů nad 40 000 odpisovat, jako kdyby investoval do svého majetku? I když investuje do pronajaté dílny a v případě ukončení smlouvy to pravděpodobně zůstane pronajímateli, protože to nájemce má zabudované? Vybavení kanceláře – koberec, stoly, skříně – když částka nepřesáhne 40 000 Kč/rok, ale jsou v pronajaté budově, může se vše sledovat odděleně – a účtovat do přímých nákladů (max. časově rozlišit) nebo se musí odpisovat?

OSVČ má doma pekárnu, kde peče dorty. Má to schváleno od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Daně jsou zpravidla stanovovány a placeny za určité časové úseky (rok, čtvrtletí, měsíc), které na sebe plynule navazují, aby nebyl ani den, který by se zdanění vyhnul. Vymezením takovýchto „zdaňovacích období“ se daňovým subjektům i správcům daně značně usnadňuje související administrativa. Například plátci daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) tak nemusejí běžet s daní samostatně za každou jednotlivou tržbu, ale jednoduše sečtou DPH ze svých zdanitelných plnění za celý měsíc (nebo čtvrtletí), od ní odečtou DPH z nákupů a pouze výslednou částku DPH pošlou finančnímu úřadu, případně jej požádají o její „vrácení“. Čtvrtletní, natožpak měsíční zdaňovací období DPH je krátké, obdobně je tomu u daní spotřebních, tzv. ekologických i u daně z hazardu. Naproti tomu u daní z příjmů trvá zdaňovací období obvykle jeden rok, a tak dlouho už veřejné rozpočty – které žijí z těchto daňových příjmů – nehodlají čekat. Proto byl u této rozpočtově významné „roční“ daně zaveden systém průběžných záloh na daň, které se vypořádají v „ročním“ daňovém přiznání, načež poplatník doplácí už jen nedoplatek, respektive žádá o vrácení přeplatku. Povinné zálohy provázejí rovněž roční silniční daň a překvapivě také daň z nabytí nemovitých věcí, ačkoli nemá vymezeno zdaňovací období, ale platí se při každé relevantní události. Naproti tomu roční daň z nemovitých věcí namísto záloh umožňuje její úhradu ve dvou splátkách, přesahuje-li 5 000 Kč. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně.

Jedná se v našem případě jen o opravu pozemku, kdy budu účtovat 511, nebo se jedná o majetek, kdy bych náklady na úpravu plochy měla zařadit do majetku? Musíme platit daň z nemovitých věcí? Pokud bych účtovala jako opravu, tak se domnívám, že nikoliv a předmětem daně z nemovitých věcí úprava pozemku není. Plocha byla zpevněna takto: podloží je štěrk, pak písek a na to byla položena zámková dlažba, kterou lze kdykoliv rozebrat, ale je to ohraničeno obrubníky, aby se to nerozjíždělo.

Majitel danící své příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů s trvalým bydlištěm v Praze 3 má jednu nemovitost na Praze 6 a jednu nemovitost v Brně. Místní příslušnost k dani z nemovitostí má poplatník v Brně a na Praze 6 a místní příslušnost k dani z příjmů bude na Praze 3, kde zdaní veškeré své příjmy jak za nemovitost v Praze, tak i za nemovitost v Brně? 

FO nepodnikatel, neplátce DPH, důchodce, bydlí v bytovém domě, kde se mu naskytla možnost odkoupit půdu. Na půdě plánuje vystavět dva byty a ty následně prodat. V roce 2017 přijal od budoucího kupce zálohu na byt ve výši 1 milion Kč. Veškeré ostatní transakce jako koupě půdy, výstavba a konečný prodej bytů proběhnou v roce 2018. Jak postupovat s přijatou zálohou v roce 2017 z pohledu DPFO, případně DPH - uvádí se někam do přiznání?

Blíží se termín pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2018. Tento příspěvek má, kromě každoročního připomenutí povinností spojených s podáním daňového přiznání, informovat o novele č. 225/2017 Sb. zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 338/1992 Sb. “), účinné od 1. 1. 2018, a také na příkladu ukázat postup výpočtu daně v zatím málo obvyklém případě částečně dokončené zdanitelné stavby podle § 7 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb.

Na výpisu z katastru nemovitostí je uveden údaj zastavěná plocha a nádvoří o určité výměře, součástí je stavba bez č. p. - garáž. Uvádí se do přiznání pouze údaj o zastavěné ploše bez stavby nebo se stavbou? V případě uvedení stavby nemáme údaj z katastru o výměře. Uvedeme tedy údaj podle skutečnosti bez doložení výpisem z katastru nemovitostí?

Se začátkem nového roku na nás začne doléhat povinnost zabývat se daní z nemovitých věcí, zda se nás vůbec týká, nač se vztahuje, zda zpracovat a podat daňové přiznání, čeho se vyvarovat, co si ověřit apod. Zkusme se spolu na některé tyto otázky podívat, jak to s nimi vlastně je.

Majitel rodinného domu (otec) daruje ideální polovinu této nemovité věci své dceři. Rozumím tomu správně, že se nemusí podávat nové přiznání k dani z nemovitých věcí, pokud původní majitel (otec) uhradí celou daň - je zvolen jako zastupující osoba? Musí se tato zastupující osoba na finanční úřad nahlásit, nebo je to jasné, když se nepodávají nová daňová přiznání za spoluvlastnické podíly? A pokud jde o dar v řadě přímé - otec dceři, tak se přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí musí podat a daň bude nulová, nebo se vůbec podávat nemusí? 

Mezi veřejnou komunikací a výrobním areálem je pozemek, který je z větší části vyasfaltován a slouží jako parkoviště. Přístup ani vjezd na tento pozemek není nijak omezen, je tedy veřejně přístupný. Slouží jak pro návštěvníky výrobního areálu, tak i pro veřejnost, která jej užívá v souvislosti s přestupem na prostředky veřejné dopravy, neboť v těsné blízkosti se nachází stanice MHD. Celý pozemek je v evidenci majetku vlastníka výrobního areálu (s.r.o.). V KN je tento pozemek veden jako ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha. Lze pozemek pro účely daně z nemovitých věcí osvobodit podle § 4 odst. 1o) nebo podle § 4, odst.1l) ? Děkuji za odpověď.

Společnost koupila nemovitou věc, kterou bude následně prodávat. Účtuje o ní jako o zboží účetní metodou A. Nyní uhradila daň z nabytí nemovitých věcí. Vstupuje tato daň do pořizovací ceny zboží? A jak tuto daň zaúčtovat?

Akciová společnost si nechala od stavební firmy postavit novou budovu (výrobní hala a kanceláře). V dubnu proběhla kolaudace. V katastru nemovitostí je teď uveden druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba. Jaké povinnosti akciové společnosti vyplývají z nové stavby? Jelikož se změnil druh pozemku na zastavěnou plochu a vznikla nová budova, která se zkolaudovala v dubnu, měla již v dubnu podat akciová společnost přiznání k dani z nemovitých věcí?

Firma s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, se dohodla se stavebním bytovým družstvem (SBD) o odkupu televizního kabelového rozvodu (TKR) v části města. Za tímto účelem byla stanovena cena na základě znaleckého posudku. SBD byl druhým vlastníkem TKR od roku 1992, kdy jej koupil od prvního vlastníka v rámci likvidace firmy. Je TKR považováno za stavbu nebo za inženýrské sítě? Je prodávají SBD povinno uplatnit daň z příjmu? Je tento prodej osvobozen od DPH nebo v jakém režimu se prodej uskuteční (režimu přenesené DPH nebo s DPH 21%)? Podléhá nabytí nové nemovité věci dani z nemovitých věcí?