Insolvence - strana 4

Novela zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

K novele insolvenčního zákona s účinností od 1. 7. 2017 (2.) Povinnost doložit skutečného majitele Mgr. Bc. Hana Boulová odbornicí na insolvenční právo Důvodová zpráva k novele IZ provedené...

V následujícím článku čtenáře seznámím s nejvýznamnějšími změnami v oblasti insolvenčního práva, které souvisí s novelou insolvenčního zákona účinnou od 1. 7. 2017, provedenou zákonem č. 64/2017 Sb. Tato novela poměrně podstatně mění dosavadní přístup mimo jiné k institutu oddlužení, dále bylo cílem zákonodárce efektivněji bránit podávání šikanózních insolvenčních návrhů, které insolvenční navrhovatel - věřitel podá nikoli s cílem řešit úpadek dlužníka v souladu s § 1 vymezujícím zaměření insolvenčního zákona , ale s cílem dlužníka poškodit, případně jej přinutit k právnímu jednání směřujícímu zejména k plnění uplatněné pohledávky.

Přihlášená pohledávka v insolvenčním řízení Společnost s ručením omezeným má pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, stav řízení: prohlášený konkurs. Přihláška pohledávky byla podána včas. Společnost podle § 8 zákona o rezervách vytvořila v roce, v němž byla pohledávka přihlášena, opravné položky ve výši rozvahové hodnoty pohledávky. Podle § 8 odst. 2 zákona o rezervách se opravné položky zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení a obdobně podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů je možno pohledávku daňově odepsat. Prosím o upřesnění termínu „výsledky insolventního řízení“. Pokyn D-22 uvádí nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení. Prosím o posouzení následující případu: – výše přihlášené pohledávky činí 100 000 Kč, – rozvrhové usnesení nabylo právní moci 15. 12. 2016, společnost má obdržet částku 5 000 Kč. Je třeba k tomuto termínu rozpustit opravné položky ve výši 5 000 Kč, odepsat pohledávku 5 000 Kč a zaúčtovat novou pohledávku za insolvenčním správcem? Částku 5 000 Kč obdržela společnost na účet v lednu 2017 a rozhodnutí o zrušení konkursu nabude právní moci např. 20. 3. 2017. K tomuto termínu je třeba odepsat zbývající část pohledávky a rozpustit opravné položky ve výši 95 000 Kč?

V následujícím článku seznámím čtenáře se zajímavým rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2015 sp. zn. 8 Tdo 1352/2014 ve věci insolvenčního návrhu podaného s cílem šikanovat a poškodit údajného insolvenčního dlužníka - poškozeného, který byl advokátem. Bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu svazek 9, ročník 2015.

V následujícím článku čtenáře seznámím s novější judikatorní činností Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci ve vztahu k otázce, zda může o řešení úpadku oddlužením usilovat i ten, kdo má závazky z podnikání.

Společnost s r. o. je prakticky vždy zakládána za účelem dlouhodobého – trvalého – provozování podnikatelské činnosti. Někdy ale časem nastanou okolnosti, ať už interní nebo externí, kdy je nejlepší nebo dokonce jedinou variantou ukončení existence firmy. Důvody ovšem nemusejí být vždy dramatické a nepříjemné, např. stěžejní část závodu byla výhodně prodána konkurenci a zisky hodlají společníci využít již plně pro své osobní potřeby, nebo chtějí odejít do důchodu a nenašli za sebe vhodné nástupce. Nicméně nejčastější příčinou ukončení činnosti s. r. o. v praxi bývá podnikatelský neúspěch a vážné rozpory mezi společníky. Je přitom zásadní rozdíl mezi tím, zda firma své dluhy zvládne vyrovnat nebo nikoliv. V prvém případě je právo liberálnější a umožňuje, aby si likvidaci s. r. o. provedla sama, ve druhém se otěží ujímá externí insolvenční správce se silnou kompetencí.

Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) se v rozsudku čj. 9 Afs 170/2014-42 ze dne 10.12.2014 vyjádřil k otázce aplikace § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, v účinném znění (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty “). Předmětem tohoto článku je polemika s právním názorem vyjádřeným v rozsudku NSS.