Obchodní právo - strana 9

Má nárok na ošetřovné spolupracující osoba? Spolupracují osobou je manželka, vykonávající hlavní činnost, příjmy manžela rozdělené na manželku jsou 40 %. 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 9 Afs 82/2019 , www.nssoud.cz

Mohu uzavřít pracovní smlouvu jako vedoucí pracovník - mistr ve společnosti s r. o., ve které jsem jako jediný jednatel a společník? Musím mít také nějaký plat (odměnu) jako jednatel, nebo stačí uvedená pracovní smlouva, ze které bude odváděno veškeré pojištění jako za zaměstnance?

Jsme s. r. o. momentálně jeden společník = jednatel. Je možné, aby jednatel byl zaměstnán ve své společnosti jako zaměstnanec a byla s ním uzavřená pracovní smlouva (pozice technik specialista). V době, kdy smlouva byla uzavřena, byli jednatelé dva a smlouvu si vzájemně podepsali.

Podnikatel, 55 let, je několik let OSVČ, platí zákonem stanovený min. odvod SP, ZP. Bude muset na nějaký čas přerušit výdělečnou činnost z důvodů zdravotních problémů. Má tento podnikatel vůbec nárok na dávky podpory v nezaměstnanosti, případně nějaké jiné dávky, a pokud ano, z čeho se počítají? Jak dlouhou dobu může být registrován/pobírat dávky z Úřadu práce? Má nějaké další povinnosti? 

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 ZDP? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Zjistili jsme, že náš obchodní partner, kterému vyplácíme provize za zprostředkování prodeje našich výrobků, nemá živnostenské oprávnění. Jeho činnost není nahodilá, ale dělá ji pravidelně, předpokládáme tedy, že by živnostenské oprávnění mít měl. Neplynou z toho pro nás nějaké sankce? Jsme povinni si ověřovat, že náš obchodní partner má pro podnikání potřebná povolení?

Pojem podstatný vliv se v účetní terminologii zpravidla používá ve spojení s vlivem (kontrolou) jedné účetní jednotky v jiné. V rozvaze v rámci dlouhodobého finančního majetku jsou umístěny dvě položky, které mají souvislost s tímto vlivem: „B.III.3. Podíly – podstatný vliv“ a „B.III.4. Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv“. V dalším textu se zaměříme na tyto dvě položky dlouhodobého finančního majetku – na jejich umístění v rozvaze podle kategorií účetních jednotek, na jejich vymezení, účtování i oceňování.

Předmětem podnikání je: Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Je to živnost řemeslná a mohu uplatnit paušál ve výši 80 % nebo musím uplatnit paušál ve výši 60 %?

V květnu 2019 byla založena s. r. o. jedním společníkem s vkladem 100 000 Kč. Společnost nyní žádnou činnost nevykonává, nefakturuje, je zatím "spící". Musí za rok 2019 podat přiznání k DPPO? Vykážou se na všech řádcích nulové údaje? Kromě počátečního vkladu 100 000 Kč žádný výdaje, ani příjmy nemá. Jednatel a zároveň společník není odměňován - může to tak být, že jednatel vykonává funkci bezplatně? Musí být s. r. o. registrované ještě na jiných úřad než je FÚ - kde mělo do 15 dní od svého vzniku podat přihlášku, pokud přihlášku nepodalo, hrozí s. r. o. nějaké sankce? Jaké jsou spojeny se "spící" s. r. o. - např. musí mít datovou schránku, založen účet v bance, musí-li podat přiznání k DPPO za rok 2019 - musí vyplnit i rozvahu a výsledovku, kde budou uvedeny nulové údaje krom vkladu? Toto všechno pak dát obchodní rejstřík? Jak dlouho může být s. r. o. "spící" - řeší to nějak úřady či nikoliv? 

OSVČ, plátce DPH, který poskytuje fotografické služby, poskytuje také licence k fotografiím. V jaké sazbě DPH mají být tyto licence? Zároveň, kdy je možné oddělit službu fotografické činnosti a poskytnutí licence? Fotograf tvoří volnou formou fotografie s vlastními prostředky ve svém ateliéru.

OSVČ, neplátce DPH, má pouze zaměstnance na DPP, má řemeslnou živnost - hostinská činnost. Je to však opravdu hostinská činnost, pokud provozuje 2 x do měsíce zábavní akce pro dospělé (tance a diskotéky, kde si vždy pronajme sál či prostory k tomu určené), když prodává nakoupené zboží např. pivo, alko a nealko nápoje, drobné věci k zakousnutí, sám však nic nevaří, nevytváří maximálně namíchá míchaný alko či nealko nápoj (džin s tonikem atd..). O jaký typ živnosti se bude jednat - bude to opravdu hostinská činnost? A jaké paušální výdaje k této živnosti bude moci využít? Měl již povinnost se zaregistrovat k EET nebo ho to teprve čeká? Pokud se měl již zaregistrovat, jaký má zvolit postup - nějaká registrace zpětně? Může dostat nějakou pokutu? Slyšeli jsme o nějaké evidenci zjednodušené ETT - má nějaké omezení? Musel by v tomto zjednodušeném režimu při prodeji jednoho nápoje vystavit účtenku EET nebo by mohl příjmy evidovat nějak "společně" např. za celý večer? Jak toto nejlépe z daňového pohledu vyřešit a z pohledu EET?  

Společnost s ručením omezeným změnila společníka. Společníci si ocenili společnost na 3 miliony a dohodli se, že ke změně společníka dojde k 31. 12. 2019. Dohodnutá cena má být zaplacena do března 2020. Zápis do ORS byl již proveden. Za rok 2019 je předpokládaný zisk 2 miliony. Účetní závěrka bude sestavena do 15. 2. 2020. Výplata zisku po zdanění srážkovou daní u zdroje náleží původnímu společníkovi nebo už novému společníkovi? Může firma použít k výplatě kupní ceny původnímu společníkovi z bankovního účtu společnosti? 

Firma půjčila fyzické osobě podnikateli úročenou zápůjčku v penězích. Zápůjčka včetně naběhlých úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. Jelikož jde o zápůjčku, firma nemůže uplatnit výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. Je to tak? Pokud je zápůjčka po splatnosti již od 30.4.2019 a v této době došlo ke změně repo sazby (1. 7. - zvýšení z 1,75% na 2%). Použije se na výpočet části úroku z prodlení 1,75% + 8% a od 1. 7. 8% + 2%, nebo je důležitá pouze sazba při vzniku zákonného úroku z prodlení a ta platí po celou dobu - tedy jen 9,75% ? 3) Zákonný úrok z prodlení se počítá z jistiny i naběhlých nezaplacených smluvních úroků? Např. bude-li jistina v prodlení 100 000 Kč a smluvní úroky 10 000 Kč, tak zákonný úrok z prodlení se začne počítat prvním dnem z prodlení z částky 110 000 Kč. Přičemž po splatnosti zápůjčky firma neuplatňuje smluvní úrok ze smlouvy souběžně se zákonným úrokem, ale pouze zákonný. Je to správně?

Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?

S účinností od 1. 1. 2014 upravuje postoupení pohledávky občanský zákoník1) v § 1879 a následujících. Systematicky je postoupení pohledávky zařazeno mezi změny závazků v podobě změny věřitele. Na rozdíl od předchozí právní úpravy je nyní při cesi pohledávky ponechán větší prostor pro ujednání smluvních stran. Zatímco dříve ručil postupitel za dobytnost pohledávky pouze pro případ, že se k tomu výslovně zavázal, ručí nyní přímo ze zákona.

Nejen spotřebitel, ale též živnostník se může dostat do špatné finanční situace, kdy již nebude schopen platit své splatné závazky. Mnohdy je úpadek podnikatele důsledkem druhotné platební neschopnosti, tedy nedobytnosti jeho pohledávek za dlužníky.

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o. 1)     Ordinace je v nájmu. Řešení převod nájemní smlouvy, bez v účetnictví. Je to tak? 2)     Majetek jednoduchý - stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů … sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty? 3)     Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování. Je to tak? 4)      Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

Právnická osoba (s. r. o.) má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Tato společnost poskytuje instalatérské služby. Společnost nemá žádné zaměstnance. Instalatérské práce vykonává pro tuto společnost její společník. Je možné, aby společník za tyto instalatérské práce, které vykonává pro svoji společnost, nepobíral žádnou odměnu dle § 6 zákona o daních z příjmů? Případně, že by společník, který je zároveň jednatelem, pobíral jen odměnu za výkon funkce jednatele a nepobíral žádnou odměnu za instalatérské práce, které pro svoji společnost vykonává? Existuje k této problematice nějaká aktuální judikatura? 

Společnost s r. o. pronajímá bytovou jednotku fyzické osobě nepodnikateli. Je možné sjednat v nájemní smlouvě pouze cenu za nájemné, s tím, že energie by hradil pronajímatel a nájemci by je nevyúčtovával?