Obchodní právo - strana 8

Společnost Vita s.r.o. má živnostenské opravnění - volná živnost - výroba, obchod a služby neuvedené v příloh. 1až 3 živ. z. Společnost Vita s.r.o. nově "shání lidi", kteří budou investovat své peníze do konkrétní investice. Za sehnané lidi společnost Vita s.r.o. dostane provizi. V budoucnu to bude i na jiné konkrétní investice. Spadá tato provize pod živnost volnou - 47. Zprostředkování obchodu a služeb? Pokdu ne, tak jaké živnostenské oprávnění je třeba? Společnost je plátcem DPH - bude tato faktura za provize s DPH? 

Řada důvodů může vést k tomu, že společníci s ručením omezeným již nechtějí nebo nemohou pokračovat ve své podnikatelské činnosti (viz článek autorky Umění odejít aneb zánik účasti společníka v s. r. o. v č. 3/2020 Účetnictví v praxi). To však nemusí znamenat konec obchodní korporace jako právnické osoby. Může však nastat situace, kdy dojde k dobrovolnému nebo nucenému zrušení společnosti s ručením omezeným bez právního nástupce, anebo s právním nástupcem (přeměna). Jestliže se nejedná o zrušení společnosti s právním nástupcem, s výjimkou řešení úpadku konkursem, musí vždy následovat likvidace.

Akciová společnost patří mezi obchodní korporace, které upravuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích , dále jen „ZOK “). Akciové společnosti se týkají § 243–551 tohoto zákona. Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií a vyjadřuje se v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku a je rozvržena na určitý počet akcií a činí alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Forma akcií může být buď na jméno, nebo na majitele. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je její jmenovitá hodnota. Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Vedle akcií se jmenovitou hodnotou může společnost vydat kusové akcie, které představují stejný podíl na základním kapitálu a nemají žádnou jmenovitou hodnotu, ale pouze hodnotu účetní stanovenou podílem základního kapitálu a počtu akcií.

Společník účetní firmy ABC je zároveň i fyzická osoba, OSVČ, která vede účetnictví pravidelně na základě živnostenského listu svým klientům. Společník má ve firmě ABC zkrácený pracovní úvazek - pro účely obchodního vedení firmy a zajišťování provozních a personálních věcí ve firmě. Účetní práce ve firmě jako HPP nevykonává. Může takovýto společník jako fyzická osoba, OSVČ, fakturovat subdodavatelské účetní práce pro účetní firmu ABC? Účetní firma ABC má výhody v prezentaci k získávání nových zakázek a zároveň by spolupráce byla nastavena tak, že fakturace by probíhala v obvyklém hodinovém ohodnocení na trhu tak, aby účetní firma za ni neplatila větší náklady, než je na trhu typické. Zároveň by účetní firma měla na těchto zakázkách ziskovou marži jako u jiných pracovníků s ohledem na kvalifikaci, a bylo by to pro firmu ABC výhodné i ziskové. Společník účetní firmy by vykonával práci na svém HW a z velké části ve své provozovně OSVČ. Pokud by používal některé vybavení s. r. o., které jako společník (zaměstnanec) firmy s. r. o. má k dispozici, tak by docházelo k měsíční fakturaci za využití od účetní firmy ABC na OSVČ. Společenská smlouva není nijak speciálně upravena, že by tento postup činnosti pro společníka zakazovala. Byl by tento postup možný a při sporu zejména se správcem daně plně obhajitelný? Pokud by tento 100% společník se stal i jediným jednatelem s odměnou na základě smlouvy o výkonu funkce, mohl by pak tuto fakturaci někdo napadnout? Pokud by ve firmě ABC bylo víc společníků a jednatelů, tak zákaz konkurence jednatele vykonávající účetní činnost i jako OSVČ by mohl napadnout pouze další společník a další jednatel? Pokud by se jednalo o stavební s. r. o. se společníkem, který je zedníkem jako OSVČ, nebo marketingové s. r. o., kde je společník také OSVČ jako marketingový poradce - funguje tento výše zmíněný model obdobně?  

Jsem rezidentem České republiky a plánuji založit v USA LLC společnost s tím, že ji budu kompletně spravovat z České republiky, veškeré obchodní aktivity LLC budou však probíhat na americkém trhu. Společnost minimálně zpočátku nebude mít v USA žádné zaměstnance, všechny aktivity budu řešit sama. Ráda bych se zeptala, zda se v tomto případě dle bilaterální smlouvy bude veškerý zisk danit v České republice a jakým způsobem zdanění probíhá (jako OSVČ/s.r.o./jinak). Mám v tomto případě povinnost založit i českou entitu či mohu fungovat pouze pod LLC?

V souvislosti s vysíláním vlastní internetové TV, musí mít umělec zvláštní živnost, nebo stačí mít jen na Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona?

Přibližně pětina Čechů bydlí v nájmu. Nejvyšší podíl nájemníků ze všech krajů má Praha, zejména kvůli vysokým cenám tamních bytů. S nájemní smlouvou se ale nemusí potýkat jen nájemci bytů, občanský zákoník se věnuje také nájmům nebytových prostor, které mnohdy slouží podnikatelům jako provozovny. Jaká jsou specifika nájemní smlouvy? A jak nájem ovlivní současná krize vyvolaná epidemií koronaviru?

V době „Koronaviru“ musíme vyjet ze zaběhnutých kolejí a přizpůsobit se nové situaci. Mnoho firem už zpracovalo účetní závěrku a budou ji předkládat ke schválení na valné hromadě. Na valná hromadě se také rozhoduje o rozdělení zisku předešlého účetního období nebo o úhradě ztráty, výplatách podílů na zisku, výplatě dividend.

Klient je FO, plátce DPH, a zároveň je jednatelem a společníkem 50% podílem v s. r. o. Jako FO fakturuje za prodej zboží s. r. o., ale tato společnost faktury nehradí (problém s druhým společníkem). Je možné tyto nezaplacené faktury penalizovat (není nějaká výjimka, že je FO i v s. r. o.?) a pokud tyto svoje nezaplacené pohledávky prodá firmě, která se zabývá vymáháním pohledávek, může tato firma firma penalizovat dle data splatnosti na faktuře nebo až od data odkoupení?

Student 18 let - denní studium - vyrábí jako svůj koníček miniaturní sportovní potřeby, v roce 2020 zaznamenal zájem o tyto miniaturní sportovní potřeby a následně došlo k několika prodejům, příjem 2020 do konce května 2020 činí cca 30 000 Kč, předpoklad za celý rok 2020 je cca 100 000 Kč. Jaké kroky musí podniknout, aby bylo vše v souladu s legislativou (živnostenský zákon, daň z příjmů, zdravotní pojištění, sociální pojištění)?

Prosím o radu s výběrem vhodného typu smlouvy pro společníka s měsíční odměnou a možností využívání firemního vozidla pro činnosti firmy. Ve firmě figuruje menšinový společník, který není jednatelem. Tento společník však tráví aktivně čas (cca 50 hodin měsíčně flexibilně bez ohledu na zákoník práce) pro firmu a chce být za to oprávněně odměňován. Jeho působení spočívá v obchodní činnosti a nakupování zásob pro společnost včetně navazování styku s obchodními partnery. Do jiných oddělení jako je marketing, účetnictví, skladový provoz by přístup neměl. Stejně tak vzhledem k jeho statusu společníka se nedá předpokládat, že by měl běžnou pracovní smlouvu jako ostatní zaměstnanci. Ve své činnosti bude bude hodně flexibilní a tato činnost nebude podléhat evidence odpracovaných hodin jako u ostatních zaměstnanců, dovolené atd. Z toho důvodu usuzujeme, že by byla nejlepší obdobná smlouva jako je smlouva o výkonu funkce jednatele s tím, že by nešlo o jednatele, ale o prokuristu. Ve smlouvě by bylo dohodnuto, že může využívat firemní vozidlo. Zdaňování odměny bylo bylo podle par. 6 jako u zaměstnance. Uvažujeme správně, nebo byste navrhovali jinou formu smlouvy a jiné zdanění? Jako další řešení by mohla být smlouva externím o zastoupení, kde by tento společník při výkonu obchodní činnosti vystupoval jako OSVČ, fakturoval by podle § 7 zákona o daních z příjmů podle dohodnutých podmínek. Avšak tady vidíme riziko s použitím firemního automobilu osobou, která není dle daně z příjmu zaměstnancem, a možné (do)danění podle § 6 zákona o daních z příjmů. Pokud by však jednatel využíval svoje soukromé vozidlo, mohl by být odměňován jako externí OSVČ (obchodní činnost) dle § 7 zákona o daních z příjmů?

Územní samosprávný celek (ÚSC), se chystá pro "své" akciové společnosti nakoupit movitý majetek, který jim bude pronajímat. V současné době provozuje pouze obvyklou ekonomickou činnost ÚSC - pronájem nepotřebného vlastního majetku, pro který nemá momentálně vlastní využití, tj. byty, budovy, služby spojené s pronájmy - o které účtuje v hlavní činnosti, bez příslušného živnostenské oprávnění. Výše uvedený movitý majetek však bude nakupován pouze za účelem ekonomické činnosti (pronájmu), z pohledu veřejnosprávní činnosti nemá a nebude mít uplatnění. Musí mít ÚSC na tuto činnost již živnostenské oprávnění a musí zřídit tzv. doplňkovou/hospodářskou činnost, což má zásadní vliv na způsob vedení účetnictví a vyplňování daňového přiznání k daním z příjmů? Nebo může účtovat o těchto pronájmech v rámci své hlavní činnosti? V případě, že by musela být zřízena hospodářská činnost, budou muset pod tuto činnost přejít i ostatní ekonomické aktivity, doposud účtované v rámci hlavní činnosti?

Je nutné se zaměstnancem uzavřít dohodu o mlčenlivosti (aby nevyzradil obchodní tajemství) nebo je to jeho povinnost - mlčet a tajemství neprozradit? Na základě jakého zákona? Je tato mlčenlivost nějak časově omezená? Jaké informace obecně podléhají obchodnímu tajemství? Musí být při uzavírání konkurenční doložky sjednány důvody, za kterých je možné od této doložky později odstoupit? Vztahuje se zákaz konkurenčního jednání i na jednatele a společníka?

Tuzemská akciová společnost koupila dne 19. 10. 2018 podíl ve společnosti s ručením omezeným ve výši 25 % označený v OR jako podíl D a dále dne 31. 10. 2018 nabyla další 25 % podíl v téže společnosti s ručením omezeným označený v OR jako podíl C a zapsáno bylo 5. 12. 2018. V následujícím roce dne 25. 10. 2019 oba dva podíly (podíl C a D) akciová společnost prodala. Je tento prodej podílu osvobozen od daně z příjmů právnických osob?

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. "25" nárok. Současně mám obavu, že nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r.  o. jen proto, že je jednatelem. Jaký máte názor?

Jako jediný jednatel společnosti s. r. o. si vede sám podvojné účetnictví a personální agendu (pouze 3 zaměstnanci - je mikro účetní jednotkou). Má povinnost vypracovat vnitřní směrnice, případně které základní směrnice je nutné vypracovat?

Po více než šesti letech od své účinnosti se dočkal zákon č. 90/2012 Sb. , zákon o obchodních korporacích, velké novely zákonem č. 33/2020 Sb. Není to novela první, tu provedl již zákon č. 458/2016 Sb. , který však novelizoval jen několik málo ustanovení zákona o obchodních korporacích a založil právo účasti zaměstnanců na kontrole akciové společnosti. 1) Druhá novela zákona o obchodních korporacích je podstatně rozsáhlejší, o čemž svědčí i počet jejích novelizačních bodů – je jich 719. Dlužno ovšem podotknout, že řada z nich pouze odstraňuje nepřesnosti či nejednoznačnosti textu zákona a některé přinášejí spíše drobné změny. Řada úprav je však velmi významných a podstatným způsobem mění současnou úpravu. V následujícím textu se budu zabývat těmi nejvýznamnějšími.

V ZOK stojí, že valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek bude v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti, vrácen společníkovi. Pokud je v roce 2017 poskytnut příplatek mimo ZK ve výši 900 000 Kč, kumulovaná ztráta za rok 2017 + 2018 ve výši 2,2 mil., k 31. 12. 2019 zisk po zdanění ve výši 2,2. mil. Kč. Je možné k 31. 12. 2019 vrátit celý příplatek mimo ZK společníkovi zpět, nebo musí zisk převýšit ztrátu o právě těch 900 000 Kč, aby mohl být vrácen příplatek v plném rozsahu?

Nouzový stav vyhlášený Vládou České republiky bude mít zajisté i negativní ekonomický dopad na řadu podnikatelů a firem. Osoby, které utrpí škody v souvislosti s krizovými opatřeními, ale budou moci žádat o náhradu škody a ušlého zisku po státu.

Na začátku roku 2020 jsme založili rodinou s. r. o. Dva jednatelé - členové rodiny. Předpokládáme, že i kvůli nouzovému stavu v tomto roce 2020 s. r. o. podnikání nerozjedeme, nebudeme mít žádné příjmy ani náklady. Je nutné mít uzavřenou s jednateli smlouvu o výkonu funkce a je nutné vyplácet nějaké odměny? Jak to v praxi obvykle chodí? Mají mít vždy malé s. r. o. vypláceny odměny za výkon funkce a to i v roce, kdy nebude s. r. o. činnost žádnou vykonávat? Kontrolují toto finanční úřady? A v případ, že je nutné nějaké odměny jednatelům vyplatit, pak to může být jediný náklad s. r. o., a bude tím pádem ve ztrátě, je to tak? Předpokládáme, že v roce 2021 uzavře s. r. o. se svými jednateli klasické pracovní smlouvy na "normální" výkon povolání.