Obchodní právo - strana 12

Čtyři podnikatelé – OSVČ - založili v roce 2010 sdružení bez právní subjektivity. Jeden má většinový podíl 40 %, ostatní 3 mají po 20 %. Podnikatel s podílem 40 % na společnosti (sdružení bez právní subjektivity) se rozhodl založit společnost s ručením omezeným a chtěl by provozovat stejnou činnost jako dosud ve sdružení. Je možné, aby podnikatel podnikal ve stejné či podobné činnosti v s. r. o. i ve společnosti nebo musí jako společník společnosti s ručením omezeným ukončit činnost ve Společnosti bez právní subjektivity? Může do s. r. o. převzít část odběratelů ze společnosti (sdružení) bez právní subjektivity, když nebude mít odběratel námitky? Je k tomu třeba souhlas další společníků společnosti bez právní subjektivity?

Nadto § 250 písm. l) zákona o přeměnách vyčleňuje daňovou povinnost jako samostatnou povinnost, která přechází na nástupnickou společnost při zániku rozdělované společnosti. Lze tedy dovodit, že daňová povinnost není součástí pojmu závazky (resp. dluhy) obsaženého v § 250 písm. h) cit. zákona a že tedy po pojem přechod majetku a závazků nelze zahrnovat též přechod daňové povinnosti. Nejvyšší správní soud souhlasí s městským soudem v tom, že v tomto ohledu hrozí situace, kdy daňová povinnost bude stíhat „prázdnou skořápku“, tedy případ, kdy rozdělovaná společnost bude existovat pouze formálně, bez majetkového substrátu a při neaplikaci § 240 odst. 2 daňového řádu nebude možno využít ani institutu ručení za splnění platební povinnosti. Nicméně tuto situaci nelze řešit prolomením základní zásady legality ukládání daní a poplatků. V úvahu by dle soudu v takovém případě mohla přicházet aplikace konceptu zneužití práva, které by spočívalo v účelovém rozdělování společností vedeném snahou o vyhýbání se daňové povinnosti.

Musí 31. 12. 2018 otec odvést v DPDPH za 4Q/2018 a dcera, která s ním podniká v DPDPH za 4.Q/2018 odvést DPH ze zásob k 31. 12. 2018 a ze ZC HM, když od 1. 1. 2019 otec bude pokračovat ve stejném podnikání a dcera bude u otce pracovat jako spolupracující osoba? Podnikání nebude ukončeno.

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů. Nyní, po dalších 6 letech se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit. Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů. Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit. Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Reklama a živnostenské podnikání v dotazech a odpovědích JUDr. Irena Fleischmanová Rozdílnost v čase reklamních spotů V praxi dochází k tomu, že délka reklamního času uvedeného ve spotech na...

Obchodní korporace definuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), jako souhrn obchodních společností a družstev. Obchodními společnostmi (dále jen „společnost“) jsou osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Mezi družstva se řadí družstvo a evropská družstevní společnost.

Fyzická osoba je jednatelem a jediným společníkem ve 4 společnostech. Z toho jedna jako Evropská společnost a tři jsou české s. r. o. Podle § 74 zákona o obchodních korporacích je uvedena ovládající osoba. Znění je výkladově složitější a nemůžeme najít shodu. Jde v případě čtyř společností, kdy je vlastníkem jedna fyzická osoba, ale každá společnost má vlastní ekonomický život i s tím, že mezi společnostmi jsou řádné a běžné obchodní dodavatelsko-odběratelské vztahy, posuzovat tyto společnosti jako celek? Tedy vyhodnotit plnění ukazatelů pro povinnou konsolidaci a audit? Nebo se výklad konsolidovaného celku vztahuje na případy „holdingů“, kdy jedna firma má obchodní podíly v dalších společnostech, které přes řídící osobu hospodářsky ovládá?

Dceřiná společnost a. s., jejímž 100% vlastníkem je mateřská společnost s r. o., rozděluje odštěpením část svého majetku mateřské společnosti. Konkrétně jde o nemovité věci. Rozhodný den rozdělení je 1. 1. 2018, projekt rozdělení 10. 9. 2018, zápis v katastru nemovitostí k 1. 11. 2018. V účetnictví a.s. byly nemovité věci dosud odepisovány a nemovitosti byly matce pronajímány včetně DPH. K jakému datu budou nemovité věci vyřazeny z evidence a. s.? K 1. 1.2018, tedy rozhodnému dni rozdělení, nebo ke dni zápisu do katastru nemovitostí? Pokud je to datum rozhodného dne, budou se rušit zápisy účetních odpisů a bude se odepisovat v s. r. o.? Bude se rušit nájem včetně DPH a dělat dodatečná přiznání k DPH? Jak to bude s daňovými odpisy?

Tématem tohoto článku je jedna z přeměn – převod jmění na společníka. Nejdříve se zaměříme na samotný převod jmění na společníka a jeho obchodněprávní úpravu, přičemž čerpáme převážně ze zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Věnujeme se také účetnímu zobrazení převodu jmění na společníka. Na převod jmění na společníka se podíváme také z daňového hlediska a na závěr převedeme teoretické poznatky do praxe na komplexním příkladu.

Klient si nechal prohloubit kopanou studnu a teprve v průběhu díla se od dodavatele dozvěděl, že si měl údajně zajistit stavební povolení. Smlouva byla sepsána dodatečně s tím, že se jedná o čištění, nikoliv prohloubení. Nyní jsou problémy a práce budou pravděpodobně reklamovány. Má klient možnost požádat dodatečně o stavební povolení (musel by přiznat pravdu). Jaké následky jsou pro dodavatele a jaké pro odběratele služby - našeho klienta? Mohl živnostník vůbec práce bez stavebního povolení začít?

Jaké jsou podmínky pro povinný audit firmy, která by v roce 2018 přesáhla čistý obrat 40 milionů korun? Kde bychom se dočetli více o tom, jak máme postupovat a co vše musíme splnit? Podléhá auditu i družstvo?

Společnost s r. o. A má jediného společníka, a to s. r. o. B. Mohou společníci s. r. o. B fakturovat své služby do s. r. o. A? Může jednatel s. r. o. A fakturovat své služby do s. r. o. A, anebo je lepší aby pobíral odměnu jednatele? 

Občan Ukrajiny má i rumunský pas. Chtěl by začít podnikat v ČR na základě živnostenského listu. Jaké doklady a potvrzení si musí před žádostí na živnostenském úřadě zajistit? Jaké další instituce musí informovat? Musí doložit doklad o místě bydliště v ČR? 

Společník provedl místo finančního vkladu do základního kapitálu vklad pohledávky. Byl proveden znalecký posudek na nominální hodnotu pohledávky. Pohledávka ovšem uhrazená nebyla a dlužník je v likvidaci. Jak postupovat v tomto případě?

Společnost s ručením omezeným se snadno zakládá, o poznání hůře se „s ní ale končí“. Samozřejmě, můžeme ji nechat „bez činnosti“, ale stále jsme její společníci a máme k ní (i když malé) povinnosti, a ona pak ke státu (podávání daňových přiznání – minimálně k dani z příjmů právnických osob, vedení účetnictví, zveřejňování účetních závěrek ve Sbírce listin apod.). Není proto divu, že častým přáním společníků je opuštění společnosti, vystoupení z ní, její zrušení, prostě krok, který by je od společnosti navždy odstřihl.

Jsme nezisková organizace - spolek - motoklub. 1 x ročně pořádáme charitativní akci - Kostelecký hudební den, na které prodáváme vstupné a zajišťujeme občerstvení. Případný zisk věnujeme například zvláštní škole, či někomu, pro koho byla charitativní akce vyhlášená. Dále spolupracujeme s městem - přibližně na dvou městských akcí - např. rozsvěcení stromečku, keramické trhy, sraz Kostelců a to nepravidelně, někdy ano, někdy ne - postavíme a zapůjčíme zdarma naše hudební podium a zajistíme občerstvení. Při čemž rozdáváme zdarma dětem sladkosti, upomínkové předměty a letáčky o silniční bezpečnosti. Někdy tržba stánku s občerstvení pokryje jen tak tak náklady, čili zisk není a někdy se povede, že nějaký zisk je - zisk použijeme na rozvoj hlavní činnosti našeho spolku. Mám za to, že toto není podnikání a tudíž, že spolek nemusí mít živnostenský list - nebo musí? Další věc je ta, že uvažujeme, že bychom možná začali pronajímat náš gastrostáne - za účelem zisku. Zisk by jsme vždy použili na rozvoj hlavní činnosti spolku - to si myslím že je to pronájem a že to už podnikání je - musí být živnostenský list? Prosím o odpověď na tyto konkrétní případy.

Společnost s. r. o., jeden společník, jednatel a zároveň zaměstnanec si chce z s. r. o. vzít půjčku. Na účtu samozřejmě má dostatek peněžních prostředků. Je nějak omezena výše půjčky? Musí být ve smlouvě o zápůjčce stanoven úrok (jak se stanoví), je zde i nějaké časové hledisko? A jak to vše zaúčtovat? 

Společnost s ručením omezeným měla dva společníky. Jeden společník odešel, byl vyplacen a jeho podíl se napřed nepodařilo prodat třetí osobě a následně ani zbývajícímu společníkovi. Na účtu 411 zbývá 50 podíl společníka a 50 uvolněný podíl bývalého společníka. Nyní společník rozhodl snížit základní kapitál o uvolněný podíl. Jaký bude protiúčet k 411 po zápisu této operace do obchodního rejstříku?

Jaké vzdělání musí mít soudní znalec v oboru účetnictví?