Obchodní právo - strana 11

Novela č. 286/2018 Sb. zákona č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, která podstatným způsobem změnila stávající legislativní nastavení ochranných známek v souladu s evropskými předpisy, je v účinnosti od 1. 1. 2019. Hned první měsíce užívání nového předpisu ukazují, že se novinky, které přináší, ujímají. Pojďme si projít některé nejzásadnější změny.

S přefakturací se v účetnictví setkal snad každý. Možná opravdu každý někdy něco za někoho v dobré víře zaplatil s tím, že mu vše uhradí. To, že použité prostředky byly vaše, je zřejmé. Je jejich náhrada vaším výnosem a je hrazený titul vaším nákladem? Odpověď na tuto otázku již tak jednoznačná není. Záleží totiž – jak to zpravidla bývá – na okolnostech.

Podnikatel, OSVČ, má v živnostenském rejstříku mimo jiné jako hlavní činnosti „projektové činnosti ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“. Jako OSVČ vykonává převážně činnosti technického dozoru na stavbách. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem v s. r. o., které má v obchodním rejstříku jako činnosti uvedené „provádění staveb, jejich změn a odstraňování, projektová činnost ve výstavbě“. Zvažuje možnost zaměstnání se v s. r. o. Domníváme se, že by se činnosti, které by vykonával jako zaměstnanec s. r. o., neměly shodovat s činnostmi OSVČ a činnostmi jednatele (obchodní vedení společnosti) v s. r. o. Je to tak v pořádku? Může mít v pracovní smlouvě uvedenou pracovní pozici např. stavební dělník, pomocné stavební práce, atd. i vzhledem k tomu, že tyto práce ve skutečnosti pro s. r. o. vykonává?

Společnost s. r. o. má dva společníky. Oba si půjčili peníze (méně jak 1 mil. Kč) od společnosti. Společnost s. r. o. má zisk a společníci si chtějí zisk rozdělit (každý asi 1 mil. Kč). Je toto možné? Vyplácet si podíl na zisku, i když mají dluh/půjčku od společnosti? (Společnost je na tom finančně dobře, ani dluh ani rozdělení zisku v žádném případě neohrozí její cash flow, či jinak neohrozí chod společnosti). Musí se tento dluh/půjčka danit a jak?

Fyzická osoba z EU mimo ČR ve svém státě bydliště vlastní živnostenský list, na jehož základě je ve své mateřské zemi oprávněn podnikat v oboru oprav zařízení. Rozhodne se podnikat v ČR, zřídí si živnostenský list na nákup a prodej. Podniká dále i v ČR a mimo jiné nakoupí poškozené zařízení, opraví jej ve své mateřské zemi ve své dílně mimo ČR, doveze zpět a následně prodá jako repasované zboží. Neporušuje něco z hlediska živnostenského oprávnění (když toto začne dělat soustavně), neměl by mít v ČR živnostenský list na opravy, nebo stačí ten, který má tj. nákup za účelem dalšího prodeje? A jak je to s fakturací?

Případné vydání kmenového listu jakožto podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným musí splňovat nejen určité výchozí zákonné předpoklady, ale i následné povinné obsahové náležitosti – o tomto všem pojednává následující příspěvek. Shrnuje zároveň i zcela konkrétní výhody tohoto cenného papíru.

Soukromá osoba - nepodnikatel - koupil před 15 lety pozemek o výměře cca 10 ha. V tomto roce se rozhodl polovinu pozemku rozparcelovat, napojit na inženýrské sítě a následně rozprodat zájemcům. 1. Z pohledu daně z příjmů - Bude příjem z prodeje osvobozen? Pokud ne, bude se jednat o ostatní příjem (dle § 10 zákona o dani z příjmů), nebo půjde již o podnikatelskou činnost dle § 7? A může být výdajem cena pozemku dle znaleckého posudku plus skutečné výdaje na realizaci inženýrských sítí? 2. Z pohledu DPH - bude se jednat o nahodilou (příp. jednorázovou činnost), anebo již o ekonomickou činnost, a pokud obrat přesáhne 1 mil. Kč, musí se registrovat jako plátce, případně se registrovat v předstihu aby si mohl odečíst DPH z faktur za výstavbu inženýrských sítí?

V pokračování exkurze do základů investičního rozhodování se zaměříme na popis rizik finančních investic a klasifikaci finančních trhů.

Společníci společnosti s r. o. by poprvé chtěli vyplatit podíl na zisku. Vyplacení bude schváleno valnou hromadou při schvalování účetní závěrky. Problém ovšem je, že výplata podílu podléhá schválení ze strany banky, která poskytla společnosti investiční úvěr. Banka byla požádána, ovšem zatím nemáme rozhodnutí. Jak to bude se srážkovou daní, kdyby náhodou banka výplatu zamítla? A v řádku M - Převod podílu výsledku hospodaření společníkům - ve Výkazu zisku a ztráty se mi objeví až v roce 2019? 

Posuzování bezúhonnosti podnikatele ve smyslu živnostenského zákona Ohlašovatel řemeslné živnosti „Hostinská činnost“ obdržel živnostenské oprávnění k této podnikatelské aktivitě, neboť splňoval všechny zákonné podmínky včetně bezúhonnosti. V průběhu podnikání byl podnikatel pravomocným rozsudkem soudu uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu podle trestního zákoníku . Jak je posuzována bezúhonnost tohoto podnikatele, a to ve smyslu živnostenského zákona , pokud současně vykonává funkci jednatele u právnické osoby s totožným předmětem podnikání?

Náš článek uvádí čtenáře do problematiky investování, strategie investování, druhů investic, zejména finančních investic a jejich dopadu na prosperitu nebo naopak na úpadek ekonomického subjektu. Jsou zde vysvětleny rozdíly mezi reálnými a finančními investicemi. Dále se věnujeme stručnému popisu funkce cenných papírů, jejich rozdělení podle podoby, převoditelnosti a formy. Cenné papíry představují hlavní druh finanční investice. Cenný papír jako nositel hodnoty s sebou nese investiční, spekulační a cirkulační funkci. V druhé části příspěvku se zamýšlíme nad kritérii investičního rozhodování a uvádíme výpočty budoucích výnosů. Tento článek si klade za cíl přispět k lepší orientaci ve sféře financí, finančního investování, schopnosti vypočítat si možné dopady investic, stanovit si základní finanční parametry jako je výnosnost, riziko a likvidita pro finanční a investiční rozhodování.

Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Může OSVČ provozovat několik let živnost, konkrétně výrobu dřevěných výrobků, např. vybavení zahrady mateřské školky prolézačkami, houpačkami a jiným zařízením ze dřeva, které podle charakteru náleží do živnosti řemeslné, a to truhlářství, podlahářství? Musí k takovým výrobkům být atesty? OSVČ má živnostenské oprávnění na zemní a výkopové práce a stavební činnost, ale během ca 5 let prováděla několik zakázek od obce, co se týká výrobků ze dřeva, aniž by si zřídila k takové řemeslné činnosti živnostenské oprávnění. Dočetla jsem se také, že při provádění stavební činnosti, např. nějaké stavby, je možno provést i jako součástí stavby nějaké dřevěné doplňky, ale zde se většinou jednalo o samostatné vybavení i dalších dvou dětských hřišť opět skluzavkou houpačkami, pískovištěm, stoly a lavicemi. Navíc pískoviště se po čtyřech letech rozpadá, je z nesprávného materiálu, a tedy hodnota neodpovídá fakturované částce. Při dotazu na živnostenském úřadu a doložení kopie faktur, kde jsou vyobrazeny a popsány konkrétní práce, mi pracovnice kontrolního oddělení sdělila, že mohu podat podnět ke kontrole. Po nějaké době mi bylo do e-mailu pouze sděleno, že kontrola byla provedena u OSVČ. Výsledek nesdělili. Když jsem opět navštívila ŽÚ s tím, že bych ráda znala výsledek, bylo mi pouze sděleno, že OSVČ má vše v pořádku a že prý nic neporušila, jelikož v průběhu běžného roku nepřesáhla finančně tato činnost bez patřičného živnostenského oprávnění příjem z činností uvedených v živnostenském oprávnění. Při telefonickém dotazu na jiném ŽÚ mi bylo sděleno, že není rozhodující finanční otázka, ale že tímto došlo k porušení živnostenského zákona tím, že neměl k takové činnosti vůbec živnostenské oprávnění, bez ohledu na finanční vyhodnocení. Který ŽÚ má pravdu?

Jsem zaměstnán u firmy A a zároveň jsem jednatel firmy B s. r. o. (maloobchod). Ve firmě B nepobírám odměnu za funkci jednatele, ale měsíčně mám dohodu na 10 000 Kč, ze které odvádím srážkovou daň 1 500 Kč. Může mně firma B, kde jsem jednatel, přispívat ročně na penzijní připojištění? A jak to bude u manželky, která je také jednatelem firmy B, momentálně na rodičovské dovolené, z funkce jednatele odměnu nemá, ale má také měsíční příjem z dohody 10 000 Kč čistého? Oba máme dohody na práce v prodejnách.

OSVČ se rozhodla založit v létě 2019 s.r.o. Bude v ní vystupovat jako jediná společnice a zároveň bude jako jediná vykonávat práci - šití oděvů. Sama si bude zajišťovat komunikaci s klientelou, a to především přes e-shop a dále bude zajišťovat chod firmy, jako např. komunikace s účetní, dovoz přiznání na finanční úřad a takové ty běžné činnosti, které k podnikání patří. Měli bychom dotazy k té situaci. 1) OSVČ bude jedinou společnicí - může ve firmě dostávat vyplaceny pouze podíly na zisku sraženy srážkovou daní ačkoliv bude pro firmy vytvářet hodnoty, tj. hlavní činností bude šití a prodej oděvů nebo musí mít uzavřen klasický pracovní poměr? 2) Může být odměnová jako jednatel za výkon funkce či odměňována jako společníka za práci pro společnost - bez jakékoliv smlouvy nebo smlouvy musí být písemné? Může znít smlouva na výkon funkce jednatele a za výkon práci společníka pro společnosti na činnost švadlenky nebo musí znít na činnosti pouze v odborné rovině  jakože činnost "manažerské"? 3) Jaký je rozdíl z právního hlediska v těchto dvou činnost ve společnosti - výkon funkce jednatele x práce společníka pro společnost. V náplni práce či odměňování? Ve smlouvě? 4) Musí si sama společnice ustanovit jednatele, tj. musí se sama zvolit nebo může být firma bez "jmenovaného" jednatele? 5) OSVČ má pracovnu ve svém rodinném domě. Bude zde mít i své sídlo společnosti. Musí mít s.r.o. a fyzická osoba - vlastník domu (paní společnice a její manžel) uzavřenou nějakou smlouvu o využití dvou místností v jejím rodinném domě, nebude vadit, že případně smlouvu podepíše jako FO a jako zástupce s.r.o.? Bude např. případný nájem daňový pro společnost? 6) Je možné, aby měla s.r.o. sídlo a svou provozovnu (dílnu, kde šije) ve svém vlastním rodinném domě? Není to pro finanční úřad na překážku?

Jediný společník zvýšil základní kapitál („ZK“) ve své s.r.o. o 100 mil. Kč nepeněžitým vkladem oceněným znalcem ve výši 110 mil. Kč. Společník ve svém rozhodnutí o zvýšení ZK neuvedl, jak naložit/zaúčtovat rozdíl ve výši 10 mil. Kč. Je nutné, aby společník výslovně uvedl ve svém rozhodnutí jediného společníka, co dělat s rozdílem 10 mil. Kč? Nebo se to automaticky účtuje na emisní ážio dle § 144 odst. 2 ZOK? V případě, že to není uvedeno v rozhodnutí společníka, je možné o rozdílu 10 mil. Kč vůbec neúčtovat?

Jaký je v současné době názor na zdanění s. r. o. x OSVČ. Fyzická osoba - živnostník má v plánu stavět několik rodinných domů, plán je 5 nebo 6 domků. Jakou byste doporučili formu podnikání, zda FO či s. r. o. z pohledu zdanění a např. náročnosti zpracování vedení evidence atd. Jaký typ podnikání v této oblasti odborníci obecně doporučují?

Dva parťáci - živnostníci by si chtěli založit s. r. o. - co je důležitého a potřeba k založení s. r. o. a jakou „formou vedení“ by tito dva mohli svoje s. r. o. řídil? Jako společníci nebo jednatelé? Zdaňuje se stejným způsobem výkon jednatele jako společníka nebo musí mít klasické pracovní smlouvy oba dva? Je nutný nějaký velký počáteční kapitál? A co je nutné udělat, pokud již živnostník vytvořil nějakou činnost a chce na ní navázat do s. r. o. - parťáci mám již zakoupené šicí stroje, pronájem pracovny, zásoby materiálu a mají již ušité oblečení a prodávají. Jak toto všechno převést případně do s. r. o.?

Když dne 11. 4. 2018 vynesl velký senát Nejvyššího soudu České republiky rozsudek sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ve věci sporu bývalého generálního ředitele společnosti PROFIMONT, s. r. o., s insolvenčním správcem této společnosti, ozývaly se hlasy, že spory o přípustnost souběhu funkcí jsou snad definitivně vyřešeny. Soudní rozhodnutí však v mnoha ohledech praxi dále komplikuje.

Dne 1. 12. 2018 nabyl účinnosti nový zákon č. 170/2018 Sb. , o distribuci pojištění a zajištění. Tímto zákonem je nahrazován dosavadní zákon č. 38/2004 Sb. , o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, a do českého právního řádu je implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. 1. 2016 o distribuci pojištění (tzv. IDD směrnice).