Osvobození od daně z příjmů - strana 6

Poplatník pořídil nemovitost v roce 2021 za částku 2.145.000 Kč. Tuto nemovitost používal k trvalému bydlení. V roce 2022 tuto nemovitost prodal za částku 3.150.000 Kč. Realitní kanceláři zaplatil za prodej nemovitosti provizi ve výši 181.800 Kč. Poplatník předpokládal, že nabyté prostředky použije v roce 2022 k obstarání své bytové potřeby, proto použil osvobození těchto příjmů podle §4 odst. 1, písm. b a tuto skutečnost oznámil správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2021. V roce 2022 poplatník použil z výše uvedeného příjmu k obstarání vlastní bytové potřeby pouze částku 594.000 Kč. Jakou částku bude poplatník danit v roce 2022? Bude se jednat o prostý rozdíl, tj. : prodejní cena (3.150.000 Kč ) – pořizovací cena nemovitosti (2.145.000 Kč) – výdaje za provizi (181.800 Kč) – prostředky na obstarání bytové potřeby v roce 2022 (594.000 Kč) = 229.200 Kč? Nebo se musí nějakým způsobem pokrátit?

Poplatník vlastní ze svou manželkou budovu. Tato budova je ve společném jmění manželů. Poplatník chce budovu darovat své sestře. Bude tento příjem osvobozený? Není problém, že budova je v SJM (že vlastní budovu mimo bratra i jeho manželka)? 

Poplatník uplatňující výdajem procentem prodal v roce 2022 dodávku (měl ji cca 9 let). Uvažuji správně, že taková poplatník nemá majetek, takže se příjem z prodeje nebude danit? Doba mezi nabytím a prodejem je delší než rok, takže nespadá do § 10 ZDP a příjem dodávky je proto osvobozený? 

Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb. ), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb.

Fyzická osoba, nepodnikatel, koupila na konci roku 2020 jednotku - byt a v témže bytovém době i podíl na nebytové jednotce - hromadné parkovací stání (pro jedno auto). Fyzická osoba v bytě trvale bydlí a garáž používá pro své osobní auto. V roce 2023 se tato fyzická osoba rozhodla prodat parkovací státní (tedy podíl na nebytové jednotce). V bytě i nadále bydlí, a to déle než 2 roky. Bude příjem z prodeje garážového stání od daně z příjmů osvobozený, nebo se na něho osvobození podle § 4 odst. 1 písm. a) nevztahuje? Čistě z jazykového výkladu tohoto ustanovení to není zřejmé, resp. to směřuje spíše k tomu, že osvobozeno není, neboť se nejedná o jednotku, ve které se dá bydlet. Na druhou stranu jde o garáž, která se užívá v souvislosti s konkrétní bytovou jednotkou v témže domě. Pokyn D-59 v tomto směru mlčí a výklad k této konkrétní situaci nám není známý. 

Jednatel obchodní společnosti se zúčastnil pracovní cesty. Obchodní společnost neuzavřela s jednatelem smlouvu o výkonu funkce jednatele, podle které by jednatel dostával příjem plynoucí z jeho funkce. Lze cestovní náklady (nocležné, jízdné, stravné atd.) dát do daňově uznatelných?

Lékař si v roce 2020 založil s. r. o. na svoji lékařskou praxi. Na počátku roku 2022 tuto s. r. o. prodal jinému lékaři. Částky byly rozděleny za prodej s. r. o. a vybavení ordinace. Pokud správně chápu § 4 ZDP odst. 4, jde o zdanitelný příjem FO prodávající, jelikož od založení s. r. o. neuplynulo 5 let. To, že dříve lékař vedl stejnou praxi jako FO mnoho let na tom nic nemění. Pokud by s. r. o. v majetku prodávajícího lékaře existovala více než 5 let, pak by osvobozeným příjmem FO byl pouze prodej s. r. o. a vybavení ordinace by podléhalo zdanění? 

Fyzická osoba měla v obchodním majetku zahrnutou nemovitost (nemovitost vlastní od roku 1998), kterou k 1.1.2018 vyřadila z obchodního majetku. Nemovitost (zámečnická dílna) byla 6. 5 .2022 prodána za 4 mil. Nemovitost prodána do 5 let od vyřazení z obchodního majetku, příjem z prodeje bude zdaněn v § 10 ZDP. Fyzická osoba následně použila 3,5 mil na nákup bytu (zajištění vlastní bytové potřeby. Je možné v tomto případě uplatnit osvobození příjmů ve výši 3,5, které byly použity na obstaráni bytové potřeby nebo mám vliv na osvobození situace, že byla nemovitost zahrnuta v obchodním majetku.

Kdy je povinen nepodnikatel zdanit příjem z prodeje běžných věcí? Koupí třeba v bazaru věci jako skříň, zrenovuje a následně opět prodá. Nebo koupí zlaté mince za lepší cenu a obratem je prodá firmě zabývající se jejich prodejem? U automobilu je myslím 1 rok a u nemovitostí 10, ale jak je pohlíženo na tyto ostatní?

„Kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ zní jedno české přísloví. Osobně bych se však v oblasti daní řídil raději nějakým jiným, například „Bez práce nejsou koláče“. Jinými slovy, protože se naši zákonodárci činí, máme tak i v daňové oblasti neustálý příliv novinek, proto je na místě a doporučeníhodné jejich bedlivé sledování, neboť takovéto chování může vést k nemalým úsporám. Pojďme si tedy blíže posvítit na některé neotřelé a nestandardní novinky, kterými nás naši zákonodárci obdařili a díky nimž můžeme naše finanční prostředky od daně z příjmů uchránit.

Zákon o daních z příjmů upravuje možnost osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob v rámci § 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), konkrétně jde o odstavec 1 písm. a) (s použitím časového testu, po který měl prodávající v nemovitosti bydliště) a o odstavec 1 písm. b) (s použitím časového testu, po který prodávající nemovitost vlastnil).

OSVČ má v obchodním majetku nemovitost, kterou v roce 2023 vyřadí. Jaký je časový test na osvobození? Je to lhůta vždy 10 let nebo záleží na tom, kdy byla nemovitost pořízena - tzn. pořízení před novelou 5 let, pořízení po novele 10 let?

Osoba 1 potřebuje vyměnit nebo prodat pole osobě 2. U osoby 1 došlo v obci k pozemkové úpravě - toto pole dostal přidělené letos v rámci pozemkové úpravy (předtím vlastnil jiná pole 40 let - ale ne toto). Osoba 2 vlastní pole 20 let. Osoba 1 a osoba 2 se domluvily na výměně těchto polí. Z hlediska daně z příjmů je výhodnější udělat směnnou smlouvu nebo dvě kupní smlouvy? Výměna polí by byla bez doplatku. Musí být odhad polí? Osoba 1 by musela nově nabytý prodej nebo směnu zdanit daní z příjmů? Může si uplatnit nějakou částku do nákladů? V případě směny - jaká částka by šla do příjmů ke zdanění a jaká do nákladů? Osoba 2 by byla od daně z příjmů osvobozená - jelikož vlastní pole 20 let?

Vztahuje se na mne osvobození z prodeje bytu za této situace? Byla jsem od r. 2015 členem bytového družstva, kde jsem měla družstevní byt. V r. 2022 bytové družstvo převedlo byt do mého vlastnictví a tento byt jsem v r. 2022 prodala. Příjem z tohoto prodeje chci letos - tj. v r. 2023 - jednak použít na doplacení hypotéky, kterou mám na dům, v němž trvale bydlím. Hypotéku splácím cca 10 let. A zbývající část příjmu z prodeje chci použít na opravy domu a opravu a dobudování parkovacích prostor na pozemku u domu.

Poplatník nakoupil balík akcií od německé firmy v roce 2021. Balík nakoupil za 2 220 EUR. V roce 2022 tento balík prodal za 2 105 EUR, tj. prodej je ztrátový. Pro zdanění v roce 2022, pak použije jednotný kurz platný pro rok 2021 (pro nákup) a pro prodej pak jednotný kurz roku 2022 nebo může využít ještě jiný kurz dle zákona a případně jaký? Poplatník ještě v roce 2022 nakoupil a prodal akce za Kč a bohužel se v roce 2022 nevejde do částky 100 000 Kč, která příjmy z prodeje akcií osvobozuje a musí tak všechny své transakce zdanit. Uvede tedy příjmy v EUR z rok 2022 přepočtené jednotným kurzem roku 2022 a výdaje k nim přepočtené jednotným kurzem 2021? Jak se pak budou částky zaokrouhlovat např. jednotný kurz 24.54 Kč/EUR, tj. příjmu budou 51 656,7 Kč zaokrouhleny na Kč nahoru či dolů a stejně tak s výdaji, ale kurzem za rok 2021? Dále poplatník ví, že celkově se dostane do ztráty - uvede pak v daňovém přiznání prodej cenných papírů a dílčí základ daně záporný nebo základ daně nula? Do jakého dílčího základu daně tento prodej a tyto transakce spadají? 

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů ? Například dar – poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno, dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnance? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Firma se rozhodla poskytovat některým zaměstnancům místo stravenek tzv. krabičkové stravování. Jedná se o 5 jídel - snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře od komerčního dodavatele. Krabičky chodí hromadně na fakturu na firmu a jsou dováženy 1x denně brzo ráno na provozovnu firmy. Tzn. zaměstnanec nejčastěji zkonzumuje všechny chody jídel postupně přímo na pracovišti . Předpokládáme, že jsou takové krabičky osvobozené od daně zaměstnance. Je to tak? Pokud by měl zaměstnanec částečně home office a část pracovní doby by odpracoval ze svého bydliště, kde vykonává běžně jako např. programátor významnou část pracovního týdne, tak v tomto nevidíme limit a bereme to jako také osvobozené nepeněžní plnění? Naopak z pohledu daňové uznatelnosti u firmy bereme daňově uznatelnou pouze 55% částky obědu (jako jednoho jídla), zbytek dáváme jako daňově neuznatelné a celé bez odpočtu DPH. Je postup firmy správný?

V článku si uvedeme změny v daňových limitech pro rok 2023 pro osvobození stravenkového paušálu od daně z příjmů u zaměstnanců a pro uplatnění stravenky do daňových výdajů u zaměstnavatele. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná: hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění a hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování. Oba hodnotové limity se odvozují od horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5–12 hodin [§ 176 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “)].

Za zdaňovací období roku 2021 byl termín pro podání DaP v prodloužené lhůtě do 31. 10. 2022 (příjmy zdaňované v zahraničí). K DaP jsem podala oznámení o osvobozených příjmech ve výši 30 mil. Kč. V roce 2023 jsem zjistila, že poplatník měl další osvobození v podobě darovaných akcií (vlastní jmění a. s. 53 mil.) a převodu 50% podílu na s. r. o. (vlastní jmění 60 mil.). Podala jsem dvě dodatečná oznámení o osvobozených příjmech nad 5 mil. Bude i z dodatečného oznámení doměřena pokuta 0,1 % z pozdě oznámených příjmů, když bylo podáno dodatečné oznámení? Bude možné použít pokyn D-59 k žádosti o prominutí pokuty, kdy poplatník bez výzvy podal správci daně oznámení do 150 dnů po uplynutí lhůty, když pokyn platí od 1. 1. 2023? Nebo to lze řešit i nějak jinak?