Osvobození od daně z příjmů - strana 5

Ve společnosti s. r. o. je základní kapitál v celkové výši 2 000 000 Kč představován 2 druhy podílů: A) zvláštním investičním obchodním podílem ve výši 200 000 Kč, ke kterému nebyl vydán kmenový list a B) zvláštním kapitálovým obchodním podílem ve výši 1 800 000 Kč, který je představován kmenovým listem. Oba obchodní podíly drží od vzniku společnosti v roce 2017 jedna fyzická osoba, nabývací cena odpovídá splacenému základnímu kapitálu, tj. 2 000 000 Kč. Základní kapitál nebyl zvyšován z vlastních zdrojů společnosti. V roce 2021 došlo ke snížení základního kapitálu z 2 000 000 Kč na 1 000 000 Kč, resp. každý z podílů byl snížen o 50 %. Z důvodu snížení základního kapitálu u obchodního podílu B o 900 000 Kč byl společníkovi vydán (vyměněn) původní kmenový list se jmenovitou hodnotou 1 800 000 Kč za nový kmenový list se jmenovitou hodnotou 900 000 Kč. Společník v roce 2023 oba své podíly prodá za kupní cenu ve výši 4 000 000 Kč. Bude celkový příjem 4 000 000 Kč příjmem osvobozeným podle § 4 odst. 1 písm. s) u podílu A), respektive podle § 4 odst. 1 písm. x) u podílu B, který je představován kmenovým listem? Nedošlo z důvody výměny původního kmenového listu při snížení základního kapitálu za nový kmenový list k přerušení doby držby u časového testu pro osvobození příjmů z prodeje dle § 4 odst. 1 písm. x) 5 ZDP let?

Tento článek se zabývá vymezením oznamovací povinnosti ve vztahu k osvobozenému příjmu fyzické osoby, také poskytuje informace o pokutách, které mohou být stanoveny, a také o tom, zda je případně možné dané pokuty promíjet. Obsahuje také několik praktických příkladů. V rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob by se měl daňový subjekt zamyslet nad tím, zda nemá ve vztahu k osvobozenému příjmu oznamovací povinnost o osvobozených příjmech. Za neoznámení vymezeného osvobozeného příjmu fyzické osoby se totiž ukládají velmi přísné sankce.

Živnostník OSVČ, plátce DPH, který uplatňuje výdajový paušál, nakoupil v roce 2023 z EU ojetý automobil (také od plátce DPH). Zde v ČR vyměřil DPH a zároveň si uplatnil DPH ve výši 100 % (slouží pouze pro ekonomické účely). V tom samém roce (2023) chce výše zmíněný živnostník automobil prodat, chtěl jsem se proto zeptat, jak to bude řešeno z hlediska daně z příjmů a DPH? 1) Daň z příjmů - zde se domnívám, jelikož OSVČ uplatňuje výdajový paušál, tzn. nemá obchodní majetek, tak zde bude příjem z prodeje automobilu do jednoho roku osvobozen. Pokud nestihne časový test jednoho roku, bude příjem zdaněn podle § 10, který ale nebude vstupovat do vyměřovacích základů zdravotního a sociálního pojištění? V případě uplatnění výdajového paušálu, postavím proti příjmu z § 10 právě ten výdajový paušál nebo se v tomto případě bere výdaj pořizovací cena automobilu? 2) DPH - z hlediska DPH, jelikož jsme pořizovali automobil ze zahraničí a udělali samovyměření DPH, kde jsme si uplatnili 100 % nárok odpočtu DPH, tak si netroufnu odhadovat, jak bude situace řešena z pohledu DPH? V případě splnění časového testu 5 let si troufnu tvrdit, že prodej už nebude předmětem DPH, ale v případě prodeje během jednoho roku si vůbec nejsem jistý. 

Společnost má ve svém majetku akcie, které nakoupila na burze a drží je déle než jeden rok. Jedná se o společnosti v USA a Irsku. V rámci DPPO zahrne společnost dividendy od těchto společností do samostatného základu daně a aplikuje na ně 15% sazbu, případně započte americkou daň. Nebude tedy tyto dividendy danit ani 19%, ani případnými 21% v budoucnu? 

Vlastník nemovité věci v ČR prodává tuto nemovitost a nesplní základní podmínky osvobození podle § 4. Učiní oznámení správci daně. Bude naplněna podmínka, pokud, v definované lhůtě, pořízenou bytovou potřebou je nemovitost nacházející se v jiném členském státě EU a kterou klient prokazatelně ke svému bydlení užívá, protože tam žije?

FO (soukromá osoba) prodal v 10/2022 rodinný dům, který koupil v 12/2020 a v kterém nikdy nebydlel. Příjem nahlásil na FÚ podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, a během roku 2023 ho tedy musí proinvestovat na nové vlastní bydlení, aby byl osvobozen od daně z příjmů. V ČR staví nový rodinný dům, který bude využívat při pobytu v ČR. V současné době je pracovně v Kanadě a chystá se dlouhodobě vždy část roku bydlet v ČR a část roku v Kanadě. Může část příjmu z prodeje domu použít na výstavbu RD v ČR a část na koupi bytu v Kanadě, aby byla splněna podmínka pro osvobození příjmu z prodeje rodinného domu? Budou peníze vynaložené na pořízení vlastního bydlení (bytu) i v jiném státě než v ČR uznané jako prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP?

Cizozemec – fyzická osoba, občan Francie, vlastní v ČR byt v osobním vlastnictví. Tuto nemovitost koupil před více než deseti lety. V posledních letech byt pronajímal a v ČR podával přiznání k dani z příjmu fyzických osob – kde zdaňoval příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. V letošním roce byt prodává za cenu vyšší než 5 mil. Kč. Dle mého názoru tento prodej nepodléhá zdanění daní z příjmu fyzických osob, ani zdanění dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Francií. Má ale povinnost ohlásit na finanční úřad osvobozený příjem z prodeje nemovitosti. Je tomu tak?

Společník A vlastnil od 01/1997 podíl v s. r. o. ve výši 100 %. V 07/2022 daroval 50 % svému synovi. Nyní, tedy v 07/2023, zamýšlí společník A úplatný převod svého 50% podílu na 3. osobu. Doba 5 let pro posouzení osvobození prodeje podílu od daně podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb. se v případě společníka A posuzuje od 01/1997, test 5 let pro osvobození je tedy splněn a bezúplatný převod části podílu na syna v 07/2022 na tuto skutečnost nemá žádný vliv? 

Manželé mají ve svém společném jmění manželů nemovitosti a movité věci (automobily), které by chtěli darovat vnukovi manželky, který ale není vnukem manžela (nevlastní vnuk manžela). Potřebujeme ověřit, že z § 10 odst. 3 písm. c) zákona o dani z příjmu vyplývá, že od daně z příjmu by bylo zcela osvobozeno plnění (hodnota daru), pokud by jej darovala ze svého výlučného majetku vlastní babička svému vnukovi (příbuzní v linii přímé), nicméně není již zřejmé, zda je stejně osvobozeno plnění i v tomto případě, kdy darují oba manželé ze svého SJM věci osobě, která je vnukem jen jednoho z manželů. Dále pokud se toto osvobození na darování vztahuje prosíme o sdělení, jak ocenit předmětný majetek pro účely přílohyk daňovému přiznání dle § 38v odst. 2 písm. a) ZDP. Šlo by v tomto případě využít § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 daňového řádu – dle našeho názoru by v tomto případě bylo ocenění daru znalcem zbytečně nákladné a navíc by nepřineslo v případě osvobození státu žádný daňový výnos. 

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme jednu pracovnici (poživatelku starobního důchodu) na 2 pracovní poměry. Kuchařka - úvazek 0,25 a vedoucí školní jídelny v MŠ na 0,4. Nyní k 30. 6. ukončí pracovní poměr jako kuchařka, jako vedoucí školní jídelny až k 31. 12. 2023. Náleží jí odměna při prvním skončení pracovního poměru z obou pracovních poměrů? Ve vnitřním předpise máme stanovenou odměnu do výše 10 000 Kč. Teoreticky, je možné v této výši poskytnout odměnu z obou pracovních poměrů? A jak by tomu bylo s odměnou z FKSP, kdyby zaměstnanec např. 15. 6. 2023 obdržel rozhodnutí o přiznání důchodu? Dostal by odměnu z fondu jednou nebo dvakrát? V zasadách máme stanovenou odměnu nebo věcný dar ve výši 2 000 Kč. 

Byt v družstevním vlastnictví převedla matka na syna v roce 2022, sama v bytě dlouhodobě žila. V roce 2023 matka zemřela a syn následně převedl byt do osobního vlastnictví. V bytě nebydlí. Byt ihned začal prodávat. Předpokládám, že prodej nebude osvobozený a jako náklad bude moci uvést cenu dle znaleckého ocenění k datu převodu bytu do osobního vlastnictví? Pokud by prostředky z bytu použil na splátku hypotéky na dům, který má v SJM s manželkou, tak by mohlo jít také o osvobozený prodej bytu (pokud nahlásí osvobozený prodej na FÚ)? Není problém, že hypotéka je vedena na jeho manželku? 

Odborová organizace vykázala v minulých letech zisk, a proto by chtěla každému členovi poskytnout finanční příspěvek. Každému členovi (200 lidí) by chtěla vyplatit 5 000 Kč.  Zisk vznikal v průběhu minulých let převážně z vedlejší činnosti - pořádání letních táborů na nemovitostech vlastněných odborovou organizací. Bylo ale několik let, kdy zisk vznikl i z hlavní činnosti (byly malé náklady a členské příspěvky odborové organizaci byly v součtu o něco vyšší než celkové náklady hlavní činnosti). Není stanoveno, že by na takový příspěvek měli členové nárok (oproti jiným stanoveným benefitům, např. poskytnutí slevy při účasti dětí členů organizace na táboře, poskytnutí bezúročných půjček, příspěvek na pohřeb zemřelých členů organizace apod.). Jak by to bylo se zdaněním? Má si každý člen danit příspěvek sám nebo má odvést daň odborová organizace a vyplatit členům až zdaněnou částku? Nebo existuje nějaký limit, do kterého není nutné daň odvést? 

S. r. o., plátce DPH, pořádá akci pro své klienty, a poté i teambuilding pro své zaměstnance. Jak to bude s náklady z hlediska daňové uznatelnosti na ubytování a stravu v případě klientů a v případě zaměstnanců. A je možné si nárokovat v těchto případech DPH? Předpokládám, že v případě zaměstnanců se bude jednat o benefit a že se nebude danit ani odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Otec chce darovat finanční obnos vyšší než 100 000 Kč manželovi (vdovci) po své zemřelé dceři. Bude v tomto případě příjem u vdovce osvobozen? 

Klientka zdědila pozemek 9. 2. 2023 a vzápětí ho 2. 5. 2023 prodala. Musí jako občan z obdržené částky ještě zaplatit daň z příjmů? 

Finanční trh nabízí retailovým (česky drobným) investorům celou řadu možností, kam uložit volné, aktuálně nepotřebné finanční prostředky. Jednou z možností je investování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které umožňují investovat úspory snadněji, s poněkud menším rizikem, při zachování reálné naděje na vyšší zhodnocení oproti pouhému uložení peněz např. na spořicí účet u banky. Podstata kolektivního investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých drobných investorů. Investor svěřuje své finanční prostředky fondu a o jejich investování se za něj stará odborník – portfolio manager (česky správce fondu).

OSVČ zemědělec přijal v roce 2022 náhradu škody od pojišťovny ve výši 1,2 mil. Kč (poškození plodin v důsledku krupobití), plodiny pěstuje na pronajatých polích, je plátcem DPH. Budeme uplatňovat paušální výdaje. Máme dát tyto příjmy do příjmu z podnikání a uplatnit 80% paušál, nebo dát do ostatních příjmů, nebo nedanit vůbec?

Manžel si chce uplatnit slevu na manželku. Manželka ošetřuje rodiče. Započítává se dlouhodobé ošetřovné, které po dobu 3 měsíců pobírala manželka, do vlastních příjmů manželky? 

Syn zdědil po svém otci movitý majetek, stroje. Otec podnikal jako FO a měl tento majetek zařazený v obchodním majetku. Syn nepodniká, tento majetek ihned po ukončení dědického řízení prodává. Je možno uplatnit osvobození podle § 4 odst. 1 písm. c), protože stroje nikdy v obchodním majetku syna nebyly? Z tohoto ustanovení není zřejmé, zda podmínka ne/zahrnutí do obchodního majetku se vztahuje pouze na poplatníka, který bude mít příjem z prodeje či se načítá i doba u otce. V případě, že by nešlo uplatnit osvobození, co může být výdajem?

Když člověk, fyzická nepodnikající osoba, prodá jednorázově šrot za více než 30 tis. Kč, musí tento příjem zdanit?