Pracovní právo, mzdy a platy - strana 234

Jak máme pohlížet na srážky ze mzdy zaměstnance dle Občanského zákoníku § 551? Peněžní ústav nám zaslal ověřenou kopii Smlouvy o úvěru, která obsahuje odstavec \"Dohoda o srážkách\" a současně žádost o provádění srážek ze mzdy. Nemusíme tedy jako zaměstnavatel se zaměstnancem uzavírat Dohodu o srážkách ze mzdy a pohlížet na tuto srážku jako nepřednostní bez souhlasu zaměstnance?

Ve firmě s r. o., které zpracovávám účetnictví, i mzdové, jsou 2 společníci jednatelé. Zatím se jim vyplácí měsíční pravidelný příjem, na základě mandátní smlouvy, je to příjem z titulu práce jednatele. Od 1. 1. 2007 nebudou jednatelé z takovéhoto příjmu nemocensky pojištění a důchodově budou pojištěni až od určité hranice příjmu. Pokud naši jednatelé uzavřou pracovní smlouvu (např. ředitel, vedoucí apod.), musí vedle toho ještě mít příjem za práci jednatele nebo stačí vykazovat až podíly ze zisku?

Jsme škola s právní subjektivitou, příspěvková organizace zřízená krajem. Svým zaměstnancům zajišťujeme závodní stravování formou stravenek. Příspěvek na stravování poskytujeme na základě - zákona č. 250/2000 Sb., § 33b, o rozpočtových pravidlech, ve znění zákona č. 557/2004 Sb. - vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování - vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, § 7. Poskytování stravenek máme zakotveno v kolektivní smlouvě. Další podmínky pro vznik práva na stravování a výše finančního příspěvku jsou stanoveny ve vnitřním předpisu, tj. vnitřní směrnici. Učitelé mají stanovenou pouze přímou vyučovací činnost, která je dána rozvrhem hodin, a tuto činnost vykonávají na pracovišti, ve škole. Tzv. nepřímou činnost, činnost související s přímou vyučovací činností, nemají zaměstnavatelem určenou a vykonávají ji individuálně mimo školu. Tato nepřímá činnost není nikde evidována, v evidenci pracovní doby je uvedena celková osmihodinová pracovní doba. Ve vnitřní směrnici máme uvedeno: stravenky jsou poskytnuty za odpracovanou dobu, přítomnost ve škole delší než tři hodiny, pro učitele je rozhodující doba přímé vyučovaní činnosti dle rozvrhu hodin, v době omluvené nepřítomnosti ve škole - nepřímá činnost učitelů, dovolená, pracovní neschopnost, pracovní cesta apod. stravenky nenáleží. Lze takto podle vnitřní směrnice postupovat? Nebo náleží učitelům příspěvek na stravování i na dobu nepřímé činnosti, když ve škole nejsou?

Mám vozidlo ve svém podnikání. Je již odepsané, ale jezdím s ním i pro jiné subjekty. Tyto jízdy mám v knize jízd označeny jako soukromé a alikvotně krátím všechny náklady na automobil. Je možné si při uplatnění cestovného pro jiný subjekt započítat i náhradu 3,80 Kč?

Zaměstnanec, který byl jmenován do funkce zástupce statutárního zástupce na ZUŠ (bez snížení svého pedagogického úvazku) si zvyšuje kvalifikaci studiem Školský MANAGEMENT na UK v Praze. Organizace s ním sepsala dohodu o zvýšení kvalifikace a setrvání v pracovním poměru po dobu 5ti let po té, co úspěšně ukončí zvýšení kvalifikace. Organizace na základě této smlouvy hradí studium v plné výši. Má zaměstnanec nárok i na proplacení cestovného?

Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru (netrvá zkušební doba) přestal docházet do zaměstnání, v místě trvalého bydliště se nezdržuje, nereaguje na telefon, neoznámil překážku v práci, od 5. 11. 2006 vykazujeme neomluvenou absenci, dne 5. 12. 2006 mu bylo zasláno do vlastních rukou se zkrácenou dobou úložnosti na 10 dnů, na jeho poslední známou adresu, kterou uvedl, ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně § 53. Pošta nám ho vrátila s oznámením, že se odstěhoval. Můžeme den, kdy nám to pošta doručila zpět považovat za den ukončení pracovního poměru s odkazem na § 266a odst. 4 s tím, že zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím (nenahlásil změnu adresy pro doručování písemností) doručení písemnosti zmařil. Nebo mu ji MUSÍME doručit? Pokud by byl případ, že zaměstnanec odmítne převzetí, tak je mi to jasné, ale pokud mu nemohu výpověď doručit, pracovní poměr skončí? U nového ZP je doručování koncipováno už jinak § 336 odst. 4 - neposkytne součinnost, tam bych neváhala, ale za současného platného práv. stavu si nejsem jista, zda u výše uvedeného zaměstnance dojde ke skončení pracovního poměru dnem, kdy pošta vrátí jako nedoručitelné - odstěhoval se a my mu nemůžeme tím pádem doručit. Za dobu neomluveného volna platí zaměstnavatel zdravotní pojištění, které sice na něm můžeme vymáhat, ale není pravděpodobné, že by nám dlužné pojistné vrátil. Potvrzení o zaměstnání - ukončení jsem zatím nezaslala, protože si nejsem jista, zda došlo k ukončení PP. Zaměstnanec je nezvěstný, pátrá po něm policie.

Jako fyzická osoba jsme přihlašovali zaměstnance na OSSZ. Poslala jsem 1x s kopií přihlášku, 1x pracovní smlouvu. A pracovní smlouva se mi vrátila zpět potvrzená. Nyní se tam vyměnili zaměstnanci a já marně čekám na potvrzenou pracovní smlouvu zpět. Tato paní má čas i se zápočtovými listy. Po telefonickém hovoru mi paní řekla, že by stála dlouho u kopírky. Zaměstnanci, když odchází a zápočtový list nedostanou zavčasu, tak kamenují mne, přesto že já to pošlu ihned. Tak se ptám musím posílat doklady 2x? A do kdy má poslat OSSZ zpět zápočtový list. Ta paní před ní to dělala obratem. Tato má čas i 18 dní. Musím mít potvrzenou pracovní smlouvu od OSSZ, kterou zakládám ve firmě?

Jakým způsobem bude zaměstnavatel stanovovat přestávku v práci pedagogickým pracovníkům podle nového zákoníku práce? V návrhu pracovního řádu pro pedagogické pracovníky není možnost ukládat práce, které nevyžadují přítomnost na pracovišti. Pedagogičtí pracovníci budou na pracovišti plnou pracovní dobu (§ 2 odst. 4, § 81 odst. 3).

Můžu zaměstnat uchazeče od 1. ledna 2007, který je do 31. 1. 2007 ještě stále studentem? Mohu ho zaměstnat na hlavní pracovní poměr? Pokud ne, tak jakou formu pracovního poměru mohu zvolit?

Lze vyplatit odměny dle § 224 odst. 2 ZP z rozpočtu školy (příspěvková organizace), nebo se tento § vztahuje jen k vyplácení odměn z fondu FKSP?

Lze poskytnout zaměstnanci školy (příspěvková organizace) podle § 236 ZP zvýhodněné stravování v době jeho nemoci?

Jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. Dlouhodobě spolupracuji s firmou, kde fakturuji smluvní cenu Kč/hod., měsíčně toto činí cca 60 hod. V současné době mi byla nabídnuta v této firmě činnost prokuristy. Budu moci fakturovat jako nyní? Můžu uplatňovat v daňové evidenci cesty vlastním automobilem (firma sídlí v Praze)? Odměny schválí valná hromada tzv. tantiemy. V současné době společníci odměny nedostávají, společnost investuje. Je to otázka budoucnosti. Kdo odměny zdaňuje, kdo z nich odvádí zdravotní a sociální? Kromě zápisu do obchodního rejstříku a s ním samozřejmé prokazování bezdlužnosti je nutné sepsat ještě jiné smlouvy? Nemusím být v zaměstnaneckém poměru? (Dle pátrání na internetu snad ne.)

Jsme firma s r. o. a máme směrnice pro odměňování zaměstnanců firmy, kde se také uvádí: výši hodinové mzdy určují majitelé firmy s tím, že v tarifu hodinové mzdy jsou zahrnuty mimo mzdu za práci i příplatek za mzdu za práci přesčas včetně jejího zvýšení, a to za všední dny, soboty, neděle a svátky. Bude toto odměňování v pořádku i po 1. 1. 2007 (nový zákoník práce)?

Kdy je možné vyplatit z fondu kulturních a sociálních potřeb peněžitý dar zaměstnanci, který odešel do řádného starobního důchodu, ale nadále pracuje u naší organizace? Smlouva na neurčito byla zaměstnanci zrušena a uzavřena nová na dobu určitou (1 rok). V zásadách využívání FKSP máme uvedeno poskytování peněžitého daru při odchodu do důchodu. Chtěli bychom informaci, zda peněžitý příspěvek vyplácíme při změně smlouvy na základě rozhodnutí o přiznání starobního důchodu nebo až po definitivním odchodu z organizace?

Jednatel společnosti s r. o. má sjednanou smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti. Vztahuje se na tento typ smluv minimální mzda?

Spol. s r.o., plátce DPH, vede účetnictví. Kolik let zpětně může vymáhat pojišťovna Kooperativa zákonné pojistné zaměstnavatele za pracovní úrazy? Co dělat, když jsem zjistila, že firma, které jsem začala vést účetnictví i mzdovou agendu, toto pojištění předtím neplatila?

Jsme akciová společnost, nárok na dovolenou za kalendářní rok je 20 dnů. Naše zaměstnankyně má z roku 2005 zůstatek dovolené 1,5 dne. V roce 2006 byla nemocná od 2. 2. do 16. 8. 2006. Od 17. 8. 2006 nastoupila na mateřskou dovolenou, kterou bude čerpat do 28. 2. 2007. Pokud zaměstnankyně bude čerpat dovolenou bezprostředně po skončení mateřské dovolené, jaký vznikne nárok na dovolenou za roky: 2005 1,5 dne (nevyčerpaná dovolená) 2006 17 dnů (krácení dovolené za dobu nepřítomnosti 3 dny) 2007 čerpáním mateřské dovolené a čerpáním dovolené \"odpracuje\" více jak 60 dnů a vznikne nárok na dovolenou za kalendářní rok 20 dnů, nebo vznikne nárok na dovolenou za odpracovanou dobu dvě nebo tři dvanáctiny (3,5 nebo 5 dnů)?

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Stravování zaměstnanců máme zajištěno smlouvou se školní jídelnou, která je samostatný právní subjekt. Učitelka odučí 5 vyučovacích hodin (její celý denní úvazek přímé pedagogické činnosti) a jede na služební cestu (školení AJ), která trvá 5 hod. 20 minut. Po návratu ze služební cesty provede doma přípravu na druhý den (práce související s přímou pedagogickou činností do úvazku 8 hod.). Má nárok na příspěvek na oběd z nákladů a z FKSP za tento den?

Prosím o výklad § 81 odst. 3 nového zákoníku práce \"zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny\" - pro pedagogy. Výklad našeho zřizovatele je ten, že pedagog musí být 8 hodin přítomen na pracovišti. Doplňující otázka: Pokud k 1. 1. 2007 nebude vydán nový pracovní řád pro zaměstnance škol a současný je podle zákona č. 264/2006, část 38 k 31. 12. 2006 zrušen, pak se musíme řídit § 81 odst. 3 ZP, kdy zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho po skončení směny ( tedy být 8 hodin na pracovišti)? Toto je výklad našeho zřizovatele.

Jak správně postupovat při stanovení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby v jednosměnném režimu? Jedná se o práce prodavače v obchodním domě, kde musí být naše provozovna otevřena 365 dní v roce od 9,00 - 21,00 hodin. Konkrétně náš postup: Písemně je každému zaměstnanci stanoven nejdéle 2 týdny předem písemně rozsah stanovené týdenní doby takto: 1. 10. 06 11,5 hod 2. 10. 06 11,5 hod 3. 10. 06 11,5 hod 4. 10. 06 volno 5. 10. 06 volno 6. 10. 06 11,5 hod 7. 10. 06 11,5 hod 8. 10. 06 volno 9. 10. 06 volno 10. 10. 06 volno 11. 10. 06 11,5 hod 12. 10. 06 11,5 hod atd. až do 31. 12. 2006. Zákonná pracovní doba 13 týdnů x 40 hod = 520 hod. Předepsáno 47 směn x 11,5 hod = 540,5 hod, tzn. 20,5 hod přesčas. Pracovníci střídající se proti budou mít předepsáno 45 směn x 11,5 hod = 517,50 hod, tzn. 2,5 hod chybí do zákonné doby, bude tedy zaplacena jako překážka v práci na straně zaměstnavatele. Je toto správně, pokud ne, jak máme konkrétně směny rozepsat?