Účetnictví - strana 4

V minulých článcích jsme se zaměřili na řešení leasingu z pohledu zákona o dani z příjmů a na charakteristiku leasingu dle jeho základního dělení na leasing finanční a operativní. Nyní nás čeká poslední část seriálu o leasingu, ve kterém se budeme věnovat problematice leasingu z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty .

Zemědělské družstvo eviduje ve svém účetnictví jako součást základního kapitálu členské vklady zemřelých členů (zemřelých pět a více let). Jak správně s těmito vklady naložit (vypořádat) a jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení vypořádacích podílů těchto zemřelých členů?

Ve společnosti A došlo vlivem zatopení šachet k poškození výtahů (pojistná událost vznikla 27. 12. 2023 - účtování o předpisu na základě dopisu od pojišťovny (víme přesně částku plnění) k 31. 12. 2023 - 385/648?), s dodavatelem společností B se tedy vzájemně dle cenové nabídky dohodli na činnostech v souvislosti s opravami tohoto poškozeného majetku. Práce na opravě byly provedeny částečně v roce 2023 a dokončeny a celé vyfakturovány v roce 2024. Jak účtovat v rámci let 2023 a 2024 u společnosti, která práce provedla čili společnost B (rok: 2023 nedokončená činnost ve výši části provedených prací: účtování 121/581 a v okamžiku vyúčtování celé služby v roce 2024 účtování: 311/602 a zrušení nedokončených prací -121/581 nebo opačný zápis 581/121? Účtovaní ve společnosti A, která práce "přijala"- rok 2023: 511/383 (část prací týkající se roku 2023) a v okamžiku přijetí faktury od dodavatele v roce 2024: účtování 383/321 (část prací roku 2023) a zbytek prací roku 2024 511/321?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?

Firma, české s.r.o., zakoupila budovu z r. 1919. V katastru nemovitostí je budova zapsaná jako objekt pro bydlení, nerozdělená na bytové jednotky. Záměrem firmy je budovu zrekonstruovat, rozdělit na bytové jednotky, ty pak pronajímat. Máme pořízení budovy (po rozpočtení pořizovací ceny na hodnotu budovy a pozemku) účtovat na účet 042 nebo na účet 021? Nezpůsobuje zápis v katastru nemovitostí to, že máme budovu účtovat pouze na účet 021? Pozemek budeme účtovat na účet 031. 

Některým účetním jednotkám vzniká od 1. ledna 2024 povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, resp. konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle části osmé zákona o účetnictví . Jedná se o úpravu vycházející ze směrnice CSRD. Co se rozumí zprávou o udržitelnosti a kdo bude mít povinnost zprávu o udržitelnosti za účetní období 2024 vyhotovit?

V roce 2023 jsme pořídili strojírenský 3D CAD software v hodnotě 125 000 Kč bez DPH. Od roku 2021 je v zákoně o daních z příjmů kategorie dlouhodobého nehmotného majetku zrušena. Zajímalo by mě, zda je možné dát si software přímo do nákladů - do spotřeby na 518? Není mi zcela jasné, jak je to s účetními odpisy. 

Je možné všechny faktury vystavené dodavateli v lednu a přijaté v lednu, které se ale vztahují k předchozímu roku zaúčtovat tak, že v účetním programu bude datum zdanitelného plnění leden, ale datum účetního případu 31. 12. (a interní číslená řada roku, ke kterému se vztahují) a zaúčtováno rovnou zápisem 501(518)/321 a k 31. 12., tak bude zůstatek na účtu 321? Nebo je nutné, případně v jakých případech je nutné, zaúčtovat doklad s lednovými daty (jak DUZP, tak účetní případ a číselná řada roku, ve kterém doklad dorazil) zápisem 383/321 a vytvořit interní doklad 501(518)/383 k 31. 12., tedy k 31. 12. bude zůstatek na účtu 383 a nikoliv 321? Stejně tak v případě vystavení faktur odběratelům v lednu za práci v prosinci - je možné zaúčtovat rovnou 311/602 a k 31. 12. mít zůstatek na účtu 311 nebo je nutné a případně v jakých případech, vystavit interní doklad k 31. 12. 385/602 a následně vystavenou fakturu 311/385 s DUZP 31. 12., ale datem účetního případu by byl datum vystavení? 

Podle § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze z fondu FKSP hradit pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. Naše účetní jednotka pořídila z FKSP dlouhodobý hmotný majetek za 81.000 Kč. Na kartu majetku jsme připsali informaci, že Dl.HM byl pořízen z FKSP. Při zařazení majetku do užívání a jeho následném odepisování jsme postupovali dle nám dostupných materiálů následovně. K dlouhodobému majetku se po zařazení do užívání chováme jako k vlastnímu majetku ( jako kdyby nebyl pořízen z FKSP ) a stal se tak součástí veškerého dlouhodobého majetku evidovaného v naší PO . Podle dostupných výkladů k ČÚS 704 - bod 5.5 . jsme účtovali pořízení DHM následovně : 1. 042/ 321 81.000 Kč 2. 022/ 042 81.000 Kč 3. 412/648 81.000 Kč. Zároveň s bodem 2. jsme proúčtovali zdroj financování (bod 3.) 412/ 648 namísto obvyklého zápisu 416/401. A zde si nejsme jisti správností svého postupu, protože v daném okamžiku (pro zjednodušení dotazu abstrahujeme nyní od fáze odepisování 551/082 a zároveň ve stejné hodnotě 401/416 ) se nám nekryje zůstatková cena majetku s účtem jmění 401. ZC (de facto PC ) je 81.000 Kč a hodnota na účtu 401 je 0 Kč. Jsme si vědomi toho, že zdroje a prostředky z FKSP nezle převádět do jiných fondů , je proto nutné účtovat o přímém použití FKSP bez převodu do fondu investic. ČÚS 704 - bod 5.5 počítá však jen se zápisem 412/648 , nikoliv se zápisem 412/401, který by se nám pro náš případ pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který chceme dále odpisovat, hodil. Je tomu tak proto, že se obecně předpokládá, že z FKSP bude pořízen jen drobný DHM a ten se účtuje 558/321, 412/648, 028/088? Jak máme proúčtovat pořízení Dl.HM z FKSP a zároveň zachovat pravidlo, že ZC majetku je rovna účtu 401 - jmění? 

Malá firma, kde evidují oceňovací rozdíl v hodnotě 500.000 Kč od roku 2015, který se bude odpisovat 180 měsíců. Odpisy jsou daňově uznatelné, oceňovací rozdíl vznikl koupí. Já jsem ale teď při přepočítání zjistila, že měsíční odpis nemá být cca 2.500 Kč, jak byl dosud účtován, ale cca 2.700 Kč, tedy že si firma vlastně odpisuje měsíčně méně. Tudíž, pokud bych pokračovala dále v té částce cca 2.500 Kč měsíčně, dostanu se přes 180 měsíců. Anebo bych se po ukončení odpisování po 180 měsících nedostala s odpisováním na cenu oceňovacího rozdílu. Jak toto opravit? Lze to přepočítat a začít uplatňovat odpisy ve správné výši cca 2.700 Kč, abych se dostala na 180 měsíců? Je nutné podávat dodatečná daňová přiznání (pokud jednatel nebude požadovat), když jsme vlastně uplatňovali nižší odpisy, tudíž jsme stát na dani neošidili? Jde mi hlavně o to, spočítat to teď správně, vyřešit „papírově“, abych se dostala na těch 180 měsíců a bylo to už správně. Když se určí, že částka rozdílu není pro firmu nákladově významná a nebudu brát teď v potaz účet 426 - Jiný výsledek hospodaření, přemýšlela bych nad úpravou takto: Rozdíl, který vznikl za těch několik let špatně stanovenými odpisy, bych dala na nedaňový účet 557xxx/098xxx. Dále bych pokračovala v odpisování přes daňově uznatelný účet 557xxx již se správnou výší odpisů. 

Společnost s r. o. koupila zimní pneumatiky na automobil, který má v majetku od roku 2017. Běžně bych je zaúčtovala do nákladů, ale zde váhám, protože byly zakoupeny až 28. 12. 2023 (a rovnou ten den byly namontovány do auta). Následně už automobil v roce 2023 využit nebyl. Rádi bychom dali celou částku (jde o 14 000 Kč) rovnou do daňově uznatelných nákladů roku 2023 a můj dotaz je, zda to tak lze udělat. V účetní směrnici toto řešeno nemáme, takovýto nákup na konci prosince je pro nás v podstatě ojedinělý případ. 

Lze zařadit samoobslužnou hotelovou recepci (platební automat do 1. odpisové skupiny?  

Firma s r. o. staví halu, která ještě není dokončena - je na účtě 042. Byla zde udělána střecha, která byla povětrnostními podmínkami poničena. Následně jsme obdrželi fakturu na opravu této střechy a pojišťovna nám vyplatila náhradu. Budeme tuto opravu účtovat na účet 511 a náhradu od pojišťovny na 648, nebo oprava jde na 042? 

Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat. 

Po přečtení skartačního řádu a mnoha článků o skartaci daňových dokladů si nejsem jistá zda jsem vše pochopila správně. Jde mi o účetní jednotku s.r.o., plátce DPH. Tato jednotka chce provést skartaci daňových dokladů z roku 2012, včetně účetní závěrky, bankovních výpisů, atd.. Daňové doklady a bankovní výpisy z tohoto roku předpokládám, že může nechat fyzicky zlikvidovat. Na to si sjedná společnost, která zajistí fyzickou likvidaci a vystaví doklad o provedení skartace. Jak to bude s účetní závěrkou s.r.o.? Může taktéž nechat fyzicky zlikvidovat, nebo se musí obrátit na místně příslušný archiv a tam nejprve zažádat, zda může i toto postoupit k fyzické likvidaci? Nebo lze již rovnou vše postoupit ke skartaci? U účetní jednotky proběhla v roce 2015 kontrola správce daně za rok 2013. Má i toto nějaký vliv, na archivaci a následnou skartaci?

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Nový zákon o účetnictví zavádí pojem účetní závěrka jako obecný termín, čímž sjednocuje terminologii a usnadňuje výklad právních předpisů. Zároveň rozlišuje dva typy účetní závěrky, a to individuální účetní závěrku (sestavuje se za jednu účetní jednotku) a konsolidovanou účetní závěrku (sestavuje se za uskupení konsolidovaných entit (mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

Konsolidovaná účetní závěrka je důležitá zejména pro potřeby vnějších uživatelů. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Česká republika je zemí dceřiných společností, a proto je nutná větší transparentnost. Nová právní úprava se tak snaží zohlednit rovnováhu mezi zájmy vnějších uživatelů konsolidované účetní závěrky a zájmem účetních jednotek nebýt zbytečně zatěžován administrativními požadavky.

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Navrhovaný zákon zachovává povinnost inventarizace pro účetní jednotky. Vnímá ji jako klíčovou součást vnitřního kontrolního systému pro zajištění řádného vedení účetnictví. Inventarizace slouží ke kontrole věcné správnosti účetnictví, a je tak důležitým nástrojem pro splnění požadavku na poctivé a věrné zobrazení a pro zajištění spolehlivosti účetních informací.