Digitalizace (elektronické podání)

Digitalizace služeb orgánů veřejné moci slaví v Česku pět let od přijetí „digitální ústavy“. Přestože zákon o právu na digitální služby měl ambici radikálně proměnit komunikaci občanů a firem se státem, realita za očekáváním stále zaostává. Plně digitalizovaných služeb je zatím pouze necelá čtvrtina. Hlavní překážky dalšího rozšiřování digitálních služeb státní správy představují resortismus, ne zcela vroucí přístup některých úřadů i nedostatečné prostředky v rozpočtech. Na druhou stranu, uživatelé mají už dnes k dispozici mnoho možností elektronické komunikace – od datových schránek přes portály až po Czech POINT.

Návrh ústavního zákona, který měl zakotvit právo občanů platit v hotovosti a být offline, neprošel schvalováním v Senátu.

Uživatelé datových schránek se ve druhé polovině září dočkali zásadních vylepšení z dílny DIA a České pošty. Od 19. září je jejich používání výrazně pohodlnější díky jednomu přihlášení přes NIA či Mobilní klíč eGovernmentu, zobrazování náhledů příloh na jedno kliknutí a vylepšeným e-mailovým notifikacím, které prozradí odesílatele a předmět zprávy.

Článek se zabývá aplikačními aspekty vracení plateb provedených omylem podle § 165 daňového řádu . Podrobně rozebírá podmínky a limity spojené s podáním žádosti, problematiku blanketních žádostí, test vratitelnosti přeplatku i možné překážky na straně daňového subjektu a třetí osoby. Součástí textu jsou rovněž příklady z praxe a úvahy de lege ferenda, které poukazují na problematická místa současné právní úpravy a naznačují možné směry jejího dalšího vývoje.

Článek se zabývá situacemi, kdy třetí osoba omylem provede platbu za daňový subjekt. Článek v této souvislosti přináší podrobnou analýzu § 165 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), který na tuto situaci dopadá a nabízí řešení některých nesrovnalostí, které přináší správní praxe. Samotný článek je rozdělen do dvou dílů. První díl článku se nejdříve zaměřuje na novelizaci § 165 odst. 3 daňového řádu s účinností od 1. 1. 2021. Tato novelizace s účinností od 1. 1. 2021 byla provedena zákonem č. 283/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Předmětná novelizace byla přijata v návaznosti na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která liberalizovala podmínky pro vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. Článek se zaměřuje na komparaci § 165 odst. 3 daňového řádu s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2020. Následně článek poskytuje odpověď na otázku, v jakém okamžiku dojde k zaevidování platby do evidence daní ve smyslu § 165 odst. 2 daňového řádu . Poté se článek věnuje lhůtám pro podání žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem obsaženým v § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu . V této souvislosti článek uvádí některé výkladové nesrovnalosti a poskytuje návrh na jejich řešení. Nakonec se první díl článku věnuje podmínkám, které musí třetí osoba splnit, aby správce daně mohl vyhovět žádosti dle § 165 odst. 3 daňového řádu . Článek se zaměřuje na situace, ve kterých správce daně je či není oprávněn vrátit platbu provedenou za daňový subjekt omylem, pokud správce daně eviduje na osobním daňovém účtu daňového subjektu či třetí osoby nedoplatek.

Další díl článku z cyklu plných mocí vymezuje způsoby, kterými lze učinit plnou moc vůči správci daně. Nejdříve článek pojednává o způsobech činění podání dle § 71 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “). Poté se článek zaměřuje na specifické způsoby činění plných mocí a v této souvislosti se zabývá také judikaturou Nejvyššího správního soudu, která způsoby činění plné moci při správě daní liberalizovala. Následně se tento článek zabývá formálními požadavky na podpis plné moci při správě daní.

Pořád přepisujete doklady ručně a večer doháníte, co jste přes den nestihli? Nejste v tom sami. Podle dat AMSP ČR zůstává více než 60 % účetních u tradičních metod. Zamyslete se ale nad tím, zda vám mezitím neujíždí vlak a neobíráte se zbytečně o čas.

Společnost provozující lékárnu, plátce DPH, dostává od zdravotních pojišťoven vyrovnání za digitalizaci listinných receptů. Jakou sazbu DPH odvést z tohoto výnosu?

Po více než dvou letech od předložení původního návrhu vyšla v Úředním věstníku směrnice Evropské unie směrnice 2025/516 a s ní související nařízení EU 2025/517 , které zavádějí do pravidel daně z přidané hodnoty balíček změn označovaný jako ViDA – DPH v digitálním věku. Balíček stojí na třech pilířích – jednotném hlášení v reálném čase, změny v odvětvích osobní dopravy a krátkodobých pronájmů a jednotném správním místě pro DPH, které nahradí vícenásobné registrace v různých členských státech. Cílem je další omezení podvodů, kvůli kterým přicházejí členské státy o příjmy z DPH ve výši přesahující 60 miliard EUR ročně.

Klíčovým předpisem, který umožňuje dosažení plné digitalizace, je evropské nařízení eIDAS (zkratka anglického electronic identification and signatures). Na jaře roku 2024 došlo k jeho aktualizaci a rozšíření, které přineslo i několik zásadních změn a zajímavých novinek. Popíši je stručně v následujícím textu.

Pokud si občan, zaměstnanec, dobrovolně zřídil datovou schránku. Letos musí podat Přiznání k DPFO jelikož má příjmy z § 6 a § 10 ZDP. Musí podat DP přes DS nebo může v papírové podobě, když si ji zřídil dobrovolně? 2) jaký je termín pro podání DP, platí pro něj 1. 4. nebo 2. 5. 2025? 

Zveme vás na bezplatný webinář, na kterém si ukážeme tipy, jak si zefektivnit práci nejenom s fakturami a účtenkami, ale také jak zefektivnit předávání daňových dokladů. Dalším velkým tématem bude elektronická archivace dat a nakonec zkusíme najít limity a identifikovat oblasti, se kterými ani umělá inteligence nedokáže pomoct.

Pracovní smlouva je doručována zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služeb elektronických komunikací. Může být pracovní smlouva zaměstnanci doručena a zaměstnancem podepsána po dni nástupu do práce, uvedeného v pracovní smlouvě? Tedy může být pracovní smlouva uzavřena po dni nástup do práce? Kde kterému datu vzniká pracovní poměr, když ze strany zaměstnance je smlouva podepsána po dni nástupu do práce, uvedeného v pracovní smlouvě? Zároveň jak se v tomto případě postupuje uvádění místa podpisu pracovní smlouvy za zaměstnavatele a za zaměstnance. Za zaměstnavatele je při vytvoření pracovní smlouvy známo, kde a kdy dojde k podpisu smlouvy, u zaměstnance nikoliv. Jak nejlépe formulovat zápatí pracovní smlouvy?

Podle znění § 35a odst. 3 zákona o DPH musí být při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků uchovávána elektronicky i data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Jak tuto podmínku v praxi splnit a zajistit?

Elektronické podpisy se používají v různých situacích, kdy je potřeba ověřit identitu podepisující osoby, zajistit integritu podepisovaného dokumentu a splnit právní požadavky na podepisování dokumentů v elektronické podobě. Díky nařízením EU jsou hojně využívány pro podepisování dokumentů mezi subjekty v mezinárodním obchodě, důvěrně je znají rovněž pracovníci z oddělení firemních HR, neboť se jimi podepisuje pracovněprávní dokumentace, a užívají se také ve sféře soukromoprávní. K užití elektronických podpisů v této oblasti nedávno vynesl důležité rozhodnutí Městský soud v Praze.

Potřebujete si zjistit, zda se vás týká povinnost podávat kontrolní hlášení a jaké jsou související povinnosti? Nebo potřebujete tato pravidla vysvětlit svému klientovi? Pokud ano, tento checklist vám s tím hravě pomůže. Dozvíte se v něm vše potřebné, včetně termínu a požadovaném formátu hlášení.

Na konci srpna tohoto roku schválila Vláda ČR návrh zákona o digitální ekonomice. Cílem zákona o digitální ekonomice je vytvořit právní rámec, který umožní bezpečné, transparentní a spravedlivé fungování digitálního prostoru pro všechny účastníky – uživatele, firmy i poskytovatele služeb. Zákon má za úkol přizpůsobit českou legislativu rychlému rozvoji digitálního prostředí a sladit ji s evropskými předpisy, zejména s nařízením o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a nařízením o správě dat (Data Governance Act, DGA).

Přesun do digitálního prostředí přináší spoustu výhod nejen pro jednotlivce, ale i pro firmy a další instituce. Hlavním argumentem pro digitalizaci je zefektivnění některých procesů. Rutinní práce, jako je například ruční zadávání přijatých faktur do účetního systému, vytvářejí velký prostor pro chyby, které mohou mít negativní důsledky, a jejich náprava je často drahá a časově náročná. Díky moderním technologiím lze většinu těchto procesů zautomatizovat, čímž se eliminuje riziko lidské chyby a zkracuje čas potřebný k jejich zpracování. Se zaváděním moderních technologií je spojené nejen zvýšení efektivity, ale také snížení nákladů. Firmy, které investují své prostředky do automatizace a digitalizace účetních procesů, často dokážou významně ušetřit, protože sníží množství práce, kterou musí vykonávat zaměstnanci ručně. Automatizace umožňuje účetním zaměřit se na komplexnější práci, jako je analýza nebo poradenství, místo toho, aby trávili čas opakujícími se činnostmi. Digitalizace účetnictví usnadňuje splnění legislativních požadavků, které stále více směřují k elektronickému vykazování a transparentnosti. Digitalizace tedy modernizuje podnikové procesy a zároveň se stává i nevyhnutelnou podmínkou pro dlouhodobý úspěch v současném rychle se měnícím konkurenčním prostředí. V následujícím textu se zaměříme na podoby digitalizace a automatizace, se kterými se může finanční účtárna setkat v roce 2024.

Zájem o nástroje, které umožní snadnější správu účetnictví, roste téměř každým dnem. Víte, jak propojit aplikace s umělou inteligencí (AI) s běžnými účetními programy, aby vám usnadnily práci – například při vytěžování faktur? Zbavili byste se rádi rutinního zadávání dokladů? Jaké existují možnosti propojení a které jsou pro vás a váš účetní software nejvýhodnější? To vše si můžete přečíst v tomto článku nebo si poslechnout v podcastu, jehož hostem byl Ing. Jaroslav Ždímal z české firmy Redque, která účetním zjednodušuje práci pomocí aplikace Alice.

Tak jako o každé technologické novince, i kolem online podpisů koluje ve společnosti řada mýtů. Zatímco některé jsou neškodné a úsměvné, jiné v Češích vzbuzují zbytečné obavy. Společnost ezConvey, provozující podpisovou aplikaci Podpisovna, vybrala z hromady mýtů největší tři, které lidé často zmiňují na sociálních sítích i při debatách se známými.