Doklady

Zaměstnankyně vdává dceru, obřad se koná v pátek, kdy má naplánovanou pracovní směnu. Má nárok na placené volno? Jak se tato překážka v práci prokazuje - je nutný oddací list od dcery?

Zaměstnanec byl vyslán na školení do Prahy, které začínalo v pondělí ráno, tudíž jel už v neděli, ale s bratrem, a tak nemáme žádný doklad - kdy v tomto případě zadat začátek pracovní cesty? Školení skončilo v pátek večer. Z pátku na sobotu zaměstnanec spal u bratra a vracel se domů až v sobotu ráno. Ukončit tedy pracovní cestu až dle sobotního dokladu? 

Zaměstnanaec přinesl potvrzení o ukončení studiu k 30.7. 2025. Má nárok otec na daňové zvýhodnění za červenec 2025, když studium je ukončeno 30.7.2025 a ne 31.7.2025. 

Může mzdová účetní podepisovat mzdové doklady jako např. ELDP, potvrzení o sražených zálohách na daň?

Společnost, plátce DPH, poskytuje přepravní služby jak dalším podnikatelům, tak soukromým osobám. Po využití služby a zaplacení přes online platební bránu je zákazníkovi vystaven daňový doklad s fakturovanou službou/přepravou. Takových případů/dokladů jsou stovky denně - může společnost do svého účetního systému všechny tyto „drobné“ služby seskupit do jednoho souhrnného účetního záznamu dle § 4 odst. 11 zákona o účetnictví? Všechny obsažené doklady jsou vystaveny pouze pro soukromé osoby/nepodnikatele. Celková souhrnná částka je rovněž denně připsána na účet firmy skrze platební bránu a evidenci všech dokladů, které účetní záznam obsahuje, vede pro případnou kontrolu ve vlastním portálu a v pravidelně exportovaných tabulkách, které odpovídají zaúčtovanému souhrnnému dokladu. 

Tuzemský plátce DPH dodá zboží do DE. Dopravu zajišťuje odběratel (plátce DPH) z DE. Na CRM je jako příjemce plátce z DE, místo vykládky je však u klienta našeho odběratele. Musí být na CRM i místo vykládky adresa našeho odběratele z DE? Nevíme kým odběratel našeho klienta je, zda je nebo není plátcem DPH. Chceme abychom měli dodání zboží osvobozené od daně, aby nenastala situace, že zboží náš odběratel dodá neplátci DPH a zde se již nebude jednat o dodání zboží do EU.

Jaké je přechodné období při změně adresy sídla firmy, tedy po změně a zápisu na justici, jak dlouho mohu „tolerovat“ daňové doklady se starou adresou? Datum je 17. září 2024. Od kterého data už musím faktury vracet a trvat na změně adresy dodavatelem? 

Pokud klient (FO, PO) přechází k jiné účetní firmě má původní účetní povinnost předat veškeré doklady nové účetní firmě. Je dostačující odevzdat účetní sestavy v tištěné (listinné) podobě, nebo je ze zákona vyžadována také elektronická forma? Musí účetní také svým současným klientům každoročně předávat účetní sestavy elektronicky?

Vlastníme ekonomický systém přes který vystavujeme objednávky pro různé dodavatele. Na objednávce je napsáno objednkávku schválil a jméno schvalovatele. Není však opatřena elektronickým podpisem, proto ji necháváme zvlášť ještě podepsat (fyzicky nebo elektronicky). Je tento podpis na objednávce povinný nebo můžeme objenávku odeslat bez jakéhokoliv podpisu?

Klient zasílá doklady v pdf (každý doklad v samostatném pdf souboru), externí účetní je zaúčtuje, klient požaduje, aby zaúčtované elektronické doklady v návaznosti na legislativu opatřila časovým razítkem. Není nám ale jasné, jak toto provést. Varianty: 1) pdf soubory opatřit elektronickým razítkem - na každém souboru samostatné razítko 2) pdf soubory za určité období pomocí nějakého SW sloučit do jednoho pdf a tento soubor obsahující např. doklady za měsíc či 1/4 letí (podle četnosti zasílání dokladů klientem) označit jedním razítkem 3) po zpracování daňového přiznání sloučit všechny pdf soubory do jednoho pdf souboru a tento jediný označit razítkem

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, pořídila náhradní díl ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH . Na přijatém dokladu toto sdělení bylo uvedeno, DPH není vyčíslena. Jak vyčíslit v celkovém dokladu o provedené opravě z pohledu DPH zákazníkovi náhradní díl zakoupený ve zvláštním režimu? Pokud si k ceně nepřipočtu žádnou přirážku, tak uvedu cenu (vlastně cenu pořizovací) s 0 % DPH a ostatní položky už budou v běžném režimu DPH (kam budou patřit jiné náhradní díly, na které byl uplatněn nárok na odpočet DPH, cena za vykonanou práci, atd.)? Pokud si k náhradnímu dílu připočtu přirážku, budu odvádět DPH jen z té přirážky? Musí se plátce DPH ještě zvlášť registrovat v rámci tohoto zvláštního režimu dle § 90 zákona o DPH ?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vystavené faktury vždy zaokrouhlujeme matematicky na celé koruny (i když platby probíhají bezhotovostně). Musíme tudíž od 1. 10. 2019 veškeré zaokrouhlení zdanit? To znamená, základ daně 20 Kč, DPH 21 % 4,20 Kč a další položka na faktuře bude zaokrouhlení –0,17 Kč a DPH –0,03 Kč. Bude toto zaokrouhlení vždy v sazbě 21 %?

Pravidla zaokrouhlování dokladů jsou všeobecně zažitá, ale zeptáte-li se několika účetních nebo daňových poradců, zjistíte, že se u odborné veřejnosti objevuje několik názorů a variant řešení. Ale který postup je ten správný?

Po novele zákona o DPH od 1. 4. 2019 fakturujeme v tuzemsku prodávané zboží bez zaokrouhlení na celé Kč na daňovém dokladu. Hodně zboží však prodáváme na dobírku. Na štítek pro přepravní službu (částka, kterou má přepravní služba inkasovat od zákazníka) lze zadat jen částku zaokrouhlenou na celé Kč a tuto částku přepravní služba také vybere. Fakturu na dobírku proto považujeme za hotovostní plnění. Částku na dobírkové faktuře zaokrouhlíme na celé Kč, ze zaokrouhlení neodvádíme DPH a účtujeme do provozních nákladů (nebo výnosů). Je tento postup správný?

V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.

1. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Potřebuje DIČ? Co uvádí na faktuře? 2. Hudebník má skupinu, má živnostenský list na jiné činnosti, je plátcem DPH a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Musí fakturovat s DPH? Nebo může fakturovat jako hudebník (svobodné povolání) bez DPH? Co uvádí na faktuře? 3. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert. Výdaje uvádí paušálem 40 %. Musí dát celý obnos do příjmu, i když mu nenáleží a část příjmů vyplácí ostatním hudebníkům? 4. Jak vyřešit nejlépe účtování hudebního vystoupení? Obecní úřady si nemohou nárokovat DPH z hudebního vystoupení, což znevýhodňuje je i hudebníky (plátce DPH). Co s tím?

Od začátku roku 2019 již nabyly účinnosti tři novely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). První z nich, která byla provedena zákonem č. 283/2018 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti od 1. 1. 2019. Tímto zákonem byl novelizován § 21 odst. 8 zákona o DPH , ale tento odstavec však byl s účinností od 1. 4. 2019 znovu novelizován. Od 1. 2. 2019 nabyla účinnosti novela zákona o DPH provedená zákonem č. 6/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, kterou byla do zákona o DPH doplněna nová příloha č. 2a, ve které je uveden seznam služeb, které podléhají druhé snížené sazbě daně ve výši 10 %. Od data účinnosti jsou v této příloze uvedena pouze pozemní a vodní pravidelná hromadná přeprava osob, u kterých došlo k tomuto datu prakticky ke snížení sazby daně z 15 % na současných 10 %.

Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, v roce 2018. Součástí tohoto tzv. daňového balíčku byl i návrh změn zákona o DPH , který částečně zapracovává změny evropské legislativy a částečně mění zákon i v oblastech, na které se evropské předpisy nevztahují. Tento vládní návrh zákona projednala Poslanecká sněmovna jako poslanecký tisk č. 206 a schválila jej dne 21. 12. 2018 ve třetím čtení. V únoru 2019 projednal návrh zákona Senát, který jej vrátil Poslanecké sněmovně s návrhy změn, zejména v oblasti sazeb DPH. Poslanecká sněmovna však dne 12. 3. 2019 Senát přehlasovala a schválila zákon ve znění přijatém dne 21. 12. 2018. Dne 15. 3. 2019 podepsal zákon prezident a následně vyšel zákon ve Sbírce zákonů pod číslem 80/2019 Sb.

Náš dodavatel stavebních prací vystavoval v roce 2018 faktury jako neplátce DPH. Finanční úřad mu k 26. 1. 2019 přiznal registraci k DPH, a to zpětně od 1. 5. 2018. V březnu roku 2019 mi přinesl opravené faktury za minulý rok, a to v režimu přenesené povinnosti. Jakou povinnost mám teď já jako odběratel? Musím podat následná kontrolní hlášení a dodatečná přiznání k DPH, ve kterých doplním do pol. B1 a do ř. 10 a 43 tyto daňové doklady, nebo lze využít § 104 odst. 1 zákona o DPH a doplnit je v kontrolním hlášení a přiznání, které budu řádně podávat za březen 2019 (moje daňová povinnost se díky přenesené daňové povinnosti nezmění)? Datum zdanitelného plně­ní uvedu takové, jaké je na daňových dokladech.

Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) je základním stavebním prvkem DPH, který zaručuje fungování principu neutrality DPH. Jde o základní zákonem stanovené právo (nikoliv povinnost) příjemce plnění si odečíst DPH zaplacenou za nakoupené zboží či služby za předpokladu splnění zákonných podmínek. Tento článek se zaměřuje na vybrané praktické případy, u kterých platí určité omezení pro uplatnění nároku na odpočet DPH, a pravidla vysvětluje na praktických příkladech.