Doručování

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Článek se zabývá aplikačními aspekty vracení plateb provedených omylem podle § 165 daňového řádu . Podrobně rozebírá podmínky a limity spojené s podáním žádosti, problematiku blanketních žádostí, test vratitelnosti přeplatku i možné překážky na straně daňového subjektu a třetí osoby. Součástí textu jsou rovněž příklady z praxe a úvahy de lege ferenda, které poukazují na problematická místa současné právní úpravy a naznačují možné směry jejího dalšího vývoje.

Článek se zabývá situacemi, kdy třetí osoba omylem provede platbu za daňový subjekt. Článek v této souvislosti přináší podrobnou analýzu § 165 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád “), který na tuto situaci dopadá a nabízí řešení některých nesrovnalostí, které přináší správní praxe. Samotný článek je rozdělen do dvou dílů. První díl článku se nejdříve zaměřuje na novelizaci § 165 odst. 3 daňového řádu s účinností od 1. 1. 2021. Tato novelizace s účinností od 1. 1. 2021 byla provedena zákonem č. 283/2020 Sb. , kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Předmětná novelizace byla přijata v návaznosti na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která liberalizovala podmínky pro vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem. Článek se zaměřuje na komparaci § 165 odst. 3 daňového řádu s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2020. Následně článek poskytuje odpověď na otázku, v jakém okamžiku dojde k zaevidování platby do evidence daní ve smyslu § 165 odst. 2 daňového řádu . Poté se článek věnuje lhůtám pro podání žádosti o vrácení platby provedené za daňový subjekt omylem obsaženým v § 165 odst. 2 a 3 daňového řádu . V této souvislosti článek uvádí některé výkladové nesrovnalosti a poskytuje návrh na jejich řešení. Nakonec se první díl článku věnuje podmínkám, které musí třetí osoba splnit, aby správce daně mohl vyhovět žádosti dle § 165 odst. 3 daňového řádu . Článek se zaměřuje na situace, ve kterých správce daně je či není oprávněn vrátit platbu provedenou za daňový subjekt omylem, pokud správce daně eviduje na osobním daňovém účtu daňového subjektu či třetí osoby nedoplatek.

Zaměstnanec je zároveň i OSVČ, a proto má zřízenou ze zákona datovou schránku. Může mu jeho zaměstavatel poslat oznámení o čerpání dovolené (14 dní předem oznáníme) do této jeho datové schránky? Nebo může být oznámeno ústně či např. e-mailem?

Jednoznačně souhlasím s procesy digitalizace postupů a odpovědnosti poplatníka, ale došlo k následující situaci: k 15. 3. 2025 je splatná záloha DPPO, záloha je ve významné výši. Účetní opomene platbu odeslat. FÚ vystaví splatný příkaz na úroky z prodlení, který ovšem uloží jen do osobní schránky poplatníka s poznámkou „nedoručuje se“. K 24. 4. 2025 po zjištění chyby je úrok z prodlení, který bude zřejmě dopočten, významně vyšší než byl k 31. 3. 2025. Ano, poplatník má své povinnosti, ale kdyby byl vystavený doměrek řádně odeslán do datové schránky, nebyla by škoda v tak významné výši. Takto poplatníka napadá, že jde o finanční hru ... víme o tom, že dlužíš, dáme ti na vědomí na váš osobní účet, který není povinnost mít, ale budeme "potichu" a úroky krásně narůstají. Poplatník se snaží být aktivní, dodržovat co dodržovat má, ale je trestán za to, že nechodí každý týden na osobní účet? Snažil jsem se v daňovém řádu najít, zda když je vystaven úrok z prodlení k určitému datu, je jen uložen na portál Moje daně, nebo zda by měl FÚ poslat výměr i do datové schránky klienta (zástupce). Vyčíslené úroky k 31. 3. byly 18 000 Kč, ke dni zjištění budou 88 000 Kč. 

Je možné zaměstnanci zasílat v PDF - ELDP, zápočtový list a potvrzení o zdanitelných příjmech na jeho e-mail? Tyto dokumenty umíme zaheslovat, tak aby heslo věděl pouze zaměstnanec a zaměstnavatel, pokud by toto byla nutná podmínka? Pokud by to šlo, tak je k tomu potřeba nějaký výslovný souhlas zaměstnance s posíláním emailem? Musí být email jeho soukromý nebo může být firemní? (tyto záležitosti podle mého názoru nejsou ty důležité dle par 334 - 337..). A pokud by to šlo, musí zaměstnavatel opatřit nějakou úrovní elektronického podpisu? Bohužel pravděpodobně každá z těchto věcí je definovaná v jiném zákoně (sociální, zákoník práce, daň z příjmu..)

Dne 11. 6. 2025 byl Senátem schválen senátní tisk č. 98, pro který se vžil název „celnický balíček“. Přinesl mj. obsáhlou novelizaci zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“). Svým rozsahem se jedná o srovnatelný zásah jako v roce 2021, kdy nabyla účinnosti poslední velká novela daňového řádu. Současná novela má rozdělenou účinnost na 1. 7. 2025 a 1. 1. 2026. Změny, které přináší, jsou zejména reflexí judikatury a potřeb správní praxe. V článku se zaměřím na významnější zásahy. Změny kosmetické nebo v oblasti vymáhání daňových nedoplatků uvádím výčtem.

Mám dotaz ohledně možnosti výpovědi zaměstnance, který by chtěl ukončit PP. Jsem externí účetní společnosti (s.r.o.), která má pouze jediného společníka/jednatele. Ten získal tuto společnost od otce, který odešel do starobního důchodu. Jednatel již delší dobu nekomunikuje, má 1 zaměstnance, který se snaží o chod firmy. Tento jednatel v loňském roce způsobil dopravní nehodu firemním vozidlem a já jsem zjistila, že neměl platné řidičské oprávnění. Pojišťovna nyní požaduje náhradu škody, dále na konci roku boural na koloběžce a byl na DPN, z důvodu, že nechodil na kontroly tato DPN mu byla ukončena. Jednatel mi nebere telefony, nekomunikuje, už před rokem jsem ho upozornila na ukončení spolupráce. Zaměstnanec této firmy by chtěl ukončit pracovní poměr už více jak rok vlastně vede společnost i když pracovní náplň má montér, řidič plošiny. Jakou možnost má k ukončení PP. Dohodu mu jednatel nepodepíše. Jednatel soustavně převádí peníze na soukromý účet pro svou potřebu. Nepracuje. Já jsem zaslala ukončení spolupráce k 31.7.2025, ale zatím nebyla přebrána ani doručena v datové schránce. Obáváme se, že výpověď zaměstnance dopadne stejně. Jaké možnosti má tento zaměstnanec? Jednatel mu vlastně nezadává úkoly ani práci. Můžu poprosit o možné způsoby ukončení pracovního poměru tohoto zaměstnance? 

Od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost novela zákona o DPH, která přináší nové povinnosti pro zahraniční osoby registrované k DPH v České republice. Za klíčové změny lze považovat zejména povinnost zvolit zmocněnce pro doručování a uvést e-mailovou adresu při registraci nebo dodatečné splnění těchto povinností zahraničními osobami registrovanými před 1. 1. 2025. Upozorňuje také na následné povinnosti při nastalých změnách a možné sankce za nesplnění těchto povinností. Informace jsou určeny zahraničním subjektům bez sídla v EU, které působí v oblasti DPH v ČR.

Je účinně doručen ODD vystavený věřitelem [§ 46f odst. 1 písm. a) ZDPH] do datové schránky dlužníka (odběratele), který se nachází v insolvenčnim řízení? Nebo musi být ODD doručen insolvenčnímu správci do jeho datové schránky, aby si mohl věřitel snížit základ daně a daň? 

Poslanecká sněmovna v současné době projednává novelu daňového řádu. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Mezi několik desítek zákonů, k jejichž změně má dojít, zařadila vláda i změny dopadající do oblasti daňového procesu. Cílem je podle Ministerstva financí zpřesnění některých základních definic a reakce na poznatky z aplikační praxe a poslední rozhodovací praxe vrcholných soudů. Pokud bude návrh zákona schválen, má být většina změn v rámci daňového řádu účinná od 1. července 2025.

Doručování písemností se v našem časopise pravidelně věnujeme, neboť má důležitý dopad na další osud příslušných řízení, např. na běh lhůt, právní moc, prokázání, že adresát se o písemnosti dozvěděl, apod. Judikatuře z této oblasti jsme se v našem časopise mnohokrát věnovali (např. v č. 6 a 7/2011, v č. 9/2015, č. 11/2018 a č. 9/2022. V úvodu tradičně shrneme východiska nejzajímavějších judikátů z těchto příspěvků.

Jsme střední o cca 160 zaměstnancích. Nové zaměstnance posíláme na vstupní lékařské prohlídky, ke kterým vystavujeme dokument „Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci“. Máme dotaz, zda by bylo možné tento dokument novým zaměstnancům zasílat prostřednictvím e-mailu, tedy že by nastupující zaměstnanec předal lékaři k potvrzení pouze kopii námi potvrzeného dokumentu (sken)?

Daňový subjekt může správce daně požádat o doručování na jinou adresu v České republice a správce daně pak doručuje písemnosti na tuto adresu. V praxi však má přednost před doručováním formou pošty datová schránka, nicméně, daňový subjekt může zkusit požádat o doručování na jinou adresu formou této žádosti.

Adresát, který si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může požádat správce daně, který písemnost doručil, o vyslovení neúčinnosti doručení. Toto řízení se pak zahajuje na žádost daňového subjektu.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy ČR, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

1. Výklad pojmů a zkratek Činit podání elektronicky - činit podání pouze elektronicky podle § 72 odst. 2 písm. c) DŘ, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v...

Vzhledem k dosavadnímu průběhu legislativního procesu, kdy Senát Parlamentu České republiky dne 27. 7. 2023 projednal a vrátil Poslanecké sněmovně se dvěma pozměňovacími návrhy tzv. transpoziční novelu zákoníku práce (dále jen „novela ZP“), lze očekávat, že bude-li schválena v původním „sněmovním“ znění, pak nabyde účinnosti již dnem 1. 10. 2023, bude-li schválena ve znění navrženém senátem, nabyde účinnosti dnem 1. 1. 2024. K opětovnému hlasování sněmovny by mělo dojít 29. 8. 2023, neboť je v zájmu České republiky zajistit účinnost co nejdříve, jestliže transpoziční lhůta uplynula již 1. a 2. 8. 2022.

Náš zaměstnanec (ve zkušební době do 22. 8. 2023) má od 12. 7. 2023 neomluvené absence, proto jsme se rozhodli zrušit pracovní poměr. Zaměstnanec ale nezvedá záměrně mobilní telefon (nemocný není - někteří zaměstnanci ho viděli ve městě). Zrušení pracovního poměru jsme mu poslali 19. 7. 2023 poštou doporučeně do vlastních rukou na dvě adresy, které nám uvedl. Nyní se nám obálky vrátily zpět - na dodejce je poštovní razítko s datumem 20. 7. 2023 - u jedné adresy je uvedeno „adresát neznámý“, druhá adresa má špatné číslo popisné. Můžeme považovat za zrušení pracovního poměru datum 20. 7. 2023, pokud je zaměstnanec nekontaktní? Je nutné udělat ještě něco dalšího, abychom řádně ukončili tento pracovní poměr?