Dovoz - strana 7

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .

Jsme firma (plátce DPH), která dováží zboží z Číny. V Hamburku dojde k proclení a zboží pak jede rovnou k našemu polskému zákazníkovi do Polska. Jak v přiznání vykážeme dovoz zboží a můžeme pak fakturovat našemu polskému zákazníkovi bez DPH?

Společnost s r. o, plátce DPH, nakoupí zboží od dodavatele z Německa, dodavatel má německé VAT no. Zboží je odesíláno z Ruska, vyloženo je v ČR. Zboží jde přes celnici, je k němu vystaven celní výměr v hodnotě 0,00 Kč. Jedná se pro českou s .r. o. o dovoz zboží, nebo o pořízení zboží z jiného členského státu?

OSVČ, neplátce, doveze zboží ze třetí země, které je procleno v zemi EU a následně dopraveno do ČR. Musí se stát plátcem DPH, pokud se jedná o dovoz z EU?

Přeshraniční fakturace s důrazem na zbožové obchody v rámci subjektů z různých států EU má samozřejmě svoje úskalí. Zatímco uplatňování DPH v běžném režimu zdanění v tuzemsku je opřeno o uplatnění DPH na výstupu a následném právu příjemce plnění na uplatnění odpočtu [za splnění v § 72 až 78 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), uvedených podmínek], tak zbožovým obchodům v rámci EU dominuje osvobození plnění s nárokem na odpočet dle § 64 ZDPH a přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce plnění.

OSVČ, neplátce DPH, bude dovážet zboží ze třetí země a následně ho v tuzemsku prodávat. Musí se zaregistrovat jako plátce DPH?

Po půl roce přinášíme další souhrn informací Generálního finančního ředitelství, koordinačních výborů se stanovisky daňové správy k závěrům předloženým členy Komory daňových poradců a vybraných judikátů, které se týkají daně z přidané hodnoty.

Kvůli možnosti dovážet ze třetích zemí chladivo si firma musela koupit dovozní kvótu (povolenku) na F-plyny (podle nařízení EU). Její uplatňování spadá pod kontrolu celního úřadu. Jakým způsobem mám o dovozní kvotě účtovat - odpisování, časové rozlišení, jednorázový náklad apod.?

Firma s. r. o., plátce DPH, obdržela od dodavatele z Číny vzorky zboží. Na tyto vzorky obdržela také fakturu, kterou ale dodavatel nechce uhradit. Zboží bylo procleno celním úřadem (clo 0 Kč). Faktura byla celnímu úřadu se zbožím přiložena. Došlou fakturu zaúčtujeme, doměříme si DPH. Jak postupovat účetně se vzniklým závazkem, který dodavatel nechce uhradit?

V aktuální Informaci GFŘ o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží je na poslední straně uvedeno: „Podle § 69 odst. 2 zákona o DPH lze osvobodit od daně pouze poskytnutí služby vč. přepravy zboží, která je přímo vázaná, tj. je splněna podmínka vazby i způsobu vazby, na dovoz zboží. Upozorňujeme, že nadále však zůstává osvobození od daně při poskytnutí služby vztahující se k dovozu zboží podle § 69 odst. 2 zákona o DPH, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, s výjimkou poskytnutí služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet, a to bez nutnosti přímé vazby“. Lze tedy osvobodit přímo vázanou službu vč. přepravy, ale v dalším odstavci bez nutnosti přímé vazby jsou pro osvobození uvedeny pouze služby. Je možné bez přímé vazby na dovoz zboží osvobodit i přepravu?

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) u přepravy zboží podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je klíčové vymezení místa plnění podle příslušných ustanovení zákona o DPH a smluvní podmínky, za nichž je přeprava zboží poskytována. V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena aktuálně platná pravidla pro určení místa plnění u přepravy zboží. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny postupy při uplatnění daně u přepravy zboží, a to jak v tuzemsku, tak i u přepravy zboží mezi členskými státy a přepravy spojené s dovozem a vývozem, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle § 69 zákona o DPH . Upozorněno je také na aktuální informaci GFŘ, která navazuje na rozsudek Soudního dvora EU C-288/16 , který se týká osvobození od daně u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží.

Plátce DPH vede daňovou evidenci. Nakupuje zboží od plátců z EU. K jakému dni má nárok na odpočet daně a k jakému dni musí daň odvést? Příklad: zboží dostal fyzicky 26. 3. 2018, faktura byla vystavena 23. 3. 2018. Používá denní kurz při přepočtu eur na koruny. Dále nakupuje zboží z Číny - jak bude postupovat z hlediska DPH?

Fyzická osoba neplátce zakoupila zboží ve třetí zemi v jednotlivé hodnotě za kus cca 1 000 USD. Část takto zakoupeného zboží nechala před ukončením přepravy zaslat na firmu, které zboží následně prodává. Tato firma - odběratel - plátce DPH vykázala v daňovém přiznání dovoz zboží ze třetí země v systému reverse charge. Fyzická osoba má ve své daňové evidenci pouze fakturu na nákup zboží od dodavatele ze třetí země a vystavenou fakturu na prodej odběrateli. (DPH tato fyzická osoba neplátce z dovezeného zboží neodvedla.) Je výše uvedený postup v pořádku?

OSVČ, plátce DPH nakoupí zboží k podnikání v Číně u obchodníka. Nákup zboží je na celkovou částku, uvedu celkovou částku za zboží přepočítanou aktuálním kurzem jen do základu daně za nákup zboží, na jakém řádku v daňovém přiznání bude uvedeno? Když však zaplatím při proclení DPH z nákupu zboží, jak správně má být uvedeno v daňovém přiznání, na jakém řádku?

Kam správně zaúčtovat úhradu celního dluhu, nebo zpracování celního prohlášení na dovoz, v případě, že se nejedná o celní dokument JSD jako takový, nýbrž o fakturu na zpracování celního prohlášení osvobozenou od daně anebo úhradu celního dluhu mimo předmět DPH?

Finanční správa dne 2. 1. 2018 zveřejnila Informaci o uplatňování zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží, na jejímž základě dochází od 1. 3. 2018 ke změně správní praxe pro uplatnění osvobození u služeb přímo vázaných na vývoz zboží (typicky se jedná o přepravu zboží). Uvedená informace reaguje na loňskou judikaturu Soudního dvora EU řešící podmínky pro osvobození služeb souvisejících s vývozem, resp. s přepravou zboží uskutečňovanou ve vybraných celních režimech. Tento článek se zabývá podmínkami pro osvobození služeb souvisejících s vývozem a také služeb souvisejících s dovozem, u nichž by neuvážené použití judikatury mohlo vést k mylným závěrům a ani informace Finanční správy použití judikatury Soudního dvora EU na služby související s dovozem příliš nevyjasnila. Ke změně správní praxe došlo také na Slovensku, a to již od 1. 1. 2018 na základě Usmernenia k uplatňovaniu oslobodenia od dane pri vývoze služieb podľa § 47 ods. 6 slovenského zákona o DPH .

Česká společnost s. r. o., plátce DPH, dováží zboží z třetí země (Turecko), toto zboží je procleno přes celní úřad na Slovensku kde společnost uhradí Slovensku DPH, o kterou následně požádá o vrácení (zajištění daně na Slovensku). Zboží je pak dopraveno přepravní společností do ČR. Jak zaúčtovat a zpracovat přiznání k DPH?

Přepravní firma A se sídlem v ČR má smlouvu s firmou se sídlem v Srbsku, že jí přepraví výrobky ze Srbska do Ruska. Na tuto přepravu si firma A najme přepravní firmu B z ČR. Bude od 1. 3. 2018 firma B fakturovat firmě A tuto přepravu s českou DPH? Pokud by si na tuto cestu firma A najala firmu se sídlem na Slovensku, bude u dokladu ze Slovenska uplatněna přenesená daňová povinnost nebo osvobození? Pokud by si na tuto cestu firma A najala firmu se sídlem v Srbsku, bude u dokladu ze Srbska uplatněna přenesená daňová povinnost nebo osvobození?

Potřebovali bychom poslat materiál z Číny rovnou k zákazníkovi do Německa. Jsme německá firma, která je registrována k DPH v Německu i v ČR. Bohužel prodejní sklad máme pouze na území ČR. Ideálně bychom potřebovali vystavit fakturu na zákazníka v Německu s českou VAT. Proclívat by se to mělo přes UPS v Německu. V případě, že to není možné, prosím o správný postup, jak dodat materiál z Číny rovnou ke kupujícímu do Německa s tím, že firma s českým DIČ bude prostředník. 

jsme s. r. o., plátci DPH, prostřednictvím internetu jsme zakoupili software, od společnosti z USA, která je však registrovaná v EU, VAT Number má EU826012240, Při nákupu jsme zadali naše DIČ, takže se nám nenaúčtovalo DPH. Vzniká nám po tomto nákupu povinnost přiznat DPH stejně, jako když nakupujeme od plátce třeba ze Slovenska, případně má takovýto nákup v účetnictví nějaká specifika? A ještě jedna věc, Money S3 při kontrole ve VIES hlásí, že regisrace DIČ EU826012240 k DPH není platná, není to problém?