Dovoz - strana 6

Firma vyveze v režimu 2100 zboží zákazníka na opravy a kalibrace do Švýcarska, toto zboží bude dovezeno ve stejném režimu zpět cca do 30 dnů. 1. Vykazuje se vývoz v tomto režimu do přiznání DPH, a pokud ano do řádku 23? Při běžných obchodech (propuštění do volného oběhu) a vykazování vývozu na základě JSD je vždy podstatné, že zboží je prodáno za úplatu. Tím nastává zdanitelné plnění. Ale v současném případě není při vývozu žádná úplata, pouze proforma potvrzující hodnotu zasílaného zboží, ale faktura je na nulovou hodnotu. 2. Vykazuje se v tomto případě dovoz zpět v přiznání DPH, a pokud ano v řádku 7? Naopak při běžných dovozech zboží (propuštění do volného oběhu) se dovoz v přiznání DPH vykazuje vždy (i když není úplata), rozhodující je JSD. Obdobně to bude platit u současného případu, když bude zboží dovezeno zpět? 

Český plátce DPH doveze zboží z Číny do ČR. Jak proces funguje z hlediska DPH? Při celním řízení DPH zaplatí a pak ji nárokuje zpět v přiznání k DPH? Jaký doklad je podkladem pro odpočet DPH z dovozu ze třetí země? Jak zjistím základ daně pro uvedení v daňovém přiznání? 

OSVČ neplátce si chce nechat zasílat z Ukrajiny drobné cukrovinky a v rámci svého podnikání prodávat drobným spotřebitelům. Jedná se o částky zhruba do 5 000 Kč měsíčně. Jak správně postupovat - clo, DPH a jak se vyhnout zbytečným problémům?

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 14. února 2019, ve věci C-531/17 , Vetsch Int. Transporte GmbH

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Budu si zakládat e-shop na prodej zboží z Číny. Jaký živnostenský list si mám pořídit? Zboží objednám v Číně a bude putovat převážně do zahraničních zemí. Zboží se do ČR ke mně vůbec nedostane, poputuje z Číny rovnou k zákazníkovi. Já budu mít v ČR účet, kam pouze přijde zaplacené zboží zákazníkem a já samozřejmě zaplatím čínskému obchodu. Jak se to bude celé danit? 

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?

Firma, plátce DPH, pouze české DIČ, nakupuje zboží ve třetích zemích. 1. Český plátce zakoupí zboží ve třetí zemi. Toto zboží je dopraveno plátci registrovanému v jiné zemi EU (doprava lodí, nikoliv přes jinou zemi v EU přímo od výrobce) a zboží je českou firmou odběrateli fakturováno na jeho DIČ vydaném v JČS EU. Kupující se zavázal k proclení v jeho státě provést sám na své jméno. Dodací podmínky jsou ve smlouvě stanoveny dle podmínky CFR: a) Dle našeho názoru se sice jedná o dovoz, ale v tomto případě se netýká českého DPH a do formuláře nepatří. B) Bude faktura vystavená na odběratele osvobozená od DPH? c) Jaký řádek v přiznání k DPH? d) Má český plátce v zemi dodání nějaké další povinnosti, např. registrace jako plátce v JSČ EU? 2. Obdobná situace jako v bodě 1: Zboží je ze třetí země, dodáno plátci registrovanému v JČS EU. Česká firma zařizuje dopravu od výrobce až k odběrateli v JČS EU ovšem silniční přepravou přes jiné státy v EU. Dodací podmínky jsou shodné jako v bodě 1. a) Nemá se česká firma registrovat jako plátce v zemi kupujícího? b) Lze řešit tak, aby nemusela? 3. Zboží zakoupené ve třetí zemi je dodáno odběrateli ve třetí zemi, zboží vůbec nepřechází přes státy EU - dle našeho názoru se nejedná o dovoz, nepatří do přiznání k DPH, následný prodej (fakturace) osvobozený od DPH, na řádek 26? Je to správně?

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání k DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále také „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

V dubnu jsme vyvezli zboží na opravu do USA v celním režimu 2100 (dočasný vývoz v pasivním zušlechťovacím styku) v hodnotě 500 USD. V květnu se zboží z USA vrátilo po neplacené opravě (záruka) ve stejné hodnotě, ve které bylo vyvezeno, a to v režimu 6121 (zpětný dovoz po pasivním zušlechtění). Je správné vykázat v dubnovém přiznání k DPH na ř. 22 hodnotu vyvezeného zboží? Jak se v tomto případě postupuje z hlediska DPH při dovozu zboží zpět z USA do ČR, když nedošlo ke změně hodnoty zboží v USD, ale zároveň došlo již ke změně kurzů? A jak se vypořádat se souvisejícími náklady na dovoz zboží (přeprava apod.), musí být v tuzemsku daněny?

Doprava představuje v oblasti daně z přidané hodnoty významný prvek ovlivňující místo plnění při dodání zboží, dovozu zboží a vývozu zboží, ale i při poskytnutí některých druhů služeb. Samotný zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), hovoří terminologicky o „přepravě“, přičemž přepravu lze chápat jako přemístění zboží či osob z jednoho místa na druhé, popřípadě na jakékoliv další místo za použití dopravního prostředku. Tímto dopravním prostředkem může být nákladní i osobní automobil, vlak, letadlo, autobus a jiné.

Naše firma si objednala etiketovací stroj v Taiwanu. Dopravu zajišťovala přepravní společnost. Stroj plul z Taiwanu do Hamburku a odtud byl danou společností přepraven k nám do Čech. Bylo vyměřeno clo ve výši 32 003 Kč v základu vyměření cla byla i doprava mimo EU a doprava v EU a na území EU nebyla zahrnuta do výměry cla. Nevím, co vše zahrnout do základu DPH pro výpočet DPH. Cena stroje + veškerá doprava + clo nebo cena stroje + doprava mimo EU + clo a nebo cena stroje + doprava po EU a ČR + clo. 

Problematika uplatnění daně z přidané hodnoty při přepravě zboží a při dovozu zboží je upravena v § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Problematika uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží byla předmětem jednání Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Závěry jsou uvedeny v zápisu č. 522/02.05.18, který byl uzavřen na jednání dne 20. 6. 2018. Z tohoto důvodu opět tuto problematiku uveřejňujeme.

Právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, pořizuje mj. zboží ze třetí země (dovoz), a to od osoby povinné k dani ze třetí země, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu. Toto zboží je dodáváno jako tzv. konsignační, kdy vlastníkem je i po dovozu do ČR dodavatel. Pro účely dovozu se vystavuje „faktura“, kde je položkový rozpis zboží včetně cena. Odběratel takto dodané zboží vykáže v DAP DPH jako dovoz (Celní úřad propouští zboží do režimu volného oběhu). Teprve ve chvíli, kdy odběratel prodá část zboží, předá tuto informaci dodavateli a uhradí mu příslušnou částku za toto prodané zboží. Je tento postup správný? Dále pak nastává situace, kdy po nějaké době odběratel vrací neprodané zboží zpět dodavateli. S ohledem na to, že se jedná o zboží obtížně resp. prakticky vůbec nepojistitelné (tj. přepravní společnosti v rámci mezinárodní přepravy resp. jejich pojišťovny nekryjí rizika v případě ztráty nebo zničení), má k fyzickému vrácení zboží dojít (i) přímo v ČR, nebo (ii) v jiném členském státě EU (např. Rakousko či Německo) – dodavatel si sám zboží přebírá. Jaký je v tomto případě správný postup z pohledu DPH? Podotýkáme, že odběratel pravděpodobně nebude mít žádné informace ani dokumenty o tom, zda bylo zboží následně vyvezeno, případně jak s ním bylo jinak naloženo.

Český dopravce, plátce DPH, uskutečňuje přepravy související s vývozem a dovozem zboží (nejčastěji CZ–CH, CH–CZ). Tyto přepravy dosud fakturoval v režimu osvobození podle § 69 zákona o DPH a uváděl na řádek 26 přiznání k DPH. Od 1. 3. 2018 musí dopravce respektovat nový výklad tohoto zákona, který je zveřejněný na stránkách Finanční správy. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CZ do CH spediční firmě - plátce DPH se sídlem v Německu? Spedice není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CH do CZ spediční firmě – plátci DPH, která má sídlo v Rakousku? Tato spedice rovněž není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží.

Firma obdržela fakturu na dovoz zboží v dubnu a v červnu. Celnicí prošlo zboží až v červenci. Domníváme se, že do nákladů bude dovoz zboží účtován v dubnu a červnu. Pro účely DPH bude v daňovém přiznání uváděno až v červenci dle JSD vydané celnicí. Jak zaúčtovat vyměřené clo, DPH nevybraná CÚ, případně spotřební daň? Firma vede účetnictví a je plátce DPH. 

Přijatá faktura ze třetích zemí nebývá příliš oblíbeným dokladem ve finanční účtárně. Jednak z pohledu větší či menší jazykové bariéry, a také kvůli velmi odlišným účetním a daňovým předpisům v zemi původu faktury, tj. v zemi dodavatele ze třetí země. Pokud bychom se na přijatou fakturu ze třetí země podívali optikou obchodní či manažerskou, tak je zřejmé, že tuzemské firmě bylo buď dodáno zboží ze třetí země, anebo jí odtamtud byla poskytnuta služba. Obě tyto transakce dobře rozeznává zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), který zbožovou transakci nazývá dovozem a objednanou službu přijetím služby ze třetí země.

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .