ESG

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Umělá inteligence výrazně usnadňuje firmám sledování a řízení uhlíkové stopy, což je čím dál důležitější i z pohledu regulatorních požadavků. AI automatizuje sběr a vyhodnocování dat o spotřebě energií, provozu vozového parku nebo dodavatelských řetězcích a převádí je do přehledných reportů. 

Uvádění informací o udržitelnosti podle směrnice CSRD1) a souvisejících ESRS2) se v této době nachází ve značné legislativní nejistotě, a to jak z pohledu evropské legislativy, tak i z pohledu implementace do české legislativy, která na přehlednosti rozhodně nepřidala.

Dlouho očekávané schválení sněmovního tisku 783 přináší řadu zásadních novelizací – novela zákona o účetnictví, dorovnávacích daní a auditu přináší nové limity pro kategorizaci firem, posouvá povinnost ESG reportingu o dva roky a výrazně omezuje rozsah povinných auditů. Změny zasáhnou tisíce podniků a přinášejí nejen úlevy, ale i nové otázky ohledně regulatorní rovnováhy a souladu s evropským právem. V červnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna balík legislativních novel, které zásadním způsobem přepisují účetní pravidla a související daňovou i regulatorní praxi v České republice. Jde o úpravy, které mají dopad na tisíce podniků – od nejmenších po nadnárodní korporace. Článek vás provede nejdůležitějšími změnami v zákonech o dorovnávacích daních a účetnictví a zároveň upozorní na tři zásadní reakce odborné veřejnosti, které zdaleka nevyznívají jednoznačně pozitivně. Upozorňujeme čtenáře, že jde o návrh zákonů, které ještě musí být projednány Senátem. V tuto chvíli tak nelze garantovat, že jde o finální znění.

Uvádění informací o udržitelnosti se v této době velmi dynamicky a bohužel i nepředvídatelně vyvíjí. Cílem tohoto článku je detailně analyzovat situaci, pokud jde o postupný náběh účinnosti směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti1) (dále jen „CSRD“), která již byla částečně implementována do českého právního řádu.

Jak je zvykem přinášíme vám aktuální přehled novinek v daňové a účetní oblasti. Nově za delší časové období, než tomu bylo do loňského roku. Co se událo zajímavého v posledních několika týdnech se dočtete v tomto aktuálním příspěvku.

Obsah, formu a způsob sestavení Zprávy o udržitelnosti upravuje směrnice 2013/34/EU , o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Od svého vzniku již zaznamenala sedm novel, což je ve srovnání s původní čtvrtou směrnicí EU poměrně rychlé tempo změn. Je to zrychlením ve všech oblastech života, včetně ekonomiky, politiky, financí, ale také celkového života společnosti ovlivněné technologiemi, změnami v životním prostředí a vztahy mezi lidmi. Protože regulace udržitelnosti v rámci administrativy EU se stala neudržitelnou, příliš byrokratickou a těžko zajistitelnou svojí náročnou legislativou a potřebou rozsáhlého finančního zabezpečení, Evropská komise (dále jen „EK“) navrhla rozvolnění pravidel pro nefinanční reporting. Firmy, kterých se měla týkat povinnost reportování už za letošní rok, budou moci zveřejnit zprávu o udržitelnosti až o dva roky později. Návrh změn EK se týká celého balíčku legislativy, a to směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“), taxonomie, směrnice due diligence (dále jen „CSDDD“) a také uhlíkového cla (dále jen „CBAM“). Podle komisaře pro hospodářství a produktivitu Valdise Dombrovskise „zjednodušení neznamená deregulaci. Jde o dosažení našich cílů chytřejším a méně zatěžujícím způsobem, aby se společnosti a zejména malé a střední podniky mohly soustředit na růst, zaměstnanost, inovace a pomohly nám zajistit ekologickou a digitální transformaci“.

Jen pro forma – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) byl přijat nařízením Evropské komise v červenci 2021. Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na stránce Carbon Border Adjustment Mechanism. CBAM je novým mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Tzv. uhlíkové clo doplní současný systém obchodování s emisními povolenkami v Unii (EU ETS). Tento zaváděný mechanismus je jedním z ústředních pilířů ambiciózní agendy EU „Fit for 55“. Únik uhlíku není žádoucí, stejně jako přesun výroby s vysokými emisemi do zahraničí mimo EU, kde stačí splnit nižší standardy. Spotřeba emisí CO2 v rámci EU klesá již mnoho let. V porovnání emisí CO2 spojených s výrobou zboží pro EU a zboží vyrobeného v mimo EU, tak tyto jsou o cca 7 % vyšší.

Průřezový standard ESRS 1 stanovuje základní principy pro vykazování udržitelnosti podle Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Definuje celkový přístup k ESG reportingu, rozsah jeho vykazování a přístup k posuzování materiality, čímž zajišťuje jeho konzistenci a srovnatelnost. Současně se zabývá problematikou vykazování udržitelnosti spolu s finančním výkaznictvím tím, že vyžaduje strukturované zveřejňování informací a propojení mezi finančními a nefinančními údaji. Druhým průřezovým standardem je standard ESRS 2, který stanovuje obecné požadavky na zveřejňování informací, které platí pro všechny standardy ESRS a tvoří základ pro celopodnikové ESG výkaznictví. Vyžaduje zveřejňování informací o řízení, včetně rolí a odpovědností řídících orgánů v oblasti udržitelnosti. Standard také stanovuje povinnost transparentně informovat o strategii, obchodním modelu a politikách společnosti v souvislosti s riziky a příležitostmi v oblasti udržitelnosti.

Nenechte si ujít nový článek, který se věnuje aktuálním otázkám ESG reportingu v České republice a legislativním změnám v této oblasti!

Evropská komise představila návrh zásadních změn v oblasti reportingu o udržitelnosti (ESG) a povinností due diligence (CSDDD). Cílem je snížit administrativní zátěž pro podniky, zejména pro malé a střední podniky (SMEs), a zároveň zachovat ambice Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Návrh přináší řadu zjednodušení, odložení povinností a flexibilnější přístup k reportingu, což má podpořit konkurenceschopnost evropských firem.

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu:

Velké účetní jednotky budou muset sestavit zprávu o udržitelnosti (ESG) již za rok 2025, ačkoliv novela zákona o účetnictví , která tuto povinnost ukládá, nebude účinná od 1. ledna 2025. Obdobně inflačně zvýšená finanční kritéria kategorizace se budou vztahovat už na účetní závěrku roku 2024. Novela zákona o dorovnávacích daních implementuje doporučení OECD „Pillar Two“. I toto by mělo platit dle přechodných ustanovení ještě pro rok 2024. Jaká jsou přechodná ustanovení, která zakládají povinnosti k roku 2024, ačkoli ani ve stavu k 1. 1. 2025 nejsou příslušné novely účinné? A nejedná se o retroaktivitu? Dozvíte se v článku!

Provoz na realitním trhu se v letošním roce relativně zvýšil. Skupinové nákupy nemovitostí a nárůst ceny a atraktivity malých bytů dominují trhu. Pokles úrokových sazeb oživil trh, ale úvěry na bydlení stále neodpovídají ekonomické realitě. Diskutuje se o garanci nájemného od státu a význam ESG standardů pro budoucí projekty.

Novela zákona o účetnictví, jejíž účinnost se předpokládá od 1. ledna 2025, přináší důležité změny, zejména v oblasti kategorizace účetních jednotek a dočasných úlev v obsahu zpráv o udržitelnosti (ESG). Změny v peněžních kritériích kategorizace účetních jednotek jsou odrazem inflace v EU v předchozích letech. Dochází proto k navýšení peněžních kritérií kategorizace o 25 % (což ale není tak docela pravda). Pro účely správné kategorizace je pak třeba brát zřetel i na změněnou definici čistého obratu. Správná kategorizace účetní jednotky je přitom klíčová pro některé povinnosti týkající se vykazování informací v příloze v účetní závěrce, použití reálné hodnoty, v budoucnu pro povinnost zohlednění časové hodnoty peněz (diskontování).

Na novém zákoně o účetnictví zatím není shoda, a tak se jeho zrod posunuje za hranici roku 2025. Turbulentní změny v oblasti finančního práva Evropské unie dopadají na členské státy, které sotva stačí měnit balíky právních předpisů, jež si vyžaduje transpozice směrnic EU a jejich novely. Zdánlivý pocit, že jde pouze o regulaci v nadnárodních společnostech, velkých účetních jednotkách a velkých skupinách, je lichý. Provázanost účetních jednotek všech kategorií je dána odběratelsko-dodavatelskými vztahy a obchodní partneři v rámci spolehlivosti potřebují znát řadu informací z oblasti účetnictví a daní. Úpadek i malého partnera v provázaném řetězci může ovlivnit nejen jeho pevnost, ale další existenci každého jeho článku.

V rámci vykazování nefinančních informací, respektive informací o udržitelnosti, dochází k zásadní změně, nejen co se týče rozsahu působnosti a obsahového vymezení informací. Za jednu ze zásadních změn lze považovat i otázku ověření těchto informací. Zatímco v případě nefinančních informací uváděných v souladu se směrnicí NFRD se auditor pouze vyjádřil, že nefinanční informace byly vypracovány a uvedeny ve výroční zprávě, případně byla vypracována samostatná zpráva, tak v případě zprávy o udržitelnosti dochází již k věcnému/faktickému ověření vykazovaných informací. Zákon o auditorech , který částečně transponuje požadavky směrnice CSRD , navíc upravuje požadavky na ověření této zprávy, přičemž ověřování této zprávy by mělo být standardizováno. Podle zákona o auditorech může zprávu o udržitelnosti ověřovat pouze auditor nebo auditorská společnost splňující požadavky zákona o auditorech . Ověření zprávy o udržitelnosti je součástí auditorské činnosti.

Veřejný sektor odpovídá přibližně za 5 až 10 % celkové konečné spotřeby energie v Evropské unii. Veřejné orgány utratí ročně přibližně 1 800 mld. EUR. To představuje přibližně 14 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Veřejný sektor proto představuje důležitou hybnou sílu pro stimulaci přeměny trhu směrem k účinnějším výrobkům, budovám a službám a k odstartování změn v chování občanů a podniků při spotřebě energie. Snižování spotřeby energie na základě opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti dále může uvolnit veřejné zdroje pro jiné účely.

Můžeme si o zprávách o udržitelnosti myslet každý něco jiného – „že je to jen administrativa navíc“, „že to pomůže životnímu prostředí“, „že to pohřbí průmysl v Evropě“… ESG je téma, které k sobě váže vskutku širokou paletu názorů. Všeobecně platný a snad pragmatický závěr se dá učinit pouze jeden – budeme se s tím muset nějak vypořádat a nezbývá než se k tématu ESG postavit zpříma. „Ten vlak se totiž rozjel a už jej tak snadno nezastavíme.“ Přitom je lhostejné, zda je na problematiku ESG pohlíženo z pohledu auditu zpráv o udržitelnosti, z pohledu předkladatelů těchto zpráv, nebo zda jde o to se s těmito informacemi naučit správně pracovat coby uživatelé.