ESG

Evropská komise v roce 2025 v rámci regulační iniciativy „Omnibus Package“ zrevidovala pravidla pro podávání zpráv podle taxonomie EU s cílem zjednodušit a zpřehlednit požadavky praktičtějším způsobem. Nová pravidla, zavedená aktem v přenesené pravomoci (EU) 2026/73, umožňují pro rok 2025 tři varianty reportingu: pokračování podle staré metodiky, využití nových šablon a metodiky nebo možnost odhlášení z povinnosti reportingu za určitých podmínek. Od roku 2026 je zavedení nových pravidel povinné pro všechny dotčené instituce.

Evropská unie v posledních letech zásadně posílila požadavky na transparentnost podniků v oblasti udržitelnosti. Klíčovým nástrojem se stala směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která ukládá povinnost rozsáhlého reportingu. Vzhledem ke komplexnosti tohoto reportingu se však objevila potřeba zavést mechanismy, které umožní regulaci reagovat na praktické problémy.

V srpnu 2025 byl dokončen Rámec pro sociální financování České republiky (dále jen „Rámec“). Ten vymezuje způsobilé sociální výdaje státního rozpočtu a procesy pro jejich monitorování a vykazování v souladu s mezinárodně uznávanými tržními standardy od Mezinárodní organizace pro kapitálový trh (ICMA), tzv. The Social Bond Principles (SBP) z roku 2025 a Asociace úvěrového trhu (LMA), tzv. Social Loan Principles (SLP) z roku 2025. Rámec má stanoven cíl: zajistit směřování peněžních prostředků získaných z emise sociálních státních dluhopisů k podpoře plnění dlouhodobých priorit a sociálních cílů, které jsou v Rámci vymezeny. Implementaci Rámce má na starosti pracovní skupina pro sociální financování (Social Finance Working Group) v čele s Ministerstvem financí. Dále do ní patří zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví.

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

Na základě zpětné vazby z první vlny implementace CSRD dochází v roce 2025 k zásadní revizi Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které jsou klíčovým nástrojem pro implementaci požadavků směrnice CSRD. Evropská komise ve spolupráci s poradním orgánem EFRAG reagovala na kritiku dotčených společností i členských států EU, že původní podoba standardů byla příliš ambiciózní ve smyslu rozsahu a administrativní náročnosti. Cílem revize je tedy především snížit počet povinně vykazovaných datových bodů až o 57 %, ale zároveň zachovat ambice „Zelené dohody pro Evropu“.

Novelizace zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), která proběhla zákonem č. 316/2025 Sb.1), reaguje na povinnost zahrnout do české právní úpravy požadavky směrnice CSRD2) a souvisejících standardů ESRS3). Kromě upravení povinnosti uvádět kvalitativní i kvantitativní informace o environmentálních a sociálních aspektech podnikání (informace o udržitelnosti) novela dále upravuje kategorizační kritéria účetních jednotek. V tomto článku se zaměříme na nejdůležitější novelizační body.

Právní rámec Evropské unie týkající se zveřejňování informací o udržitelnosti, zejména skrze nařízení CSRD 1) a navazující standardy ESRS 2), se vyznačuje výraznou dynamikou a nejistotou ohledně dalšího vývoje. Od roku 2022, kdy byla směrnice CSRD schválena, došlo k řadě revizí, posunů termínů a zavedení výjimek, které zásadně ovlivnily jak rozsah, tak časové rozvržení povinností pro různé typy podniků. Stále tak panuje značná nejistota ohledně budoucího směřování legislativy v oblasti udržitelnosti, přičemž konkrétní podoba pravidel se může výrazně měnit v závislosti na politických dialozích a technických úpravách ze strany EFRAG. Společnosti tak zůstávají v nejistotě, zda vůbec a kdy budou muset splnit nové požadavky, což komplikuje jejich přípravu i strategické rozhodování.

Co kdyby obchodní korporace nesly odpovědnost nikoli jen za vlastní jednání, ale i za porušení lidských práv či environmentální újmy způsobené v nejvzdálenějších článcích jejich dodavatelských řetězců? Je to stále ještě soukromoprávní autonomie podnikání, nebo již spíše nová forma „kvaziveřejné“ regulace? Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. 6. 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence Directive, dále jen „CSDDD“) klade tuto otázku do samotného středu evropského korporačního práva.

Umělá inteligence výrazně usnadňuje firmám sledování a řízení uhlíkové stopy, což je čím dál důležitější i z pohledu regulatorních požadavků. AI automatizuje sběr a vyhodnocování dat o spotřebě energií, provozu vozového parku nebo dodavatelských řetězcích a převádí je do přehledných reportů. 

Uvádění informací o udržitelnosti podle směrnice CSRD1) a souvisejících ESRS2) se v této době nachází ve značné legislativní nejistotě, a to jak z pohledu evropské legislativy, tak i z pohledu implementace do české legislativy, která na přehlednosti rozhodně nepřidala.

Dlouho očekávané schválení sněmovního tisku 783 přináší řadu zásadních novelizací – novela zákona o účetnictví, dorovnávacích daní a auditu přináší nové limity pro kategorizaci firem, posouvá povinnost ESG reportingu o dva roky a výrazně omezuje rozsah povinných auditů. Změny zasáhnou tisíce podniků a přinášejí nejen úlevy, ale i nové otázky ohledně regulatorní rovnováhy a souladu s evropským právem. V červnu 2025 schválila Poslanecká sněmovna balík legislativních novel, které zásadním způsobem přepisují účetní pravidla a související daňovou i regulatorní praxi v České republice. Jde o úpravy, které mají dopad na tisíce podniků – od nejmenších po nadnárodní korporace. Článek vás provede nejdůležitějšími změnami v zákonech o dorovnávacích daních a účetnictví a zároveň upozorní na tři zásadní reakce odborné veřejnosti, které zdaleka nevyznívají jednoznačně pozitivně. Upozorňujeme čtenáře, že jde o návrh zákonů, které ještě musí být projednány Senátem. V tuto chvíli tak nelze garantovat, že jde o finální znění.

Uvádění informací o udržitelnosti se v této době velmi dynamicky a bohužel i nepředvídatelně vyvíjí. Cílem tohoto článku je detailně analyzovat situaci, pokud jde o postupný náběh účinnosti směrnice upravující podávání zpráv o udržitelnosti1) (dále jen „CSRD“), která již byla částečně implementována do českého právního řádu.

Jak je zvykem přinášíme vám aktuální přehled novinek v daňové a účetní oblasti. Nově za delší časové období, než tomu bylo do loňského roku. Co se událo zajímavého v posledních několika týdnech se dočtete v tomto aktuálním příspěvku.

Obsah, formu a způsob sestavení Zprávy o udržitelnosti upravuje směrnice 2013/34/EU , o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Od svého vzniku již zaznamenala sedm novel, což je ve srovnání s původní čtvrtou směrnicí EU poměrně rychlé tempo změn. Je to zrychlením ve všech oblastech života, včetně ekonomiky, politiky, financí, ale také celkového života společnosti ovlivněné technologiemi, změnami v životním prostředí a vztahy mezi lidmi. Protože regulace udržitelnosti v rámci administrativy EU se stala neudržitelnou, příliš byrokratickou a těžko zajistitelnou svojí náročnou legislativou a potřebou rozsáhlého finančního zabezpečení, Evropská komise (dále jen „EK“) navrhla rozvolnění pravidel pro nefinanční reporting. Firmy, kterých se měla týkat povinnost reportování už za letošní rok, budou moci zveřejnit zprávu o udržitelnosti až o dva roky později. Návrh změn EK se týká celého balíčku legislativy, a to směrnice o nefinančním reportingu (dále jen „CSRD“), taxonomie, směrnice due diligence (dále jen „CSDDD“) a také uhlíkového cla (dále jen „CBAM“). Podle komisaře pro hospodářství a produktivitu Valdise Dombrovskise „zjednodušení neznamená deregulaci. Jde o dosažení našich cílů chytřejším a méně zatěžujícím způsobem, aby se společnosti a zejména malé a střední podniky mohly soustředit na růst, zaměstnanost, inovace a pomohly nám zajistit ekologickou a digitální transformaci“.

Jen pro forma – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) byl přijat nařízením Evropské komise v červenci 2021. Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na stránce Carbon Border Adjustment Mechanism. CBAM je novým mechanismem uhlíkového vyrovnávání na hranicích. Tzv. uhlíkové clo doplní současný systém obchodování s emisními povolenkami v Unii (EU ETS). Tento zaváděný mechanismus je jedním z ústředních pilířů ambiciózní agendy EU „Fit for 55“. Únik uhlíku není žádoucí, stejně jako přesun výroby s vysokými emisemi do zahraničí mimo EU, kde stačí splnit nižší standardy. Spotřeba emisí CO2 v rámci EU klesá již mnoho let. V porovnání emisí CO2 spojených s výrobou zboží pro EU a zboží vyrobeného v mimo EU, tak tyto jsou o cca 7 % vyšší.

Průřezový standard ESRS 1 stanovuje základní principy pro vykazování udržitelnosti podle Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Definuje celkový přístup k ESG reportingu, rozsah jeho vykazování a přístup k posuzování materiality, čímž zajišťuje jeho konzistenci a srovnatelnost. Současně se zabývá problematikou vykazování udržitelnosti spolu s finančním výkaznictvím tím, že vyžaduje strukturované zveřejňování informací a propojení mezi finančními a nefinančními údaji. Druhým průřezovým standardem je standard ESRS 2, který stanovuje obecné požadavky na zveřejňování informací, které platí pro všechny standardy ESRS a tvoří základ pro celopodnikové ESG výkaznictví. Vyžaduje zveřejňování informací o řízení, včetně rolí a odpovědností řídících orgánů v oblasti udržitelnosti. Standard také stanovuje povinnost transparentně informovat o strategii, obchodním modelu a politikách společnosti v souvislosti s riziky a příležitostmi v oblasti udržitelnosti.

Nenechte si ujít nový článek, který se věnuje aktuálním otázkám ESG reportingu v České republice a legislativním změnám v této oblasti!

Evropská komise představila návrh zásadních změn v oblasti reportingu o udržitelnosti (ESG) a povinností due diligence (CSDDD). Cílem je snížit administrativní zátěž pro podniky, zejména pro malé a střední podniky (SMEs), a zároveň zachovat ambice Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Návrh přináší řadu zjednodušení, odložení povinností a flexibilnější přístup k reportingu, což má podpořit konkurenceschopnost evropských firem.

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu:

Velké účetní jednotky budou muset sestavit zprávu o udržitelnosti (ESG) již za rok 2025, ačkoliv novela zákona o účetnictví , která tuto povinnost ukládá, nebude účinná od 1. ledna 2025. Obdobně inflačně zvýšená finanční kritéria kategorizace se budou vztahovat už na účetní závěrku roku 2024. Novela zákona o dorovnávacích daních implementuje doporučení OECD „Pillar Two“. I toto by mělo platit dle přechodných ustanovení ještě pro rok 2024. Jaká jsou přechodná ustanovení, která zakládají povinnosti k roku 2024, ačkoli ani ve stavu k 1. 1. 2025 nejsou příslušné novely účinné? A nejedná se o retroaktivitu? Dozvíte se v článku!