Investiční fond

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů nabízí jednoduchý a dostupný způsob, jak mohou drobní investoři efektivně zhodnocovat své úspory a zároveň snižovat riziko. V tomto článku se zaměříme na význam pravidelného investování – jak pomáhá rozložit riziko a postupně budovat stabilní finanční budoucnost. Díky zkušenostem s podílovými fondy předních finančních institucí je možné sledovat, jak investice rostou v horizontu 1 až 5 let, což jasně ukazuje, že systematický přístup k investování se dlouhodobě vyplácí.

Jsme fond dle ZISIF. Při oceňování a vykazování finančních nástrojů se řídíme vyhláškou 501. Fond má obchodní model pro finanční nástroje FVTPL. Fond pořídil dle smlouvy o převodu investiční akcie (IA) jiného fondu, které nejsou obchodované na burze. Nejedná se o podíly nad 10 %. Na základě smlouvy o převodu investičních akcií, je pořídil za cenu výrazně nižší (cca o 25 mil.), než byla hodnota investiční akcie vypočtena dle NAV k datu prodeje. Fond má k dispozici výpis z majetkového účtu prodávajícího fondu, kde je uvedena aktuální hodnota CP. Jak správně ocenit investiční akcie v souladu s vyhláškou 501, potažmo speciálním ustanovením pro finanční nástroje, když se smluvní cena výrazně odlišuje od aktuální ceny?

Obecně prospěšná společnost má nerozdělený zisk minulých let. Může správní rada rozhodnout o vytvoření fondu na investici z nerozděleného zisku? Lze na základě tohoto rozhodnutí přeúčtovat z účtu nerozděleného zisku na účet fondu? Fond bude následně čerpán na úhradu investice a postupně se znovu promítne do výsledku hospodaření prostřednictvím účtu 649 v poměru k účetním odpisům. Je tento postup v souladu s platnou legislativou?

Naše zoo získala dědictvím 2 byty, které byly následně prodány. Jaké si může příspěvková organizace uplatnit náklady na tento prodej? Před prodejem máme znalecký posudek, nemovitosti jsme měli zaúčtovány v majetku organizace. Prostředky z prodeje těchto nemovitostí jsou nyní zaúčtovány v investičním fondu a budou použity na další rozvoj zoologické zahrady. 

Zachování existence lidské společnosti, a tím spíše jejího rozvoje, se neobejde bez dalších investic. Stačí zmínit aktuální výzvy v podobě rekonstrukce a budování dopravní infrastruktury, řešení energetické budoucnosti, mohutný rozvoj technologií, ale i odstraňování následků různých přírodních katastrof a zajištění obranyschopnosti. K zajištění přípravy a realizací takových investic bude primárně využíváno smluvního typu smlouvy o dílo. Aktuálním otázkám smlouvy o dílo a pojmům u technologických dodávek se věnuje tento článek.

V loňském roce naši zákonodárci schválili 5 novel zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, (dále jen „ZDP “). Celkově jde o 32 změnových bodů, ano, o jeden méně, než jste spočítali, protože 5. novela zrušila třetí bod 2. novely den před nabytím účinnosti. Vždy se jednalo o zákon primárně zacílený jinde a „příjmovka“ se pouze útrpně musela přizpůsobit, resp. někdy šlo dokonce o věcně zcela odlišný tzv. přílepek, třebaže je ústavní soud již opakovaně kritizoval. Převážně jde o novinky poplatníkům příznivé, nicméně už tak složitý daňový zákon se dále komplikuje.

1) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že v případě účastníků penzijního fondu, který v rámci kolektivního důchodového systému uplatňuje důchodovou smlouvu, v níž jsou stanoveny nároky na důchod a důchodové dávky, jejichž výše, ač je vymezena na základě referenčního důchodu nebo příjmů z výdělečné činnosti a počtu odpracovaných let každého účastníka, se může za určitých podmínek měnit v závislosti na výsledcích investic uskutečněných tímto penzijním fondem, lze mít za to, že nesou investiční riziko, pouze pokud tato částka závisí primárně na výsledcích těchto investic. Pro účely takového posouzení není relevantní počet let zakládajících nároky na důchod účastníka ani skutečnost, že nabývání nároků na důchod bylo v určitém okamžiku v případě určitého penzijního fondu přerušeno. Skutečnosti, že riziko je neseno individuálně nebo kolektivně, zejména v případě úpadku, nebo že se zaměstnavatel po určitou dobu zaručil za předpokládané objemy vznikajících nároků na důchod, jsou relevantními faktory, aniž jsou samy o sobě rozhodujícími. 2) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 musí být ve světle zásady daňové neutrality vykládán v tom smyslu, že pro účely určení, zda se na penzijní fond, který není subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, může vztahovat osvobození od daně stanovené tímto ustanovením, je nejen nezbytné provést srovnání s takovým subjektem, ale rovněž i posoudit, zda z hlediska právního a finančního postavení účastníka ve vztahu k tomuto penzijnímu fondu je uvedený penzijní fond srovnatelný s jinými fondy, které jsou dotčeným členským státem považovány za fondy kolektivního investování ve smyslu uvedeného ustanovení, aniž jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

1) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že v případě účastníků penzijního fondu, který v rámci kolektivního důchodového systému uplatňuje důchodovou smlouvu, v níž jsou stanoveny nároky na důchod a důchodové dávky, jejichž výše, ač je vymezena na základě referenčního důchodu nebo příjmů z výdělečné činnosti a počtu odpracovaných let každého účastníka, se může za určitých podmínek měnit v závislosti na výsledcích investic uskutečněných tímto penzijním fondem, lze mít za to, že nesou investiční riziko, pouze pokud tato částka závisí primárně na výsledcích těchto investic. Pro účely takového posouzení není relevantní počet let zakládajících nároky na důchod účastníka ani skutečnost, že nabývání nároků na důchod bylo v určitém okamžiku v případě určitého penzijního fondu přerušeno. Skutečnosti, že riziko je neseno individuálně nebo kolektivně, zejména v případě úpadku, nebo že se zaměstnavatel po určitou dobu zaručil za předpokládané objemy vznikajících nároků na důchod, jsou relevantními faktory, aniž jsou samy o sobě rozhodujícími. 2) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 musí být ve světle zásady daňové neutrality vykládán v tom smyslu, že pro účely určení, zda se na penzijní fond, který není subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, může vztahovat osvobození od daně stanovené tímto ustanovením, je nejen nezbytné provést srovnání s takovým subjektem, ale rovněž i posoudit, zda z hlediska právního a finančního postavení účastníka ve vztahu k tomuto penzijnímu fondu je uvedený penzijní fond srovnatelný s jinými fondy, které jsou dotčeným členským státem považovány za fondy kolektivního investování ve smyslu uvedeného ustanovení, aniž jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

V současné době řada občanů volí investování svých volných finančních prostředků do cenných papírů (akcií společností) a do podílových fondů jednotlivých bank. Souvisí to především s nízkým úročením na spořicích účtech bank, které je výrazně nižší než vývoj inflace v současné době. Další skutečností je, že v důsledku omezení výdajů občanů následkem opatření souvisejících s epidemií covid-19 (nemožnost cestování, uzávěrka restaurací, karanténa apod.) došlo k nárůstu volných peněžních prostředků občanů. V článku se podíváme na problematiku zdanění odkupu akcií a podílových listů a na podmínky osvobození těchto příjmů od daně z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

V článku se budeme věnovat investování volných finančních prostředků poplatníka (investora) do podílových fondů a ukážeme si daňové řešení odkupu podílových fondů, a to v návaznosti na daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019.

Rok 2018 ve srovnání s rokem 2017 není až tak bohatý na novely zákona o daních z příjmů 1). Tato legislativní zdrženlivost poskytuje prostor pro absorpci řady změn, které se v posledních letech do zákona o daních z příjmů zapracovaly. Oproti předchozím příspěvkům, ve kterých jsem se soustředil na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob, se tentokrát s odkazem na výše uvedený důvod soustředím na novely zákona o daních z příjmů obecně. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Dne 16. 8. 2018 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 174/2018 Sb. , který s účinností ke dni 1. 1. 2019 mění (mimo jiné) zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále je „novela zákona o daních z příjmů “). Změny v zákoně o daních z příjmů dopadají výhradně do oblasti zdanění investičních fondů. Cílem tohoto článku je stručně popsat dopady předmětné novely zákona o daních z příjmů do praxe.

Zřizovatel, město, nařídil příspěvkové organizaci odvod z fondu reprodukce majetku. Podle ČÚS č. 704 se do roku 2015 účtovalo MD 416/D 241, nyní zní tento předpis MD 416/D 401. Jak ale zaúčtuji úhradu z bankovního účtu? Současně mi není jasné, proč by mělo docházet ke zvýšení jmění.