Provozovna - strana 2

Pravidelný přehled informací Generálního finančního ředitelství, uzavřených Koordinačních výborů, které se týkají DPH a judikatury Soudního dvora Evropské unie, je tentokrát obohacen o rozsudek českého Nejvyššího správního soudu v otázce, zda je činnost předsedy představenstva ekonomickou činností, a proto jej lze považovat za osobu povinnou k dani. Z vybraných evropských judikátů je potřeba nepodcenit závěry týkající se poskytnutí firemního vozu za úplatu k soukromému užití. Dobrou zprávou je, že s Velkou Británií, která již není součástí EU, funguje princip vzájemnosti při vrácení DPH, horší zprávou pak je, že se nelze spoléhat na dvoustrannou písemnou dohodu států, ale na deklaratorní prohlášení na webových stránkách daňových správ.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. března 2021 ve věci C-812/19 Danske Bank

Účtujeme stálou provozovnu polské firmy, která vznikla 1. 4. 2020. Stálá provozovna má v ČR zaměstnance, sklad a je zde prováděn velkoobchodní prodej. V České republice byly zřízeny bankovní účty teprve v listopadu 2020. Do této doby veškeré platby byly poukázány na účet zřizovatele do Polska ve měně CZK, PLN, EUR, USD. Přijaté platby za vydané faktury české provozovny, které byly uhrazeny na účet zřizovatele, evidujeme na účtu 378 analyticky dle měny. Poskytnuté platby, které zřizovatel uhradil za přijaté faktury české provozovny, evidujeme na účtu 379 analyticky dle měny. K rozvahovému dni jsme provedli zápočet dle příslušných měn účtů 378 a 379. Provádí se přecenění těchto účtů k rozvahovému dni a je případný kurzový rozdíl nákladem / výnosem zaúčtovaný na účty MD 563 / D 663 nebo se kurzové rozdíly účtují na účet 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů? Předpokládám, že kurzové rozdíly vzniklé v průběhu roku uhrazením pohledávek a závazků vůči obchodním partnerům se účtují klasicky na účty MD 563 /D 663.  

Pravidelně se na stránkách Účetnictví v praxi setkáváte s texty rozebírajícími některá ustanovení zákona. V následujících měsících se zaměříme na zákon o dani z přidané hodnoty jako na celek a postupně jej projdeme. První díly budou patřit tuzemským obchodním operacím, pak přijdou na řadu přeshraniční transakce a závěrečných několik dílů bude věnováno správě této daně. Hned v úvodu se podíváme na její samotnou podstatu.

Švýcarská obchodní firma hodlá přemístit sklad automotive výrobků ze Švýcarska do Prahy, ze skladu v Praze je hodlá prodávat do celého světa (jak do EU tak i do 3. zemí). Důvodem přemístění skladu ze Švýcarska do ČR je úspora za nájem ve Švýcarsku. Dle čl. 5 odst. 4 pís. b) SZDZ se Švýcarskem nevzniká švýcarské firmě v ČR stálá provozovna, pokud se sklad používá jen k dodání, čili pakliže bychom zaměstnali 1 skladníka pro expedici výrobků anebo najali logistické služby od jiné firmy, nevznikne švýcarské firmě v ČR SP. Stačila by tak jen registrace k DPH. Pokud ale v budoucnu švýcarská firma zaměstná v ČR odbytáře, který bude vyřizovat internetové poptávky z celého světa a bude tak vykonávat aktivní obchodní činnost, SP v ČR vznikne, neboť provoz skladu již tak nebude splňovat pomocný a přípravný charakter. Je to tak možné?

OSVČ poskytuje účetní služby v rodinném domě, ve kterém bydlí (má zde trvalý pobyt), avšak dům nevlastní. Dům je pouze v majetku přítele. V domě má svoji kancelář, kde účtuje. Klienti předávají doklady na různých místech, do kanceláře v domě nechodí. Musí si tato účetní zřídit v rodinném domě provozovnu, nebo jí stačí jen místo podnikání? A pokud musí zřídit provozovnu, potřebuje k tomu od přítele nějaké písemné povolení, nebo stačí trvalý pobyt, který zde účetní má?

OSVČ provádí opravy zemědělských strojů, bydlí v domě, který je napsaný na manželku, on má věcné břemeno, v majetku má jen 2 auta užívané pro podnikání. Tato adresa, kde bydlí, je v živnostenském rejstříku zapsána jako sídlo. Na zahradě má stodolu, kterou chce zrekonstruovat a používat jako sklad. Tato stodola by měla stejnou adresu jako sídlo, je potřeba hlásit na živnostenském úřadě stodolu jako provozovnu nebo je to hloupost a sídlo na této adrese stačí? Je možné zařadit stodolu do podnikání a výdaje na opravu, příp. technické zhodnocení dát do nákladů, nebo by musela být manželka spolupracující osoba? 

OSVČ poskytuje účetní služby v rodinném domě, ve kterém bydlí (má zde trvalý pobyt), avšak dům nevlastní. Dům je pouze v majetku přítele. V domě má svoji kancelář, kde účtuje. Klienti předávají doklady na různých místech, do kanceláře v domě nechodí. Musí si tato účetní zřídit v rodinném domě provozovnu, nebo jí stačí jen místo podnikání? A pokud musí zřídit provozovnu, potřebuje k tomu od přítele nějaké písemné povolení, nebo stačí trvalý pobyt, který zde účetní má?

Stálá provozovna je pojem rozsáhle používaný v oblasti mezinárodního zdanění příjmů a vztahuje se k činnosti tzv. daňových nerezidentů. Než začneme zkoumat tento pojem z pohledu daní z příjmů a účetnictví, je nejprve třeba obecně popsat jednak kritéria pro zdanění příjmů a také to, kdo se z daňového pohledu za daňového nerezidenta vůbec považuje.

Datum zrušení živnostenského oprávnění a obsah „změnového listu“ Před zahájením živnostenského podnikání jsou vyplňovány příslušné formuláře. Tato praxe se týká rovněž ukončení podnikatelských aktivit, resp. stavu, kdy se podnikatel rozhodl, že již nebude provozovat svou živnost. Změny, kterými průběžně prochází právní úprava živnostenského podnikání, se týkají také úpravy uvedených formulářů, konkrétně „změnového listu“. Jakým způsobem se promítá změna do kolonky 7 jmenovaného formuláře, resp. jaké datum se uvádí v rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, a to ve vazbě na datum obsažené ve „změnovém listě“, v kolonce 07?

Do 30. 4. 2020 jsou z evidence tržeb podle zákona o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb. (dále jen „zákon o EET “) dočasně vyjmuty veškeré tržby kromě tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb (včetně podávání nápojů) a z maloobchodu a velkoobchodu. Novelizace zákona o EET provedená zákonem č. 256/2019 Sb. především zrušila tuto dočasnou výjimku ­ od 1. 5. 2020 tedy mělo dojít k jednorázovému rozšíření evidence tržeb na zbývající obory podnikatelské činnosti, avšak v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu byla poslední vlna evidence tržeb prakticky odložena. Tento článek se zaměřuje na aktuální problémy evidence tržeb včetně zavedení zvláštního (tzv. účtenkového) režimu.

Tak jako v minulých měsících přicházíme i v tomto předjarním čase s novinkami ze světa účetnictví a daní. Navážeme na naše předchozí příspěvky, ve kterých jsme se věnovali novelizacím daňových zákonů a podíváme se na to, jak se posunul legislativní proces. Dále v příspěvku přiblížíme novou Interpretaci Národní účetní rady a zajímavé materiály z pera Finanční správy.

Dosud neuplatněnou daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Tedy v daňovém přiznání za zdaňovací období 2019 lze naposledy uplatnit dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z roku 2014. Z jakých příjmů vzniká fyzické osobě daňová ztráta a jak ji může poplatník uplatnit? Jaký má daňová ztráta vliv na případnou daňovou kontrolu? Může si poplatník zvolit výši uplatnění daňové ztráty z minulých let dle svého rozhodnutí? Tím vším se budeme zabývat v následujícím textu.

Stavební firma s. r. o, dodává celou stavbu (bytovku, most, čističku) českému plátci, stavba je v ČR. Některé práce si najímá jako subdodávky ze Slovenska (např. práce železářů, zedníků, úprava staveniště apod.) Má s. r. o. posílat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí? A pokud ano, má se řídit datem zaúčtování, nebo datem uhrazení dodavatelské faktury? A jak je to ohledně vzniku stálé provozovny těchto SK subdodávek, zda když dělají na různých stavbách, ale na žádné z nich nepracují více než půl roku, jim vzniká stálá provozovna?

Poplatníci daně z příjmů právnických osob (dále jen „poplatník“ nebo „daňový subjekt“) mají každoročně povinnost podat přiznání k dani z příjmů právnických osob („daňové přiznání“), a to i v případě, že vykáží nulový základ daně nebo ztrátu. V následujícím textu uvádíme aktuální informace ohledně přiznání k dani z příjmu právnických osob („DPPO“) za zdaňovací období roku 2019 včetně podstatných změn, ke kterým došlo oproti předchozímu zdaňovacímu období. Závěr příspěvku se věnuje praktickému příkladu vyplnění formuláře daňového přiznání, ve kterém budou podrobně rozebrány jeho jednotlivé části.

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1. Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů ? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2. Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?

U přijatých faktur je někdy ve formulářích uváděno kromě odběratele ještě i konečný příjemce. My máme v Praze sídlo společnosti, ale pobočku - provozovnu máme jinde. Je v pořádku, když jako odběratel je samozřejmě uváděn název a sídlo společnosti a v další kolonce jako konečný příjemce je opět název společnosti a adresa té provozovny, kam je zboží, popř. služby dodáváno? Chápeme to jako místo dodání a to je skutečně ten konečný příjemce - provozovna společnosti, je to tak? 

Polská firma, která nemá v ČR provozovnu, hodlá zaměstnat českého zaměstnance. Ten pro ni bude v ČR shánět odběratele. Polská firma musí z tohoto zaměstnaneckého poměru vypočítávat mzdu a odvádět SP, ZP a FÚ dle českých zákonů. Jakým způsobem se polská firma zaregistruje k odvodům u zmíněných institucí, když nemá v ČR provozovnu a není zapsaná v českém obchodním rejstříku? Má polská firma nějaké jiné povinnosti související se zaměstnáním českého občana? (např. oznámení na ŽÚ, nějaká jiná registrace na úřadech, vyplnění nějakých výkazů atd.?)

Směrnice ATAD V roce 2016 byla v rámci Evropské unie schválena Směrnice Rady (EU) 2016/1164 , kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „Směrnice ATAD“). Směrnice ATAD (Anti Tax Avoidance Directive) si dala za cíl „zajistit, aby daně byly placeny tam, kde vznikají zisky a hodnota.“1) Za tímto účelem upravuje 4 daňové oblasti, které by měly umožnit státům lépe zasáhnout proti daňově optimalizačním praktikám a dává členským státům za povinnost je implementovat do svých vnitrostátních předpisů tak, aby jejich úprava byla v celé EU jednotná. Česká republika Směrnici ATAD implementovala daňovým balíčkem – zákonem č. 80/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „novela“), jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 27. 3. 2019 a mění mimo jiné i zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ či „zákon o daních z příjmů “). Podstatné je si říci, že všechny změny, které jsou v souladu s implementací Směrnice ATAD se týkají pouze právnických osob.