Srážková daň - strana 7

Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k určitým změnám v § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Současně se od 1. 1. 2019 na základě sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. zvyšuje částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění na 3 000 Kč. Proto se v následujícím textu zaměříme s využitím příkladů na tyto změny a rovněž si uvedeme uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP , u kterého nedošlo v roce 2019 k žádným daňovým změnám.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů, a je vidět i logika uvažování správců daně. Koordinační výbory jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Firma dělá pro svého klienta výzkum veřejného mínění. Respondentům vyplatí odměnu s tím, že na výplatní listině je uvedeno jejich jméno, bydliště, rodné číslo, vyplacená částka a podpis respondenta. Vyplacené částky se pohybují v řádech stovek korun, firma z nich nesráží daň. Je možno respondentům takto bez sražené daně uhradit? Pokud ano, je třeba v souvislosti s tím něco jiného na výplatních listinách uvádět?

Dal jsem si tu práci a do stejného formátu převedl původní znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, a jeho aktuální znění po všech jeho novelizacích (bez přechodných ustanovení), výsledná bilance: 28 stran versus 185 stran. O 660 % více právně závazného textu – to je pádná odpověď na všechny ty proklamace o neustálém zjednodušování a „polidšťování“ daní. Opak je pravdou. A to jde, prosím pěkně, o základní daň, před kterou není úniku, každý žijící člověk je jejím poplatníkem, takže by měla být srozumitelná každé svéprávné osobě mající rozum průměrného člověka, jak uvádí občanský zákoník. Od dubna roku 2019 přibyla – 166. – novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), čítající 39 změnových bodů.

Je možné do ročního zúčtování daně započíst také příjem sražený srážkovou daní (dohoda o provedení práce do 10 000 Kč bez podepsaného prohlášení)? Pokud chce tento poplatník vrátit srážkovou daň, musí si podat přiznání k dani? 

Jsme město a pořádáme několikadenní slavnosti, na kterých budou: 1. v rámci bitvy účinkovat zahraniční vojáci, kteří tvrdí, že finanční honorář, který dostanou, jim pokryje náklady spojené s dopravou; 2. italská skupina praporečníků a trubačů, kteří budou v průběhu slavností organizovaně vystupovat a tvrdí, že odměna, která jim má být vyplacena je na: cestovní výlohy, pojištění, poplatky skupiny a daně (tvrdí, že jsou obecně prospěšná společnost a nemají v Itálii povinnost platit daň). Je nutné z odměny strhnout srážkovou daň a dále našemu finančnímu úřadu uhradit DPH?

Česká společnost s ručením omezeným bude vyplácet podíl na zisku svému jedinému společníkovi, rakouské fyzické osobě (rezident Rakouska). Jaká výše srážkové daně se v tomto případě uplatní - 15 % dle českého ZDP, či 10 % dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a Rakouskem?

S. r. o., kde je pouze jednatel, si v r. 2019 chce vyplatit podíl ve výši 100 000 Kč. Na účtu 428 má 328 000 Kč. Jaké účty použije a je srážková daň, kterou zaplatí, daňovým nákladem?

Společníci společnosti s r. o. by poprvé chtěli vyplatit podíl na zisku. Vyplacení bude schváleno valnou hromadou při schvalování účetní závěrky. Problém ovšem je, že výplata podílu podléhá schválení ze strany banky, která poskytla společnosti investiční úvěr. Banka byla požádána, ovšem zatím nemáme rozhodnutí. Jak to bude se srážkovou daní, kdyby náhodou banka výplatu zamítla? A v řádku M - Převod podílu výsledku hospodaření společníkům - ve Výkazu zisku a ztráty se mi objeví až v roce 2019? 

Jak postupovat v případě, že jsem v únoru 2016 investovala finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a v roce 2019 mi přišlo na účet 350 000 Kč? Je potřeba to danit, případně hned srážkovou daní nebo v rámci přiznání za rok 2019? Jakou hodnotu budu danit?

Česká firma fakturuje licence softwaru na Slovensko. Slovenský odběratel sráží 10% daň a odvádí ji na Slovensku. V Česku bude daň započtena na celkovou daň z příjmů v daňovém přiznání metodou prostého zápočtu. V kterém zdaňovacím období je možno sraženou daň započíst v Česku do daňového přiznání v situaci, kdy: faktura byla českou firmou vystavena v 10/2018, tato faktura byla uhrazena v 11/2018 ve výši 90 %, slovenský odběratel podal na příslušný daňový úřad žádost o vystavení potvrzení o zaplacení srážkové daně v 12/2018, ale daň uhradil opožděně až v 01/2019, na základě této žádosti slovenský daňový úřad vystavil v únoru 2019 potvrzení, kde v záhlaví uvádí: „Potvrdenie… za 12/ 2018“ a v textu potvrzení „dátum zaplatenia dane 14. 1. 2019“.

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Poplatník pracující jako zaměstnanec i OSVČ, podává daňové přiznání. Do přiznání uvádí všechny příjmy. Dostal mj. třikrát potvrzení o příjmech na srážkovou daň - všechny tři potvrzení jsou stejná - člověk z nich nevyčte, zda je to na dohodu o provedení práce, či na podíl na zisku. Je to jedno, zda je to z DPP, či z podílu na zisku - nerozlišuje se to pro účely přiznání? Buď zařadím všechny tři DPP do přiznání, tj. i 2 x DPP a jednou podíl na zisku nebo žádnou srážkovou daň - je to tak? V případě, že bychom zařadili do přiznání, pak to bude uvedeno v ostatní příloze jako DPP - úhrn příjmů ze závislé činnost a dále ve sloupečku sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

První případ - výplata podílu na zisku v lednu běžného roku. Srážková daň nezaplacena, na dani DPPO z minulých let přeplatek převyšující tuto daňovou povinnost. Před podáním Vyúčtování požádáno o převod částky mezi účtem srážkové daně a DPPO. Neřešeno, podle vyjádření FÚ na srážkové dani nebyl evidován dluh. Následně následujícího roku podáno Vyúčtování srážkové daně, ale chybně, jen daň ze mzdy, bez srážkové daně z podílu na zisku. Podáno dodatečné přiznání na tvrzení daně 22.05. Očekávali jsme podle § 250 daňového řádu pokutu za pozdní tvrzení daně. Namísto toho platební výměr podle § 252 daňového řádu a roční úročení dluhu. Druhý případ u stejného poplatníka - druhá výplata podílu na zisku v prosinci běžného roku, uhradí celou srážkovou daň z podílu na zisku v měsíci, kdy bylo vyplaceno. Do 20. 3. následujícího roku bylo podáno vyúčtování srážkové daně. Chybně byla vyplněna jen srážková daň ze mzdy. Dne 22. 5. podáno dodatečné vyúčtování. Očekávali jsme pokutu za dodatečné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Namísto toho FÚ vydal podle § 252 daňového řádu platební výměr na úrok z prodlení. V dobré víře jsme očekávali řízení podle § 154 - Přeplatky a nedoplatky na účtu poplatníka. Domnívali jsme se, že pokud má poplatník významný přeplatek (kreditní strana daňové účtu = jednotné číslo i když je podúčtů více, je vyšší než debetní strana), nemůže se poplatník dostat do role významného dlužníka z titulu dodatečného přiznání? Ano pokuta za pozdní tvrzení daně, ale peněžní tok, platby a předpisy, mají svůj režim?

Jsme s. r. o., vyplatili jsme část podílu ze zisku společníkovi, který je zároveň i jednatelem společnosti, odvedli jsme srážkovou daň 15 % na účet - daň z příjmu právnických osob - vybíraná srážkou podle zvláštní sazby. Je potřeba vyhotovit a zaslat na FÚ i nějaký přehled o zaplacení srážkové daně?

Prosím o radu při vyúčtování daně vybírané srážkou z příjmů fyzických osob, do uvedených měsíců se uvádí hodnota, kdy je skutečně daň zaplacena, tj. v měsíci lednu se uvede daň za prosinec? Např. závazek k 31. 12. 2017 - 1000 Kč ve vyúčtování roku 2018 - leden 1 000 Kč?

Po svém otci jsem zdědila autorská práva na hudbu. Každoročně dostávám od OSA výpisy z celého světa a mám problém s Rakouskem. V Rakousku mi srazili jejich daň a já jsem si ji dříve započetla na vlastní daňovou povinnost (podala jsem daňové přiznání, § 10). teď jsem se ale dozvěděla, že prý došlo k nějaké změně Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ČR - AT a FÚ mi nechce zápočet sražené rakouské daně uznat. Můžete mi k tomu, prosím, podat nějaké vysvětlení? 

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Tuzemská společnost s ručením omezeným pořádá reklamní soutěž, výhrou je mobilní telefon. Jakým způsobem se daní výhra? Výherce musí výhru zdanit sám ve svém daňovém přiznání v § 10 ZDP nebo může pořadatel výherní soutěže zdanit výhru srážkovou daní a odvést daň za výherce na příslušný finanční úřad. Může si společnost uplatnit nárok na odpočet při nákupu mobilního telefonu, který pak obdrží výherce?