Tabák

Sazby spotřební daně ze surového tabáku od roku 2015 do současnosti.

Restaurace (česká s. r. o., není plátce DPH ani IO), chce prodávat tabákové výrobky, zejména cigarety. Musí se registrovat k DPH a musí platit spotřební daň? 

Spotřební daň ze surového tabáku byla do zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), zakotvena s účinností k 1. 7. 2015, a jak vyplývá z důvodové zprávy a potvrzuje i sedm let existence této daně, jejím cílem nebyl ani tak faktický výběr spotřební daně, ale realizace poměrně přísné regulace nakládání se surovým tabákem. Samotný vznik daňové povinnosti slouží k této regulaci nakládání se surovým tabákem pouze jako určitý doplněk. Jak jsem uvedl ve svém článku publikovaném v tomto časopise v čísle 12/2020, jedná se o daň specifickou, jelikož skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce spojil vznik daňové povinnosti, se podobají spíše skutkovým podstatám přestupků ve smyslu, kdy daňová povinnost vzniká v případě užití surového tabáku určitým způsobem, který je dle zákonodárce nežádoucí (jelikož může vést ke zneužití surového tabáku pro nelegální výrobu tabákových výrobků) nebo který značí nesplnění dokladové povinnosti spojené s držením surového tabáku. Jako na nežádoucí způsob naložení (který je stižen daňovou povinností) je nahlíženo na každou dispozici se surovým tabákem, která nevede buď k vyvezení surového tabáku mimo daňové území České republiky, nebo k výrobě tabákových výrobků z tohoto surového tabáku.

Ve skutečnosti se stěžovatel dožaduje toho, aby zkoumané ustanovení bylo vykládáno rozšiřujícím způsobem tak, aby celním orgánům umožnilo co nejúčinněji postihovat daňové úniky v souvislosti se surovým tabákem. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že zatímco tento účel je pochopitelný a legitimní, současně není možné, aby pouhá existence tohoto účelu bez dalšího otevřela dveře k takovému výkladu zákona, jenž jde daleko za hranice jazykového vyjádření normy v neprospěch daňového subjektu. Jednodušeji řečeno, pokud by chtěl zákonodárce zakázat prosté držení (detenci) zpracovaného či upraveného tabáku již od účinnosti novely č. 157/2015 Sb. , musel by to do textu zákona přímo napsat – to však neučinil. Nejvyšší správní soud nepřehlédl argumenty stěžovatele, týkající se praktických dopadů zkoumaného ustanovení na zjišťování skutkového stavu ze strany celních orgánů. I zde lze vyjádřit jisté pochopení pro to, že může být krajně obtížné prokázat, že určitý daňový subjekt zpracovával či upravoval surový tabák po účinnosti novely č. 157/2015 Sb. (bude-li tvrdit, že tak činil pouze před její účinností). Ani tento argument však není postačující k tomu, aby ospravedlnil rozšiřující výklad normy za meze jejího vlastního jazykového vyjádření. V právní úpravě daní lze jistě najít celou řadu ustanovení, jejichž dopad není pro daňovou správu „komfortní“ a které vyžadují, aby prokazovala obtížně prokazatelné skutečnosti (například prokazování toho, že daňový subjekt věděl či vědět měl či mohl o své účasti na podvodu na dani z přidané hodnoty). Vázanost zákonem jako hlavní pilíř právního státu však vyžaduje, aby se daňová správa s touto skutečností vyrovnala. Z hlediska dělby moci je pak věcí moci zákonodárné, aby případné aplikační problémy určité právní úpravy, které v praxi nastaly, legislativně vyřešila. Tuto úlohu však nemůže nahradit soud, který pouze právní úpravu ústavně konformním způsobem aplikuje a dále jít nemůže.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2021, čj. 1 Afs 4/2019-54

Vláda schválila sazbový balíček, který s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu. Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku.

Zákaz reklamy na tabákové výrobky se nevztahuje na reklamu, která je umístěna ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni. Může být zmíněná reklama umístěna také v části prodejny, v níž se prodává široký sortiment jiného zboží?

Vzhledem k tomu, že návykové látky mají velmi škodlivé účinky na lidské zdraví, je nutné věnovat zvýšenou pozornost reklamě a prodeji tabákových výrobků včetně elektronických cigaret. Lze se stručně zmínit o této problematice (jaká je například praxe v oblasti reklamy a prodeje elektronických cigaret a lze v této oblasti vůbec provozovat živnost, o jaký předmět podnikání by v kladném případě šlo?

Uplynulý rok byl na novely zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních“), celkem bohatý a ani letošní rok si s ním nezadá. Koncem února byly Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (ČR) předloženy zároveň 2 vládní návrhy zákonů, kterými se mění zákon o spotřebních daních . První vládní návrh zákona, který byl předložen 25.5.2015 jako poslanecký tisk č. 417, zavádí novou spotřební daň ze surového tabáku a upravuje nakládání se surovým tabákem.

Je známou skutečností, že působení reklamy je každý z nás vystaven téměř denně. Lze dokonce konstatovat, že vliv reklamy se nevyhýbá ani dětem, že do „reklamního procesu“ jsou zapojovány děti nejmladších věkových kategorií, z toho důvodu je na místě a velmi žádoucí právní regulace reklamy, a to prostřednictvím odpovídající zákonné úpravy. Existující základní norma upravující působení reklamy, resp. zabývající se regulací reklamy, kterou je zákon č. 40/1995 Sb. , o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb. , o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se snaží postihnout všechna úskalí každodenního života. Z toho důvodu byl jmenovaný zákon již téměř dvacetkrát novelizován, upravován a měněn, nicméně přes tuto skutečnost je i nadále třeba stále reagovat na nové situace, které přináší praxe např. v podobě používání zakázané reklamy. Následující řádky přiblíží zkušenosti získané při aplikaci zákona o regulaci reklamy v praxi, a to prostřednictvím dotazů a odpovědí týkajících se konkrétních případů.

Jednorázový výběr daně prostřednictvím kolků Jan Rambousek Rozsudek Soudního dvora Evropskeho unie ze dne 27. ledna 2011 ve věci C-489/09 Vandoorne, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku K předpisům: -...