Věda a výzkum

Zákon o daních z příjmů, konkrétně § 34 odst. 4 a 5, umožňuje odečíst od základu daně náklady související s podporou výzkumu a vývoje či odborného vzdělávání. Pokud však úroveň základu daně nebo daňová ztráta neumožňují tento odpočet provést, lze ho uplatnit nejpozději ve třetím následujícím období. Tato ustanovení jsou klíčová pro firmy investující do inovací a vzdělávání svých zaměstnanců. Dále rozebereme výši odpočtu, výdaje a postupy, které jednotlivé subjekty musí dodržovat, aby splnily podmínky, které pro ně stanoví ZDP.

V úvodníku tohoto březnového vydání vám opět po měsíci přinášíme nejdůležitější novinky ze světa účetnictví a daní. Nejprve se podrobněji zaměříme na navrhované změny u odvodů pojištění u dohod o provedení práce, následně upozorníme na změnu limitů pro kategorizaci účetních jednotek a na závěr vás krátce seznámíme v navrhovanými změnami v DPH a tiskovými zprávami Finanční správy v oblasti zdaňování firemních školek a daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Je možné, aby veřejná výzkumná instituce (zřízená dle zákona č. 341/2005) z důvodu nedostatku finančních prostředků na začátku roku převedla z fondu reprodukce majetku finanční prostředky do rezervního fondu a ty následně použila na krytí dočasného nedostatku finančních prostředků? Po obdržení dotací by byly prostředky znovu vráceny do FRM. Pokud tato možnost není, o jak závažné porušení by se jednalo a s jakými důsledky?

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může uplatnit jak nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), tak položky odčitatelné od základu daně, které jsou obsahem § 34 ZDP . Podle § 34 ZDP může postupovat i poplatník daně z příjmů právnických osob.

Projekt výzkumu a vývoje slouží jako základní a ucelený dokument, jímž daňový subjekt v budoucnu správci daně prokáže nárok na uplatnění odpočtu nákladů na výzkum a vývoj. Zákonnou podmínkou vyplývající z povahy věci (z latinského proiectum – plán, návrh, rozvrh budoucí činnosti) je, aby byl vypracován před zahájením řešení projektu, aby šlo o dokument prospektivní.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit daňový režim sdílených nákladů na společné projekty výzkumu a vývoje realizované v rámci mezinárodní skupiny podniků. V prostředí takových skupin je obvyklé, že se...

V posledních letech se velmi diskutuje o výhodách a rizicích nepřímé podpory pro daňové poplatníky (podnikající fyzické a právnické osoby) ve formě odpočitatelné položky od základu daně z příjmů. Jedná se o jednu z možností, jak motivovat realizaci výzkumných a vývojových aktivit (dále jen „VaV“) včetně inovačních aktivit, ale pouze těch, které obsahují významný prvek novosti za naplnění ostatních kritérií výzkumu a vývoje (inovace vyšších řádů), a to vedle investičních pobídek a přímé podpory z grantů a dalších veřejných podpor.

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie definuje výzkum jako aktivní, vytrvalý a systematický proces bádání s cílem objevit, interpretovat nebo přepracovat fakta. A za vývoj označuje soustavný proces, během kterého dochází ke změně aktuálního stavu do stavu nového. Tato velmi obecná, nejasná a nejednoznačná vymezení dávají tušit, že vlastně přesně nevíme, o co přesně jde, kdy výzkum a vývoj začíná a končí, ani jaký je mezi oběma věcně blízkými pojmy praktický rozdíl. Nás ale nebude ani tak zajímat „Co“, to raději přenecháme technikům, vědcům a výzkumníkům, ale „Jak“ s výzkumem a vývojem naložit z hlediska účetního a na poli daní z příjmů.

Generální finanční ředitelství vydalo 25. září 2017 na internetových stránkách Finanční správy ČR Informaci GFŘ k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů , v níž se mimo jiné praví:

V současné ekonomicky nelehké době mohou uspět pouze ty subjekty, které dokáží na trh přinést špičkové výrobky nebo služby za co nejnižší cenu. K tomuto cíli vede cesta zejména prostřednictvím neustálého zlepšování výrobků a poskytovaných služeb a to především formou inovace, výzkumu a vývoje. Jelikož tyto činnosti jsou finančně velmi náročné a často v sobě nesou riziko spojené s nejistotou, jak případný výzkum nebo vývoj dopadne, ne každý subjekt je ochoten toto podstoupit. Z toho důvodu se vláda České republiky již v minulosti rozhodla daňově podpořit (formou nepřímé podpory) ty subjekty, které provádějí výzkum nebo vývoj.

Přestože 100 % výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů již od roku 2005, lze na základě statistických dat Českého statistického úřadu a Ministerstva financí konstatovat, že daňoví poplatníci nevyužívají tuto odčitatelnou položku dostatečně. Jak je tato odčitatelná položka daňovými poplatníky využívána a co mohou být hlavní bariéry jejího uplatňování?