Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak bude tímto tématem určitě odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musí zaměstnavatelé zejména v níže popisovaných případech pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona. Institut minimální mzdy zaujímá ve zdravotním pojištění významné postavení, neboť v souvislosti s placením pojistného konkrétně určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část (a dále ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů). Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda na 18 900 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé v roce 2024 z této částky. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2024 při trvání zaměstnání po celé rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno zaměstnavatelem pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč (13,5 % z 18 900 Kč).

Dnes si něco povíme o časovém rozlišování nákladů a výnosů v účetnictví podnikatelů a tvorbě a čerpání rezerv v účetnictví a daních. Časové rozlišování nákladů a výnosů se děje na základě akruálního principu. Akruální princip bývá řazen mezi účetní zásady a předpoklady. Rezervy budeme chápat jako ochranu před zkreslením zisku. Rezervy v pasivech rozvahy slouží jako důležitý nástroj pro zajištění věrného a poctivého obrazu hospodaření firmy. Jsou úzce spjaty s akruálním principem a zásadou opatrnosti, které tvoří základní pilíře účetnictví.

Máme brigádníky na DPP s jejich souhlasem na zavolání (ve skladu) jako zástup za kmenové zaměstnance v čase jejich nepřítomnosti. Čerpání dovolené u dohod v tomto případě je nepotřebné. Je možné nárok na dovolenou proplatit po skončení dohody, která je uzavřena např. na dobu od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, poslední odpracovaná hodina byla po domluvě např. 20. 9. 2024 a nepočítat takto proplacenou dovolenou za výkon práce, když dovolenou proplatíme ve mzdách za září? Musíme dovolenou proplatit i brigádnikovi, který nečekaně nenastoupí na směnu a telefonicky oznámí ukončení dohody? 

V souvislosti s rozsáhlými povodněmi, které v posledních dnech zasáhly značné území České republiky, jsme připravili přehled nejdůležitějších daňových dopadů, které se mohou týkat občanů, podnikatelů a firem.

V nejbližší době nás v oblasti daní a účetnictví čekají velké změny. Naštěstí spolupracujeme se špičkovými lektory, kteří vás včas připraví, a to nejen teoreticky, ale i prakticky. Můžete si připravit i vlastní dotazy a ptát se! V ceně vstupenky je navíc také záznam webinářů, abyste se mohli k výkladu kdykoliv pohodlně vrátit.

Správci daně plně zohlední aktuální mimořádnou situaci a využijí všech možností úlev dle platného práva.

Tým aplikace DAUČ nezahálí ani o prázdninách. Pro všechny naše předplatitele máme novou funkci, kterou vám ukážeme na § 24 zákona o daních z příjmů. Funkce je dostupná pro všechny uživatele s licencí, včetně demo licence.