Ing. Jiří Vychopeň - strana 52

Fyzická osoba vede daňovou evidenci příjmy zdaňuje dle § 7 ZDP a zároveň pronajímá byty, které zdaňuje dle § 9 ZDP (byty nejsou vloženy v obchodním majetku). Tato FO je plátcem DPH. Protože se FO chtěla vyhnout krátícímu koeficientu, pronajala byty s. r. o. , které je pronajímá neplátcům DPH – občanům (s. r. o. není plátcem DPH). FO a s. r. o. jsou spojené osoby. Domnívám se, že FO, která je plátcem DPH se tímto způsobem vůbec nevyhnula krátícímu koeficientu, protože musí i nadále zdanit příjmy v § 9 ZDP, které získá od s. r. o. a) Uvažuji správně, že musí FO v tomto případě krátit vstupy DPH, které souvisí s osvobozenými plněními bez nároku na odpočet? b) Můžeme příjem z nájmu u FO uvést do daňového přiznání DPH v ř. 50 až v prosinci (sjedná dílčího plnění dle nájemní smlouvy mezi FO a s. r. o. je vždy k 15.12.)?

Budeme zřizovat organizační složku na Slovensku. Organizační složka bude muset podávat daňové přiznání k dani z příjmů na Slovensku. Při stanovení základu daně se bude vycházet z účetnictví organizační složky vedeného podle slovenských zákonů. Příjmy dosahované organizační složkou na Slovensku musejí být zdaněny nejen na Slovensku, ale současně musejí být přiznány ke zdanění v České republice. Musíme například přepočítat odpisy majetku dle tuzemských zákonů? Například pořídíme majetek pro organizační složku a dle slovenských a tuzemských zákonů budou vypočteny rozdílné daňové odpisy. Obdobný problém by napříkla mohl vzniknout i u jiných nákladů, kdy například daň z nemovitosti na Slovensku by byla nákladem ihned a v tuzemsku až po uhrazení (to uvádím jen jako příklad. Nevím, jak je tomu na Slovensku). Tedy budu muset posoudit z hlediska daňového každý náklad a příjem, tedy i ten který přísluší org. složce dle českého zákona, aniž bych nějak řešila, jak to zdanila OS?

Ve společnosti s ručením omezeným je možná bezúročná půjčka společníka společnosti bez jakýchkoli daňových dopadů. Je možná tato obdoba v akciové společnosti? Může akcionář půjčit akciové společnsti bezúročně, aniž by se to v akciové společnosti považovalo za majetkový prospěch, který by byl předmětem daně?

PODNIKÁNÍ ORGANIZAČNÍ SLOŽKY Dotaz 858/11 Ing. Jiří Vychopeň Slovenská firma se sídlem na Slovensku vlastní nemovitost na území ČR. Organizační složka této slovenské firmy je zaregistrovaná v ČR a...

EXEKUCE MAJETKU Dotaz 776/11 Ing. Jiří Vychopeň Jsme fyzická osoba, plátci DPH, vedeme účetnictví. V roce 2006 jsme nakoupili zboží z Itálie, které bylo nekvalitní. Došlou fakturu za toto...

Obrat je podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“ nebo „ZDPH“), základním kritériem pro vznik povinnosti osoby povinné k dani uskutečňující v tuzemsku ekonomickou činnost registrovat se zde k dani z přidané hodnoty (registrace plátce).

Na Slovensku máme konsignační sklad pro jednoho odběratele, kam přemisťujeme zboží na základě dodacího listu, ke kterému vystavujeme interní doklad a ten zaneseme do DPH s kódem přemístění zboží a na intrastat a to vše v prodejních cenách EUR, přepočtené kurzem ČNB dne dodání. Na konci měsíce na základě odběrů nahlášených odběratelem, vystavíme konečnou fakturu, kterou ale již nikde neuvádíme /FU, intrastat/ pouze odešleme odběrateli k proplacení a v tuto chvíli účtujeme jen tržbu. Je tento postup správný? Dále bych se ještě chtěla zeptat na účtování jednotlivých převodů do KS. Ve skladové evidenci uděláme pouze převod z normálního skladu na konsignační sklad (132/132) a zpět, ale interní doklad, o kterém musím kvůli DPH účtovat, tak nevím jak.Mám zvolit analytiky účtu 132 nebo to účtovat přes podrozvahové účty? Můžete mě uvést názorný příklad? Je k této problematice vydána nějaká publikace?

Jak zaúčtovat opravu chodníku v areálu. V majetku nemáme ani chodníky ani nějakou komunikaci. Pouze pozemky - zastavěná a ostatní plocha. Ty jsou ovšem neodepisované, z fondu se hradí jen opravy nemovitostí, tak se domnívám, že by to měla být běžná služba z provozu, účtování na 518 a protože v analytice nemáme žádnou specifikaci, která by tomuto odpovídala, tak se domnívám, že „jiné ostatní služby“? Přestože jde ale o velkou částku, asi 30 tis. Kč...

1. Jak dlouho je zaměstnavatel povinen dle zákona archivovat: - evidenci docházky (tj. příchody a odchody zaměstnanců - docházková kniha) - evidenci odpracované doby zaměstnanců - žádosti o dovolené, propustky k lékařům apod. 2. V jakém zákoně či předpise je doba archivace výše zmíněného stanovena? 3. V jakém zákoně či předpise je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen vést evidenci docházky - tj. evidenci příchodů a odchodů zaměstnanců (tzv. docházkovou knihu)?

Podnikatel OSVČ pořídil dílnu (nákup) v r. 1992, když začínal podnikat. Dílnu používal pro podnikání a uplatňoval daňové odpisy podle zákona. V r. 2011 už dílnu nepoužívá pro podnikání a hodlá ji převést do osobního vlastnictví a používat jako soukromý majetek. Jak účetně vyřešíme vyřazení tohoto majetku do osobního užívání? Uplatněné odpisy za celou dobu činily asi 2/3 z celkové pořizovací ceny.

Společnost s r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. Naši manageři jsou převážně tzv. deemed employees, ze 3. zemí (ne z EU) a v souvislosti s jejich vysláním a prací v ČR nám vznikají náklady na zajišťování víz, pracovních povolení resp. dalších dokladů (např. řidičských průkazů) pro ně i pro jejich rodinné příslušníky. Tito manageři podávají v ČR daňové přiznání k DPFO. Do roku 2010 jsme tyto náklady účtovali nedaňově, nyní (od roku 2011) nás daňový poradce upozornil na to, že je možno účtovat tyto služby jako daňové náklady s tím, že část týkající se DE se jim nepřidaňuje do mzdy, zatímco část za rodinné příslušníky se musí přidaňovat. Musíme pro potřeby daňové uznatelnosti vytvořit nějakou interní směrnici (zatím žádnou nemáme) a zda lze u faktur za vyřízení víz a ostatních povolení nárokovat DPH v plné výši (i za rodinné příslušníky).

Dva podnikatelé podnikající v oblasti silniční motorové dopravy si společně založili s. r. o., kde oba jsou stejným dílem jednateli a mají každý obchodní podíl 50 %. Tato jejich nově vzniklá s. r. o. podniká též v oblasti silniční motorové dopravy. Může tato jejich s. r. o. fakturovat dopravní služby svým vlastním jednatelům jako fyzickým osobám, kde na faktuře pod odběratelem by byly jejich podnikatelská IČ a DIČ? A obráceně, může jednatel jako podnikatel a fyzická osoba fakturovat své s. r. o.?

Daň z přidané hodnoty - reklamní soutěž Dotaz č. 614/11 Ing. Jiří Vychopeň Společnost s r. o., plátce DPH, provoz čerpací stanice PHM. Máme vyhlášenou soutěž o body, kdy...

Daňovým subjektům poskytuje stát přímou finanční podporu mimo jiné i prostřednictvím slev na daních. V české legislativě jsou slevy na dani upraveny pouze: * v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a * v zákoně č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Sleva na dani je částka, o kterou si může daňový subjekt snížit přímo vypočtenou daň. Tím se sleva na dani odlišuje od nezdanitelných a odčitatelných položek, o které se snižuje pouze základ daně. Obdobně jako je tomu u nezdanitelných a odčitatelných položek mohou být slevy na dani uplatňovány pouze v případě vzniku daňové povinnosti, přičemž uplatněním slevy na dani dochází ke snížení daňové povinnosti. Pokud slevy na dani za zdaňovací období roku 2011 převýší vypočtenou daň, lze je v tomto zdaňovacím období uplatnit jen do výše vypočtené daně, přičemž neuplatněná sleva nebo její část se do dalších zdaňovacích období nepřevádí.

Technické zhodnocení a jeho přeřazení Ing. Jiří Vychopeň Firma provedla v roce 2008 technické zhodnocení na již odepsaném automobilu (automobil A) za 100 000 Kč. Technické zhodnocení účetně a...

S. r. o. půjčilo společníkovi (jednateli) úročenou půjčku ve výši 5 mil. Kč na bytové účely a na osobní spotřebu. Jedná se tedy o spojené osoby a dle § 23 odst. 7 ZDP, je třeba při poskytnutí úročené půjčky sjednat úrok v obvyklé výši. V současné době např. ČSOB půjčuje na bytové účely s úrokem ve výši 8,9 %. Dočetla jsem se ale, že lze při stanovení obvyklého úroku vycházet z publikací statistik měsíčně zveřejňovaných ČNB: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/menova_stat_publ/2011/menstat_0511_CS.pdf. Konkétně v bodě 4.2 tabulky 10 jsou zveřejňovány pro jednotlivé druhy obchodů o průměrné výši úroků z nově uzavíraných obchodů. Zde je ale například pro květen úrok 3,56 %. Který úrok mám tedy zvolit? Rozdíl je značný 8,9 % a 3,56%.

Zřizovatel provedl v PO kontrolu účetnictví a poukázal na některé úč. doklady nevykazují náležitosti úč. dokladu dle § 11 odst. 1 zákona o účetnictví, a zároveň nejsou doloženy potřebnými doklady dle § 33a odst. 1 písm. b) zákona o účetnictví…. Jednalo se např. o: převedení volných fin. prostředků z běžného účtu na účet se spořícím režimem (převod učinil v internet. bankovnictví ředitel organizace, na samotném úč. dokladu byl text, který popisoval provedenou transakci), nebo použití RF na úhradu potřeb nezajištěných příspěvkem zřizovatele (popis byl na úč. dokladu opět uveden). Podobně byl posouzen úč. doklad na odběratele (311-6xx), k tomu přiložena vystavená faktura. Při úhradě byl dle bank. výpisu vystaven úč. doklad 241-311, jehož textová část popisovala účetní případ a odkazovala na vystavenou fakturu. Je opravdu nutné, aby ke splnění požadavku průkaznosti účetnictví se prvotní doklady dokládaly ke každému úč. dokladu, často se opakovaně kopírovaly, text na dokladu nestačí?

Společník a zároveň jednatel s. r. o. si zaplatil další vzdělávání v oblasti právní praxe a tyto náklady uplatnil jako daňové v s. r. o. Společnost nemá v popisu činnosti poskytování právních služeb, ale společník a zároveň jednatel je právník, který však právní praxi vykonává jako fyzická osoba. V s. r. o., která vykonává služby v oblasti administrace, nebere žádnou odměnu za práci ani jako zaměstnanec, nebo společník bez pracovní smlouvy, ani odměnu jednatele dle smlouvy o výkonu funkce. S náklady na rozšíření kvalifikace – škola je v Londýně – souvisí cestovní náhrady, které jsou též účtovány na vrub nákladů s. r. o. a jsou daňově uplatňovány. Je tento postup správný? Mohou být veškeré náklady na školné a cestovní náhrady s tím související daňově uznatelné v s. r. o. za výše uvedených podmínek?

Správně vystavený opravný doklad od 1. 4. 2011 Dotaz č. 608/11 Ing. Jiří Vychopeň Jsme s. r. o., plátci DPH. Pokud opravujeme fakturu, dobropis, daňový doklad zní na zboží,...

Od okamžiku, kdy spolu uzavřou manželství, začnou manželé společně vytvářet, užívat a udržovat společný majetek, který spolu se společnými závazky tvoří jejich společné jmění. Společné jmění může podle ustanovení § 136 odst. 2 občanského zákoníku vzniknout pouze mezi manžely, nikoli tedy např. mezi druhem a družkou nebo mezi registrovanými partnery. Institut společného jmění vznikl od 1. 8. 1998, kdy nahradil dřívější bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Společné jmění manželů je upraveno v § 143 až 151 občanského zákoníku.