JUDr. Eva Janečková - strana 15

Jak je to s evidencí pracovní doby u zaměstnanců na DPP. Máme studenty na výpomoc při organizaci našeho firemního sportovního dne, který pořádáme pro naše zaměstnance. Jedná se o cca 11 hodin během dvou dnů. Zaslechla jsem něco o záznamech o výkonu práce. Jak mají tyto vypadat? Pak by mě zajímalo, jestli je nebo není povinnost vystavovat pro takovéto DPP zápočtové listy.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností zastupuje podle zákona o sociálních službách 1) osobu, která není podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, při uzavírání dvou typů smluv. Několik následujících odstavců si klade za cíl pomoci zástupcům OÚ ORP2) při realizaci dané povinnosti, pochopení jednotlivých typů smluv a dosažení lepšího zastoupení dané smluvní strany; tudíž i ochranu práv daných osob.

V minulosti se v souvislosti s obcemi a jejich aktivitami častěji objevovala otázka týkající se možnosti měření rychlosti vozidel na pozemních komunikacích, a to soukromoprávními subjekty pomocí radarů a záznamového kamerového systému. Některé obce měly dokonce v úmyslu najímat soukromé firmy k některým úkonům správního řízení v souvislosti s překročením povolené rychlosti vozidel v obci. K této otázce se, dle informací autorů, v korespondenci vyjadřoval i Úřad pro ochranu osobních údajů, nicméně ve výše uvedené souvislosti nikdy stanovisko veřejnosti nezpřístupnil. Jinak tomu bylo v případě Ministerstva vnitra ČR v rámci jeho metodické činnosti. I když se věnovalo otázce zejména z pohledu své působnosti a pravomoci, publikovaná vyjádření dávají návod i v souvislosti s aplikací zákona o ochraně osobních údajů 1).

Jsem podnikatelský subjekt, v organizaci funguje odborová organizace. Výkon funkce předsedy odborové organizace je stanoven na celou stanovenou pracovní dobu. Mzdu vyplácí zaměstnavatel a požaduje po odborové organizaci její refundaci ve výši 70 % evidovaného nákladu. 1)      Předseda onemocněl na 3 týdny. Má zaměstnavatel postupovat jako u běžného zaměstnance, tzn. poskytnout náhradu za nemoc a postoupit nemocenku ČSSZ? 2)      Je v pořádku, že evidujeme předsedovi mzdu nebo by se měla stanovit odměna za výkon funkce?

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vedoucí školní jídelny je zaměstnána za zkrácený úvazek - 6 hodin denně a pobírá příplatek za vedení. Má nárok na proplacení případných hodin nad zkrácený úvazek (do 8 hodin denně)? Citace: Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas …

Náš zaměstnanec, starobní důchodce, pracující na zkrácený pracovní úvazek 20 hod./týdně, při rovnoměrně rozvržené pracovní době 4 hod./denně, byl v pracovní neschopnosti ode dne 8. 9. 2014. Tento zaměstnanec zemřel dne 12. 9. 2014 v 6 hod. ráno. Lékař uvedl na ukončení neschopenky, neschopen práce do: 12. 9. 2014. Náleží zaměstnanci náhrada mzdy i za 12. 9. ( prac. dobu má stanovenou od 8 do 12 hod.) ? V součtu bych proplatila 8 hodin náhrady, za 11. 9. a 12. 9.( 2 x 4 hod.), 8-10. 9. tři dny kar. doby. Dnem 12. 9. bych zaměstnanci ukončila pracovní poměr a odhlásila jej od sociálního i zdravotního pojištění. Je tento postup správný?

Máme zaměstnance, který má u nás úvazek na 16 hod týdně, chodí do práce vždy dva dny v týdnu úterý a čtvrtek. Chtěla bych se zeptat, jestli musí být v pracovní smlouvě tyto dva dny uvedeny, anebo stačí v pracovní smlouvě napsat, že zaměstnanec bude mít úvazek 16 hod týdně?

Žena, narozená v ČR, trvalé bydliště také v ČR, pracovala a byla pojištěná v ČR (SP, ZP). Na tři roky odcestovala s manželem do zahraničí, kde nepracuje. V zahraničí se také narodilo dítě, které má nyní tři měsíce. Před odjezdem do ciziny byla řádně zaměstnaná. 1)      má tato žena nárok na mateřskou a rodičovský příspěvek v ČR (nebo z ČR)? 2)      pokud ano, jak si o něj požádat?

Již dvě zaměstnankyně jsou dlouhodobě nemocné. Každý zaměstnanec má doma internet, který si osobně platí. Firma platí zaměstnanci příspěvek na internet v hodnotě 350 Kč jako kompenzaci, že na svém PC používají internet ke své práci. U těchto dvou zaměstnankyň je ovšem výjimka. Jedna příspěvek nedostává, jelikož v době nemoci na internetu nepracuje. Druha příspěvek dostava, jelikož v době své nemoci provádí na internetu objednávky pro firmu (s tichým svolením vedení). 1)      jaké problémy mohou nastat při kontrole (kontrola MSSZ vypočet dávek a další možné vyplacené bonusy zaměstnancům v nemoci) 2)      jaké problémy mohou nastat při vysvětlování, že jedna příspěvek má a druhá ne? Sankce pro účetní? 3)      v době nemoci by zřejmě nemělo být ze strany firmy vyplaceno vůbec nic, je to tak?

Jsme česká společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR. Uzavřeli jsme Dohodu o provedení práce s občanem slovenské republiky, který je zaměstnaný v hlavním pracovním poměru na Slovensku. U nás uzavřená DPP do 10 000 Kč nepodléhá odvodu ZP ani SP. Na Slovensku i DPP podléhá odvodům ZP a SP. 1)      Pokud bude mít slovenský občan/pracovník na DPP uzavřenou v ČR příjem do 10 000 Kč nebudeme v česku odvádět ZP a SP. Nevzniká nám z této DPP povinnost odvodu ZP nebo SP na Slovensko? 2)      Jsme povinni hlásit úřadu práce, že zaměstnáváme na Dohodu o provedení práce slovenského občana?

Firma s. r. o., plátce DPH, podnikající v oblasti pohostinství. Musí mít jednatel firmy pracovní smlouvu nebo dohodu když pracuje ve firmě (na provozovně jako vedoucí) anebo vykonává práce za zaměstnance, kteří jsou na dovolené?

Jsem škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Podle § 127 ZP zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.... Prosím, musí být toto sjednáno v pracovní smlouvě? Máme vedoucí zaměstnance, kteří mají pracovní smlouvu sjednánu např. v roce 1987 a toto ve smlouvě sjednáno určitě nemají.

Měli jsme zaměstnance, se kterým jsme uzavřeli smlouvu na dobu určitou v období od 1. 11. 2013 – 30. 4. 2014, po uplynutí doby určité jsme dodatkem smlouvu prodloužili o 1 rok tj. do 30. 4. 2015. Po měsíci sám zaměstnanec chtěl ukončit pracovní poměr k 30. 6. 2014 – podepsali jsme dohodu o rozvázání pracovního poměru. Nyní přišel zaměstnanec s tím, že by chtěl do firmy znovu nastoupit. Jaké máme nyní možnosti? Musíme dát zaměstnanci smlouvu na dobu neurčitou, nebo můžeme uzavřít smlouvu na dobu určitou? Vím, že od 1. 1. 2012 je pauza mezi smlouvami na dobu určitou u téhož zaměstnavatele tři roky. Platí to i přesto, že jsme u tohoto zaměstnance nevyčerpali možnost dobu určitou opakovat 2x, protože byl pracovní poměr ukončen za strany zaměstnance?

V poslední novele /v roce 2014/ zákona o zaměstnanosti byl změněn § 132 - respektive byla z něho vypuštěna věta - která se týká prokazování pracovněprávního poměru na pracovišti FO - dříve - neplatí , pokud se jedná o manžela nebo dítě kontrolované osoby - nyní je zde pouze povinnost prokázat se občanským průkazem. O rodinných příslušnících ani slovo. Dříve se mohl na pracovišti bez pracovní smlouvy nebo jiného PPV zdržovat manžel, manželka a děti podnikatele - fyzické osoby. Pokud zaměstnával jiné rodinné příslušníky např. rodiče, bratra....tito již museli mí uzavřen nějaký druh PPV- většinou DPP. Jak je to prosím nyní a jak to bude od 1. 1. 2015, kdy vstoupí v platnost další novela zákona o zaměstnanosti. Musí mít i manželka a děti podnikatele FO uzavřen nějaký PPv? U manželů to přímo zakazuje ZP a každý nechce využít daňového institutu spolupracující osoby. Znamená to, že manželka se NESMÍ zdržovat na pracovišti FO, pokud není zároveň spolupracující osobou? To mi připadá značně diskriminující a snad to i odporuje principu společného jmění manželů. Je možné, že se věta z § 132 Zákona o zam., přesunula na jiné místo v zákoně a já ji přehlédla, nebo je toto celé řešeno v jiném § výše zmíněného zákona, ale přiznám se, že jsem to nikde neobjevila. Přitom veškeré signály, které šly od MPSV a IP vycházely z toho, že do budoucna dojde k jistému uvolnění, co se týče zaměstnávání rodinných příslušníků, že již nebudou postihovány případy, kdy se na pracovišti třeba na záskok nacházejí rodinní příslušníci. Novely ZoZ však hovoří jinak. Můžete ,mi prosím sdělit zda opravdu nyní a v budoucnu již nebude možné mít na pracovišti manžela, ku nebo dospělé dítě bez rizika vystavení se pokuty za nelegální práci? A pokud je tam mohu mít - tak na základě jakého! - neboli čím argumentovat při případné kontrole IP. Nebo proč došlo k vypuštění oné věty ze zákona o zaměstnanosti?

Pracujeme v podnikatelské sféře, zaměstnancům vyplácíme měsíční mzdu. Nyní budeme zaměstnávat paní na úklid, na zkrácený úvazek 4 hod./den (20 hod/týden). Její mzda by při tomto zkráceném 4 hod. úvazku měla činit 6 000 Kč hrubého/měsíčně. Bude to tak v pořádku z hlediska minimální mzdy a zároveň z hlediska minimální zaručené mzdy? Platí minimální mzda 8 500 Kč/měsíčně pouze pro plný 8-mi hodinový pracovní úvazek a při zkráceném úvazku ji není nutné dorovnávat? Tato paní je starobní důchodkyně, tudíž bychom u ní nemuseli provádět ani dopočet do minimálního vyměřovacího základu pro odvod na zdravotní pojištění.

Náš zaměstnanec - pracovní smlouva na dobu neurčitou, hlavní pracovní poměr požádal o rodičovskou dovolenou. Zároveň nám sdělil, že i při rodičovské dovolené by u naší firmy chtěl pracovat na stejnou pracovní smlouvu na stejný úvazek. Je to možné? Nebo zaměstnanec musí mít novou pracovní smlouvu? Může ji mít na stejnou činnost nebo musí být jiná?

Naše zaměstnankyně (obchodní zástupce) je již skoro 3 mesíce nemocná, má ruku v sádře. V zaměstnání probíhají měsíční porady, školení nových produktů nebo školení řidičů. Může zaměstnavatel tuto zaměstnankyni vyzvat, aby se těchto školení a porad zúčastnila? Vycházky má určené lékařem, takže na celý den určitě není možné do práce přijít, i když by ji někdo dovezl a odvezl. Zaměstnankyně je sice "nemocna" nemůže řídit auto, atd..., ovšem jinak omezena ničím není. Jedna se o to, zda může absolvovat školení i v době nemoci, jelikož toto školení se kvůli jedné zaměstnankyni nebude opakovat.

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Zaměstnanec potřebuje vyšetření či ošetření u lékaře, má právo na proplacení nezbytně nutné doby. Tentýž pracovník ovšem je v práci déle, protože by jinak svou práci nestihl. Může být provedena kompenzace, tzn., že pracovníkovi nebude proplacena návštěva u lékaře, ale na neodpracovanou dobu se použije pracovní doba odpracovaná navíc.

S jedním naším zaměstnancem bude ukončen pracovní poměr k 30. 9. 2014. Ve výplatě za měsíc záři mu bude i vyplaceno odstupné ve výši třech průměrných platů. V období duben až červen (ze kterého by se měl průměrný plat počítat) však odpracoval pouze 5 dní (ostatní dny byl nemocen). Jak mám při výpočtu postupovat?

Společnost s. r. o. zaměstnává svého jednatele jako zaměstnance malíř pokojů - lakýrník. Na funkci jednatele žádnou smlouvu nemá, vykovává tuto funkci bezplatně. Může s. r. o. zaměstnávat jednatele jako malíře pokojů - lakýrníka, nebo s ním nesmí uzavřít žádný pracovněprávní poměr.