Ing. Kateřina Kurková - strana 11

Církevní organizace účtující v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb., Českých účetní standardů č. 401 až 413. V bytovém domě o 6 byt. jednotkách jsme vlastnili 4 a v roce 2010 jsme dokoupili 2 a stali jsem se jedinými vlastníky. Z tohoto důvodu došlo k zániku Společenství vlastníků jednotek (SVJ) bez likvidace. V souvislosti se zrušením SVJ jsme převzali dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu (tzv.fond oprav), účtované na 955. Dotaz: 1) podléhá příjem vypořádání dani z příjmu? (jednalo se o zrušení SVJ bez likvidace, jedná se příjem ze zaniklé organizace). 2) Jak zaúčtovat tento příjem ?( na dl.zálohu 955,do vlastního jmění901 - určeno na opravu invest.rázu či na 6xx).

Bytové družstvo si vzalo jako většinový vlastník bytů v domě úvěr na zateplení fasády. Bance postačilo krytí směnkou,zástava nemovitosti není.Akceptantem směnky je bytové družstvo, předpokládám, že avalem je statutární orgán. Uživatelé bytů (z části družstevníci,z části majitelé bytů v OV) platí do fondu oprav a z fondu je pak hrazena splátka úvěru. V současnosti dochází k povinnosti ustavit SVJ ze zákona, neboť družstvu již zůstaly jen 2 byty ze 140. Bankovní ústav se připravuje na návrh, aby SVJ přistoupilo k závazku 1) Musí jít družstvo do likvidace až se převedou i poslední 2 byty nebo může dál existovat,pokud by vlastníci bytu zůstali členy družstva? 2) Je možné, aby SVJ přistoupilo k závazku dluhu, když nemá majetek? Neměla by naopak banka uzavřít smlouvy s jednotlivými vlastníky bytů a SVJ by jen shromažďovalo peníze a platilo za všechny v celku? 3) Brání něco situaci, že by SVJ převedlo měsíčně z fondu oprav peníze na splátku a tu družstvo poukázalo jako dlužník bance?

V domě bude ustaveno SVJ, neboť družstvo již převedlo všechny byty do OV. Družstvo má ale úvěr na opravu fasády, který se bude platit ještě 10 let. Od družstevníků,kterým byty družstvo převedlo, nepožadovalo vyrovnání závazků,což asi není správné. Banka nehlídala situaci, podle které se stal vlastně dlužník nemajetným. 1) Na koho by měl přejít nezaplacený úvěr? SVJ je sice právnickou osobou, ovšem bez majetku, neboť majetek vlastní jednotliví vlastníci bytů. 2) V případě, že by SVJ přistoupilo k závazku, což chce banka, jaké povinnosti by mu vyplývaly v případě, že by se část vlastníků stala v budoucnosti neplatiči? 3) Kdo by za SVJ ručil za nezaplacenou směnku, kterou podepsalo bývalé družstvo? 4) V případě, že by SVJ ručit nemělo, ale měli by závazek převzít jednotliví majitelé bytů a spoluvlatsníci domu, prosím o sdělení zákona a §, na které se mohu odkázat.

Bytové družstvo převedlo byty do OV. Ze zákona vzniklo SVJ. V této chvíli budou schvalovány stanovy SVJ 1) Ke kterému dni družstvo musí předat na SVJ zůstatek na bankovním účtu a zůstatek v pokladně, přehled závazků a pohledávek? Až ke dni likvidace nebo ihned po schválení SVJ nebo až po zapsání SVJ do ORS? 2) Kdo s kým a jaká smlouva by měla být zdokladována na velkou část nezaplaceného úvěru na opravu domu, když uživatelé bytů budou nadále platit do fondu oprav částku, která by měla sloužit na splátku úvěru? 3) Musí družstvo vstoupit do likvidace? Kdo by v takovém případě družstvo likvidoval? 4) Výbor SVJ volí shromáždění vlastníků a výbor si pak volí jednotlivé funkce nebo náleží shromáždění vlastníků i volba do jednotlivých funkcí? 5) Musí mít SVK revizní komisi nebo stačí pověřit kontrolou jen jednoho člena? 6) Může vést účetnictví jeden z vlastníků, má-li na to živn. oprávnění?

Účetní jednotka provádí technické zhodnocení (dále jen TZ) na budově. S TZ započala v roce 2010, kdy bylo v roce 2010 na TZ vynaloženo 35 000 Kč, ale toto TZ dokončila až v roce 2011 (v roce 2011 TZ bylo za 50 000 Kč). a) Může si v roce 2010 uplatnit do nákladů 35 000 Kč dle § 24 odst. 2 písm. zb), které nepřevyšuje 40 tis., přestože TZ bylo dokončeno až v roce 2011? V § 33 odst. 1 se píše v „úhrnu“, ale u dokončeného TZ.

Byty v panelovém domě byly částečně družstevní a částečně v osobním vlastnictví. K 31. 3. 2011 došlo ke změně podílů a družstvo má povinnost svolat ustavující schůzi SVJ. Družstvo pronajímalo některým bytům lodžie z chodby. 1) Je rozdíl mezi účtováním v bytovém družstvu a účtováním v SVJ? 2) Jsou lodžie nepřidělené k bytům se vchodem z chodby součástí spoluvlastnických podílů nebo zůstaly majetkem bytového družstva i v době, kdy se jednotlivé bytové jednotky „odpojovaly“ a byly zapsány jako byty v OV? 3) Pokud by byly jmenované lodžie ve spoluvlastnictví všech majitelů bytů (jedním z majitelů je pochopitelně i družstvo), jako je účtováno o nájemném lodžií? 4) Je nájemné z lodžií hospodářskou činností a podléhá dani z příjmu u jednotlivých vlastníků jednotek? 5) Je možné, aby se schůze SVJ usnesla, že vybrané nájemné z lodžií bude součástí příjmů do fondu oprav? 6) Je stejná situace u nájmu nebytových prostor (např.prádelna pronajatá jako prodejna?)

Dosavadní bytové družstvo se přeměňuje na SVJ, jelikož bylo ze zákona dosaženo potřebného podílu bytů v OV proti bytům v družstvu. 1) Musí se udělat zahajovací rozvaha SVJ nebo je možno pokračovat v dosavadním účetnictví, které vedlo bytové družstvo? 2) Pokud je možno jen pokračovat,je nutno provést nějaké zápisy vztahující se k majetku dosavadního družstva po vzniku SVJ? 2) SVJ bude účtovat o uvedených případech, prosím o kontace: - úvěr na zateplení fasády (přidělený za působení družstva a již částečně čerpaný), úvěr je splácen částkou 400,00 Kč měsíčně/bytová jednotka - nájemné z bytů, kde je majitelem stále bytové družstvo - nájemné za pronajaté nebytové prostory - peníze od nájemníků i majitelů bytů v OV na služby (voda,ústřední topení, odpad,STA) - peníze od nájemníků i majitelů bytů v OV do fondu oprav - faktury za spotřebu služeb 379/321? - faktury za čerpání z rozpočtu fondu oprav 511/321 nebo 379/321? 3) Lze čerpat fond oprav na údržba zeleně?

Bydlím v družstevním bytě, Nový Jičín, družstvo Venkov), který bych si chtěla převést do osobního vlastnictví, nicméně družstvo mi mou žádost bez odůvodnění zamítlo. Jakým způsobem mám postupovat?

Fyzická osoba vlastní bytový dům, kde je 6 bytových jednotek, z toho 2 vznikly v roce 2009 z půdních prostor. Původní 4 byty byly vytápěny společně jedním plynovým kotlem umístěným ve sklepních prostorách. V roce 2010 provedla majitelka následující zásah: původní systém vytápění vyžadoval opravu. Společný plynový kotel byl zrušen. Do každého ze čtyř bytů byly nainstalovány samostatné plynové kotle, které vytápějí právě byt, ve kterém jsou umístěny. Zároveň byly v bytech vyměněny radiátory. Jedná se o technické zhodnocení domu nebo o zásah, na něž výdaj je možno uplatnit do daňových výdajů jednorázově? Bylo by případně možné uplatnit jednorázově alespoň výdaje na výměnu radiátorů? Měla by na posouzení vliv skutečnost, že součet výkonů nových čtyř kotlů by se rovnal výkonu původního?

Jsem fyzická osoba, která pronajímá byt a zdaňuje příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP (pronájem bytu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010). Jako výdaje uplatňuji skutečné výdaje, tedy opravy bytu a odpisy. V roce 2010 jsem provedl v bytě opravu za 500 000 Kč. Příjmy z pronájmu byly za 50 000 Kč. Vznikla mi tedy dle § 9 daňová ztráta ve výši 450 000 Kč. Ostatní příjmy mimo § 6 ZDP nemám. Tuto daňovou ztrátu můžu odečíst dle § 5 ZDP nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích. V roce 2011 začnu podnikat, ale již v roce 2011 nepronajímám byt (došlo k prodeji bytu). Můžu si v roce 2011 odpočíst daňovou ztrátu z bytu od příjmů z podnikání § 7 ZDP, přestože již byt nepronajímám a nemám tedy příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP?

Fyzická osoba má příjem jako společník veřejné obchodní společnosti, je tím posuzován jako OSVČ. Tato osoba má zároveň příjem z pronájmu bytu. Pokud příjem společníka v. o. s. a příjem z pronájmu překročí hranici 1 mil. Kč stává se plátcem DPH? Příjem z pronájmu nepřekročí hranici 1 mil. Kč.

Úroky z úvěru na bytové potřeby Dotaz č. 278/11 Ing. Kateřina Kurková Je možné, aby si poplatník uplatnil úroky z úvěru na bytové prostředky dle § 15 odst. 3...

Odpočet daně z přidané hodnoty u výstavby nájemních bytů Ing. Kateřina Kurková Jsme obchodní firma (obchodní družstvo, plátce DPH, vedeme účetnictví) a jsme vlastníky čtyřpodlažního objektu, který máme v...

Můžu poplatníkovi uplatnit úroky z úvěru na bytové prostředky dle § 15 odst. 3 ZDP v případě, kdy poplatník zakoupil na úvěr bytový dům, ale nebydlí v něm. První rok je jej vlastnil a další roky na něm provádí opravu. V § 15 odst. 4) je uvedeno, že dle odst. písm. c) musí užívat k vlastnímu bydlení a musí předmět bytové potřeby vlastnit. Mám tedy problém se splněním podmínky „užívání k vlastnímu bydlení“.

Jsme obchodní firma (obchodní družstvo, plátce DPH, vedeme účetnictví) a jsme vlastníky 4 podlažního objektu, který máme v obchodním majetku. Budova se skládá ze suterénu, kde pronajímáme skladovací prostory, přízemí, kde provozujeme supermarket potravinami na ploše cca 800 m2, v 1.patře pronajímáme celou plochu, tj. cca 800 m2, pro obchodní činnost a ve 2. patře jsme do konce loňského roku pronajímali prostor pro restaurační činnost. V letošním roce představenstvo družstva rozhodlo o ukončení tohoto pronájmu a o výstavbě 6 sociálních bytů (do 75m2) na původním pronajímaném prostoru o celkové výměře 293 m2. Byty budou určeny pro zaměstnance družstva nebo jiné osoby, v každém případě neplátce DPH. Stavební firma – dodavatel nám vystavil první fakturu, ve které počítá s 10 % DPH. Náš dotaz zní: zda je použití snížené sazby DPH v tomto případě správné a zda jsme oprávnění nárokovat odpočet DPH nebo budeme celou částku za výstavbu bytů včetně DPH řádně odepisovat v 5. odpisové skupině?

Firma podnikající v oblasti administrat. prací založila sídlo v panel.domě s byty v osobním vlastnictví. Majiteli bytu jsou v podílovém vlastnictví manželé (50 % + 50 %),ani jeden v bytě trvale nebydlí. Souhlas se sídlem firmy na OR dali. Jeden z manželů je jednatelem jmenované firmy (společníkem není). 1) Může být sídlo firmy s nájemní smlouvou v bytové jednotce v OV, když se nejedná o nebytový prostor? 2) Musí společnost sepsat smlouvu s každým z manželů, když není byt v SJM ? 3) Může nájemní smlouvu podepsat jednatel firmy, když je současně jedním z účastníků smluvního vztahu jako podílový vlastník? 4) Pokud by byla na sídlo firmy vyčleněna jen část bytu, je možno účtovat služby paušálem např. podle velikosti podlahové plochy, když je v bytě jen jeden vodoměr, elektroměr a společné ústřední vytápění? 5) Je dostačující umístění označení firmy na poštovní schránce, když ostatní podíloví vlastníci domu nechtějí povolit umístění označení firmy na dům kvůli nové fasádě?

Manželé vlastní byt ve výši 50%+50% podílového vlastnictví (SJM bylo rozděleno dohodou). Takto jsou jako podíloví vlastníci zapsáni i v katastru nemovitostí v Ostravě. Pro zpracování daňového přiznání k DPFO chtějí manželé použít paušálních výdajů. Vycházím z dikce zákona, že nájem v §9 může danit kterýkoliv z manželů a nejsem si jista, zda je podmínkou vlastnictví ve společném jmění manželů. 1) Je možné, aby podal DP k DPFO jen jeden z manželů a přiznal by příjmy i výdaje se souhlasem druhého manžela v plné výši sám? 2) Pokud platí bod 1), musí zdanit příjmy z § 9 ten z manželů, který podniká (druhý manžel je v domácnosti) nebo je jedno, který z manželů příjmy z § 9 zdaní?

Nemovitost je ve spoluvlastnictví několika osob (rodičů a dětí). V domě bydlí jen matka dětí, otec dětí a 2 dcery bydlí se svými rodinami mimo tuto nemovitost. Jedna dcera v části domu podniká. Část domu je v pronájmu. Matka a otec mají nemovitost ve SJM ve výši celkem 50% celého domku, dcery mají spoluvlastnický podíl každá ve výši 25%. Vyúčtování služeb (voda, energie, topení) s nájemníky provádí matka, která přihlíží i ke spotřebě ve svém bytě. Její služby a služby nájemníkům nejsou zahrnuty v příjmu za pronájem. Takto zní i nájemní smlouva. Peníze z nájmu vybírá a eviduje otec, který v bytě nebydlí. A) Jak řešit příjmy a výdaje z § 9 ve výši 120 tisíc za rok? B) Je možné, aby za souhlasu ostatních zdaňoval příjmy a k nim výdaje jen jediný z uvedených osob? C) Dcera, která v domě podniká nájem nikomu neplatí s odůvodněním, že podniká ve svém. Je toto správné? Domnívám se, že ne.

Zdanění pronájmu bytu, který byl část roku ve výlučném vlastnictví manželky (pořízený před manželstvím) a teprve v průběhu roku 2010 byl zařazen do společného vlastnictví manželů. Zdaní příjem z pronájmu za celý rok manžel? Do SVM se převádělo z důvodu snížení příjmů manželky na mateřské dovolené tak, aby bylo možné uplatnit slevu na manželku. Je možnost zdanit část roku u manželky a od převedení do SVM u manžela?

Naše SV zakoupilo plast. okna pro náš dům. Dodavatel vystavil FA za všechna okna a tu SV zaplatilo přes účet z fondu oprav. Vlastníci si je hradili sami tím, že platba za jednotlivý byt šla na účet SV do fondu oprav pod VS bytu, kterým se platí zálohy na služby. Členka výboru, která vypracovávala objednávku na okna, bez jakéhokoliv odsouhlasení vlastníky přidala k objednávce 5 oken svých známých a ti je zaplatili pod jejím VS bytu tedy do fondu oprav. Na shromáždění se navíc odsouhlasilo, že po naspoření financi do fondu oprav a po doplacení úvěru,který si bereme, bude částka za okna vlastníkům (za 10 let) vrácena. Myslím, že byl porušen zákon o SV, kdy by měly účtem procházet jen platby a výdaje vlastníků., a nebo by toto mělo odsouhlasit shromáždění. Dále si myslím, že na tyto okna by měl být dodavatelem vystaven dobropis, platbu převést zpět na dodavatele a ten by vystavil nevlastníkům nové faktury. Jak správně zaúčtovat došlé platby nevlastníků? Je můj názor správný?