JUDr. František Muška - strana 9

Spol. s r.o., plátce DPH, vede PÚ. Jakým způsobem stanovit a vypočítat nárok na dovolenou u zaměstnance, který od 1. 1. 2008 do 31. 5. 2008 měl pracovní úvazek 3 hodiny denně, 5 dnů v týdnu? Od 1. 6. 2008 do 30. 9. 2008 se úvazek zvýšil na 7,5 hodiny denně při 5 pracovních dnech. Pracovní poměr skončí 30. 9. 2008. Část dovolené již vyčerpal (do 31. 5. 2008, tj. den v rozsahu 3 hod.) ─ celkem 5 dnů.

Zaměstnanec oznámil 17. 8. 2007, že skončí pracovní poměr k 19. 8. 2007 dohodou. Zaměstnavatel s dohodou nesouhlasil. Zaměstnanec nenastoupil k 20. 8. 2007 do zaměstnání. Tři dny se mu psala neomluvená absence. Jak v takovém případě postupovat. Napsat do zápočtového listu, že pracovní poměr skončil z důvodů neomluvené absence? V případě, že skončí pracovní poměr dohodou bez udání důvodu, ale na základě neomluvené absence, je toto třeba napsat do zápočtového listu?

Zaměstnanec oznámil 17. 8. 2007, že skončí pracovní poměr k 19. 8. 2007 dohodou. Zaměstnavatel s dohodou nesouhlasil. Zaměstnanec nenastoupil k 20. 8. 2007 do zaměstnání. Tři dny se mu psala neomluvená absence. Jak v takovém případě postupovat. Napsat do zápočtového listu, že pracovní poměr skončil z důvodů neomluvené absence? V případě, že skončí pracovní poměr dohodou bez udání důvodu, ale na základě neomluvené absence, je toto třeba napsat do zápočtového listu?

Jedná se o zaměstnance v podnikatelské sféře, je odměňován měsíční mzdou 17 000 Kč při stanovené pracovní době 40 hodin týdně. Jeho průměrná hodinová náhrada pro 1. čtvrtletí je 97,98 Kč. Za měsíc leden 2007 odpracoval 22 dnů, tj. 176 hodin a 1. 1. 2007 byl svátek, kdy zaměstnanec nepracoval. Jak správně vypočítat měsíční mzdu tohoto zaměstnance: varianta a) Jeho hrubý měsíční příjem pro měsíc leden bude 17 000 Kč, a to za 23 dnů. (tj. měsíční mzda se v důsledku svátku nekrátí). Nebo varianta b) Vypočtu 17 000 Kč/184 x 176 = 16 261 Kč + 8 x 97,98 = 784 Kč. Jeho hrubý měsíční příjem bude celkem 16 261 + 784 = 17 045 Kč. (tj. za svátek přísluší zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku a za odpracované dny poměrná část měsíční mzdy). Dosud používáme variantu a), ale obáváme se, že to není správné řešení.

Jedná se o zaměstnance v podnikatelské sféře, je odměňován měsíční mzdou 17 000 Kč při stanovené pracovní době 40 hodin týdně. Jeho průměrná hodinová náhrada pro 1. čtvrtletí je 97,98 Kč. Za měsíc leden 2007 odpracoval 22 dnů, tj. 176 hodin a 1. 1. 2007 byl svátek, kdy zaměstnanec nepracoval. Jak správně vypočítat měsíční mzdu tohoto zaměstnance: varianta a) Jeho hrubý měsíční příjem pro měsíc leden bude 17 000 Kč, a to za 23 dnů. (tj. měsíční mzda se v důsledku svátku nekrátí). Nebo varianta b) Vypočtu 17 000 Kč/184 x 176 = 16 261 Kč + 8 x 97,98 = 784 Kč. Jeho hrubý měsíční příjem bude celkem 16 261 + 784 = 17 045 Kč. (tj. za svátek přísluší zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku a za odpracované dny poměrná část měsíční mzdy). Dosud používáme variantu a), ale obáváme se, že to není správné řešení.

Zaměstnanec uzavřel PP na dobu určitou 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Pokud organizace opět přijme tohoto zaměstnance 10. 1. 2011, je možné opětovně s ním uzavřít PP na dobu určitou, když se nejedná o PP bezprostředně navazující?

Zaměstnanec uzavřel PP na dobu určitou 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Pokud organizace opět přijme tohoto zaměstnance 10. 1. 2011, je možné opětovně s ním uzavřít PP na dobu určitou, když se nejedná o PP bezprostředně navazující?

Jsem zaměstnána, začátkem července 2012 mi končí rodičovská dovolená. Smlouvu mám na dobu neurčitou, nástup do zaměstnání jsem plánovala 1. pracovní den po synových 3. narozeninách (což hodlám co nejdřív písemně oznámit personálnímu oddělení). Před několika dny mě kontaktovala má nadřízená, že potřebují, abych na částečný úvazek (DPP, DPČ)nastoupila již nyní a poté, že přejdu v srpnu na původní práci. Tuto nabídku jsem odmítla (kvůli hlídání) a sdělila jsem, že se vrátím na původní místo po skončení mateřské. Poté mi bylo několikrát vyhrožováno, že buď na dohodu nastoupím nebo mě po rodičovské dovolené nabídnou odstupné a rozloučíme se. Vzhledem k tomu, že práce je na mém pracovišti dost, není mi jasné, jak bych mohla dostat výpověď pro nadbytečnost. 1) Jak postupovat, abych pokud možno o místo nepřišla? 2) Co dělat, když mi předloží výpověď pro nadbytečnost? Musí mi zaměstnavatel nadbytečnost nějak prokázat? 3) Je možné diskr. jednání zam. nějak využít pro další vyjednávání?

Mohu přerušit rodičovskou dovolenou a požádat zaměstnavatele o čerpání dovolené (zbytkové za rok 2010 a poměrné za rok 2011) a poté opět čerpat rodičovskou dovolenou. Nestihla jsem totiž požádat o poskytnutí dovolené na zotavenou v souladu s ustanovením § 217 odst. 5 zákoníku práce, v platném znění tak, aby dovolená na zotavenou bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou a již čerpám dovolenou rodičovskou. Jak by měla znít případná žádost?

Do pracovního poměru jsme přijali zaměstnance, pracovní smlouvu má na dobu neurčitou, se zkušební dobou na tři měsíce. Jak to bude vypadat se zkušební dobou, pokud tento zaměstnanec nastoupí na nemocenskou ve zkušební době? Máme na mysli, zda se zkušební doba v tomto případě prodlužuje o dobu, kdy byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti?

Státní svátky ať už chceme nebo ne narušují plynulost výroby. Pro firmu by bylo vhodnější, aby tyto svátky byly pokud možno na konci nebo na začátku pracovního týdne. Proto bychom chtěli např. když je svátek v úterý vyměnit tento den volna pro zaměstnance za pondělí. Zaměstnanci s touto výměnou souhlasí, protože získají víc dnů volna v celku. Je takovýto postup možný a jak by se proplatila mzda za tyto dny?

Synovi budou v červnu 3 roky a nejspíš mi jej vezmou do školky až v září, chtěla bych proto svého zaměstnavatele (státní správa) požádat o neplacené volno na tyto 3 měsíce. Pokud by mi vyhověl, kdo mi po tuto dobu platí zdravotní a sociální? Potom bych chtěla v září nastoupit do práce na zkrácený úvazek (asi 6 hodin) týdně, tak se chci se zeptat, zda moji nynější smlouvu na plný úvazek a na dobu neurčitou, mohou změnit na dobu určitou?

V provozu máme třísměnný provoz pondělí až pátek, resp. první pondělní směna začíná ve 22,00 hodin v neděli a páteční směna končí ve 22,00 hodin v pátek. 1) Musíme platit za 2 hodiny práce v neděli (22,00-0,00) příplatek za 2 hodiny práce v neděli? 2) V případě svátků v pracovní den (např. teď v pátek 28. 10. 2011) platíme zaměstnancům (pokud souhlasí s proplacením namísto náhradního volna) \\\"jen\\\" 100% příplatek za práci ve svátek, anebo i navíc ještě k příplatku 100% též 25% příplatek za práci přesčas?

Právnická osoba, s.r.o., plátce DPH, účetnictví. Naše zaměstnankyně čerpala 14.3. jeden den dovolené a poté byla od 21.3. do 17.5. v pracovní neschopnosti. 18.5.2011 nastoupila na mateřskou dovolenou. Bezprostředně po jejím vyčerpání - před nástupem na rodičovskou dovolenou - chce čerpat zůstatek řádné dovolené. Běžně mají naši zaměstnanci nárok na 4 týdny, t.j. 20 dní dovolené. Protože pracovní neschopností naše zaměstnankyně nedosáhla počtu 100 zameškaných pracovních dní, domnívám se, že se jí řádná dovolená nebude krátit a má tedy ještě nárok na 19 dní dovolené. Je tato úvaha správná?

Výpověď ze zaměstnání po rodičovské dovolené dotaz č. 720/11 JUDr. František Muška Na konci prázdnin mi končí rodičovská dovolená (dceři budou 3 roky), vzhledem k tomu, že nás nepřijali...

Od 5. 8. 2010 do 16. 2. 2011 jsem byla na mateřské dovolené. Za rok 2010 jsem z 25 dnů dovolené vyčerpala 7 dnů. Za rok 2010 mi tedy zbývalo ještě 18 dnů, o které jsem v návaznosti na mateřskou dovolenou požádala. Požádala jsem také o dovolenou za rok 2011. Dle mého názoru jsem za dobu mateřské dovolené v roce 2011 „odpracovala“ 33 pracovních dnů a s vyčerpanými 18 dny dovolené za rok 2010 jsem „odpracovala“ 51 pracovních dnů, měla jsem tedy nárok na 2/12 z 25 dnů, což jsou 4 dny. Zaměstnavatel na to má však jiný názor, do odpracované doby v roce 2011 započítává pouze dobu čerpání mateřské dovolené, nikoliv dobu čerpání dovolené za rok 2010, tzn. pouze 33 dnů a dovolenou za rok 2011 mi vypočítal pouze na 2 dny. Který postup je tedy správný?

Akciová společnost: 1/ Zaměstnankyně nastoupila od 1. 5. 2010 na MD a 13. 11. 2010 přešla na RD, nepožádala o dovolenou na zotavenou za rok 2010. Od 19. 7. 2011 je na 2. MD do 30. 1. 2012. Za rok 2010 by měla nárok na 13, 5 dne dovolené, 6,5 dne si vyčerpala před nástupem 1. MD. Za rok 2011 by se dovolená krátila o 141 dní, tj. o 2/12 = 3, 5 dne, nárok by měla na 16, 5 dne. Pokud by požádala po skončení 2. MD o dovolenou, bylo by správné ji dovolenou poskytnout od 31. 1. 2012 do 12. 3. 2011, v celkové výši 30 dnů, za r. 2010 a 2011? 2/Zaměstnankyně nastoupila na MD od 25. 2. 2007. Od 14. 12. 2006 do 24. 2. 2007 byla na nemocenské. Po MD 9. 9. 2007 přešla na RD na 3 roky od nar. dcery /29. 3. 2007/ do 29. 3. 2010. 30. 3. 2010 nenastoupila do zaměstnání. Od 23. 3. 2010 do nástupu 2. MD 9. 10. 2010 byla na nemocenské. Narodila se dvojčata. Konec 2. MD 24. 6. 2011, přešla na RD a také nepožádala o dovolenou. Za r. 2007= krác. o 121 dní 2/12= 16, 5dní, r. 2010 =0, r. 2011 = krác. o 135 dní= 2/12= 16, 5 dne. Možno čerpat dovol. za r. 2007?

Jsem na rodičovské dovolené/zvolená alternativa do 2 let dítěte/ a pobírám rodičovský příspěvek. Mám možnost nastoupit na úvazek 0,2 u jiného zaměstnavatele, než jsem zaměstnaná, nový zaměstnavatel je v Německu. Chci se informovat, pokud bydlím a hlavní pracovní poměr mám pořád v Čechách, zda mohu při rodičovské dovolené pracovat u jiného zaměstnavatele a jak by to bylo s pojištěním, pokud budu nadále bydlet v Čechách a chtěla bych být pojištěna nadále.

Nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu Dotaz č. 671/11 JUDr. František Muška Jsme Dětský domov se školou. Máme zaměstnance - asistenty vychovatele, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Je možné udělit...

Akciová společnost. Na dohodu o PP lze pracovat pouze 150 hodin ročně. Počet hodin se týká součet hodin u všech zaměstnavatelů, nebo u každého zaměstnavatele lze odpracoval 150 hodin ročně. Př. u 3 zaměstnavatelů po 150 hodinách ročně, tedy celkem 450 hodin? Je to tak správné?