Ing. Zdeněk Morávek - strana 10

Může nezisková organizace tvořit rezervu na opravu hmotného majetku?

Příspěvková organizace, plátce DPH, nabízí možnost zaměstnancům na 1 oběd z vlastní kuchyně denně za nákladovou cenu ve výši 35 Kč vč. DPH. Zaměstnanec hradí 20 Kč, organizace přispívá na takový oběd 15 Kč z FKSP. Za prodané obědy zaměstnancům organizace odvádí DPH ve výši 10 %. Je třeba odvést daň pouze z úhrady zaměstnance, tj. z 20 Kč nebo i z plnění z FKSP, tedy z celých 35 Kč?

Zájmové sdružení právnických osob založené krajem a městem (státní nezisková organizace) má dle stanov rozdělenou činnost na hlavní a doplňkovou. Zároveň jsme v tuzemsku neplátci DPH a pro zahraničí identifikovaná osoba k dani. Doplňkovou činnost vedeme odděleně na zvláštním středisku a zisk je určen k financování hlavní činnosti. Poměr hlavní vs. doplňkové činnost je 80:20. Pokud bychom překročili obrat pro DPH (souhrnně za hlavní i doplňkovou činnost), jak máme evidovat náklady a výnosy pro odvod DPH z doplňkové činnosti? Jde nám hlavně o provozní náklady a majetek (nájmy + služby, paušály, pojistné, smlouvy s dodavateli apod.).

Jsme příspěvková organizace zřízená městem a město (zřizovatel) nám poskytne 20 Kč příspěvek na stravování (stravenkový paušál). Jaká může být maximální výše příspěvku z FKSP na stravování? Prosíme o konkrétní částku v Kč dle našeho případu. Nejsme si jisti, zda je to 45 % z max. 75,60 Kč = 34 Kč nebo 45 % z příspěvku zřizovatele 20 Kč = 9 Kč.

Uvádí se nedaňové náklady neziskové organizace v hlavní činnosti v ř. 40 a pak ještě souhrnně v ř. 62 všechny náklady k hlavní činnosti? Nebo v ř. 62 se uvádí už jenom zbývající daňové náklady z hlavní činnosti? Případně je správnější použít ř. 40 na všechny náklady ztrátové hlavní činnosti? Posuzuje se neziskovost hlavní činnosti pouze k daňovým nákladům nebo ke všem nákladům hlavní činnosti?

S blížícím se koncem roku začíná být opět aktuální problematika silniční daně a daně z nemovitých věcí, protože v průběhu ledna 2022 bude nutné podat daňové přiznání k silniční dani za rok 2021 a daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2022. Proto v následujícím příspěvku připomeňme úpravu těchto daní a zrekapitulujme základní povinnosti související s těmito daněmi s tím, že problematiku zaměříme na oblast neziskových poplatníků. Současně také upozorníme na poslední přijaté změny.

Našemu zaměstnanci byl v roce 2021 poskytnutý příspěvek na letní rekreaci z FKSP v částce 20.000,--Kč. Nyní zaměstnanec donesl žádost o příspěvek na lázeňský pobyt v hodnotě 10.000,-- Kč s dovětkem, že se jedná o lázeňský pobyt pro válečné veterány. Ve fondu FKSP měl našetřený budget z roku 2020 a z roku 2021, celkem 35.000,-- Kč. Je možné i tento lázeňský pobyt zaměstnanci uhradit (lázním uhradit) aniž by mu byla částka 10.000,-- dodaněna na DP, SP a ZP? Pohlíží se na lázeňský pobyt jako na rekreaci?

V následujícím příspěvku bychom se věnovali některým souvislostem společenství vlastníků jednotek (dále „SVJ“) z pohledu daně z příjmů právnických osob.

Spolek provozuje níže uvedenou činnost, ze které přesáhl obrat 1 milion. Na tuto činnost má akreditaci MŠMT udělenou na dobu tří let. Mám za to, že se jedná o činnost osvobozenou od DPH dle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH a nemusí se registrovat jako plátce DPH. Je to tak správně? „Pod svým názvem a značkou XXXX XXXX zajišťuje, pořádá a organizuje nepravidelné i pravidelné školení, lekce, výukové kurzy a workshopy zejména, nikoli však výlučně, z oblasti terénní cyklistiky a cyklistiky obecně, a to zejména za účelem školení a vzdělávání profesionálních instruktorů a průvodců, kteří provozují výuku jízdy na horském kole. V této souvislosti spolek pořádá a organizuje vzdělávací kempy a další související akce a po splnění podmínek účastníků uděluje příslušné licence.“

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Protože v letošním roce jsme nečerpali z FKSP na plánované poznávací zájezdy, rozhodli jsme se dát každému zaměstnanci na pracovní smlouvu, ne na dohodu, včetně žen na mateřské dovolené, dárkové poukazy na nákup vitamínových prostředků a vakcín. Prosím, stačí pouze seznam těchto zaměstnanců, nebo musí každý zaměstnanec podepsat převzetí.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali několika rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR, která byla přijata v roce 2021 a která se týkají dokazování v daňovém řízení jako klíčové oblasti daňových sporů.

Jsem soukromá škola, zaměstnanci u nás učí většinou na zkrácený úvazek např. 0,3 apod. Mají stanovenu měsíční mzdu např. 40 000 Kč při úvazku 40 hodin týdně. Musí mít hrubou mzdu každý měsíc 40 000 × 0,3 = 12 000 Kč, bez ohledu na to, kolik hodin bylo odpracováno (bez uvážení čerpání dovolené nebo DPN)? Jeden měsíc mají např. odpracováno např. 48 hodin, jiný 52 hodin.

Uvádí se nedaňové náklady neziskové organizace v hlavní činnosti v řádku 40 a pak ještě souhrnně v řádku 62 všechny náklady k hlavní činnosti nebo v řádku 62 se uvádí už jenom zbývající daňové náklady z hlavní činnosti? Případně je správnější použít řádek 40 na všechny náklady ztrátové hlavní činnosti? Posuzuje se neziskovost hlavní činnosti pouze k daňovým nákladům nebo ke všem nákladům hlavní činnosti?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na rekapitulaci novinek v oblasti právních předpisů, které se mohou týkat neziskového sektoru. Jednotlivé změny probereme chronologicky.

S blížícím se koncem roku začíná být opět aktuální problematika silniční daně a daně z nemovitých věcí, protože v průběhu ledna 2022 bude nutné podat daňové přiznání k silniční dani za rok 2021 a daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2022. Proto v následujícím příspěvku připomeňme úpravu těchto daní a zrekapitulujme základní povinnosti související s těmito daněmi.

Jsme příspěvková organizace zřízená městem a město (zřizovatel) nám poskytne 20 Kč příspěvek na stravování (stravenkový paušál). Jaká může být maximální výše příspěvku z FKSP na stravování? Prosíme o konkrétní částku v Kč dle našeho případu. Nejsme si jisti, zda je to 45 % z max. 75,60Kč = 34 Kč nebo 45 % z příspěvku zřizovatele 20 Kč = 9 Kč. 

Lze z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) příspěvkové organizace zřízené městem hradit nákup Fokus Passů za dále uvedených podmínek? Zaměstnanci by při převzetí Fokus Passů svým podpisem stvrdili poučení o správném použití těchto poukázek v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Navíc poskytovatel Fokus Passů má na svém webu uvedeno, že lze použít tyto poukázky pouze na účel stanovený vyhláškou o FKSP. Mohli bychom tedy předpokládat, že účel užití FKSP by byl dodržen. Jakým způsobem ale může organizace prokázat, že poukázky použil výhradně zaměstnanec, případně rodinný příslušník – a ne někdo jiný – komu teoreticky poukázku zaměstnanec může přenechat? Je to potřeba nějakým způsobem dokládat? Pokud ano, mohlo by být dostačující prohlášení zaměstnance, že poukázky použije pouze on (nebo rodinný příslušník)? Děkujeme za odpověď.

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů.

Spolek při výročí založení uspořádá oslavu. V účetnictví má fakturu za pronájem vinného sklepa s pohoštěním, za raut, za ubytování pozvaných hostů. Všechny tyto náklady budou daňově neuznatelné?

Spolek (veřejně prospěšný poplatník) přijal dar na podporu vzdělávání. Do konce roku nestihne tento dar použít k danému účelu. Mimo tento dar má příjem pouze ze členských poplatků, které jsou osvobozeny dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů . Bude dar předmětem daně z příjmů právnických osob? Pokud ano, bude možné využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů , tj. že prostředky získané touto úsporou na dani použije v následujícím roce ke krytí nákladů prováděných nepodnikatelskou činnosti? Nebo se jedná o osvobozený příjem?