Ing. Zdeněk Morávek - strana 9

V následujícím příspěvku bychom se věnovali oblasti režimu přenesení daňové povinnosti a upozornili na některé specifické postupy, které se v praxi mohou týkat neziskových plátců DPH.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Zatím máme zása čerpání FKSP upraveny tak, že zde máme příspěvek na obědy zaměstnanců, penzijní připojištění, kulturní akce atd. Někteří zaměstnanci volají po tom, že na jiných školách to mají tak, že každý zaměstnanec si může vyčerpat např. prostředky za Kč 8.000. Třeba na nákup brýlí, kulturu atd. Prosím, můžete mi říct, jestli je toto řešení správné? Případně jak se to dá správně provést?    

Lze vykázat čerpání daňové úspory u spolku na odpisy majetku? 

V následujícím příspěvku bych se chtěl zaměřit na problematiku daňově uznatelných rezerv na opravy majetku. Zaměřili bychom se tedy na takové rezervy, které splňují podmínky ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), podle kterého se za daňové považují ty rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR “).

Jak se určí rozhodný okamžik nezpochybnitelného nároku na dotaci? Dne 1. 11. 2021 byla naší společnosti schválena Úřadem práce Žádost o příspěvek v rámci projektu Podpora odborného vzdělávání. Dá se tato schválená žádost už posuzovat pro účtování nezpochybnitelného nároku a promítnout tuto skutečnost už do účetnictví v roce 2021, anebo se bere v úvahu až okamžik Oznámení o přidělení podpory, který je 20. 1. 2022, tzn. o nezpochybnitelném nároku bych účtovala až v roce 2022?

Dar z FKSP Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Dle vlastní směrnice vyplácíme zaměstnancům při odchodu do důchodu (starobní, předčasný) odměnu z FKSP, a to ve výši Kč 10.000, z toho je zpravidla 2.000 za věcný dar a 8.000 dar peněžní vyplacený ve výplatě. Od 5. 1. 2022 má odejít do důchodu naše zaměstnankyně. Kdy by jí měl být zakoupen dar – jaké datum na paragonu za ty 2.000? Podle mne by tento dar měl být vyplacen z pokladny nejpozději 4. 1. 2022. Je to prosím tak? To znamená, že pokladní doklady by mohly být i s datem např. z prosince 2021, nebo to musí být v rozmezí 1. – 4. ledna 2022? Nebo jak to prosím udělat? Zatím máme od zaměstnankyně jen potvrzení o sepsání žádosti o důchod. Rozhodnutí o důchodu nám zaměstnankyně dodá dodatečně.  

Ve prospěch neziskové organizace (církev, v pozici oprávněného) bylo smluvně zřízeno věcné břemeno služebnosti, které spočívá v právu chůze na pozemku vlastníka (povinného). Věcné břemeno bylo zřízeno bezúplatně, nicméně ve smlouvě je uvedena jeho hodnota, na které se smluvní strany shodly ve výši 10 000 Kč (povinným je obec, která si vymínila uvedení této hodnoty do smlouvy). Věcné břemeno je využito v rámci hlavní činnosti. 1/ Musí nezisková organizace o bezúplatném zřízení věcného břemene účtovat? Pokud ano, jak a v jaké hodnotě. 2/ Pokud o něm účtovat nebude (resp. bude účtovat jen podrozvahově), je nutné věcné břemeno ocenit podle zákona o oceňování majetku a v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob zvýšit o jeho hodnotu základ daně a současně jako příjem určený pro hlavní činnost jako příjem vyloučit? Nebo je to možné považovat z pohledu neziskové organizace za osvobozený bezúplatný příjem a v tomto případě o jeho hodnotu základ daně nezvyšovat?  

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Z fondu FKSP bychom chtěli přispět na vybavení pracoviště pořízením majetku ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Plánujeme do každého kabinetu nebo kanceláře zakoupit filtrační konvice na úpravu kohoutkové vody. Lze na pořízení tohoto majetku přispět z fondu FKSP? Pokud ano, jednalo by se o čerpání z fondu dle § 5 vyhlášky o FKSP (účet 412.0299)? Jak zaúčtovat pořízení konvic do podrozvahové evidence prostřednictvím nákupu na fakturu (cena do 800 Kč za kus)? Náhradní patrony do konvic by si zaměstnanci hradili z vlastních prostředků.

V následujícím přehledu bychom se zaměřili na nové právní předpisy a zveřejněné informace v posledním měsíci roku 2021, které mají dopad v převážné většině do roku 2022. Navazujeme tak na příspěvek z č. 11/2021 tohoto časopisu.

Mohu zaměstnat na DPP nepedagogického pracovníka - člověka, který se nám stará o správu online systému školy, a platit ho z ostatních osobních nákladů (OON), tedy ze státního rozpočtu?

Může nezisková organizace s hospodářskou činností uplatnit z jednoho řádného daňového dokladu pouze část z hodnoty DPH, když u ostatních položek nelze odpočet DPH z důvodu spadání do „nezisku“ uplatnit? Znamená to, že u jednotlivých položek při zaúčtování určujeme, zda z této položky „uplatnit DPH“ anebo „DPH neuplatnit“. Zaslechla jsem názor, že toto nelze praktikovat, protože finanční úřad vyžaduje uplatnit DPH jen z celé hodnoty. Pokud to lze, tak vyžadujeme doklady dva. Ale například u fakturace spotřeby PHM u desítek aut tento způsob vůbec nepřipadá v úvahu.

Je možné, aby veřejná výzkumná instituce (zřízená dle zákona č. 341/2005) z důvodu nedostatku finančních prostředků na začátku roku převedla z fondu reprodukce majetku finanční prostředky do rezervního fondu a ty následně použila na krytí dočasného nedostatku finančních prostředků? Po obdržení dotací by byly prostředky znovu vráceny do FRM. Pokud tato možnost není, o jak závažné porušení by se jednalo a s jakými důsledky?

Český orchestr o. p. s. plánuje vystoupit na festivalech či samostatných koncertech v zahraničí (EU). Vystoupení sjednává německá agentura, která bude svoje agenturní služby fakturovat. Zahraniční pořadatel uhradí orchestru odměnu. S orchestrem zároveň vystupuje dirigent a sólista. Oba mají daňový domicil mimo EU. Orchestr bude z přijaté odměny hradit veškeré výdaje (honoráře, ubytování, dopravu, apod.), fakturovat českému orchestru budou i sólista a dirigent. Jak tuto situaci řešit v rámci české daňové legislativy, aby bylo vše správně? 1. Podle našeho názoru by ve smlouvě se zahraničním pořadatelem mělo být vždy uvedeno, že pořadatel v místě konání koncertu odvede místní daně, tj. minimálně srážkovou daň a případně i DPH za uskutečněné vystoupení v místě konání. Znamená to tedy, že českému orchestru bude od pořadatele vyplacena odměna ve výši "netto". Je naše domněnka správná? Nebo tato povinnost přechází na český orchestr? 2. Bude srážkové dani v ČR podléhat odměna sólistovi a dirigentovi, která bude vyplacena na základě jejich faktur z českého běžného účtu? Dle našeho se nejedná o zdroj příjmů z území ČR - viz § 22, odst. 1, písm. f, bod 1. ZDP, tedy odměna jim bude vyplacena bez dalšího zdanění v plné výši. 3. Je správná naše úvaha, že odměna vyplacená zahraničnímu sólistovi a dirigentovi nebude podléhat ani české DPH?

Jsme škola, příspěvková organizace. V rámci naší doplňkové činnosti (plátce DPH) vystavujeme faktury odběratelské - obědy pro cizí strávníky. DPH promítnu v kontrolním hlášení a daňovém přiznání ke dni vystavení faktury. Někteří naši odběratelé uhradí fakturu dlouho datu splatnosti, někdy až 2 měsíce. Zajímá mne, zda můžeme požadovat úrok z prodlení úhrady - tedy zda můžeme toto uvádět na vystavené faktuře pro případ, že by k tomuto mělo případně dojít. Jak případné úroky danit (pokud se daní)?

Může nezisková organizace s hospodářskou činností uplatnit z jednoho řádného daňového dokladu pouze část z hodnoty DPH, když u ostatních položek nelze odpočet DPH z důvodu spadání do „nezisku“ uplatnit? Znamená to, že u jednotlivých položek při zaúčtování určujeme, zda z této položky „uplatnit DPH“, anebo „DPH neuplatnit“. Zaslechla jsem názor, že toto nelze praktikovat , protože FÚ vyžaduje uplatnit DPH jen z celé hodnoty. Pokud to lze, tak vyžadujeme doklady dva, ale např. u fakturace spotřeby PHM u desítek aut tento způsob vůbec nepřipadá v úvahu.  

Mohu zaměstnat na DPP nepedagogického pracovníka - člověka, který se nám stará o správu online systému školy, a platit ho z OON, tedy ze státního rozpočtu?

V následujícím příspěvku se budeme věnovat účetním souvislostem technického zhodnocení se zaměřením zejména na podnikatelské účetní jednotky. Upozorníme ale i na změny daňové a nejnovější judikaturu.

Nestátní nezisková organizace, plátce DPH, vlastní budovu, kterou používá k výkonu hlavní činnosti a pronájem. V průběhu roku přišla faktura za elektřinu za část roku. Nájemníkům se vyúčtovává energie až na konci roku dle odpočtového měřídla, v průběhu roku se nezapisuje. Když tato faktura přijde, není známo, jaká část bude přeúčtována a jaká část zůstane jako náklad k hlavní neeokonomické činnosti, u které není nárok na odpočet. Jak postupovat prosím u této průběžné faktury - jaký odpočet DPH uplatnit?

Uvažuji o zavedení měsíčních plateb za družinu, nyní u nás po dohodě se zřizovatelem žáci, resp. rodiče za družinu nic neplatí. Podle čeho bych měla stanovit výši? V okolí se výše v družinách liší. Je to od 50 Kč až po 250 Kč za měsíc.

Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem zejména (mimo jiných vyjmenovaných) plány rozvoje. Územní plány (ÚP) jsou svým charakterem plány rozvoje daného území obce. Jak je správné k územním plánům přistupovat - posoudit je jako dlouhodobý nehmotný majetek (ÚP i jejich následné změny ve většině případů splní kritéria pro jejich zařazení do této kategorie z pohledu hodnoty a délky využití) nebo je vyhodnotit jako náklad (s případným časovým rozlišením)?