Mgr. Filip Wágner - strana 1

Za nesplnění povinnosti v oblasti daní jsou často daňovému subjektu stanoveny poměrně přísné sankce. Správce daně jejich udělení přitom nemá ve své kompetenci, protože řada pokut je stanovena přímo zákonem a při naplnění zákonných kritérií musí správce daně příslušnou pokutu stanovit. Jistou kompetenci má pak správce v případě promíjení vybraných sankcí, kdy má daňový subjekt možnost požádat o individuální promíjení. Covidové roky 2020 a 2021 byly navíc z hlediska promíjení ojedinělé, protože řada pokut se plošně promíjela na základě hromadných pardonů. Tento článek se zaměřuje na současné možnosti promíjení pokuty za pozdní podání daňového přiznání na základě individuálního promíjení a obsahuje také praktické příklady pro danou problematiku.

Jelikož je základním cílem správy daní správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení úhrady, je pro správce daně důležitý i úkol vybrat příslušnou daň. V praxi přitom může využívat a využívá i různé zajišťovací nástroje, kam patří i zástavní právo, které může správce daně zřídit k majetku daňového subjektu, případně třetí osoby. Tento článek se zaměřuje na právní úpravu zástavního práva obsaženou v daňových předpisech a zmiňuje také vybranou judikaturu správních soudů.

Daňový řád doznal formou novely účinné od 1. 1. 2021 po 10 letech účinnosti, tedy od roku 2011 podstatných změn, přičemž další praxe ukáže, jak se budou novelizované části vykládat Finanční správou ČR, daňovými subjekty a poradci a následně také českými správními soudy. Podstatných změn doznal novelou i proces daňové kontroly, kdy byla příslušná ustanovení prakticky přepsána, přestože věcně dochází jen k několika změnám. Tento článek se přitom zaměřuje na základní procesní změny u daňové kontroly obsažené v novele daňového řádu účinné k 1. 1. 2021.

Český plátce se poměrně běžně může setkat s mezinárodním prvkem u DPH. Důležité je nejen určit správný režim DPH, ale dalším důležitým krokem je i správné vykázání zahraniční transakce z pohledu DPH. Pro tyto mezinárodní transakce platí řada pravidel (například existence různých řádků, různých výkazů, odlišné okamžiky pro datum povinnosti přiznat daň nebo plnění, směnné kurzy), která jsou odlišná od pravidel pro tuzemská plnění, jež vykazování činí poměrně komplikovanou záležitostí. Nesprávné vykazování může vést k prověřování a ke kontrolním postupům ze strany správce daně. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro vykazování nejčastějších mezinárodních transakcí v rámci tiskopisu přiznání k DPH včetně souvisejících výkazů jako je souhrnné hlášení, kontrolní hlášení či výkaz Intrastat. Článek tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Mimo nákupů z jiných členských států Evropské unie mohou být v praxi pro plátce relevantní nákupy ze třetích zemí, tedy ze států, které nejsou členy EU, kde může být legislativa daně z přidané hodnoty různorodá, anebo může jít o státy, kde vůbec DPH nemají a mají jinou formu všeobecné daně ze spotřeby, anebo takovou daň ani nemají. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, kdy je odběratel povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Přijaté služby ze třetích zemí se pak také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy ze zemí mimo EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

Účetní jednotky mají uloženou povinnost vést v souladu se zákonnými předpisy účetnictví a související povinnosti jako je například pravidelné zveřejňování příslušných účetních výkazů ve sbírce listin obchodního rejstříku. V případě, že tyto povinnosti nejsou splněny, čelí riziku udělení pokut či jiným negativním důsledkům zejména v daňových řízeních. Tento článek se zabývá sankcemi při porušení účetních pravidel a nastiňuje i další možné důsledky pro porušení povinnosti pro dané subjekty.

Velký šok pro daňový subjekt může představovat doručení zajišťovacího příkazu, prostřednictvím kterého správce daně požaduje téměř prakticky okamžitou úhradu třeba ještě zdaleka nestanovené daně. Tento nástroj je však v českém právním řádu obsažen, přestože může způsobit v rámci podnikání značné problémy. Často jsou zajišťovací příkazy používány v oblasti daně z přidané hodnoty, která je zároveň nejčastěji kontrolována. Tento článek se zabývá vybranými otázkami ohledně zajišťovacích příkazů a k dané problematice je přiřazeno i několik praktických příkladů.

V některých případech může být na místě požádat správce daně o zrušení registrace k DPH, ale plátce musí naplnit podmínky stanovené zákonem pro zrušení registrace. V některých případech vymezených legislativou může dokonce proces zrušení registrace iniciovat správce daně a zrušit registraci z moci úřední. Plátce by také měl myslet na související dopady ve smyslu povinnosti snížení původně uplatněného odpočtu DPH u vybraných plnění nakoupených v minulosti. Tento článek shrnuje pravidla pro zrušení registrace k DPH a je doprovázen praktickými příklady vysvětlujícími tuto problematiku.

V případě že plátce DPH poskytne určité plnění podléhající české DPH, je povinen k datu uskutečnění zdanitelného plnění odvést DPH bez ohledu na skutečnost, zda mu odběratel za dané plnění zaplatí. Odvod DPH totiž není postaven na principu úhrady za poskytnuté zdanitelné plnění, ale na bázi odvodu DPH při poskytnutí daného plnění, tedy nikoliv v okamžiku, kdy je za něj přijata úhrada, a také bez ohledu na to, zda je vůbec úhrada přijata. Každému plátci DPH tak může jeho odběratel vytvořit zásadní problém, a to v situaci, kdy mu za plnění neuhradí dohodnutou cenu, protože plátce DPH poskytující zdanitelné plnění musí odvést DPH na výstupu za takové plnění. Určitou možností, jak situaci řešit, je možnost plátce DPH požadovat „vrácení“ takto zaplacené DPH od finančního úřadu díky institutu opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, kdy ale plátce DPH musí splnit řadu podmínek, aby k vrácení této DPH skutečně ze strany finančního úřadu došlo. Tento článek shrnuje základní pravidla pro institut opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a problematiku vysvětluje na praktických příkladech.

Zásadní otázkou pro každého plátce DPH přijímajícího finanční prostředky je, zda daná platba podléhá DPH, což může být někdy nejasné, jako tomu může být právě u některých používaných právních instrumentů. Naopak pro plátce DPH uplatňujícího nárok na odpočet DPH je důležité, zda jeho obchodní partner uplatnil DPH v souladu se zákonnými pravidly, aby se nestalo, že správce daně neuzná příslušný nárok na odpočet DPH, například při daňové kontrole. Různé sankční a další právní instrumenty mohou být v současné době v rámci „koronavirové“ krize hojně využívané, a proto je namístě vyřešit také správnost uplatnění režimu DPH. Tento článek shrnuje základní pravidla pro režim DPH u právních instrumentů a problematiku vysvětluje na praktických příkladech.

V České republice bylo schváleno několik změn v důsledku mimořádné okolnosti pandemie koronaviru. Některé změny se týkají i oblasti daně z přidané hodnoty. Článek shrnuje právě tyto změny relevantní pro DPH a také některé právní instituty, které obsahuje dosavadní legislativa. V rámci témat článek též obsahuje několik praktických příkladů.