Daně a pojištění - strana 155

U veřejné obchodní společnosti vznikají dočasné rozdíly (rezerva na dovolenou, rozdíl DZC a ÚZC). Má se v případě v. o. s účtovat odložená daň? A v případě že ano, máme použít sazbu 15 % nebo 19 %?

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Velké Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH? Nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely nějaké osvobození? Jaké máme další povinnosti? Stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů ? Například dar – poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno, dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnance? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Zaměstnankyni v příspěvkové organizaci byla vyplacena odměna z Fondu kulturních a sociálních potřeb k odchodu do důchodu. Tato odměna se připočítá ke mzdě, zdaní a odvádí se sociální a zdravotní pojištění. Z jakých prostředků lze uhradit sociální a zdravotní pojištění, také z FKSP?

České divadlo – nezisková organizace – zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR. Divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH?

Historií legislativního vývoje nacházíme v oblasti zdravotního a sociálního pojištění i v právních podmínkách roku 2023 jak určité společné znaky či souvislosti, tak zřejmé odlišnosti. Podívejme se blíže na některé z nich.

Nejdříve je vhodné uvést krátký úvod z pohledu zákona č. 541/2020 Sb. , o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech “). Odpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadu, na nakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen, zprostředkování nakládání s odpady a kontrolu těchto činností.

Skupina DPH existuje již několik let se svým současným zastupujícím členem. Po domluvě bychom se rozhodli pro změnu osoby v podobě zastupujícího člena. Zastupující člen by byl i nadále členem skupiny, ale již nikoliv v pozici zastupujícího člena za celou skupinu. Jaké ustanovení řeší změnu osoby v podobě zastupujícího člena skupiny? Zaniká celá skupina DPH při snaze o změnu osoby zastupujícího člena? Jaký formulář pro oznámení změny osoby zastupujícího člena použít vůči správci daně? Nedohledal jsem doslovnou úpravu v zákoně o DPH, Informaci GFŘ, v nejčastějších dotazech ke skupinové registraci k DPH na stránkách finanční správy ani jinde i v podáních. 

Marketingová společnost zajišťuje pro své klienty na základě smlouvy veškeré marketingové služby. Jedná se o veškeré činnosti od výroby vizitek, přípravy dárkových balíčků až po pořádání konferencí. Veškeré činnosti fakturuje svým odběratelům jako poskytnutí služby. Z těchto činností odvádí DPH ve výši 21 %. Jelikož se jedná o zdanitelný příjem, tak také náklady s tímto příjmem související uplatňuje jako daňový náklad. Je tento postup správný? Pokud firma zajišťuje například občerstvení od subdodavatelů na akci klienta, kterou pro něj na základě smlouvy pořádá, může si uplatnit odpočet DPH na vstupu?

 Do jaké výše (postup stanovení výše) může obecně uložit správní orgán pokutu, aby nedošlo k vážné újmě, resp. nezpůsobila hospodářské potíže, či uvažovaná pokuta neměla likvidační charakter pro pokutovaný subjekt? Jaký je postup a co se zohledňuje při stanovení výše pokuty? Je na to konkrétní algoritmus v rámci konkrétní právní normy nebo obecné univerzální posouzení napříč právními předpisy (např. nějaké procento z tržeb či nákladů, výše čistého pracovního kapitálu, průměrný zůstatek peněžních prostředků za nějaké období aj.)?

Ve kterém roce zdanit opravu mezd? Fyzická osoba OSVČ, statut chráněné dílny. Bylo zjištěno, že si neuplatňovala slevu na zdravotním pojištění a prováděla odvod z hrubé mzdy za zaměstnance i za zaměstnavatele. Mzdy byly dodatečně opraveny, ale až v lednu 2023. Přepočítáním vznikl přeplatek na zdravotním pojištění ve výši 18 646,- Kč (6 215,- ZP zaměstnance, 12 431,- ZP zaměstnavatele). Následně bude kontrola na úřadu práce a zohledněný přeplatek na dotaci (zatím nevím, zda bude muset rozdíl doplatit, nebo bude ponížena dotace za další Q). Přeplatek bude vrácen až v roce 2023, chtěla bych vědět, zda mám o tento přeplatek ponížit základ daně v roce 2022 (výdaje byly zaúčtovány v nesprávné výši, včetně chybné platby na ZP) a přeplatek vrácený ZP v roce 2023 dát do příjmu za rok 2022 nebo až v okamžiku úhrady? OSVČ vede daňovou evidenci. Dotaci za 4Q, která bude na účet připsána v únoru 2023 je třeba zahrnout do daňového přiznání v roce 2022 nebo 2023? 

Jeden zaměstnanec pracuje u společnosti na DPP (do 10 000 Kč měsíčně) a DPČ (do 3 500 Kč měsíčně) zároveň, HPP nemá nikde, zdravotní si platí sám jako OBZP. Prohlášení poplatníka má podepsané. Pro účely slevy na poplatníka se příjmy sečtou a daň je nulová. Jinak se hodiny i pracovní činnost vykazuje samostatně, pracovní náplň je pochopitelně různá. Prosím o názor, je vše v regulích zákona? Nyní provádíme Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti s nulou.

Firma se rozhodla poskytovat některým zaměstnancům místo stravenek tzv. krabičkové stravování. Jedná se o 5 jídel - snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře od komerčního dodavatele. Krabičky chodí hromadně na fakturu na firmu a jsou dováženy 1x denně brzo ráno na provozovnu firmy. Tzn. zaměstnanec nejčastěji zkonzumuje všechny chody jídel postupně přímo na pracovišti . Předpokládáme, že jsou takové krabičky osvobozené od daně zaměstnance. Je to tak? Pokud by měl zaměstnanec částečně home office a část pracovní doby by odpracoval ze svého bydliště, kde vykonává běžně jako např. programátor významnou část pracovního týdne, tak v tomto nevidíme limit a bereme to jako také osvobozené nepeněžní plnění? Naopak z pohledu daňové uznatelnosti u firmy bereme daňově uznatelnou pouze 55% částky obědu (jako jednoho jídla), zbytek dáváme jako daňově neuznatelné a celé bez odpočtu DPH. Je postup firmy správný?

Podnikatel se stal dodatečně plátcem daně v 1/2023, a to na základě rozhodnutí od 6/2022. Vystavil zpětně doklady k původní fakturaci, některá plnění byla v přenesené daňové povinnosti, dle § 92a odst. 5 ZDPH nemůže zpětně tento režim uplatit. Vystavil tedy plnění s 21% DPH a zaslal doklady svým klientům. Mohou si klienti uplatnit nárok na odpočet nebo není nárok z důvodu, že se správně jedná o PDP?

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu pracovní smlouvu na druh práce jako účetní s měsíční mzdou 55 000 Kč, kde má také i podepsané „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“ a současně s touto s. r. o. má uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 5 000 Kč měsíčně. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy? Z obou příjmů se srazí sociální + zdravotní pojištění a zálohová daň? A jak by vypadalo zdanění příjmu výše uvedeného příkladu, pokud odměna dle smlouvy o výkonu funkce jednatele by byla měsíčně třeba jen 3 000 Kč?

Česká firma s. r. o., plátce DPH v ČR, dostala fakturu ze Slovenska za ubytování svého zaměstnance na služební cestě na Slovensku. Dodavatel (poskytovatel ubytovacích služeb) je registrován k DPH na Slovensku. Na faktuře není slovenská DPH vyčíslena (resp. je v sazbě 0 %) a je uvedeno "Dodanie je oslobodené od dane". Jak máme řešit DPH tady v ČR? Je místo plnění na Slovensku a měla být vyčíslena DPH tam, nebo musíme my použít reverse-charge? Nebo se DPH nebude tady řešit vůbec?

Stavební firma (plátce DPH) fakturuje bytovému družstvu (také plátcem DPH) za opravu havárie venkovní kanalizace. Má být použita sazba 15% DPH nebo 21% ? A faktura má být v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?

Jsem aktivní OSVČ, obdržel jsem přihlašovací údaje do datové schránky a zaktivoval jsem si datovou schránku. V jakém formátu mám odeslat: a) DPFO na FÚ - formát PDF, anebo musím ve formátu XML; b) přehledy za rok 2022 pro OSSZ a VZP mohu odeslat ve formátu PDF přes datovou schránku?

V roce 2022 se ve společnosti změnil jediný společník. Došlo tedy k podstatně změně v podílu na základním kapitálu. Společnost měla v roce 2021 daňovou ztrátu ve výši 738.021,- Kč. Na výsledkových účtech roku 2021 jsou zachyceny tržby z vlastní činnosti ve výši 9 648,20 Kč za přepravní služby (33,08 % na tržbách) a 19 517,31 Kč za pronájem automobilu (66,92 % na tržbách). V roce 2022 společnost měla tržby pouze za pronájem automobilu ve výši 5.000 Kč. Pak byl automobil prodán a vznikl celkový zisk 343.752 Kč. Je možné uplatnit ztrátu z roku 2021? V zákoně o dani z příjmu v § 38na odst. 3 je uveden pojem „stejná činnost“. Je možné chápat tento pojem jako (v našem případě) celkové poskytování služeb zaúčtovaných na účtě 602 nebo je třeba detailně zkoumat druhy činnosti např. dle klasifikace produkce CZ-CPA?