Daně a pojištění - strana 152

Společnost s.r.o. A a společnost s.r.o. B má společného jediného společníka a jednatele fyzickou osobu. Společnost A poskytla v minulosti půjčku na provoz a investice společnosti B. Půjčka je každoročně úročená obvyklým úrokem z důvodu spojených osob. Společnost A by se ráda stala na určitou předem stanovenou dobu nebo dobu neurčitou tichým společníkem společnosti B s vkladem - jistinou půjčky. Vzhledem k tomu, že na určenou nebo neurčitou dobu přejde právo vlastnictví k pohledávce - půjčce ke společnosti B ze společnosti A na společnost B (v podstatě splyne dlužník s věřitelem) zajímá nás, zda to bude mít nějaké daňové důsledky pro kteroukoliv z uvedených společností (např. zda nebude muset společnost B zdanit v okamžiku vkladu půjčky závazek který z titulu půjčky ke společnosti A má).

Sbor dobrovolných hasičů obdržel částečnou dotaci na pořízení nové stříkačky. Má se do účetnictví dát cena pořízení - dotace = cena do daňové evidence? Výsledná cena je pak nižší než 80 000 Kč, takže jde o drobný majetek a tento výdaj je nedaňový? 

Ve Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2021 byl vykázán přeplatek na dani ve výši 5651 Kč ( ř. 10- část II.) O vrácení tohoto přeplatku plátce správce daně nepožádal. Z tohoto přeplatku byly pak postupně hrazeny odvody daně ze závislé činnosti za období 1-3/22. Jak tento přeplatek vykázat ve výkazu Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022? Pokud by se tento nikde ve výkazu neevidoval, nedoplatek na dani by ve výkazu za rok 2022 činil  5651 Kč.

Je možné uplatňovat slevu na zaměstnankyni, která má zkrácený úvazek 30 hodin týdně a zároveň pečuje o dítě do věku 10 let také v případě, že je na zaměstnankyni uplatňována dotace z úřadu práce?

Téma datových schránek je v poslední době velmi frekventované, to díky novele zákona č. 300/2008 Sb., který přinesl povinné zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám a všem právnickým osobám. V obou případech je impulsem pro zřízení datové schránky záznam v jednom ze základních registrů – registru osob. Dochází tak k podstatnému zvýšení počtu datových schránek, odhady uvádějí, že jich bude nově zřizováno více než dva miliony. Se zpřístupněním datové schránky je ale spojena i povinnost daňová, resp. je stanoveno, že pro vybraný okruh podání musí být použita elektronická forma. Otázkou, na kterou dají následující řádky odpověď, je, jestli může být datová schránka nápomocna při splnění této povinnosti a pokud ano, jakým způsobem.

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Jedná se o tři následující transakce, všichni jsou plátci DPH: Česká firma nakoupí zboží od polského dodavatele v Polsku, a my ho prodáme našemu odběrateli v Polsku. Zboží by nepřekročilo polské hranice. Proběhne fakturace s polským DPH? Česká firma 1 nakoupí zboží od další české firmy 2, ale zboží se nachází v Německu. Česká firma 1 dále prodá toto zboží do Polska polské firmě. Zboží tedy bude přesunuto z Německa do Polska. Jak toto bude správně fakturováno z pohledu DPH? Česká firma nakoupí dřevo na Slovensku od slovenského dodavatele a poté česká firma prodá zboží do Polska polské firmě. Zboží pojede přímo ze Slovenska do Polska. Jak nejlépe tyto případy vyřešit? Vím, že je nutné vždy řešit přepravu, a tak v těch dvou případech by zajistil přepravu vždy odběratel nebo dodavatel, a v tom třetím případě si myslím, že by česká firma mohla vystupovat jako prostředník (že by mohlo jít o třístranný obchod) a pak by dopravu zajistil prostředník.

OSVČ plátce DPH pořádá koňské závody. K tomuto účelu si pronajímá jízdárny. Jízdárny jsou pronajímány pouze na dobu trvání závodů. Od závodníků vybírá startovné. Jaké sazbě DPH podléhá startovné? OSVČ si také pronajímá jízdárny, které následně pronajímá fyzickým i právnickým osobám, které zde trénují své koně. Jakou sazbou DPH na výstupu má OSVČ zdanit pronájem jízdárny? Dále stejná OSVČ pořádá dětské sportovní závody. Tyto závody se konají v pronajatých tělocvičnách, sportovních halách. Jaké sazbě podléhá startovné z této činnosti? Je možné tyto činnosti podřadit pod CZ-CPA 93.11 a popis v příloze ZDPH „ použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem“ a použít druhou sníženou sazbu 10%? Příloha č. 2a ZDPH také uvádí: „Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události“ uvedené se vztahuje pouze na diváky? OSVČ dělá zároveň sportovní tréninky pro děti (děti skáčou přes překážky). Jaké sazbě DPH podléhá sportovní trénink dětí? OSVČ provádí výcvik koní i jezdců, zde zdaňuje sazbou 21%? Shrnutí bodů otázky: 1. Sazba DPH startovné a) Koňské závody, b) Dětské závody. 2. Sazba DPH pronájem jízdárny. 3. Na koho se vztahuje: „Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události“? 4. Sazba DPH trénink a) Výcvik kůň, b) Výcvik jezdec, c) Trénink dětí ve skocích přes překážky.

Firma s. r. o. má dva společníky a jednoho jednatele, který není společníkem firmy. Na firmu s. r. o. byl zakoupen osobní automobil a k podnikání pro s. r. o. ho využívá jeden ze společníků. Ten nemá se s. r. o. uzavřenou žádnou pracovní nebo jinou smlouvu. Nepobírá tedy měsíčně žádné peníze. Lze uplatnit u tohoto auta plný nárok na odpočet a paušální výdaj na dopravu? Není to podmíněno tím, že by měl být společník zaměstnancem firmy? Předpokládáme, že musí být vedena kniha jízd i když nebudeme nárokovat odpočet DPH z PHM. Jak by to bylo v případě, že by se auto využívalo zčásti u společníka i pro soukromé účely?

Investice do nemovitosti se v posledních letech dle hysterie na trhu dala považovat za výhru jackpotu. Pojďme si však projít ve stručných bodech konkrétní parametry, ke kterým bychom v procesu hledání nemovitosti neměli zůstat slepí. Lze lidsky bezesporu chápat, že zejména při koupi nemovitosti pro účely vlastního bydlení lze podléhat jistým emocím, přesto by konkrétní kupující měl mít spuštěny na pozadí bezpečnostní kontrolky. V neposlední řadě nelze opomenout otázky daňové, které samozřejmě s obchody s nemovitostmi přímo i nepřímo souvisí.

Boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu je cíl uznaný a podporovaný Směrnicí 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (k tomu rozsudky Soudního dvora EU C-487/01 a C-7/02 Gemeente Leusden a Holin Groep BV či C-255/02 Halifax a mnohé další). Logicky se tento výkladový přístup projevil také v rozsudcích tuzemských správních soudů.

Záměrem Evropské komise je prostřednictvím DAC 8 rozšířit automatickou výměnu informací i na informace týkající se kryptoměn a elektronických peněz. Vznikem alternativních způsobů placení a investic, jako jsou kryptoaktiva a elektronické peníze, může být ohrožen pokrok dosažený v posledních letech v oblasti daňové transparentnosti a představovat může také značné riziko daňových úniků. Proto se zvyšuje naléhavost a zdůrazňuje nutný význam k zavedení potřebných ustanovení do připravované směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (v souvislosti s připravovaným schválením Nařízení o trzích s kryptoaktivy), která zajistí, aby byly informace týkající se držby kryptoaktiv i transakcí s nimi oznamovány, aby docházelo k jejich výměně mezi členskými státy EU.

Institut nespolehlivého plátce DPH bezesporu komplikuje podnikatelskou činnost jak subjektu, který je za nespolehlivého plátce označen, tak jeho obchodních partnerů, kterým se může stát, že budou za neodvedenou daň nespolehlivého plátce ručit. Proto bývá často zdrojem sporů, zda skutečně byly splněny podmínky pro označení touto charakteristikou ze strany správce daně. Této oblasti je věnovaný dnešní výběr z judikatury.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. Osoba samostatně výdělečně činná rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vysokých (vyšších) záloh aktuálně neúnosné – viz dále.

V následujícím textu si s využitím příkladů zodpovíme otázky související s daňovými postupy při řešení technického zhodnocení na hmotném majetku a jeho odpisování. Podstatné je uvědomit si, že v případě zařazení movité nebo nemovité věci v obchodním majetku a jejím používání k podnikatelským účelům je nutno z hlediska daňového důsledně rozlišovat mezi výdaji na opravu a údržbu majetku a mezi výdaji na provedené technické zhodnocení.

Covidová pandemie a aktuálně především válka na Ukrajině se svými sekundárními dopady ve formě energetické krize a vysoké míry inflace se podepisují i na míře nezaměstnanosti. Neustálá poptávka po zaměstnancích nutí reagovat zaměstnavatele a tito hledají stále nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit k nástupu právě k nim. V současnosti lze také pozorovat, že už i zaměstnanci na území České republiky vnímají své zaměstnání nejen jako pouze zdroj svých příjmů, ale reálně i místo, na němž tráví významnou část svého času. Na významu nabývá i sladění soukromého a pracovního života.

Pamatujete? S rokem 2013 skončily v České republice daně dědická a darovací. Ovšem předměty jejich zdanění nepominuly, coby „bezúplatné příjmy“ byly začleněny do předmětu zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Dědictví a dary si omezíme na nemovité věci, s nimiž bývá nejvíce práce… Nabyvatel postupně řeší tři druhy vzájemně provázaných daňových souvislostí. Nejprve, zda a jak má zdanit zděděné a darované věci (podíly). Pokud je využívá pro zdanitelné příjmy, tak jej dále zajímá hlavně možnost odpisování. A při jejich prodeji se dostává na pořad dne otázka, jestli bude nutno příjem zdanit.

Český plátce DPH přijal 15. 2. opravný daňový doklad k faktuře za zboží z 12. 1. Postupuje správně, když pro účely DPH použije kurz z 12. 1. a pro účely daně z příjmů kurz z 15. 2.?

Jaký bude postup při rozdělení zisku s. r. o. a jaké účty zvolím? Řekněme že máme zisk 1 000 000 Kč, daň z příjmů 19 % 190 000 Kč, zisk k rozdělení 810 000 Kč, srážková daň 15% 121 500 Kč, výplata společníkovi 688 500 Kč. Jak tyto kroky zaúčtuji? 

Může OSVČ se živnostenským listem na vedení účetnictví zpracovávat evidenci k DPH a podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení? V obsahové náplní živnosti vedení účetnictví se o DPH vůbec nemluví.