Majetek, odpisy, rezervy - strana 11

Nájemce provedl technické zhodnocení na pronajaté nemovitosti. Na základě písemného souhlasu pronajímatele nájemce toto TZ evidoval jako DHM a odepisoval. Při ukončení nájmu bylo ústně dohodnuto, že technické zhodnocení se nebude odstraňovat a nájemce ani od pronajímatele nedostane žádnou náhradu za vynaložené náklady na TZ. Pro pronajímatele se tedy bude jednat o zdanitelný nepeněžní příjem a pro nájemce bude zůstatková cena nedaňový náklad a ještě bude muset odvést DPH z předaného TZ. Vše ale bylo ujednáno ústně popř. existuje pouze nějaká emailová komunikace. Může nájemce vyřadit TZ z DM a odvést DPH pouze na základě toho nebo má požadovat po pronajímateli nějakou písemnou dohodu o vypořádání TZ? Pronajímatel navíc vyfakturoval nájemci náklady ve výši daně z příjmu, kterou bude pronajímatel muset z bezúplatného přijetí odvést. Předpokládám, že i to je pro nájemce nedaňový náklad?

V roce 2023 vyplňuji přiznání DPFO za rok 2022. Zjistil jsem, že klient pronajímá soukromý byt (jednotku) pořízený v roce 2017 a že doteď nezahájil odpisování této jednotky. V průběhu roku 2022 uplynulo 5 let od pořízení jednotky. Uvažuji, který z následujících postupu bude legitimní: A) Do 5 let po koupí jednotky můžeme použit pro odpisování pořizovací cenu. Vstupní cenu pro odpisování stanovíme na 1.1.2022 jako pořizovací cenu minus cenu výměry pozemku podle cenové mapy (Praha). A stanovím odpisy počínaje rokem 2022. B) Nechám klienta objednat posudek znalce ohledně ceny jednotky bez příslušného pozemku retrospektivně pro rok 2022.

Fyzická osoba podnikatel, plátce DPH vede podvojné účetnictví, chce již ukončit činnost a jít do důchodu. Nemovitost, kterou má vloženou v obchodním majetku chce darovat dětem. U nákupu nemovitosti nebyl uplatněn odpočet, kolaudace proběhla před 30 lety, v 11/2019 byla provedena významná oprava- výměna oken za 290 000 Kč. V tomto roce 2023 by chtěl nemovitost vyřadit z obchodního majetku a nemovitost darovat svým dětem. Děti jako fyzické nepodnikající osoby by následně chtěly nemovitost pronajímat své společnosti s ručením omezeným a současně uplatňovat opravy a případné odpisy z technického zhodnocení v daňově účinných nákladech v s. r. o. Jak vše daňově řešit?

Účetní jednotka má ve vlastnictví několik obrazů - umělecká díla. Platí pro obrazy účetní zásada opatrnosti, to znamená, že reálnou cenu obrazů zohledním formou opravných položek výhradně pro případ, že reálná cena klesá? Co v případě obrazů, že reálná cena stoupá, je nutné obrazy přecenit a pokud ano, jakým způsobem? 

Je vytvořena rezerva na pěstební činnost a finanční prostředky ve výši rezervy jsou uloženy na zvláštním účtě. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou částku a úročení na daném účtě je nízké, vedení firmy uvažuje o možnosti zrušení tohoto účtu a převedení veškerých finančních prostředků na výhodněji úročený účet. Nebyly by v tomto případě porušeny podmínky uvedené v § 10a zákona o rezervách?

V posledních letech je v ekonomických kruzích řešena otázka cen nemovitostí a predikce jejich vývoje. V důsledku rapidního nárůstu cen mezi lety 2015 až 2021 začalo spoustu investorů vnímat nemovitosti jako aktivum, které se nejen dobře zhodnocuje, ale dlouhodobě přináší stabilní cashflow v podobě příjmů z nájmu. Logicky tedy vyvstává otázka, jakým způsobem jsou takovéto příjmy zdaňovány a zda existuje univerzální návod, jak nejlépe (z daňového hlediska) nemovitost pořídit. Jak již bývá zvykem, existuje spoustu možností, jak danou investici uchopit od koupě nemovitosti právnickou osobou nebo například zařazením nemovitosti do obchodního majetku u fyzické osoby či prostého nákupu jako nepodnikatel. Existuje mnoho dalších situací, se kterými se investoři musí vypořádat, jejichž řešení a konsekvence jsou nastíněny níže.

Prodejce (společnost s r. o.) motocyklů nakoupil nový nepoužitý motocykl na sklad jako zboží k prodeji v 1/2023. V 4/2023 se prodejce rozhodl, že tento motocykl bude bude vložen do majetku firmy k užívání, v 4/2023 skladník udělal výdejku ze skladu. V 5/2023 dostal motocykl SPZ, kde je firma uvedena jako první vlastník. Firma chce využít mimořádné odpisy. V jakém měsíci musí firma začít odepisovat? Dle § 30a odst. 3 v návaznosti na § 26 odst. 5 ZDP se domnívám, že první měsíční mimořádný odpis musí provést v období 6/2023. (tj. měsíc po zařazení do užívání, který proběhl v 5/2023 registrací SPZ na úřadě). Je to tak?

Společnost s r. o., plátce DPH a provozovatel posilovny, zakoupil strojní vybavení do své posilovny. Jedná se o soubor cca 15 strojů v celkové hodnotě 1.050.000 bez DPH. Průměrná cena jednoho stroje je kolem 70 tis. (žádný ze strojů nepřesáhne částku 80 000 Kč). Stroje jsou různé trenažery, posilovací věž, běhací pásy apod. Společnost by ráda stroje zařadila jako soubor do odpisové skupiny a daňově odepisovala 5 let. Bude toto ale možné, když cena jednotlivých strojů je pod 80 tis? Lze využít odpisy nebo musí být jednorázově zaúčtováno jako nákladová položka? Stroje jsou částečně financování úvěrem s pravidelnými splátkami a splatností 5 let.

Řeším otázku odepisování FVE na střeše budovy. Rozumím potřebě rozdělení výdajů na ty, které se týkají TZ budovy a samotné solární budovy. Máme k dispozici projekt, kde je v celkové ceně zahrnuta i dodávky velké baterie. Rád bych se zeptal na názor, zdali tuto baterii využívanou na akumulaci energie odepisovat v 2. odpisová skupině nebo společně se solárními panely (časový odpis 240 měsíců).

Minule jsme se věnovali v praxi nejčastějším předmětům nepeněžitých vkladů do obchodních korporací – účetně či daňově odpisovaného majetek. Takže stručný právní, účetní, a hlavně daňový pohled na nepeněžité vklady nyní v souladu s očekáváním dokončíme – vklady neodpisovaného majetku. Ano, správně předpokládáte, že jde o zásoby materiálu, zboží, výrobků, případně zvířat, které firma dostane do vínku od zakladatele, resp. společníka. Ovšem výjimkou nejsou ani vklady pozemků, pohledávek, akcií a dalších cenných papírů a podílů ve firmách. Tak se dobře usaďte, právě vyplouváme prozkoumat méně známé končiny nepeněžitých vkladů...

Tuzemská společnost s ručením omezeným, plátce DPH, pořídila v roce 2019 elektromobil, na který obdržela dotaci. O dotaci byla ponížena pořizovací cena a vozidlo bylo zrychleně odpisováno. V roce 2022 došlo k autohavárii (k totální škodě) a vrak vozidla byl prodán. Rozhodnutím dotační komise bylo možno automobil nahradit, nové elektrovozidlo bylo koupeno ve stanovené lhůtě v roce 2023, a tudíž se dotace nemusí vracet. Jakým způsobem tento účetní případ zaúčtovat a jak daňově odpisovat nově pořízené vozidlo?

Klient si postavil vlastní činností stavební halu. Tu v současné době kolauduje a budeme jí v roce 2023 přeřazovat do majetku a budeme odpisovat. Za 2 roky stavby je účetní hodnota včetně mezd a odvodů ve výši cca 29 milionů. Nyní mi klient přinesl znalecký posudek této haly, který si nechal vypracovat pro pojišťovnu. Tam je uvedena cena cca 38 milionů. A chcea, aby v účetnictví byla hala uvedena v této vyšší ceně, a z ní odpisy. Přiznám se, že jsem se s tím ještě nikdy nesetkala. Je to možné udělat?

Firma evidovala auto v cca zůstakové ceně 1,5 mil Kč. Auto bylo nabouráno, šetřila policie, dáno na opravu a žádáno o pojistné plnění. Po nějaké době máme vyjádření z pojištovny a servisu že auto je neopravitelné a navrhuje jeho likvidaci či prodej na díly. Pojistné plnění bylo cca 500 000 Kč již vyplaceno. Auto následně za 90 000 Kč prodáno. Jak postupovat? Z hlediska § 24 odst. 2 písm. c) a § 25 odst.1 písm. n) se uplatnuje zůstatková cena jen do výše náhrady. Auto ale zlikvidováno nebylo, nebylo ale ani opraveno ale prodáno. Lze tedy v případě prodeje uplatnit celou zůstatkovou cenu? 

Může mít majetek evidovaný na účtu 028 hodnotu např. 100 000 Kč, když karta majetku obsahuje seznam movitého majetku v hodnotách do 40 000 Kč, ale celá karta má jedno inventární číslo? 

S podnikáním je přirozeně spojena jistá míra nejistoty a potenciálních rizik. Rozumný podnikatel, resp. manažer obchodní korporace si toho je vědom a v lepších časech vytváří finanční i jiné rezervy – na úkor zisku – sloužící pro překonání možných budoucích potíží, které obvykle provází potřeba vyšších výdajů. Zkrátka pamatuje na „zadní kolečka“ a po osvědčeném vzoru starých hospodářů neprojí a neutratí celou úrodu, ale něco nechá stranou pro „strýčka Příhodu“. Nejširší uplatnění v praxi mají rezervy tzv. zákonné – protože je upravuje zvláštní zákon – požívající výsady daňové uznatelnosti, z nichž nejznámější je rezerva na opravy hmotného majetku. Naproti tomu rezervy „ostatní“, což rozhodně neznamená, že jsou nezákonné, daňově účinné nejsou.

Naše firma přešla z papírových stravenek na elektronické. U papírových stravenek šla faktura na účet 213 ceniny, v účetním dokladu rozúčtujeme na náklady firmy, pohledávku za zaměstnanci a část je uhrazena z FKSP. Jak máme zaúčtovat fakturu za elektronické stravenky? To už není cenina, dle rady máme dodavatelskou fakturu účtovat na účet 379. Je to v pořádku? Ostatní účtování v účetním dokladu zůstane stejné až na ty ceniny. 

Společnost dle uzavřené kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí uzavř. dne 31.10.2022 prodala pozemek jiné právnické osobě, vklad do KN byl učiněn 25.11.2022 s právními účinky k datu 1.11.2022. 2.12.2022 byla právnická osoba vyrozuměna o provedení vkladu ze strany katastru. K předání prodaného pozemku došlo 2.12.2022. Kdy vyřadit pozemek z majetku z důvodu prodeje - 1.12.2022?

Jsme s. r. o., plátce DPH, a v roce 2022 jsme převzali účetnictví. V roce 2021 firma pořídila automobil, který bývalá paní účetní zařadila do odpisové skupiny 2. mimořádná. Jelikož je automobil pořízen z Německa a datum první registrace je 19. 10. 2017 a my nevíme, kdo byl první majitel, tak dle mého mimořádné odpisy neměly být použity. Je to, prosím, tak? (Dle technického průkazu je prvním vlastníkem prodejce aut, my jsme druhým vlastníkem, a ještě datum první registrace vozidla v ČR je 27. 9. 2021). Za rok 2021 byly zaúčtovány mimořádné odpisy (účetní = daňové) ve výši 78 514 Kč. V případě, že bych zvolila rovnoměrné odepisování, tak by byly odpisy v roce 2021 ve výši 86 364 Kč. Může tedy rozdíl těchto mimořádných a rovnoměrných odpisů (ve výši 7 850 Kč) zaúčtovat v roce 2022 jako nedaňový náklad MD 548/D 082? 

V textu se zaměříme na posouzení rozdílu mezi opravou a technickým zhodnocením z hlediska uplatnění daňových výdajů a s využitím příkladů si ukážeme možnosti daňového odpisování technického zhodnocení v různých situacích poplatníka daně z příjmů.

Máme kanceláře v pronajaté budově, kde minulý rok došlo k rekonstrukci a byly vybudovány nové kancelářské prostory, které nahradily původní. Celou rekonststrukci hradil pronajímatel. V režii pronajímatele bylo i přepažení kanceláří za pomoci skleněných příček. My jsme na své vlastní náklady provedli bezpečnostní polep těchto skleněných příček v hodnotě 38 000 Kč. Máme odepisovat jako technické zhodnocení budovy, nebo zařadit přímo do nákladů? Dále byla námi uhrazena dřevěná mříž , v hodnotě 49 000 Kč, která esteticky odděluje prostor. Tato mříž byla fakturována v přenesené daňové povinnosti a o jejím předání existuje zápis o předání a dokončení staveb a jejich částí. Máme opět stejný dotaz, odepisovat jako budovu, nebo zařadit jednorázově do majetku? Souhlas s případným technickým zhodnocením a odpisováním od pronajímatele máme.