Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 8

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 12/2021 ze dne 18. února 2021, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Pákistánem a smlouvě s Kyrgyzstánem o zamezení dvojího zdanění.

Fyzická osoba, rezident ČR, vlastní společnost s ručením omezeným na Slovensku, která vstoupila do likvidace. Jak bude zdaněna výplata likvidačního zůstatku na Slovensku a jak bude zdaněn tento příjem fyzické osoby v ČR?

Som daňový rezident ČR a vlastním českú s.r.o. plátca DPH. Som jediným majiteľom, nemám zamestnancov, obrat do 1 mil CZK. Minulý rok som sa vrátil na Slovensko a mám s tým spojené problémy. K výkonu činnosti potrebujem internet, tarif na mobil, nákup počítača a pod., ale slovenské firmy (O2, T-mobile, ...) neumožňujú uzatvárať zmluvy na české IČO. Taktiež účetní ma varovala, že nákup počítača podlieha 2x DPH v ČR aj SR, pretože reverse charge v mojom prípade neplatí. Z tohto dôvodu som sa rozhodol založiť slovenskú s.r.o. kde by jediným majiteľom bola česká s.r.o. 1) Prosím o info, či musí moja účetní robiť konsolidovanú účetní uzávierku (ak som dobre pochopil, tak mikro účetní jednotky ako je moja s.r.o. túto povinnosť nemajú). 2) Aký by bol daňový a účetní dopad transakcie, kedy by moja česká materská spoločnosť poslala na účet slovenskej dcérskej spoločnosti povedzme 150 000 CZK? Tieto prostriedky by boli použité na úhradu nákladov (internet, tarif, nákup majetku a pod.). Moja predstava je taká, že 150 000 CZK by bolo pre českú firmu nákladom, pre slovenskú príjmom. Českej by sa znížil základ dane o 150 000 CZK a slovenskej naopak zvýšil. Ak by slovenská s.r.o. mala náklady vo výške 100 000 CZK, tak z 50 000 CZK by zaplatila daň z príjmu a tým by to bolo vyriešené. 

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Firma zaměstnává od 1. 10. 2020 Slovenku, trvalý pobyt v SR, v roce 2020 měla pouze příjmy v ČR. Za 01-09/2020 měla příjmy u jiného zaměstnavatele v ČR. Podepsala prohlášení. Může firma, stávající zaměstnavatel, provést roční zúčtování daně této zaměstnankyni?

Veterinářka, trvalé bydliště v ČR, ale většinu roku žije v Kanadě, poskytuje veterinární služby do zahraničí - Francie, Německa, Kanady atd. Podala DPFO za rok 2020 v Kanadě. Neměla by podat přiznání k dani z příjmů FO 2020 v ČR a zahrnout tam příjmy z Kanady? 

Česká s. r. o. půjčuje v průběhu roku peníze na provoz své 100% dceřiné společnosti na Slovensku. Půjčka je realizována v eurech a v průběhu roku ji slovenská společnost dle svých možností splácí. Při jednotlivých úhradách v eurech se kurzový zisk neřeší, řeší se ke konci roku přepočtením akruálním kurzem k 31. 12. Mateřské Společnosti vznikl rozdíl v důsledku přepočítání kurzem ve výši 200 tis. ve prospěch mateřské společnosti, t.j. kurzový zisk. Půjčka je účtována na účet 378. Společnost zaúčtuje interním dokladem 200 000 Kč na 378 MD a 663 D - je tento postup v pořádku?

Pokud česká s. r. o. vlastní loď, která je umístěna v Chorvatsku a plánuje ji pronajímat fyzickým osobám v Chorvatsku, bude s. r. o. mít povinnost se registrovat v Chorvatsku provozovnu a registrovat k DPH v Chorvatsku?

Česká s. r. o. je 100% vlastníkem slovenské s. r. o., ze které se rozhodla si vyplatit podíl na zisku za rok 2020. Podíl na zisku není na Slovensku předmětem daně, jelikož se jedná o nerezidenta smluvních států. Předpokládám tedy, že podíl na zisku ze slovenské firmy bude předmětem daně v Česku. Bude daněn 15% srážkovou daní stejně jako u českých firem? A kdy se musí daň odvést, v okamžiku, kdy bude podíl připsán na účet v ČR? daňové přiznání se potom bude podávat také za stejný měsíc nebo stačí až ve vyúčtování za rok 2021?

Otec pracuje v Německu a pobírá tzv. Kindergeld. Matka pracuje v ČR a chce uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Je to možné? Jaké potvrzení musí svému zaměstnavateli matka přinést - od německého zaměstnavatele otce nebo stačí čestné prohlášení otce, že zvýhodnění neuplatňuje?

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle SZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že: – se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; – zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; – zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Dokumentace k transferovým cenám slouží daňovým poplatníkům primárně jako důkazní prostředek v daňovém řízení. Obsahuje detailní informace o transakcích realizovaných mezi spojenými osobami (blíže definovanými v § 23 odst. 7 ZDP 1) ), způsobu ocenění těchto transakcí a v neposlední řadě obsahuje srovnávací analýzy prokazující, že poplatníkem stanovené transferové ceny odpovídají principu tržního odstupu.

V předchozím příspěvku o zdaňování ovládaných zahraničních společností, který vyšel v čísle 11/20, byla pozornost věnována základnímu právnímu rámci problematiky CFC pravidel. Pokračování článku je zaměřeno na modelové situace, s jejichž využitím jsou objasněny jednotlivé kroky aplikace pravidel a jejich řešení. Článek vychází z právního stavu platného a účinného k 1. 9. 2020, není-li uvedeno jinak.

OSVČ, neplátce DPH (vedlejší činnost, paušální výdaje), si přivydělává prací (překladatelské služby) pro zahraniční klienty na Upwork (webová platforma registrovaná v USA). Portál sám vystavuje faktury na základě provedené služby. Z vyfakturované částky je strhnuta provize platformy a VAT 20%. Např. příjem za provedenou službu je 80 USD, strnutá provize 16 USD, strnuté VAT 3,36 USD. K vyplacení je částka 60,64 USD. OSVČ si z Upworku pošle peníze na paypal a z paypal na český účet u české banky, kde je díky kurzovních rozdílů opět nižší částka. Jaká částka (příjem) se má zahrnout do daňového přiznání? Částku, kterou má na faktuře 80 USD, nebo částka která je mu připsaná na bankovním účtu daný rok?

Prodali jsme software as a service do BG, plnění účtujeme do výnosů na účet 602. Bulharská firma nám poslala o 10 % méně, protože odvedla srážkovou daň z licenčních poplatků. V jiné odpovědi jsem tady našla, že máme udělat zápočet této srážkové daně proti české dani z příjmu právnických osob v rámci daňové přiznání. Společnost je ale v tomto roce ve ztrátě. Jakým způsobem máme tedy postupovat? Máme si od zákazníka vyžádat nějaké potvrzení o odvedené dani, kterým bychom tuto skutečnost doložili (pokud ano, jaký dokument by to měl být)?  Doplňující otázka: Kam mám oněch 10 % zaúčtovat v letošním (ztrátovém) roce? Mám zaúčtované vystavené faktury na MD 311/D 602, platba 90 % MD 221/D 311 a srážková daň 10 % bude MD 381/D 311? Do jakého obdbí mám zaúčtovat srážkovou daň z faktury, kterou máme vystavenou v prosinci, ale zaplacenou až v lednu? V příštím roce to uplatním jako daňově uznatelný náklad, což ale znamená, že se mi o onu částku sníží základ daně, ne vypočtená daň - chápu to správně?  Druhá doplňující otázka: 1. Do jakého období patří srážková daň z faktury, kterou máme vystavenou v prosinci, ale zaplacenou až v lednu? Zaúčtovala jsem ji do prosince, nicméně z BG mi psali, že potvrzení bude pouze na částky, které oni odvedli v roce 2020, tzn. částka za platbu z ledna 2021 již bude až na potvrzení pro rok 2021. Mám tedy obecně srážkovou daň účtovat do období dle data úhrady? 2. Společnost předpokládá, že bude ve ztrátě ještě 1-2 zdaňovací období - je možné srážkovou daň započíst vůči daňové povinnosti i v dalších letech?  

Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.

Švýcarská obchodní firma hodlá přemístit sklad automotive výrobků ze Švýcarska do Prahy, ze skladu v Praze je hodlá prodávat do celého světa (jak do EU tak i do 3. zemí). Důvodem přemístění skladu ze Švýcarska do ČR je úspora za nájem ve Švýcarsku. Dle čl. 5 odst. 4 pís. b) SZDZ se Švýcarskem nevzniká švýcarské firmě v ČR stálá provozovna, pokud se sklad používá jen k dodání, čili pakliže bychom zaměstnali 1 skladníka pro expedici výrobků anebo najali logistické služby od jiné firmy, nevznikne švýcarské firmě v ČR SP. Stačila by tak jen registrace k DPH. Pokud ale v budoucnu švýcarská firma zaměstná v ČR odbytáře, který bude vyřizovat internetové poptávky z celého světa a bude tak vykonávat aktivní obchodní činnost, SP v ČR vznikne, neboť provoz skladu již tak nebude splňovat pomocný a přípravný charakter. Je to tak možné?

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 2/2021 ze dne 5. ledna 2021, který obsahuje sdělení ke Smlouvám mezi ČR a Portugalskem a mezi ČR a Ruskem.

Česká společnost s r. o. zaměstnává lékařku, která má licenci k poskytování zdravotnických služeb ve Švédsku. Lékařka je rezidentem ČR, poskytuje online služby ze své kanceláře v ČR a občas jezdí na služební cesty do Švédska. Lékařka má uzavřenu pracovní smlouvu dle českého zákoníku práce. Údajně dle švédské legislativy, musí lékařka odvádět daň ve Švédsku nejen z práce, kterou vykoná ve Švédsku pro švédského odběratele, ale z práce, kterou vykonává pro švédského odběratele v ČR (ze služeb které poskytuje on-line ze své kanceláře v ČR). Jak postupovat při zdanění její mzdy v ČR? Tato mzda musí být zdaněna ve Švédsku, to již bylo potvrzeno. Jak má postupovat česká firma? Musí celou mzdu zdanit také v ČR, protože se jedná o pracovní vztah dle českého zákoníku práce? Nebo může požádat český finanční úřad o výjimku ze zdanění?