Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 10

V uvedeném článku jeho autor vychází z toho, že správce daně při vracení odpočtu nemůže přiznat daňovému subjektu jiný úrok, než stanoví § 254a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „d. ř.“). Dle autora má sice správce daně povinnost ve své praxi zohlednit komunitární právo, ale pouze v případě, kdy je výslovně upraveno směrnicí či nařízením a tuzemská úprava je v rozporu s výslovným zněním směrnice či nařízení. Vychází z toho, že Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) neměl oprávnění vyjít z toho, že v daném případě se bude výše úroků řídit kauzou KORDÁRNA (14 % + repo) a že se tímto postupem dostal do pozice zákonodárce.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 26/2020 ze dne 29. října 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 24/2020 ze dne 21. října 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky.

Dne 19. 10. 2020 byl na Daňovém portálu Finanční správy České republiky zveřejněn elektronický formulář „Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání“ (dále jen „Oznámení DAC 6“). Formulář Oznámení DAC 6 na daňovém portálu naleznete v části „Elektronická podání pro finanční správu“ v sekci „Elektronické formuláře“ pod názvem „Oznámení pro DAC 6“.

Jak vyplnit přílohu č. 3 DPFO za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi 1) v ČR 400 200 Kč, 2) v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze 272 600 Kč.  Od zahraničního finanční úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: ř. 321 Kč 272 600 (zdanitelná penze ČR + BEL), ř. 323 Kč 40 890 (15 % z 272.600) a následně vypočítat koeficient zápočtu na ř. 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné přiznání k DPFO? 

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 23/2020 ze dne 16. října 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Belgickým královstvím.

Na stránkách Ministerstva financí byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 21/2020 ze dne 9. října 2020, který obsahuje sdělení ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovinskou republikou.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 19/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvě s Indií o zamezení dvojímu zdanění.

Nová firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a jen obchoduje s přepravou na portálech s přepravou. Nakoupí dopravu a prodá ji. V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Prodej dopravy pak fakturuje až na základě dokladu CMR a objednávek od zákazníka. Nákup a prodej přepravy je uskutečňován s marží se subjekty z EU. Pro účely DPH vykazujeme prodej na ř. 21 a nákup na ř. 5 a 43 (a souvztažně podáváme KH a SH). DUZP u faktury vydané dáváme jako datum dokončení obchodu - tzn. datum vykládky do poslední místa určení (tedy až služba proběhne). Nákup dopravy (nákladovou stranu obchodu) časově rozlišujeme do stejného roku jako výnos (aby se vázal obchod do stejného období), pokud ji dodavatel vystaví v jiném období. Na nákladové straně má firma i nákladové provizní faktury na základě provizní smlouvy za zprostředkování obchodu od firem z EU. Tuto fakturu standardně vykazuje do DPH (KH) obdobně jako jiné služby (dopravu) ze zahraničí na ř. 5 a 43 z EU. Z pohledu daně z příjmu a účetnictví nákladově časově rozlišujeme do období roku podle toho za jaké sjednané obchody byla tato provizní faktura od dodavatele vystavena. Je tento proces dobře nastavený z pohledu DPH i daně z příjmů? Nevzniká firmě povinnost dávat nějaký další výkazy či srážet daň za dodavatele z EU (faktury za provize) z pohledu mezinárodního zdanění?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 18/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvám s Polskem a s Rakouskem o zamezení dvojímu zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvám s Lotyšskou republikou a s radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 16/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvám s Litevskou republikou a s Japonskem o zamezení dvojímu zdanění.

Dne 10. 9. 2020 bylo ve Sbírce předpisů České republiky vyhlášeno Nařízení vlády č. 367/2020 Sb., o mimořádném prodloužení lhůt v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Článek ve stručnosti představuje aktuálně připravovaný nový okruh automatické výměny informací podle směrnice DAC 6, jehož předmětem jsou přeshraniční daňově optimalizační schémata. Po úvodním představení principů, na kterých je tato výměna informací založena, se článek dále zaměřuje na vybraná potenciálně problematická místa nové právní úpravy s cílem pokusit se najít vhodné prvotní řešení otázek, které lze v souvislosti s nimi očekávat. V článku jsou také rozebrány důsledky pozdního přijetí transpoziční legislativy a rekapitulovány aktuální kroky, které jsou v České republice a Evropské unii činěny ke zmírnění dopadů tohoto pozdního přijetí na adresáty právní úpravy.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Kanadou o zamezení dvojímu zdanění, pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení a dodatek k němu.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 13/2020. Obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění.

Česká s. r. o., plátce DPH, uzavřela s německým dodavatelem „licenční smlouvu“ o využívání jejich CRM systému. Německá firma poskytuje českému uživateli placené, časově neomezené a nevýlučné právo používat systém CRM. Licence opravňuje uživatele pouze k použití v rámci svých obchodních činností pro dodavatele (tzn. správa kontaktů, adres, obchodních případů apod.). Vlastníkem hlavní licence je německý dodavatel. Bude v tomto případě platba dodavateli za užití software považována dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, za příjem ze zdroje na území České republiky dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 1 zákona o daních z příjmů, který podléhá srážkové dani z takzvaných licenčních poplatků podle § 36 zákona?

Rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti z Dubaje, kde je nulová daň z příjmů fyzických osob. V pokynu D-22 je uvedeno, že pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová. Bude příjem podléhat dani z příjmů fyzických osob v ČR?

V roce 2018 byl poplatník zaměstnán v ČR, DE a USA. V daňovém přiznání za rok 2018 jsme uplatnili na příjem ze závislé činnosti z DE metodu vynětí a na příjmy ze závislé činnosti v USA metodu zápočtu. Mohli jsme uplatnit také metodu vynětí? V roce 2019 mu byla vrácená z USA část daní. Jak postupovat? Podat dodatečné daňové přiznání na rok 2018 nebo jakým způsobem uplatnit v daňovém přiznání v roce 2019