Osvobození od daně z příjmů - strana 8

Vlastník (FO) než prodal svoji nemovitost (konkrétně rodinný dům, garáže a přiléhající pozemky) pronajímal tuto nemovitost „spojené osobě“. Byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou s tím, že kupní cena vycházela z ceny znalce ve výši 60 mil. Kč a byla ponížena o hodnotu technického zhodnocení dosavadního nájemce, který tam provedl úpravy za 27 mil. Kč. Prodávající tedy tuto nemovitost prodal za 60-27 mil. Kč, tj. 33 mil. Kč. Technické zhodnocení nájemce bude vypořádáno s novým vlastníkem po ukončení nájemní smlouvy za 5 let po koupi těchto nemovitostí. Jaká výše příjmů má být uvedena v případě prodávajícího ve formuláři „Oznámení o osvobozených příjmech“ – 60 mil. Kč nebo 33 mil. Kč?

Zaměstnanec, který v 12/21 dosáhl věku 60 let ukončil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a následně uzavřel novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření od 1. 1. 2022. Tuto novou smlouvu opět ukončil k datu 30.9.2022 s tím ,že si vybral naspořené prostředky. Od 1. 10. 2022 si sjednal další novou smlouvu o doplňkovém spoření. Odečet dle § 15 zákona o daních z příjmů si neuplatňoval. Zaměstnavatel mu na všechny výše uvedené smlouvy postupně příspíval a bude příspívat 800 Kč měsíčně. Můžeme všechny měsíční příspěvky zaplacené zaměstnavatelem považovat za osvobozené dle § 6 odst. 9 ?

Jediný a zakládající společník s.r.o. z roku 2000, chce "darovat" 50% podílu své manželce, se kterou NEMÁ SJM (a proto ji chce tímto zajistit). Hodnota společnosti dle aktiv rozvahy je vyšší než 20 mil. Kč (znalecký posudek nebyl dělán, ale tržní hodnota by byla vyšší skrz pozemky a budovy) . Tento společník není podnikatelem jako FO (podíl není v OM), stejně tak manželka není podnikatelem. 1) Pokud by 50% podíl daroval zdarma na manželku, tak předpokládám, že by bylo v této linii mezi manželem a manželkou osvobozeno od daně z příjmu? Musel by v tomto případě někdo podávat oznámení o osvobozených příjmech dle par. 38v? 2) Pokud by 50% podíl prodal dle ceny v OR (netržní cena) např. za 50 tis. Kč, tak u manžela bude prodej osvobozen, protože podíl drží víc než 5 let. Byly by tam nějaké další daňové aspekty např.. na straně manželky např. z důvodu majetkové prospěchu a rozdílu mezi tržní hodnotu? Musel by v tomto případě někdo podávat oznámení o osvobozených příjmech dle § 38v?

Řeč bude o nepodnikajících fyzických osobách (tzn. osobách, které nejsou OSVČ) splňujících podmínku rezidence v České republice, které mají volné finanční prostředky k investování. Abychom se mohli bavit o zdaňování jejich příjmů plynoucích z investic, musíme si nejprve shrnout, jaké možnosti finanční trh nabízí. V případě, že tato fyzická osoba investuje své prostředky tak, že dochází k navýšení jeho majetku, ať už v průběhu investice nebo při jejím ukončení, podléhá tento kladný rozdíl mezi penězi vloženými a získanými zpět zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Přitom platí, že při dodržení určitých podmínek může být toto navýšení majetku u fyzických osob od zdanění osvobozeno. V první části příspěvku se zaměříme na investice, které jsou na finančním trhu nabízeny fyzickým osobám už delší dobu a zdaňování příjmu případně jeho osvobození od daně je tak patřičně legislativně upraveno.

V roce 2020 občan ČR fyzická osoba (nepodnikatel, neplátce DPH) koupil byt, ve kterém nikdy nebydlel, byt pronajímal a příjmy zdaňoval § 9 ZDP. V roce 2021 se rozhodl, že nemovitost prodá a koupí z prostředků dům, ve kterém začal občan koncem roku 2021 bydlet a rekonstruovat z peněz, které získal prodejem. Současně byl byt v roce 2020 pořízen na úvěr. Při prodeji v roce 2021 se ze získaných peněz, část použila na doplacení úvěru bance a zbytek peněz se použil na obstarání nové bytové potřeby, tj. nákup domu, ve kterém současně občan trvale bydlí s rodinou. Prosím o vyjádření, zda zbývající peníze z prodeje nemovitosti, které občan obdržel formou prodeje bytu v roce 2021 musí zdanit § 10 ZDP, jelikož nevlastnil nemovitost více, jak 5 let od pořízení, i přesto, že tyto finanční prostředky byly použity na bytové účely, nákup domu, ve kterém nově bydlí nebo existuje přechodné ustanovení, že tento způsob nelze použít u nemovitostí, které byly vlastněny před 1. 1. 2021?

V 2/2018 pořídila FO pozemek, v 2020 na tomto pozemku začala stavět rodinný dvojdomek. Nyní chce FO z finančních důvodů prodat polovinu pozemku s polovinou rozestavěného dvojdomku (potřebuje další finance na dokončení své části domku). Pokud by se prodej uskutečnil až v 3/2023, bude tento prodej osvobozen od daně z příjmů?

Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě (dále jen zákon), započaly Úřady práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočka pro hlavní město Prahu vyplácet žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč.

Firma poskytuje svým zaměstnancům auta jak pro služební, tak také soukromé účely. Zaměstnanec má do své měsíční mzdy zahrnut nepeněžní příjem ve výši 1% vstupní ceny automobilu včetně DPH. Auta společnost nakupuje nová na leasing. Jak by tomu bylo v případě, že firma koupí auto starší z bazaru na úvěr? Co se bude brát jako vstupní cena automobilu? Cena původního majitele nového automobilu nebo cena za kterou ji nakupujeme z autobazaru včetně DPH? Jak je tomu v případě jednatele, který má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele na jehož základě má poskytnuté firemní vozidlo jak pro služební, tak pro soukromé účely? Musí se vždy přidanit do mzdy 1% vstupní ceny automobilu? nebo je zde výjimka? a jak je to v případě, kdy má zároveň ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno, že mu firma hradí náklady na PHM také u soukromých kilometrů? Bude pro firmu nákup PHM daňově účinným nákladem? A jak to bude u jednatele? Bude se jednat o formu nepeněžního příjmu, který bude muset zdanit sociálním, zdravotním a daní? A jak je to s dodatečným nákupem např. tažného zařízení, úpravy laku, zabezpečovacím systémem, který je koupený zvlášť na fakturu mimo leasing? Mají se tyto hodnoty připočítat ke vstupní ceně a DPH a z této částky následně počítat 1% vstupní ceny pro účely daně z příjmu?

Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Jak totiž vyplývá z § 133 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK “), podíl společníka v s. r. o. se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Výše podílu je pro společníka naprosto zásadní a dopadá i do celé řady daňových souvislostí, protože podle výše podílu se stanoví podíl na zisku, podíl na likvidačním zůstatku, vypořádací podíl a u příjmů souvisejících s těmito právními nároky je pak nutné řešit jejich daňový režim.

Nájemníci bytového domu založili bytové družstvo za účelem privatizace, ta proběhla, dům se rozdělil na bytové jednotky a ty se (po splacení části úvěru připadající na ten který byt) převáděly bezúplatně členům; převodem bytu členství v BD (dle stanov) zaniklo. V průběhu došlo ke změně stanov tak, že převodem bytu členovi členství nezaniká. BD se nepodřídilo novému zákonu o obchodních korporacích, ale řídí se i nadále starým obchodním zákoníkem 513/1991 Sb. Nyní je v družstvu posledních 6 členů (byly jim převedeny bezúplatně převedeny byty, ale členství v BD trvá). BD vstoupilo do likvidace, protože splnilo svůj účel (správu domu nadále zajišťuje nově vzniklé SVJ). Jak nyní naložit se zbylými penězi, které má BD na účtu (jedná se o ca 600 tis. Kč)?   1) Existuje nějaká možnost, jak peníze dostat z BD do SVJ, aniž by se musela platit daň, nebo je to možné pouze tak, že peníze se vyplatí členům BD jako likvidační zůstatek (se srážkovou 15% daní) a členové je obratem vloží do SVJ? Případně, že BD ty peníze nevyplatí členům, ale daruje je (po odhlasování členskou schůzí) SVJ , ale pak taková částka podléhá dani z příjmu na straně SVJ?   2) Podle stanov BD se při likvidaci vrací každému členovi (a) členský vklad (10.000,- Kč), (b) další členský vklad (ve výši, jakou stanoví členská schůze - pro případ, že celý zůstatek by na vrácení nestačil) a zbytek (c) tvoří likvidační zůstatek. Co tedy podléhá srážkové 15% dani při výplatě členům? Je správný názor, že vrácení členského vkladu/dalšího členského vkladu se nedaní, ale daní se jen to, co je "navíc"? Další členský vklad sloužil ke splacení úvěru odpovídající u každého člena pořízení "jeho" bytu.   3) Je správný názor, že se nedaní výplata členům pocházející ze: základní kapitál zapisovaný, základní kapitál nezapisovaný a nedělitelný fond, ale ostatní peníze se daní? V průběhu existence BD získalo BD peníze jednak členskými vklady na začátku, pak si vzalo úvěr a koupilo bytový dům, úvěr se splácel vklady jednotlivých členů, kterým se po splacení "jejich" úvěru jednotky převáděly, a dále získalo BD peníze z "prodeje" dvou volných bytů, kdy jeden byt proběhl kupní smlouvou BD - kupující a druhý byt se "prodal" tak, že zájemce byl přijat jako člen BD s mimořádným členským vkladem odpovídajícím ceně bytu a byt mu byl obratem převeden do vlastnictví se zánikem jeho členství v BD. Takto získané peníze se zčásti proinvestovaly (oprava střechy, sklepů, fasáda apod.), část zůstala na účtu BD.

Podnikatel podniká v zemědělství. V roce 2022 provedl jednorázovou akci, těžbu dřeva. Bude se tento prodej danit podle § 7 nebo podle § 10 ZDP? Pozemky, na kterých jsou stromy, nejsou vloženy do obchodního majetku.

V následujícím článku si ukážeme odlišné daňové řešení situací, pokud získá zaměstnanec formou bezúplatné zápůjčky peněžní prostředky poskytnuté jeho zaměstnavatelem k řešení svých osobních nebo rodinných potřeb anebo si zapůjčí bezúplatně pro účely svého podnikání podnikatel finanční prostředky od svých blízkých nebo známých.

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů. Problematika odborného rozvoje zaměstnanců, jehož součástí je také oblast vzdělávání zaměstnanců, je upravena v § 227 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.

Jak je to s daněním cenných papírů při prodeji a jak při výnosu (podílové listy, akcie, dividendy)? Chápu dobře, že prodej CP (pokud není splněn limit 100 000 Kč nebo časový test) se daní podle § 10 ZDP? Jak je to v případě, že z podílového listu budu mít zisk 1 m. Kč a z prodeje CP např. ztrátu 0,5 mil. Kč – lze to započíst dohromady a danit jen 0,5 mil. Kč? A jak je to s výnosem z držby CP?

Jak již napovídá název tohoto článku, pak jeho obsahem by měl být exkurz do problematiky spojené s možným vymáháním daňových pohledávek v případě úpadku dlužníka, který je řešen oddlužením. Zaměříme se jak na časovou fázi, která se váže k samotnému zjištění úpadku dlužníka, tak i na samotný průběh insolvenčního řízení, včetně povolení a schválení oddlužení i splnění oddlužení a osvobození dlužníka od placení pohledávek.

Jak správně ocenit výši příjmu osvobozeného dle § 10 odst. 3 písm. c) - dar od otce - podíl na nemovitosti - do oznámení finančnímu úřadu o osvobozeném příjmu v hodnotě nad 5 mil. Kč? Je nutný znalecký posudek od znalce nebo jen ocenění odhadcem např. Realitní kanceláří, jakým způsobem má být hodnota daru stanovena ( tržní, reprodukční...)? Je možné, aby obdarovaný určil výši daru sám? Jaký vliv by mělo určení ceny na případné sankce za neoznámení osvobozeného příjmu v lim. Nad 5 mil., když se obdarovaný domnívá, že hodnota daru limitu 5 mil. Nedosáhla, případně na oznámení s určenou hodnotou daru, která je vyšší nebo nižší, než měla být stanovena. Jak toto poplatník může prokázat? Je toto někde upraveno v zákoně?

Podnikatel, OSVČ, měl dopravní nehodu, kde byla viníkem druhá osoba. V důsledku této nehody má invalidní důchod, ale dále podniká. Od pojišťovny viníka dostal náhradu za ušlý zisk z podnikání (ztrátu na výdělku) a bolestné. Je tato náhrada zdanitelným příjmem? Pokud ano, v jakém § bude danit?

V současné době řada občanů volí investování svých volných finančních prostředků do cenných papírů (akcií společností) a do podílových fondů jednotlivých bank. Souvisí to především s nízkým úročením na spořicích účtech bank, které je výrazně nižší než vývoj inflace v současné době. Další skutečností je, že v důsledku omezení výdajů občanů následkem opatření souvisejících s epidemií covid-19 (nemožnost cestování, uzávěrka restaurací, karanténa apod.) došlo k nárůstu volných peněžních prostředků občanů. V článku se podíváme na problematiku zdanění odkupu akcií a podílových listů a na podmínky osvobození těchto příjmů od daně z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

Fyzická osoba, podnikatel, se zavázal, že další společnosti XY poskytne finanční investici ve výši 200 000 Kč. Na základě splnění tohoto závazku bude vystavena směnka se splatností 12 měsíců na částku 210 000 Kč s příslibem, že příslušný obnos bude společností XY za 12 měsíců vrácen. Z celé operace je tedy pro fyzickou osobu zisk 10 000 Kč za 12 měsíců. U fyzické osoby se jedná o příjem osvobozený nebo bude muset zdaňovat v § 10 ZDP? Podnikatelská činnost subjektu je jiná, jedná o nahodilý příjem.

S. r. o. (neplátce DPH) má v majetku automobil na 1 mil. Kč, který pořídila v roce 2007. Automobil je již zcela odepsaný, ve špatném technickém stavu. Tento automobil chce darovat nepodnikající fyzické osobě. Jak bude o této operaci s. r. o. účtovat? Bude muset fyzická osob dar automobilu zdaňovat?