Přiznání k dani

Česká firma, plátce DPH, registrace k DPH pouze v ČR, nakoupí zboží od Slovenského plátce, které následně prodá jinému Slovenskému plátci. Zboží je zasláno přímo od prvního SK plátce druhému SK plátci a přes ČR se pouze fakturuje. První faktura SK-CZ je včetně slovenské DPH. Jakým způsobem ji bude ČR firma účtovat a uvádět v přiznání k DPH? Za jakých podmínek lze žádat o vrácení DPH zaplacené na Slovensku? Druhá faktura CZ-SK je vystavena v režimu dodání zboží do EU, DPH odvede SK plátce a česká firma vystaví fakturu bez DPH, uvede ji na ř. 20 DPH a zároveň v souhrnném hlášení. Je to správný postup? 

V roce 2022 účetní evidovala platby z karty v bance jako pohledávku vůči jednateli, ačkoli k těmto platbám byly doložené účtenky a týkaly se podnikatelské činnosti. Účetní je zapomněla zúčtovat. Jak tuto chybu nyní napravit a pohledavku odúčtovat?

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Jsme s.r.o. a máme prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2023 daňovým poradcem. Přiznání i plná moc daňového poradce se musí odevzdat nejdéle 1.7.2024. Pro podání přiznání platí 5. denní (pracovních dní) liberační lhůta. To znamená, že přiznání lze podat tento rok až 9.7.2024 bez sankce. Lze s přiznání 9.7.2024 podat také i plnou moc daňového poradce, nebo tato plná moc musí být podána nejdéle toho 1.7.2024? 

Český podnikatel poskytl v dubnu službu osobě povinné k dani v JČS EU a stal se identifikovanou osobou. Jiná plnění podnikatel neměl, podá souhrnné hlášení. Musí za duben podat daňové přiznání?

Když poplatníci podají daňové přiznání, přiznanou daň zaplatí a správce daně jim vše odsouhlasí svým rozhodnutím, mnozí poplatníci poté nabydou dojmu, že mají vše za sebou. Záhy se však přesvědčí o platnosti citátu, dle kterého je v daních možné úplně všechno, a setkají se poté s tím, že správce daně nazná, že tito jsou povinni uhradit daň ve vyšší částce, a proto je vyzve k podání dodatečného daňového přiznání. Poplatníci se však často neztotožní s povinností tvrzenou správcem daně, neboť naopak mají za to, že jim nevznikla povinnost opětovně tvrdit daň a tuto posléze uhradit ve vyšší částce. V těchto případech váhají, jakým způsobem je možné tuto skutečnost sdělit správci daně. Cílem tohoto článku je zodpovězení této otázky. 

U fyzické osoby při přechodu například z uplatňování výdajů stanoveným procentem na daňovou evidenci se upravuje základ daně v předchozím období o neuhrazené pohledávky. Jaké hodnoty se pak uvádí do přílohy č. 1 daňového přiznání následujícího období u počátečního stavu pohledávek? Uvede se 0 a nebo skutečný stav pohledávek, o který byl zvýšen základ daně v předchozím období? 

Společnost s r. o. má již 2 roky zahájenou daňovou kontrolu na závislou činnost za rok 2019, kontrola zatím není ukončená. Může podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2019, aby zvýšila svůj základ daně?

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

OSVČ si pořídila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku. Při pořízení automobilu bude uplatněn odpočet DPH. Na automobil budou uplatňovány paušální výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. DPH z PHM a z parkovného uplatňováno nebude. Z případných faktur za opravy by DPH uplatňováno bylo. Musí OSVČ vést pro potřeby prokázání DPH knihu jízd?

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

Dodavatel z EU vyslal svého zaměstnance - servisního technika z EU k našemu CZ zákazníkovi. Díly potřebné pro opravu si přivezl s sebou - nám vystavil fakturu na všechny díly, které k zákazníkovi vezl. Nemáme tedy žádný důkaz o přepravě do ČR. Je to takto v pořádku? Musíme si sehnat důkazní prostředky od dodavatele? Případně jaké? Díly, které při opravě neupotřebil, přivezl zpět dodavateli do EU. Dodavatel nám vystavil dobropis na tyto nepoužité díly. Požaduje od nás vystavení dodacího listu na tyto díly. Můžeme přijmout dobropis, kde opět nemáme žádný důkazní prostředek, o přepravě vrácených dílů dodavateli do EU? Je nutné mít důkazní prostředek?

Manžel má za rok 2023 příjem jen ze Švýcarska (kde pracuje na základě povolení B-permit). Do července žil s celou rodinou v ČR, od srpna 2023 se celá rodina odstěhovala do Švýcarska. V roce 2023 měl manžel příjem v ČR pouze z DPP za měsíce 11-12/2023 (jen 10 000 Kč). V kterém státě bude zdaňovat celosvětové příjmy? Manželka měla v roce 2023 příjem v ČR v období 1-10/2023 a ve Švýcarsku v měsících 11-12/2023 (také pracuje na základě povolení B-permit). Od srpna 2023 se odstěhovala s dětmi a s manželem do Švýcarska. Lze uplatnit daňové zvýhodnění na děti a školkovné a jak vše vykázat v daňovém přiznání?

Vznik společnosti s r. o. dne 1. 11. 2023, plátce DPH od 20. 2. 2024. 1) Společnost zaplatila zálohu v prosinci 2023 ve výši 100 000,- na nákup automobilu, který bude dodán během roku 2024. Musím uplatnit DPH ze zálohy v prvním přiznání k DPH za únor, nebo lze uplatnit celé DPH z konečné faktury? 2) Společnost nakoupila v roce 2023 drobný majetek > 10.000,-, na dokladu samozřejmě neuvedené DIČ. Mohu uplatnit DPH z těchto dokladů > 10.000,- v prvním přiznání k DPH? Nebude problém v kontrolním hlášení? Popř. je potřeba žádat o opravné doklady, kde bude již uvedené DIČ? 

Zpracovávám daňové přiznání spolku včelařů, který měl tyto výdaje a příjmy: příjmy z hlavní činnosti (dotace, příspěvky na činnost, členské příspěvky) Kč 56 456,- výdaje z hlavní činnosti (dotace členům na činnost, léčivo na včely, odvod členských příspěvků do centrály) Kč 64 912,- zároveň v roce 2023 pořádal ples, který není uveden v účelu hlavní činnosti spolku ve stanovách: příjmy z vedlejší činnosti (vstupné) Kč 13 460,- výdaje z vedlejší činnosti (nájem sálu, kapela) Kč 14 821,-. Celkem za obě činnosti: příjmy Kč 69 916,- výdaje Kč 79 733,-. Na řádku 10 DPPO má být uvedena částka - 9 817,- (79 733-69 916)? řádek 62 částka 64 912,-; řádek 110 částka 56 456,-; řádek 200 částka 13 460,-; řádek 251 částka 14 821,-? 

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 ZDP a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

Máme v rámci přiznání k DPH někde vykazovat přijatá zdanitelná plnění, která jsou osvobozená od DPH? Jedná se o nákup knih a e-knih. Obojí je od 1. 1. 2024 osvobozeno od DPH (0 % DPH). Jedná se o následující plnění: 1. Přijaté faktury z ČR (dříve řádek 41), 2. Přijaté faktury z JČS (dříve řádek 4 - knihy a řádek 13 - e-knihy), 3. Přijaté JSD - dovoz zboží (dříve řádek 8).

Klient, fyzická osoba vlastní jako jediný majitel rodinný dům. Neznám přesné parametry, ale prostory k bydlení jsou minimální. První patro pronajímá jako ubytovnu a přízemí jako restauraci, takže většina domu je využívána k podnikání, ale ne mého klienta. Má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2024? 

Klient si koupil pozemek, jedná se o ornou pudu, je to tak v katastru. Staví tam dům. Zatím to není dostavené. Je potřeba udělat přiznání z nemovitosti už teď, nebo až se dům dostaví? 

Společnost s r. o., plátce DPH zabývá se výrobou knih. Fakturace knih na Slovensko plátci DPH uvedeme do přiznání na ř. 20? Naopak pokud budeme knihy z EU nakupovat od plátce DPH, na jaký ř. v daňovém přiznání budeme hodnotu vykazovat?