Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 8

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

V souvislosti s rozšířením okruhu osob, kterým se datové schránky zřizují „automaticky“ (resp. bez ohledu na vůli osoby, které je datová schránka zřizována) ze zákona, ke kterému došlo k 1. lednu 2023 novelizací zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, může především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojít k nejasnostem při podávání daňových přiznání a k chybnému podání (listinnou namísto elektronickou formou). 

Upozornění k tiskopisům přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2022 je vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ale i novelizací zákonů souvisejících.

Český daňový rezident jel na 5 měsíců studovat do zahraničí (Rakouska) a tam si vyděl 1 200 EUR čistého. V ČR měl student pouze příjem na DPP na srážkovou. Celkově měl student příjmy z ČR ve výši 40 000 Kč a srážková daň 6 000 Kč a příjem 1 400 EUR (cca 35 000 Kč). Student má lístek od rakouského zaměstnavatele s výši hrubou mzdou 1 400 EUR (Bruttobezuge) a daní 200 EUR (Steuerfreie) a čistou mzdou 1 200 EUR (Sonstige steuerfreie Bezuge). Stačí příjem 1 200 přepočítat jednotným kurzem 24,54 Kč/EUR vyhlášeným ve zpravodaji, tj. částku 29 448 Kč uvede student na řádku č. 31 včetně příjmů z DPP a jakým správným postupem dojde ke zdanění - jaké řádky daňového přiznání dále student bude vyplňovat a může žádat o přeplatek na dani z DPP (odvedena 6 000 Kč srážková daň). Bude vyžadovat FÚ nějaký oficiální dokument z Rakouska nebo bude stačit dokument od rakouského zaměstnavatele, resp. bude chtít FÚ překlad? Pokud by chtěl překlad atd. - vyplatí se vůbec studentovi podat přiznání - musí ho podat byť daňová povinnost ve výsledku vyjde nula, resp. vznikne přeplatek na dani?

Za zdaňovací období roku 2021 byl termín pro podání DaP v prodloužené lhůtě do 31. 10. 2022 (příjmy zdaňované v zahraničí). K DaP jsem podala oznámení o osvobozených příjmech ve výši 30 mil. Kč. V roce 2023 jsem zjistila, že poplatník měl další osvobození v podobě darovaných akcií (vlastní jmění a. s. 53 mil.) a převodu 50% podílu na s. r. o. (vlastní jmění 60 mil.). Podala jsem dvě dodatečná oznámení o osvobozených příjmech nad 5 mil. Bude i z dodatečného oznámení doměřena pokuta 0,1 % z pozdě oznámených příjmů, když bylo podáno dodatečné oznámení? Bude možné použít pokyn D-59 k žádosti o prominutí pokuty, kdy poplatník bez výzvy podal správci daně oznámení do 150 dnů po uplynutí lhůty, když pokyn platí od 1. 1. 2023? Nebo to lze řešit i nějak jinak?

Zjistila jsem, že zaměstnanec, který měl za celý rok 2022 podepsané prohlášení poplatníka a každý měsíc měl tedy slevu na dani toto prohlášení, podepsal i u jiného zaměstnavatele. Zatím jsem na FÚ nezasílala Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2022. Jak mám nyní situaci řešit vůči FÚ? Zaměstnanci neprávem čerpanou slevu srazím v následujících mzdách. 

OSVČ podnikající má soukromě uzavřenou smlouvu o investování (pravidelné měsíční investování), smlouvu má i manželka rovněž OSVČ (tato je v paušálním režimu). Nyní obdrželi daňový výpis, ve kterém jsou uvedeny příjmy a výdaje z prodeje cenných papírů, z měnového zajištění a souhrn úrokových příjmů. Je třeba všechny tyto příjmy uvést v daňovém přiznání, i když dílčí základy nepřesáhnou částku 6 000 Kč (dílčí základy jsou nulové, nebo v mínusu, kromě úrokových). Pokud ano může toto uvést v daňovém přiznání manžel za sebe i manželku, aby ona neporušila podmínky paušálního režimu? Nemají rozdělený majetek.

Manželé byli podílovými vlastníky bytu a rodinného domu (pořízen na hypotéku, žádná nemovitost nebyla v SJM), v roce 2022 se rozvedli, byt vlastnili méně než 5 let. V rámci majetkového vyrovnání manžel přenechal manželce svůj podíl na bytě a manželka naopak podíl na rodinném domě. Bude nutné ocenit obě nemovitosti a příjem manžela ze směny uvést v daňovém přiznání? Pokud ano, je možné osvobodit tento příjem z důvodu pořízení bytové potřeby (v RD trvale bydlí)? Bude případně tato směna, respektive bezúplatný příjem z ní, důvodem pro porušení režimu paušální daně, ke které byl manžel v roce 2022 přihlášen?

Zaměstnanec si uplatňuje v RZD úroky z úvěru na nemovitost obstaranou po 1.1.2021. Všechny podmínky uznatelnosti jsou splněny. Zaměstnanec doložil 2 potvrzení o zaplacených úrocích - ze dvou různých úvěrů. Na prvním potvrzení je uvedeno, že za období 1.1.-5.10.2022 bylo zaplaceno na úrocích 15 405 Kč. Na druhém potvrzení je uvedeno, že za období 16.8.-31.12.2022 bylo zaplaceno na úrocích 67 244 Kč. Jak se posuzují měsíce splácení? Pokud mám období splácení 1.1.-5.10., tak je limit 9*12500 (jen celé měsíce splácení) nebo 10*12500 (dá se do limitu započítat i říjen)? Jak správně spočítat limit ve výše uvedeném případě? Dá se říct, že zaměstnanec platil úroky po celý rok a celková částka je 82 649 Kč, tedy limit 150 000 Kč nebyl překročen a můžeme uznat celou částku? Nebo se úroky musí posuzovat samostatně za každý úvěr zvlášť? Jak konkrétně by tedy vypadal výpočet limitu?

Zaměstnankyně nastoupila 1.10.2022 do zaměstnání HPP. Přinesla potvrzení o studiu na období 14.9.2022-31.8.2023 na prezenční formu studia na další vysoké škole. Státní závěrečnou zkoušku z předešlé vysoké školy složila 23.5.2022. Školu prezenčně nenavštěvuje. V budoucnu pravděpodobně obdrží rozhodnutí o ukončení studia. Jak následně postupovat? V průběhu studia nikde nepracovala, má nárok při dodání potvrzení o studiu z předešlého studia v rámci ročního zúčtování na slevu na studenta za období 1.-8/2022? Další potvrzení je vystaveno 14.9.2022 - má nárok tedy i na slevu za 9/2022?a zároveň na douplatnění slevy na poplatníka v rámci ročního zúčtování daně za období 1-9/2022?

V roce 2022 jsem byla zaměstnaná na HČ. U zaměstnavatele jsem podepsala prohlášení k dani. Zároveň jsem celý rok pracovala na DPP (druhý zaměstnavatel) do 10 000 Kč měsíčně a byla mi zaměstnavatelem srážena srážková daň. V roce 2023 jsem u zaměstnavatele na HČ nepožádala o zúčtování daně za rok 2022, protože jsem si myslela, že musím sama podat daňové přiznání z příjmu FO. Dostala jsem potvrzení o příjmech i sražených zálohách od obou zaměstnavatelů a zpracovala jsem si daňové přiznání z příjmu FO za rok 2022. Vyšlo mi, že by mi FÚ vracel 60 Kč na dani. Musím daňové přiznání podat? Existuje povinnost ze zákona podávat daňové přiznání, když jsem si nezažádala u svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale své daňové povinnosti odvodem daně prostřednictvím svých dvou zaměstnavatelů jsem splnila?

Upozornění k tiskopisům daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2023 vyvolané nejen legislativní úpravou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ale i novelizací zákonů souvisejících.

Zákon o daních z příjmů měl původně (v roce 1993) 28 stran, po 191 novelách jich dnes má 180, a vložené paragrafy dokonce s třemi písmeny, např. § 38ldb. A to jde o základní daň, před níž není úniku, takže by slovy občanského zákoníku měla být srozumitelná „svéprávné osobě mající rozum průměrného člověka“. A to není… Zaměříme se na zaměstnance, kteří, ač jsou nejštědřejší poplatníci, mají paradoxně nejméně daňových povinností - k tíži jejich chlebodárců a obvykle se o daň z příjmů nemusejí zajímat. Nám však půjde právě o ty případy, nijak výjimečné, kdy i zaměstnanec musí podat přiznání k dani z příjmů. Nejčastější důvody? Vedle zaměstnání také podnikají jako OSVČ nebo mají příjmy z nájmu, souběh více zaměstnavatelů, anebo příjmy ze zahraničí.

Jako každý rok čeká daňové poplatníky z příjmů fyzických osob několik změn. Nejpodstatnější změny jsou vyobrazeny v tomto článku, nejedná se o jejich veškerý výčet, ale pouze o ty, které se dotýkají většiny poplatníků. Nejzásadnější změnou, která byla do daňových zákonů implementována s účinností od počátku roku 2023, je navýšení maximálního limitu příjmů pro možnost účasti na tzv. paušální dani. Nedošlo pouze ke změně limitu, ale i k roztřídění poplatníků do pásem dle výše jejich příjmů. Další, na první pohled nevýraznou změnou je výše průměrné mzdy, která se mění pravidelně každý rok a má vliv na progresivní zdanění 23% sazbou daně. V rámci snahy o snížení administrativní zátěže také dochází pro rok 2023 ke změně u povinnosti podání daňového přiznání, kdy byly taktéž navýšeny limity pro povinnost podání daňového přiznání. V rámci reakce na současný světový politický vývoj je nadále možné odečíst hodnotu poskytnutého daru až do výše 30 % základu daně, obdobně se zákonodárce zachoval u mimořádných odpisů, které budou moci poplatníci uplatnit i nadále v roce 2023, i přesto, že mělo být toto zvýhodnění ukončeno ke konci roku 2022. Poslední diskutovanou změnou není ani tak docela změna daňová, ale jedná se o změnu, která ovlivní prakticky veškeré podnikající fyzické osoby. Řeč je o povinném zřízení datových schránek fyzickým osobám podnikatelům. Vzhledem k tomu, že od roku 2022 je prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání při využití elektronického podání přiznání, bude mít tato změna vliv na všechny subjekty, kteří neměli zřízenou datovou schránku dobrovolně a nově budou mít povinnost podávat přiznání elektronicky.

Podnikatel s příjmy dle § 7 a 9, plátce DPH, uplatňoval dosud výdaje paušálem a to jak u § 7, tak u nájmu. Nyní zjistil, že by mu v roce 2022 lépe pasovala daňová evidence v § 7. Když není dosud podané Přiznání k dani z příjmů za rok 2022, může v tomto roce přejít na daňovou evidenci?  Pokud ano, chápu to tak, že podáme dodatečné Přiznání k dani z příjmů za rok 2021, kde dodaníme pohledávky k 31. 12. 2021, které ale bohužel nebudou podléhat paušálním výdajům, tzn. budou daněné celé v základu daně sazbou 15 %. V roce 2022 by potom měl daňovou evidenci, závazky z roku 2021 uhrazené v 2022 budou nedaňové. Uvažuji takto správně - § 23 odst. 8 písm. b)? A pokud by v roce 2023 opět přecházel na výdaje paušálem, tak by opět dodatečným přiznáním dodanil pohledávky a závazky k 31. 12. 2022?   Může poplatník v roce 2022 vést daňovou evidenci na příjmy dle § 7 a zároveň uplatňovat výdaje paušálem pro příjmy dle § 9?

Fyzická osoba podává každý rok přiznání k dani z příjmů zapomněla za rok 2020 a 2021 uplatnit zaplacené úroky z hypotéky jako odčitatelnou položku od základu daně podle § 15 ZDP. Lze tuto odčitatelnou položku uplatnit zpětně v dodatečném daňovém přiznání?

Nezisková organizace má hlavní činnost péči o opuštěná zvířata. Svoji činnost financuje pouze z obdržených věcných nebo finančních darů, jiné příjmy nemá. Musí organizace podat daňové přiznání k dani z příjmů?

Manželé jsou oba OSVČ. Při výpočtu daňové povinnosti se jeví jako výhodné udělat z manžela spolupracující osobu ženy, tj. převést na něj část jejích příjmů (manžel má příjem ze živnosti pouze vedlejší, je zaměstnán, manželce při výkonu její SVČ vypomáhá). Je možné toto udělat přesto, že manžel nebyl na začátku roku registrován jako spolupracující osoba? Dopředu to nebylo zřejmé, vyplynulo to až z výpočtů. Hrozí za to nějaký postih, pokuta?

Lze uplatnit zaměstnanci daňové zvýhodnění dle § 35c ZDP na vyživované zletilé dítě, žijící ve společně hospodařící domácnosti s odlišným trvalým pobytem? Není zde splněna podmínka „společné“ domácnosti z pohledu § 7 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb.

Ve firmě pracuje žena, která je na mateřské dovolené a pracuje jen na dohodu o provedení práce. Nepodepsala daňové prohlášení. Sražena daň srážková (příjem do 10.000 HM za měsíc). Sama tedy podává daňové přiznání za rok 2022 a srážkovou daň bude požadovat po FÚ vrátit zpět. Může si tato zaměstnankyně v daňovém přiznání uplatnit daňový bonus na děti a školkovné?