Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 7

Manželé (oba Ukrajinci) jsou v ČR od dubna 2022. Mají tady společně hospodařící domácnost a vychovávají nezletilého syna (nar. 2018). Od září 2022 oba pracují, oba mají živnosti jako OSVČ. V daňovém přiznání k DPFO paní za rok 2022 uplatním základní slevu na poplatníka (má příjmy přes 100 000 Kč a všechny příjmy jsou ze zdrojů na území ČR). Mohu uplatnit i slevu na vyživované dítě (jistě pouze u ní a u manžela ne, ten dá prohlášení, resp. správce daně má obě přiznání na jednom úřadě tak si může sám zkontrolovat, že manžel si slevu neuplatnil)? Její příjem za rok 2022 přesáhl šestinásobek minimální mzdy (6 × 16 200 = 97 200 a ona má přes 100 000 Kč). Uplatňuje výdaje paušálem, je to tak, že omezující podmínka nemožnosti uplatnit si slevu na dítě, pokud má OSVČ výdaje paušálem už byla zrušena? Pokud slevu na dítě mohu uplatnit, tak za kolik měsíců? Od doby, co pracují a mají zdanitelné příjmy (tedy od září 2022 – tj. 4 měsíce), nebo od doby co mají společnou domácnost v Evropském prostoru (což je od dubna 2022 – tj. 11 měsíců)? Jak to bude s formou podání DAP? Oba mají datové schránky, a tedy musí podávat v elektronické podobě, ale nemají rodná čísla (pouze speciálně přidělené pro účely zdravotního pojištění, ale tento formát EPO nebere a hlásí to kritickou chybu a nemožnost odeslání v elektronické podobě). Tedy nelze odeslat datovkou elektronické podání s kritickou chybou, ale pokud by kvůli tomu podávali DAP v papírové podobě, tak riskují pokutu - je to tak? Jakou formou tedy jejich daňová přiznání podat?

Spolupracující osoba zřejmě nebude mít datovou schránku vystavenou povinně? V případě, že si ji nezřídí sama, budeme její daňové přiznání podávat v papírové formě a přiznání podnikatele, se kterým spolupracuje, budeme podávat ze zákona elektronicky? Ten samozřejmě údaje k datové schránce obdržel. Přehledy na sociální a zdravotní pojištění se u spolupracující osoby bez vlastní datové schránky musí podat také v papírové formě? 

Řádné daňové tvrzení je podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“) povinen podat každý daňový subjekt, kterému to ukládá zákon nebo který je k tomu vyzván správcem daně. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob je poplatník podle § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“) povinen podat. Pokud se na poplatníka nevztahuje zákonná výjimka z uvedeného pravidla, pak se povinnost na podání daňového přiznání vztahuje i na případy, kdy poplatník vykáže daň ve výši nula nebo daňovou ztrátu. Z povinnosti podat daňového přiznání je podle § 38mb ZDP zcela vyjmuta veřejná obchodní společnost a dále společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Za stejných podmínek nemá povinnost podat daňové přiznání ani veřejně prospěšný poplatník, pokud současně nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP.

Mám příjmy z podnikán podle § 7 odst. 7 ZDP jako technický dozor staveb, na tuto činnost mám odpovědného zástupce. Jaké výdaje procentem mám použít 40 % nebo 60 %? Mám i živnostenský list, ale technický dozor staveb spadá do podnikání podle zvláštních předpisů. Hraje roli ve zdanění, když mám odpovědného zástupce, protože nejsem zapsaný v seznamu autorizovaných osob, podle autorizačního zákona.

V roce 2022 jsem měla příjmy jak ze zaměstnání, tak z podnikání. Musím podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Od zaměstnavatele jsem si vyžádala Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Přestože jsem již několik let nepřetržitě v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele, obdržela jsem Potvrzení za rok 2022 dvě. Za období prvního pololetí roku a za období druhého pololetí stejného roku. Bylo mi to vysvětleno tím, že se v pololetí roku 2022 změnila externí firma, která zpracovává mzdy. A každá firma vystavila potvrzení pouze za období, které zpracovávala. Je tento postup správný? Bude finanční úřad akceptovat jako přílohu mého daňového přiznání dvě potvrzení?

Společnost s r. o. na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce obdržela od sesterské společnosti částku 20 mil. Kč. Tato částka byla použita na výstavbu nové sladovací haly. Bude nutné v daňovém přiznání s. r. o. řešit hodnotu bezúplatného příjmu z důvodu nulových úroků?

Daňový rezident ČR má příjmy ze závislé činnost v ČR (dva HPP) a každý rok má povinnost podat daňové přiznání. V roce 2022 daňový rezident pracoval víkend v Bratislavě a nyní dostal od slovenského zaměstnavatele: Potvrdenie o zdanitelných prijmoch. Je zde úhr vyplatených príjmoch: 95. Čiastkový základ daně 95 a uhrn preddavkov na dan: 18,05 (Jsou to částky v eurech). Je tento postup správný při zpracování českého přiznání? Na ř. 31 uvede rezident částky ke zdanění včetně přepočteného zahraničního příjmu (ten přepočte Jednotným kurzem 24,54 Kč/EUR). Dále pak vyplní přílohu č. 3 a na řádku 311 uvede příjmy pouze z ČR (tedy po vynětí). A dále ještě vyplní seznam, kde uvede zahraničního zaměstnavatele, Slovensko, daň v EUR a v KČ (přepočtenou Jednotným kurzem) a přepočtené příjmy do Kč. Jakou částku přepočtenou uveden do přiznání - jak zaokrouhlenou, resp. do toho seznamu, tj. částku 2 331,3 - zaokrouhlenou na 2 332 Kč nebo 2 331 Kč? To samé jakou uvede částku přepočtené daně - na celé Kč zaokrouhlené nahoru nebo dolů? Děkuji za objasnění této problematiky.

Máme zaměstnance z UK, který k nám nastoupil 1.5.2022, mohu tomuto zaměstnanci při ročním zúčtování uplatnit slevu na poplatníka za celý rok?

Firma v roce 2022 vytvořila zákonnou opravnou položku k pohledávce dle § 8a zákona o rezervách ve výši 1500 Kč. K 31. 12. 2022 byla pohledávka odepsána a opravná položka byla rozpuštěna. V daňovém přiznání bude částka 1500 Kč jen v příloze II. oddíl C řádek 6? Opravná byla položka byla pouze tato jediná. V tom samém roce firma odepsala nedaňově pohledávku ve výši 2 000 000 Kč. Opravná položka vytvořena nebyla. V daňovém přiznání bude tato částka na řádku 40 a v příloze II. oddíl C řádek 12?

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Poplatník uhradil v roce 2022 částku ve výši 9 000 Kč za zkoušku DVPP- Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Lze tuto úhradu za zkoušku považovat za nezdanitelnou částku základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP a odečíst ji od základu daně? Dále si poplatník platí školné na soukromé obchodní akademii - kombinované studium. Lze tuto částku odečíst od základu daně v daňovém přiznání?

Zaměstnankyně požádala o daňové vyrovnání za rok 2022, k žádosti přiložila potvrzení o úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby - zaplacené úroky za rok 2022. Do 4. 9. 2022 byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník bytu, od 5. 9. 2022 je vlastníkem dle výpisu z KÚ její syn. Smlouva o úvěru je psána pouze na zaměstnankyni. Pokud není zaměstnankyně vlastníkem bytu, můžu jí odečíst celou částku zaplacených úroků, nebo pouze poměrnou část po kterou byla vlastníkem bytu? 

Fyzické osobě, která má již 2 roky pozastavené podnikání, byla ze zákona zřízena datová schránka. Je tato osoba povinna podat daňové přiznání jen přes datovou schránkou, pokud příjmy, ze kterých podává daňové přiznání plynou pouze ze závislé činnosti? Nebo lze podat přiznání i v listinné podobě (datová schránka je zřízena na IČO a nikoli na rodné číslo). Podnikající fyzické osobě ke dni sestavení daňového přiznání ještě nebyla zřízena datová schránka, ale tato datová schránka bude zřízena mezi okamžikem sestavení daňového přiznání a jeho podáním, je nutno přiznání podat datovou schránkou?

Jste zaměstnancem, tedy máte příjmy ze zaměstnání a zároveň jste své úspory investovali do koupě bytu a nyní si jím přivyděláváte prostřednictvím jeho pronájmu? Právě na tyto případy a otázky s nimi související se zaměřím v následujícím příspěvku. Jeho čtenář by tak měl získat ucelené informace, jak správně postupovat při plnění svých daňových povinností, tj. mimo jiné zda vůbec, kdy a jak správně vyplnit daňové přiznání a na co dalšího si dát pozor?

Zaměstnanec podepsal na rok 2022 Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a uplatnil dle § 35 daňové zvýhodnění na 3 děti. V průběhu roku 2022 doložil potvrzení o jejich studiu. Při podpisu Prohlášení poplatníka na rok 2023 zaměstnavatel zjistil, že 1 dítě ukončilo v průběhu II. pololetí roku 2022 studium, což zaměstnanec zaměstnavateli neoznámil a celý rok mu bylo uplatňováno daňové zvýhodnění na všechny tři děti. Dítě bylo na „Prohlášení poplatníka“ uvedeno jako 2. v pořadí, nyní je třeba provést opravu. Musí tuto opravu provést vždy a jedině zaměstnavatel, když chybu nezavinil, nebo je možné, aby si zaměstnanec podal sám DPFO za r. 2022 a tím přeplatek na neoprávněně uplatněném daňovém zvýhodnění Finančímu úřadu vyrovnal sám?

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu pracovní smlouvu na druh práce jako účetní s měsíční mzdou 55 000 Kč, kde má také i podepsané „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“ a současně s touto s. r. o. má uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 5 000 Kč měsíčně. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy? Z obou příjmů se srazí sociální + zdravotní pojištění a zálohová daň? A jak by vypadalo zdanění příjmu výše uvedeného příkladu, pokud odměna dle smlouvy o výkonu funkce jednatele by byla měsíčně třeba jen 3 000 Kč?

Jsem aktivní OSVČ, obdržel jsem přihlašovací údaje do datové schránky a zaktivoval jsem si datovou schránku. V jakém formátu mám odeslat: a) DPFO na FÚ - formát PDF, anebo musím ve formátu XML; b) přehledy za rok 2022 pro OSSZ a VZP mohu odeslat ve formátu PDF přes datovou schránku?

Zaměstnanec byl v pracovním poměru k naší organizaci v roce 2022 do 15. listopadu 2022 a měl u nás zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Po skončení v naší organizaci začal bezprostředně pracovat (a dosud pracuje) v Bruselu pod Evropskou komisí jako referent a pobírá příjmy z Evropské komise. Požádal nás o provedení ročního zúčtování daně s tvrzením, že příjmy z Evropské komise nepodléhají dani v České republice, a tudíž nemá povinnost si podat daňové přiznání a může žádat o RZD. Zaměstnanec se dovolává Protokolu (č.7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je součástí Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 12 uvedeného protokolu říká, že úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Unie, a tudíž tento příjem nepodléhá dani v ČR. Je možné v tomto případě provést zaměstnanci roční zúčtování daně nebo je povinen si podat daňové přiznání? Hraje danění/nedanění příjmů v jiném státě roli při rozhodování, zda provést RZD či ne? 

Na úvod bychom upozornili na změny přijaté v roce 2022, které mohou mít vliv na roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nejdříve si řekněme, že se zvyšují částky ročního příjmu, do kterých se nemusí podávat daňové přiznání. Od ledna 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč. Doposud byl tento limit nastaven ve výši 15 000 Kč. Poplatníci, kteří mají další příjmy kromě příjmů ze zaměstnání, budou podávat daňové přiznání po dosažení 20 000 Kč, namísto současných 6 000 Kč. Příslušná úprava je obsažena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) a změnu přinesl zákon č. 366/2022 Sb. , kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Tato změna je ovšem platná až pro roční zúčtování záloh za rok 2023, účinnost těchto změn je až 1. 1. 2023.

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.