Účetnictví - strana 5

Společnost se blíží ke konci insolvenčního řízení, po posledním rozvrhu na věřitele zbydou v účetnictví ještě zbytky závazků, které již nebude z čeho vypořádat; pohledávky, které není možné vymoci a další rozvahové položky typu neuhrazených ztrát z minulých let atd. Jaký je správný postup pro vytvoření účetní závěrky (a jaký typ účetní závěrky to bude - mimořádná?), ve které by měly být tyto položky zúčtovány? A jak bude vypadat konečná rozvaha? Prosím o účetní případy na zúčtování těchto položek. A jaké dopady to bude mít do přiznání k dani z příjmů - např. odpis pohledávek bude nedaňový; odpis závazků se naopak bude muset zdanit? Je třeba také sestavit přiznání k dani z příjmů k datu této závěrky?

Jak se účtuje nákup licencí určených pro následný prodej? Jedná se o nákup služby a nebo nákup zboží? A jak to bude s DPH? Dodavatel je z USA. Při prodeji licence to bude poskytnutí služby a nebo prodej zboží?

Pracovní agentura provádí nábor pracovníků na Filipínách, zde si vyřídí vízum. např. datum dokladu za vyřízení víz je z 11/2024. Pracovní agentura tento náklad proplatí až v roce 2025. Do kterého roku patří správně náklad zaúčtovat?

V roce 2024 byl v s.r.o. (plátce DPH) pořízen osobní automobil. Ve stejném roce došlo k jeho zařazení do užívání a začal se odepisovat. V účetnictví roku 2024 byly zaúčtovány účetní odpisy, které jsou ve stejné výši jako daňové. Zaúčtování proběhlo standardními účetními zápisy (pořízení 042/321, zařazení 022/042, odpisy 551/082). Účetní závěrka za rok 2024 již byla sestavena a přiznání k DPPO bylo podáno v 3/2025. V roce 2025 v servisu přišli na neopravitelnou závadu tohoto automobilu, proto byl automobil u prodejce reklamován a následně fyzicky vrácen. Prodejce vystavil v 4/2025 opravný daňový doklad na kupní cenu v plné výši (jiné pořizovací náklady k automobilu nebyly). Navíc byl automobil financován úvěrem, kdy od roku 2024 probíhaly měsíční splátky jistiny a úroků. Úroky byly účtovány do nákladů. Po odhalení závady a úspěšné reklamaci u prodejce byla zbylá část úvěru předčasně splacena. Uznání reklamace, vrácení automobilu, vystavení opravného daňového dokladu, doplacení úvěru nastalo v 4/2025, tzn. až po sestavení účetní závěrky a podání přiznání k DPPO za rok 2024. Jakým způsobem zaúčtovat přijatý opravný daňový doklad na kupní cenu a vyřazení automobilu v roce 2025? Lze v roce 2025 uplatnit poloviční daňový odpis podle § 26 odst. 7 písm. a) bod 1. zákona o daních z příjmů (ZDP)? Bude daňová zůstatková cena daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. b) bod 2. ZDP? Ovlivní výše popsaná skutečnost daňovou uznatelnost již uplatněných daňových odpisů a zaplacených úroků z úvěru?  Jak postupovat z pohledu zákona o DPH?

Jak postupovat při změně ceny zařazeného DHM? Účetní jednotka zařadila stroj/DHM v hodnotě 6 mil. do majetku v den uvedení do provozu (na základě protokolu a dodané dokumentace) na konci roku 2024. V roce 2025 obdržela dodatečně fakturu na 500 000 Kč, za část instalace stroje. Nejde o TZ. Jak v tomto případě postupovat? Je možné navýšit cenu majetku v roce 2025 po obdržení faktury? Jak se promítne do roku 2024? DPPO ještě nebylo podáno. Součástí ocenění majetku jsou i náklady na uvedení do provozu DHM. 

Jak se zachovat z hlediska věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů, pokud dochází k časovému nesouladu mezi vznikem nákladů a výnosů ve dvou případech? 1. Zapsaný spolek v roce 2024 pořídil drobné vybavení pro svou činnost v souhrnné výši 120 000 Kč. Vybavení je účtováno v témže roce na vrub nákladových účtů. Zároveň v témže roce obdržela účelový dar na pořízení tohoto vybavení ve výši 50 000 Kč. V následujícím roce 2025 obdržela dotaci z rozpočtu obce roku 2025 na částku 90 000 Kč na pokrytí zbývající části faktury a dalších provozních nákladů roku 2025. Mámě o části přijaté dotace (70 000 Kč) účtovat ve prospěch výnosů v roce 2024 pomocí účtů časového rozlišení - Příjmy příštích období? 2. Zapsaný spolek v roce 2024 pořídil drobné vybavení pro svou činnost ve výši 50 000 Kč. Na toto vybavení dostal dar (darovací smlouva z roku 2024, účel daru byl přesně specifikován). Peněžní prostředky však obdržel na svůj bankovní účet až v roce 2025. Můžeme i zde využít účty časového rozlišení pro zachování věcné a časové souvislosti N a V?

Účetní jednotka, akciová společnost, spadala od roku 2021 do kategorie „mikro ÚJ“ z důvodu nízkého obratu. V roce 2021 měla aktiva cca 328 mil. Kč a obrat cca 13 mil. Kč (a to jen z převodu podílů na zisku od dceřinné společnosti), počet zaměstnanců 0. V roce 2022 a 2023 byla situace podobná, jenže z důvodu štěpení společnosti podávala přiznání k dani z příjmů právnických osob za 2 účetní období (rok 2022 a 2023 dohromady), takže ve výkazech za spojené účetní roky 2022 a 2023 jsou aktiva 328 mil. Kč a obrat cca 26 mil. Kč. Spadá tedy společnost v roce 2024 stále do kategorie „mikro ÚJ“? A v roce 2024 má společnost aktiva opět přes 300 mil. Kč, ale převod podílu na zisku od dceřinné společnosti činí 59 mil. Kč. Bude se stále pro účely kategorizace a případnou povinnost auditu (pokud by překročila obrat 80 mil. Kč) posuzovat jako „mikro ÚJ“, když nemá výnosy z tržby za zboží, výrobky a služby a jediným výnosem jsou podíly na zisku od dceřinné společnosti?

Převzala jsem účetnictví a při dokladové inventarizaci jsem zjistila, že zůstatky na daňových účtech vůbec nesedí se zůstatky na FÚ. Bohužel se jedná i o velké částky. Tyto rozdíly mám vyčíslené, jen nevím, jak tyto zaúčtovat v účetnictví, abych měla správné konečné zůstatky a zároveň mohla případně zažádat o vrácení u přeplatků daní. Jak správně zaúčtovat (na jaké účty), aby bylo vše v pořádku? Nejsou to věci z letošního roku, ale dlouhodobě ve firmě nikdo neprováděl inventarizace těchto účtů (341, 342, 343, 345). 

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Společnost s r. o. (pronajímatel budovy) uzavřel v r. 2024 se stavební firmou SOD na opravu terasy za 2 mil Kč, pronajímatel zaplatil v roce 2024 pouze 1 mil Kč (zaúčtováno na MD 511/) a to na základě vystavené fa s PDP. Zbylé peníze nechce zaplatit do odstranění vad díla, které tak nebylo pro vady převzato (neodborně položený beton, zatéká do suterénu). Jak máme toto v roce 2024 zaúčtovat: MD 511/D 389, nebo raději jen účetní rezervu MD 554/D 459? 

Společnost eviduje pohledávky, které jsou vymáhány v rámci exekuce. V roce 2024 byly exekuce zastaveny, dle § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., kdy po dobu 6 let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti. Společnost na základě výzvy exekutora souhlasila se zastavením exekuce. Je možné pohledávky daňově odepsat? Jedná se o tyto případy: 1. Pohledávka za firmou A, výnosová, splatná v roce 2009, přihlášena do exekuce, byla vytvořena 100% zákonná opravná položka. Exekuce zastavena dle § 55 odst. 7. Řešení: zrušení zákonné OP, odpis pohledáveky – daňově uznatelný do výše vytvořené zákonné OP. Je to tak? 2. Pohledávka nabytá postoupením. Společnost evidovala pohledávku z titulu smlouvy o dílo za dlužníkem (spl. 2004). Pohledávka vůči dlužníkovi činila 1 mil. Kč. Společnost (nově Postupitel) postoupil pohledávku vůči dlužníkovi za úplatu v hodnotě 1,1 mil. Kč Postupníkovi. Tuto pohledávku Postupník neuhradil. Společnost k této pohledávce nabyté postoupením vytvořila účetní OP ve výši 1,1mil. Kč. V roce 2011 soud nařídil exekuci na majetek povinného (Postupníka) k uspokojení pohledávky oprávněného (společnost-postupitel). V roce 2011 Postupník vstoupil do likvidace. V roce 2024 byla exekuce zastavena dle § 55 odst. 7, kdy oprávněný (společnost-Postupitel) se zastavením souhlasil. Může společnost (Postupitel) tuto pohledávku v roce 2024 daňově odepsat z titulu vedení soudního řízení a následného zastavení exekuce? K pohledávce je vedena jen účetní OP.

Spolek pořídil DHM z osvobozených příjmů (z členských příspěvků). Za r. 2024 jsou účetní odpisy nižší než daňové - v „klasické situaci“ by tedy byl rozdíl uveden na ř. 150. Domnívám se ale, že by odpisy majetku pořízeného z osvobozených příjmů neměly snižovat základ daně. Jak se prosím v takovém případě postupuje při sestavení DPP, kam se uvede rozdíl mezi účetním a daňovým odpisem, nebo se neuvede vůbec? Osvobozené příjmy (členské příspěvky) organizace v DPPO uvádí ř. 110, výdaje realizované z osvobozených příjmů na ř. 62?

OSVČ má příjmy z podnikání (§ 7 ZDP), kde uplatňuje skutečné výdaje. Dále pak má příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu soukromého majetku (zde uplatňuje paušální výdaj 30 %). Základ daně dle § 7 ZDP činí 600 000, základ daně dle § 9 ZDP je 350 000 Kč. Oba základy daně uvede do daňového přiznání, odečte dar ve výši 5 000 Kč, základní slevu na poplatníka 30 840 Kč a slevu na dítě 15 204 Kč. Výsledná celková daň vyjde 95 706 Kč. Podnikatel vede podvojné účetnictví. Jak má nyní postupovat z účetního hlediska? V jaké výši má zaúčtovat daň na účet MD 591/D 341 – má do účetnictví promítnout pouze část daně připadající na § 7 ZDP? Pokud ano, podle jakého klíče má v účetnictví „přidělit“ slevy na dani k jednotlivým základům daně? Bude nutné výslednou daň finančnímu úřadu zaplatit 2 částkami ze 2 bankovních účtů tak, aby bylo odděleno podnikání od pronájmu? Jak to bude s následnou platbou záloh (celková výše, zaúčtovaní v účetnictví – na jaký účet a v jaké výši, způsob jejich úhrady (firemní nebo soukromý účet)? 

Naše společnost nakoupila MultiSport karty jak pro své zaměstnance, tak pro zaměstnance jiné společnosti. Je možné karty pro cizí zaměstnance přefakturovat? Jaký bude správný postup účtování u obou společností? 

Česká firma, plátce DPH, má pro NO z DPH (úhradu vlastní daně) účet registrovaný u české banky. V Polsku si založila další účty - CZK/ PLN/ EUR. U českých faktur, z nichž vyplývá nárok na odpočet DPH, případně úhradu vlastní daně, funguje přes účet v České republice. Ale úhrada těchto faktur je hrazena většinou přes polskou banku v CZK. Má tato firma povinnost zveřejnit všechny účty na FÚ? Společnost se zabývá dovozem a vývozem zboží, faktury jsou vystaveny v EUR a placeny v EUR, ale přes polskou banku. V účetnictví používám měsíční kurs EUR /CZK. Jak mám postupovat při účtování plateb hrazené přes polskou banku? Jaký mám používat kurs – stejný, jak je vyhlášen 1. den v měsíci v ČNB?

V průběhu roku 2024 v naší s. r. o. došlo k následujícím operacím souvisejícím s pohledávkou za dlužníkem v insolvenčním řízení. • Únor 2024: přihlášení pohledávky ve výši 750 000 Kč do insolvenčního řízení, • Srpen 2024: rozhodnutí soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, • Říjen 2024: uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s výnosem 220 000 Kč, • Listopad 2024: úhrada postoupené pohledávky nabyvatelem. Jaký bude správný účetní postup a daňový dopad – opravná položka, odpis pohledávky, postoupení pohledávky?

V případě, že existuje záměr zlikvidovat s. r. o., které obsahuje vysoké kumulované neuhrazené účetní ztráty z předchozích let, lze likvidaci i tak provést? Kromě neuhrazených účetních z minulých let obsahuje s. r. o. pouze nesplacenou půjčku od společníka, jinak je kompletně bez majetku. Jakým způsobem lze neuhrazenou účetní ztrátu v průběhu nebo na konci likvidace vyřešit? Je nutné ztráty během likvidace předepsat společníkům k úhradě? Nebo je možné neuhrazenou účetní ztrátu ponechat na konci likvidace tak jak je? Nejednalo by se v tomto případě spíše o insolvenci? Jaké jsou možnosti řešení této situace? A je likvidace ta ideální cesta?

Chtěla bych poprosit o odpověď, zda mohu používat následující postup u účtování zásob zboží způsobem B. Na konci účetního období zaúčtovávám jen tzv. skladový rozdíl, tj. rozdíl mezi počátečním stavem k 1. 1. a konečným stavem k 31. 12.: buď přírůstek zboží MD 132/5D 04 nebo úbytek zboží MD 504/D 132. Tedy místo dvou obvyklých operací (počáteční stav do spotřeby a konečný stav ze spotřeby vyjmout a doúčtovat na sklad) provádím jen jednu, ale dojdu ke stejnému výsledku účtování. Tento postup jsem převzala, když jsem dříve účtovala v jedné firmě s měsíčními závěrkami pro německou mateřskou firmu, měli to takto nastaveno pro automatické účtování v účetním systému. Auditoři to nezpochybňovali. Teď to takto účtuji v jiné firmě, ale nikde jsem nenašla tento způsob popsaný, proto si nejsem jistá, i když výsledek účtování je stejný, zda to mohu takto (do určité míry zjednodušeně) provádět. 

Prosím o upřesnění povinnosti auditu pro nástupnickou společnost C pokud byly hodnoty na konci roku 2024 za měsíce 7.–12. – 60 mil; aktiva 50 mil. V polovině roku 2024 došlo k fúzi společností splynutím stav obratu a aktiv ( společnost A obrat 20mil; aktiva 40 mil.; společnost B obrat 1mil., aktiva 10 mil.) nástupnická společnost C (za období 1.–6. neměla žádný obrat ani aktiva). Společnosti jsou bez zaměstnanců. Bude mít vliv na stanovení obratu i obrat zaniklých společností? Nebo se bere obrat čistě z nástupnické společnosti, tedy za období 2. poloviny roku? V případě, že by obrat ze zaniklých společností vliv neměl, nástupnická společnost by hodnoty za rok 2024 nesplňovala? 

Společnost (dále jen zájemce) uzavřela smlouvu o zprostředkování. Zprostředkovatel se v ní zavazuje zprostředkovat zájemci uzavření smlouvy o dílo na daný projekt se třetí osobou a dále poskytnout poradenství související s uzavřením smlouvy o dílo. Zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za tyto služby provizi, kdy nárok na provizi vzniká okamžikem uzavření smlouvy o dílo. Smlouva o zprostředkování byla podepsána 8.1.2025. Ve smlouvě je uvedeno, že provize bude zaplacena na základě faktury vystavené zprostředkovatelem 15.3.2025 a to za předpokladu, že bude uzavřena zprostředkovávaná smlouva (smlouva o dílo). Smlouva o dílo byla uzavřena v 12/2024. V prosinci byly již vykázány výnosy na daném projektu, proběhla fakturace. Převážná část výnosů, ale bude realizována v roce 2025. Řešíme otázku, zda provize za zprostředkování je u zájemce daňovým nákladem roku 2024, kdy byly konány úkony zprostředkovatele, tak, že zájemce uzavřel v 12/2024 s třetí osobou smlouvu o dílo nebo daňovým nákladem roku 2025, kdy byla realizována převážná část výnosů. Přikláníme se k variantě, že se jedná o daňový náklad roku 2024, kdy se jedná o služby poskytnuty jednorázově a mají být z účetního i daňového pohledu nákladem běžného roku, a to i přesto, že tato služba má souvislost s výnosy zájemce v roce 2025. Na základě těchto skutečností a v kontextu rozsudku 7 Afs 259/2015 – 36, se domníváme, že by zprostředkovatelská provize neměla být předmětem časového rozlišení po dobu, po kterou bude smlouva o dílo trvat (2024-2025) a ani se nejedná o daňový náklad roku 2025, z důvodu toho, že byla smlouva o zprostředkování podepsána v roce 2025. Je tento náš postup správný?