Daň stanovená paušální částkou

Dotaz FO má paušální daň v 1. pásmu (paušální výdaje by byly 60%), tj. do 1,5 mil. Kč. V září překročí obrat 1,5 mil. Kč a do konce roku nepřekročí 2 mil. Kč. Překročení pásma oznamuje FÚ do 10. 1. následujícího roku podáním Oznámení o jiné výši paušální daně (pro rok 2025) a zároveň i Oznámení o změně zvoleného pásma (pro rok 2026). Platba v 1. pásmu je 8 716 Kč a v 2. 16 745 Kč, rozdíl 8 029 × 12 = 96 348 Kč je splatný 2. 4. 2026. Je to správně?

Nový pojem „životní cyklus daně“ se stává s postupující digitalizací velmi důležitým pro celou oblast správy daní. Je nedílnou součástí právního rámce sloužícího jako podklad pro tvorbu informačních systémů, které umožňují efektivní správu daní od okamžiku, kdy je daňová povinnost poprvé zjištěna, přes řádné její splnění až do okamžiku, kdy o ní již není nezbytné evidovat, lépe řečeno archivovat. Problémy vážící se k hledání a vytváření nového pojmu přiblížím v tomto článku.

OSVČ má svoji hlavní činnost ubytování (malý penzion), dle § 7, používá výdajový paušál 60% a dále pronajímá byt (vlastnictví více jak 10 let, příjmy více než 50.000/ročně), který daní v §9 a používá výdajový paušál 30%. Celkové roční příjmy nepřesáhnou 1,5 mil. OSVČ by se chtěla přihlásit do paušální daně s tím, že by v § 7 danila i příjmy z pronájmu bytu. Je tato úvaha možná? Pokud by OSVČ v budoucnu byt prodala a byla v paušální dani, jaký daňový dopad to pro ni znamená?

Paušální výdaje, paušální daň, paušální náhrada…, jak se v té záplavě daňových paušálů vyznat, co přesně znamenají, jaký mají daňový režim? Právě o tom budou následující stránky. Nyní půjde spíše o přehledový článek tzv. do dobrého počasí, kde se nemůžeme pouštět do přílišných detailů a v praxi výjimečných komplikací. Ovšem rozhodně nepůjde o „počteníčko na deku u vody“ a s ohledem na zaměření tohoto odborného periodika se předpokládá, že čtenář je v příjmovce alespoň zběžně zorientován…

Živnostník, OSVČ, tento rok je v prvním pásmu. Za rok 2023 asi bude mít kolem 1 200 000 Kč. Může tam zůstat dál? Druhý bod v 1. pásmu to popisuje, že tam lze zůstat, pokud lze využít 60 % paušální náklad? 

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP v souvislosti se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.

Ne každý podnikatel, který vstoupí do paušálního režimu, má po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. I když zůstává poplatník v paušálním režimu, může dojít k situaci, že po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného, i když po dobu 12 měsíců zdaňovacího období hradil paušální zálohy. V příspěvku si objasníme výše uvedené situace a rovněž si ukážeme situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít z daňové evidence nebo z paušálních výdajů do paušálního režimu.

Novelou zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), publikovanou ve Sbírce zákonů pod číslem 540/2020 Sb. , kterou se mění zákon č. 596/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní (dále jen „novela ZDP“ nebo „zákon o paušální dani“) se do českého daňového systému vložila další možnost pro fyzické osoby, jak odvádět daň z příjmů. Jedná se o stanovení jedné pevné částky odvodu, který zahrnuje jak odvod daně z příjmů, tak i povinných pojištění, tedy zdravotního pojištění, pojištění na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Cílem tohoto příspěvku je představit nový institut paušální daně, který byl doplněn do zákona o daních z příjmů novelou č. 540/2020 Sb. , a porovnat tento nový institut s dřívější nepříliš úspěšnou předchůdkyní, jíž v zákoně přímo nahradil, daní stanovenou paušální částkou. Můžeme si tak uvědomit, že zdánlivě podobné názvy dvou institutů a úprava ve stejném ustanovení zákona mohou být zcela odlišné.

Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 12. 2020 č. 589/2020 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 589/2020 Sb. “), a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 4. 12. 2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021, a to pod číslem 510/2020 Sb. (dále jen „vyhláška č. 510/2020 Sb. “) Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 310/2019 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Zákoník práce umožňuje poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady formou paušální částky. Využití této možnosti znamená výrazné zjednodušení administrativních činností souvisejících zejména s vyúčtováním cestovních náhrad. Při stanovení paušální částky je však nutno postupovat zcela v souladu s § 182 zákona č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce ).

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7a ZDP , týkající se daně stanovené paušální částkou a § 7b ZDP , týkající se daňové evidence. Ke dni zpracování tohoto příspěvku (30.9.2020) je v projednávání vládní návrh zákona, týkající se paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti s účinností od 1. 1. 2021 – jedná se o sněmovní tisk č. 922. Po schválení tohoto zákona se budeme jeho obsahem zabývat v pokračování výkladu seriálu, kam zahrneme i změny v §4 ZDP , vyplývající ze zákona č. 386/2020 Sb.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), může své příjmy zdanit buď v rámci daňového přiznání, ve kterém uplatní skutečné nebo paušální výdaje ke zdanitelným příjmům, nebo může využít stanovení daně paušální částkou za podmínek uvedených v § 7a ZDP . Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění daně stanovené paušální částkou k určitým pozitivním změnám, které bylo možno ve smyslu bodu 14 přechodných ustanovení k tomuto zákonu použít již pro zdaňovací období roku 2017 za podmínky, že poplatník podal žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2017 nejpozději do 31. 5. 2017. Připomínáme, že k aplikaci daně stanovené paušální částkou vydalo GFŘ s účinností od 1. 1. 2018 pokyn D-33, jehož cílem je rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování správce daně o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. V článku si uvedeme postup u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který by chtěl využít stanovení daně paušální částkou ve zdaňovacím období 2019.

Stanovení daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7a zákona o daních z příjmů . Pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2018 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2018. Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění paušální daně k určitým změnám, které jsou vstřícnější pro poplatníky, kteří chtějí uplatnit tento daňový institut. Ukážeme si výhody paušální daně, podmínky a průběh jejího stanovení správcem daně a na příkladech si uvedeme postup poplatníka, který uplatnil paušální daň za rok 2017 v případě, že je povinen podat za zdaňovací období 2017 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.