Daňová povinnost

Od 1. 7. 2025 nabyly účinnosti některé změny zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), které byly provedeny zákonem č. 461/2024 Sb. , jenž byl schválen koncem roku 2024. Většina změn, které přinesla tato novela, nabyla účinnosti od 1. 1. 2025, ale u změn, které se týkají uplatňování DPH u nemovitých věcí, byla účinnost záměrně odložena až na 1. 7. 2025. Při uplatňování DPH při dodání nemovitých věcí je třeba od 1. 7. 2025 postupovat podle příslušných ustanovení zákona o DPH , které navazují terminologicky na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 283/2021 Sb. , stavební zákon (dále jen „stavební zákon “). Při dodání nemovitých věcí se za stanovených podmínek uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Tyto podmínky se s účinností od 1. 7. 2025 oproti dřívějšímu znění zákona o DPH významně změnily. Novelou zákona o DPH byl s účinností od 1. 7. 2025 dřívější § 56 zákona o DPH , který upravoval podmínky pro osvobození od daně při dodání nemovitých věcí, rozdělen na § 55a a § 56 zákona o DPH . Z nového § 55a zákona o DPH od tohoto data vyplývají pravidla pro osvobození od daně při dodání pozemku a z novelizovaného § 56 zákona o DPH nová pravidla pro osvobození od daně při dodání vybraných nemovitých věcí. Úprava pravidel pro osvobození od daně při dodání pozemků a vybraných nemovitých věcí je odůvodňována harmonizací s pravidly stanovenými směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále je „směrnice o DPH “) a přesnější návazností použitých pojmů na nový stavební zákon .

Ředitel školské právnické osoby /soukromá školní jídelna/ se ze své činnosti zodpovídá radě školské právnické osoby, která ze zákona /školský zákon/ schvaluje rozpočet školské právnické osoby. Je tedy možno prohlásit, že ředitel zastupuje školskou právnickou osobu navenek, ale není členem jejího statutárního orgánu? Jakým způsobem posoudit jeho spojení s jinou osobou z hlediska daně z příjmu? Příklad: Fyzická osoba je AB. Ředitel školské právnické osoby je otec AB. Osoba AB nijak nefiguruje ve školské právnické osobě ani školské radě. Jedná se v tomto případě o jinak spojené osoby jako osoby blízké?

Firma s.r.o. (bez povinnosti auditu) , dosud nezveřejňovala v rejstříku zprávu o vztazích. Za rok 2024 ji budeme odesílat příští měsíc. Je lepší odeslat zprávy teď i za roky zpětně a zveřejnit je nebo je již nezveřejňovat vůbec? Za jak dlouhou dobu zpětně by firma mohla dostat pokutu za nezveřejnění? Dívala jsem se do rejstříku a většina s.r.o. tuhle zprávu nezveřejňuje vůbec. 

Společnost v uplynulém roce provedla na své výrobní hale výměnu střešní krytiny (TZ budovy) s ohledem na předpokládanou instalaci FVE. Letos dodavatel na uvedené střeše provedl instalaci FVE. Dle vyjádření dodavatele nebyla z jeho strany provedena žádná stavební úprava a fakturovaná částka je kompletně za technologické zařízení. Může tedy společnost zařadit celou částku faktury za FVE jako technologický celek?

Máme refereční vozidla, která nejsou používána pro soukromé účely ani je nepronajímáme. Teď si chce zaměstnanec půjčit dodávku na převoz materiálu. Vedení souhlasí a určilo cenu nájmu vozidla. Je to takto v pořádku nemusíme do mzdy zaměstnanci dávat 1% vstupní ceny dodávky, když zaplatí obvyklí nájem? pozn: Nájem na den = 1000,-+DPH a 1% vstupní ceny činní 6000,-Kč

Firma se zabývá opravami silničních vozidel, což je dle živnostenského rejstříku oprávnění č. 1. Mimo jiné je v živnosteském rejstříku v oprávnění č. 2 obchod a služby a Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím. Je firma osobou povinnou ve smyslu AML zákona? Pokud ano, jakým způsobem je možné tuto činnost vyjmout z živnostenského oprávnění?

Jak se z pohledu výdajů a daní postupuje při sdílení elektřiny FVE? Fyzická osoba sdílí přebytky FVE (FVE umístěná na rodinném domě) se společností s ručením omezeným. Fyzická osoba vystaví daňový doklad pro s. r. o., které si fakturu může dát do výdajů, ale neuplatní si DPH, protože faktura bude vystavená bez DPH. Fyzická osoba sice podniká a je plátce DPH, ale FVE není majetkem firmy, je umístěná na rodinném domě ve společném jmění manželů. Proto si myslím, že fakturu bude vystavovat rodina a ne podnikatel. Musí někde tento zisk fyzická osoba hlásit a zdaňovat? 

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Zákon o daních z příjmů umožňuje několik způsobů, kterými si daňový poplatník může legálně snížit daňovou povinnost. Jednou z těchto možností je právě sleva na dítě, která je oproti jiným slevám specifická, a to především tím, že se jedná o daňový bonus. Daň tedy může být uplatněna nejen do výše samotné daňové povinnosti, ale poplatníkovi může být dokonce vyplacena zbylá část právě ve formě bonusu. Jak již bývá zvykem, je nutné splnit několik podmínek, kterými se bude tento článek zabývat, aby měl poplatník na danou slevu nárok. Jedná se však o slevu daňovými poplatníky velmi často využívanou, a to především z důvodu její vcelku vysoké výhodnosti a jednoduchosti pochopení.

Poplatník podal 24. 4. 2024 dodatečné DPH za 2/2024. Jedná se o snížení daňové povinnosti. Do kdy správce daně by měl DPH zaregistrovat na portále DIS+? Prozatím tam nic není. Vrátí finanční úřad daný přeplatek vycházející z dodatečného DPH automaticky, nebo je potřeba zažádat o tuto vratku? Poplatník nic správci daně na daních nedluží. 

Plátce DPH přijme od ORD z Polska službu, kde se stanoví místo plnění v tuzemsku dle základního pravidla dle § 9 zákona o DPH, pravidlo B2B. Na faktuře uvede polská ORD pouze částku v Eurech. Faktura z DUZP 20. 9. 2023, datum vystavení 25. 9. 2023 a plátce jí přijme a uhradí dne 1. 10. 2023. Uhradí jí ze svého korunového účtu, kde zadá platbu 1 000 EUR, ale banka mu odečte již přímo Kč např. 25 000 Kč + zvlášť naúčtuje poplatky (tj. banka to sama přepočte za ten poplatek). 1) Je správný postup, když si dá plátce do daňové evidence rovnou 25 000 Kč jako daňový výdaj + výdaj 100 na bankovní poplatek? Nemusí přepočítávat např. pevným kurzem fakturu, ačkoliv byla vystavena v Eurech? Jeho výdaj odešel z korunového účtu, a proto se nic nepřepočítává? Je tento postup z pohledu zákona o daních z příjmů správný? 2) A jaký je pohled zákona o DPH – bude fakturu 1 000 EUR plátce přepočítávat k datu DUZP nebo ke dni poskytnutí úplaty, tj. ke dni který nastal dříve? V daném případě musí plátce ke dni DUZP, tj. k 20. 9. 2023 přepočítat 1 000 EUR (užívá pevný kurz k 1. 1. 2023)? Přepočítá základ daně kurzem 24,115, tj. základ daně bude v přiznání na řádku 5. 24 115 Kč a DPH = 5064,15 --> zokrouhleno na 5 064 Kč. Je tento postup z pohledu DPH správný? Pokud by se jednalo o malé částky např. 100 EUR, pak by se již v přiznání zaokrouhlil základ daně 2411,5 na 2412 a daň pak na 506,52 na 507 Kč. Je možné takto postupně zaokrouhlovat jednotlivé faktury? A pak součet, několika faktur takto zaokrouhlený, uvést v přiznání? Plátce má pouze několik faktur do měsíce, a proto je může jednoduše „sečíst v ruce“ na kalkulačce.

Náš klient od nás na začátku období obdržel rozpis záloh, a nastavil si na jejich úhradu např. trvalý příkaz k úhradě. Našemu klientovi dodáváme určité zboží nebo službu, ale např. k datu 30.11. je dodávka tohoto plnění smluvně ukončena. Dne 2.12. obdržíme na základě nezrušeného trvalého příkazu zálohu na období "prosince", ačkoliv již v prosinci nemá dodávka probíhat. Bude tato záloha předmětem zdanění DPH?

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že si stěžovatel musel být vědom toho, že ve výroční zprávě uvedený podíl 9 % není skutečným (přesným) podílem hodnoty žalobkyní přijatých zdanitelných plnění na jejích celkových výnosech. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád “), však platí, že „[s]práva daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady“ (zvýraznění doplněno Nejvyšším správním soudem). Tomuto dílčímu účelu (cíli) správy daní se stěžovatel zpronevěřil.

Cílem této informace je seznámení daňových subjektů využívajících kryptoměnu (virtuální měnu či digitální měnu nebo též převodní tokeny) s daňovými povinnostmi, které plynou z činností s kryptoměnou.

Správce daně při stanovení daně podle pomůcek [§ 98 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu] nesmí svévolně vybrat z množiny podnikatelů podobných daňovému subjektu jen ty nejefektivnější, aby právě jejich údaje použil jako pomůcku pro výpočet co nejvyšší výsledné daňové povinnosti daňového subjektu. Jsou-li rozdíly ve výsledcích hospodaření srovnávaných podobných podnikatelů propastné, musí správce daně řádně zdůvodnit, proč vybral pro potřebu pomůcek právě ty nejefektivnější podnikatele.

Nejvyšší správní soud předně souhlasí se stěžovatelem, že účelnost delegace ve smyslu § 18 odst. 1 daňového řádu musí být posuzována v kontextu celého skutkového stavu, nikoliv výhradně ve vztahu ke správci daně.

Nejvyšší správní soud shodně s krajským soudem konstatuje, že nebyla naplněna zákonná podmínka pro posečkání úhrady daně ve smyslu § 156 odst. 1 písm. e) daňového řádu . Podání žaloby, tím méně teprve očekávané podání kasační stížnosti v případě neúspěchu u krajského soudu, samo o sobě nelze považovat za možnost zániku povinnosti uhradit daň, neboť výsledek takového sporu nelze předvídat, resp. není možno výsledek brát v úvahu dříve, než je o něm skutečně rozhodnuto. Stěžovateli tudíž nelze přisvědčit v názoru, že žalovaný měl vyčkat výsledku soudního řízení ve věci přezkumu samotné daňové (odvodové) povinnosti. Správci daně, resp. žalovanému nepřísluší předjímat výsledek soudního přezkumu rozhodnutí o stanovení daně či předpokládat zrušení daňové povinnosti za situace, kdy existuje pravomocné rozhodnutí nadané presumpcí správnosti; pouze tím je správní orgán vázán. Nelze proto přisvědčit námitce, že správce daně postupoval nepřiměřeně, resp. v rozporu s § 5 odst. 3 daňového řádu , pokud nevyčkal soudního rozhodnutí ve věci stanovení daně.

… Daňová povinnost zaniklé právnické osoby přechází na jejího právního nástupce nebo zřizovatele nebo zakladatele, který má povinnost podat v zákonné lhůtě řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení o daňové povinnosti zaniklé právnické osoby. Citované ustanovení však žádným způsobem nestanoví formu učinění takového podání. Neplyne z něj povinnost právního nástupce podat přiznání jménem zaniklé společnosti samostatně, naopak zákon stanoví, že daňová povinnost zaniklé společnosti přechází na právního nástupce, zakladatele nebo zřizovatele. Pokud stěžovatelka podala jediné daňové přiznání a v něm uvedla souhrnně výši odvodů jak z loterií nebo jiných podobných her, které v odvodovém období roku 2012 provozovala ona sama, tak výši odvodů z loterií nebo jiných podobných her, které provozovala její zaniklá právní předchůdkyně, jejíž daňové povinnosti na ni přešly, neporušila žádnou zákonem stanovenou povinnost.

Cílem příspěvku je jednoznačně definovat způsoby pro řádné a účinné uplatnění plné moci ve smyslu naplnění § 27 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. V dalším textu...