Dvojí zdanění - strana 7

Pokud mateřská česká s. r. o. půjčuje své slovenské dceřiné společnosti 100% vlastněné peníze formou smlouvy o zápůjčce, je v pořádku, že je smlouva sjednána bezúročně? Obě dvě společnosti účtují pouze samotnou půjčku, žádné úroky. Jedná se o zápůjčku v hodnotách od 1 mil. do 4 mil. Kč, které mateřská společnost dle potřeby zasílá na účet dceřiné společnosti, která je zase dle svých možností vrací zpět. Ke konci roku je stav půjčky 3 mil. Kč. Je možné tyto převody realizovat bezúročně formou zápůjčky? Nebo případně je nějaká jiná forma, kterou zvolit, aby mohlo být vše sjednáno bez úroku?    

Student VŠ se po dobu cca 3 měsíců zúčastnil programu Work and Travel v USA. Ze zákonů USA vyplývá povinnost podat daňové přiznání v USA a studentovi bude vrácena část daní zpět. Student je daňovým rezidentem ČR, tudíž by měl i tyto příjmy uvést ve svém daňovém přiznání v ČR. Student má ještě příjmy ze závislé činnosti v ČR. Jakým způsobem má student tyto příjmy zdanit v ČR a bude možný zápočet daně? Případně lze použít metodu úplného vynětí?

Podnikatel (dotaz se týká jak právnické podnikající osoby, tak fyzické podnikající osoby v pozici odběratele), rezident ČR, odebere právní službu vykonanou na území ČR od firmy usazené na Seychelách. Seychelské firmě nevznikne v ČR stálá provozovna, ani službová stálá provozovna. Je český podnikatel povinen v ČR odvést 35% srážkovou daň dle § 36 odst. 1 písm. c) ZDP? Spadají Seychely do kategorie poplatníků vymezených v § 36 odst. 1 písm. c) bod 2 ZDP, jinak řečeno jsou Seychely smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení o výměně daňových informací v oblasti daní z příjmů, která je pro ně a pro Českou republiku platná a účinná? Pokud by takovou právní službu odebrala nepodnikající fyzická osoba, vztahovala by se na ni povinnost odvést srážkovou daň dle uvedeného ustanovení nebo tato nemůže být nikdy v pozici plátce a srážkovou daň proto nemůže z platby seychelské firmě odvádět?

Po svém otci jsem zdědila autorská práva na hudbu. Každoročně dostávám od OSA výpisy z celého světa a mám problém s Rakouskem. V Rakousku mi srazili jejich daň a já jsem si ji dříve započetla na vlastní daňovou povinnost (podala jsem daňové přiznání, § 10). teď jsem se ale dozvěděla, že prý došlo k nějaké změně Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ČR - AT a FÚ mi nechce zápočet sražené rakouské daně uznat. Můžete mi k tomu, prosím, podat nějaké vysvětlení? 

Jak se má správně udělat daňové přiznání za rok 2018 občanovi České republiky, který má trvalé bydliště v ČR a od ledna do dubna 2018 byl zaměstnán a ze zaměstnání má za tyto 4 měsíce Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018. V květnu 2018 vycestoval na rok na Nový Zéland, kde pracuje. Ze zdravotního pojištění je od května 2018 odhlášen z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. Z místa, kde pracuje oficiálně na Novém Zélandu, v žádném případě nedostane nějaké potvrzení o příjmech. Mohu mu dát do daňového přiznání za rok 2018 pouze příjem ze zaměstnání v ČR, které měl za leden až duben 2018?

Fyzická osoba (občanka Švýcarska a rezidentka České republiky) po vzniku nároku na starobní důchod ze švýcarského systému přesídlí do České republiky. Tento důchod vyplácí Švýcarská Alters- und Hinterbliebenenversicherung (Starobní a pozůstalostní pojišťovna). Dále pobírá vdovský důchod, který vyplácí slovenská Sociálna poisťovňa. Oba důchody, v plné výši (konkrétně částka přesahující osvobozenou část 396 000 Kč v roce 2017), byly zdaněny v přiznání k DPFO (dani z příjmů fyzických osob) v České republice, jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů s využitím slevy na poplatníka. Ve Švýcarsku je tato rezidentka České republiky povinna se pojistit podle švýcarského zákona o zdravotním pojištění (Budesgesetz zur Krankenversicherung) ve spojení s bilaterálními smlouvami Švýcarska s Evropskou unií a zaplatit zdravotní pojištění ve Švýcarsku. Švýcarská pojišťovna funguje jako „zprostředkovatelka českého zdravotního pojištění“. 1. Vztahuje se na příjem z důchodu ze Švýcarska článek 19 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem? 2. Je možné částku švýcarského důchodu při zdanění v České republice snížit o zaplacenou částku zdravotního pojištění, které český důchodce neplatí, přestože zdravotní systém bezplatně využívá? Domnívám se, že to, jak výše uvedené důchody v současné době zdaňujeme, odporuje článku 24 odst. 1 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Švýcarskem (zákaz diskriminace). Pro vyjádření rozdílu výše švýcarského a českého důchodu, lze použít přirovnání zdanitelných příjmů u zaměstnance. Švýcarský důchod v České republice lze přirovnat k super hrubé mzdě, zatímco český důchod k hrubé mzdě.

Zaměstnankyně (Slovenka) má otevřenou živnost na Slovensku (kde měla z počátku roku minimální příjmy) a zároveň je zaměstnaná zde v Česku (jen jako zaměstnanec, zde v Česku nepodniká), její příjmy v Česku jsou tudíž více než 90 % + je studentkou VŠ (česká škola). Jak je to případně s ročním zúčtováním/daňovým přiznáním? Může si příjmy ze zaměstnání vyřešit zde v Česku nebo musí komplet vše řešit jen na Slovensku, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění?

Vlastním byt v USA. Mimořádně jsem ho pronajal občance Kanady na dva měsíce za 8 000 dolarů. Jak a kde všude mám zdanit tento příležitostný příjem z nájmu? Zdaním tento příjem v USA a uplatním potom na základě smlouvy o dvojím zdanění v v přiznání v ČR „prostý zápočet“? 

Český občan je zaměstnancem společnosti z 3. země jako obchodní zástupce působící na území České republiky, zahraniční společnost zde nemá žádnou provozovnu ani pobočku. Vzniká jemu jako osobě nějaká povinnost vůči českému finančnímu úřadu? Bude mzdu ze zahraniční firmy, která mu chodí na bankovní účet, ještě nějak danit v ČR? 

Slovenská akciová společnost (A) koupila v červenci 2017 20% podíl na české společnosti s ručením omezeným. V říjnu 2017 byly ze strany této společnosti (A) veškeré akcie české společnost prodány jiné slovenské společnosti (B). Rádi bychom se zeptali, zda tento převod je předmětem zdanění ve smyslu příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SK či podle českého zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak má dojít ke zdanění – má společnost A podat daňové přiznání k DPPO v ČR?

Můj manžel je polským státním příslušníkem a od roku 2015 trvale bydlí se mnou a s našimi dvěma dětmi tady v České republice. Dům, který vlastnil po rodičích v Polsku, již prodal. Stálé zaměstnání má však nadále u polského zaměstnavatele v Polsku, kam každý pracovní den dojíždí přes hranice. V bance v Polsku má taky založen osobní bankovní účet, na který mu zaměstnavatel poukazuje jeho mzdu. Odměny ze zaměstnání a úroky z úspor má vždy zdaněné v Polsku, stejně jako dividendy, které pobírá jako akcionář jedné z polských společností. Zajímalo by mě, zda je můj muž povinen podávat daňové přiznání v České republice, i když všechny jeho příjmy pocházejí z Polska a jsou tam tedy i zdaňovány. Mezi Českou republikou a Polskem přeci existuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, tak se domnívám, že v České republice již žádné daně platit nemusí, a tudíž nemá ani povinnost tady podávat své daňové přiznání.

Stále se opakující dotazy na daňový režim důchodů z důchodového pojištění (nejčastější dotazy směřují ke starobnímu důchodu) mne přivedly ke zpracování tohoto příspěvku, který stručně a s pomocí několika příkladů rekapituluje základní východiska pro určení daňového režimu těchto příjmů.

Bydlím v České republice a vlastním chatu na Slovensku, kterou hodlám pronajmout. Daně z nájmu budu platit v České republice nebo na Slovensku? Musím mít na tuto činnost živnost?

Prazákladem problému s daněmi z příjmů je zásadní rozpor: stát je miluje a poplatníci nenávidí. Oba k tomu mají pádné důvody: stát bez těchto prostředků nemůže financovat veřejné služby a správu země a poplatník logicky „nejásá“ nad tím, že z vlastní kapsy přispívá na platy úředníků, pochybné dotace a předražené veřejné zakázky. Nejvýznamnějšími poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou zaměstnanci, kteří navíc přímo vzorně plní své daňové povinnosti; za to může zejména způsob zdanění mezd, který má na starosti obvykle někdo jiný – zaměstnavatel, který tak není motivován k úspoře na dani, protože nejde o jeho příjem.

Nezisková společnost organizuje koncerty v rámci své hlavní, ale i ekonomické činnosti. Za tím účelem si zve umělce z Anglie, Maďarska, Rakouska a USA. Má nezisková společnost povinnost srážet daň z příjmu v případě že: 1) S umělci sepíše smlouvu na vystoupení, na základě které jim vyplatí odměnu a případně proplatí i jízdné a ubytování. Pokud ano, v jaké výši, co tvoří základ pro výpočet srážkové daně a je k této dani nutné vyplnit nějaký zvláštní formulář? 2) Na vystoupení obdrží fakturu od umělce či agentury z EU či třetí země. Pokud bude povinné srážet daň, co potřebuje umělec k tomu, aby si mohl sraženou daň započítat ve své zemi do daňového přiznání? V jakém případě není nutné daň srážet?

Američan, který se přestěhuje do ČR, je zaměstnán americkou firmou. V ČR pro ni nadále pracuje a dostává plat. Žije tu víc než půl roku, hodlá tu žít natrvalo (stává se českým daňovým rezidentem). Jaký má toto vliv na jeho daň z příjmů? Může podávat sám daňové přiznání a uvést metodu vynětí, či se musí americká firma registrovat v ČR jako zaměstnavatel? Jde o poradenskou činnost. Američan radí klientům v USA. V ČR nemají žádnou jinou činnost. Američan pracuje z domova.

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, vyplatí podíly na zisku třetí osobě - fyzické osobě (daňovému rezidentovi Irska) -, která není v s. r. o. ani jednatelem, ani společníkem, ani zaměstnancem dle definice zákona o daních z příjmů. Tuto výplatu schválí valná hromada, společenská smlouva to umožňuje. Bude tento podíl podléhat standardně 15% srážkové dani z příjmů dle § 8 a 36 zákona o daních z příjmů (Smlouva o zamezení dvojího zdanění nižší sazbu nestanoví), kterou odvede jako plátce česká s. r. o.? 

Společnost v roce 2017 prodala dům ve Španělsku, který měla v majetku. Prodej zajišťovala zastupující španělská advokátní kancelář, ta platila i náklady spojené s prodejem a na závěr je vyúčtovala. Součástí nákladů spojených s prodejem byla daň ze zisku (19 % z rozdílové hodnoty mezi kupní cenou se svými odpočitatelnými výdaji a prodejní cenou se svými odpočitatelnými výdaji) ve výši 21 500 EUR a daň splatná městskému úřadu za nárůst úřední hodnoty nemovité věci za období uplynulé od data posledního převodu nemovité věci, tj. od 25. 6. 1999 ve výši 11 600 EUR. Jak máme tyto daně správně zaúčtovat? A mají se vykazovat v přiznání v oddílu „I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí“?