Dvojí zdanění - strana 5

Stálá provozovna je pojem rozsáhle používaný v oblasti mezinárodního zdanění příjmů a vztahuje se k činnosti tzv. daňových nerezidentů. Než začneme zkoumat tento pojem z pohledu daní z příjmů a účetnictví, je nejprve třeba obecně popsat jednak kritéria pro zdanění příjmů a také to, kdo se z daňového pohledu za daňového nerezidenta vůbec považuje.

OSVČ s trvalým pobytem v ČR vykonává hlavní výdělečnou činnost a dále je zaměstnancem s. r. o. se sídlem v ČR (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Jeho manželka získala práci v Belgii s předpokladem trvání kontraktu na dva roky. Kontrakt je možné prodloužit o další až čtyři roky, nicméně v tuto chvíli není možné předvídat, zda se tak stane. OSVČ má v úmyslu se přestěhovat do Belgie za manželkou a dětmi. Manželka i děti jsou přihlášeny již k pobytu v Belgii a bydlí v pronájmu. Svoji výdělečnou činnost má v úmyslu vykonávat nadále v nezměněné podobě, neboť práci je možné vykonávat z podstatné části přes internet. OSVČ předpokládá, že za účelem vykonávání podnikatelské činnosti stráví v ČR za rok cca 100 dní v roce. V ČR OSVČ vlastní dům, ve kterém bude nadále přebývat po dobu přítomnosti v ČR (cca 100 dní v roce). OSVČ nepředpokládá jiné příjmy než od stávajících klientů – klientelu si chce udržet, neboť počítá s návratem do dvou let (česká klientela tvoří 90 % příjmů OSVČ). OSVČ tedy nepředpokládá žádné příjmy plynoucí od potenciálních belgických klientů. OSVČ prozatím vykonává pro s. r. o. zaměstnání malého rozsahu, nicméně je možné předpokládat, že se jeho plat postupem času zvýší a přejde na dohodu o pracovní činnosti s plnými odvody zaměstnance na sociální i zdravotní pojištění. Toto zaměstnání může vykonávat na dálku, tj. se souhlasem zaměstnavatele. 1. Bude OSVČ po dobu, po kterou bude přihlášena k pobytu v Belgii, daňovým rezidentem v Belgii i přesto, že jeho příjmy pocházejí z cca 85 % od české klientely a klientela je stálá, tj. nezmění se ani po tomto dočasném přestěhování? Musí se tedy přihlásit v Belgii k dani z příjmu fyzických osob? Pokud ano, pak předpokládám, že bude možné v ČR použít metodu zápočtu? Nebo se tento příjem již daněný v Belgii nebude dále přiznávat v ČR? 2. Jakým způsobem bude řešen jeho příjem ze zaměstnání v české s. r. o.?

Zaměstnavatel (s. r. o.) nabídl uzavření pracovního poměru občanovi SR, měl původně nastoupit k 1. 4. 2020, vzhledem k vyhlášení nouzového stavu a situaci kolem COVID19, kdy nešlo překračovat hranice, byla nabídka zrušena. Nebylo možné ani uvažovat o posunutí počátku pracovního poměru, firma již nemá po skončení nouzového stavu pro danou pracovní pozici uplatnění z důvodu poklesu poptávky po jejích službách. Kandidát mezitím podnikl kroky k přestěhování do města, kde firma sídlí, vynaložil určité výdaje na stěhování, zaplatil kauci na nájem… Zaměstnavatel by za normálních okolností byl z titulu předsmluvní odpovědnosti dle NOZ povinen tyto výdaje uchazeči uhradit, byť ještě nebyla uzavřena pracovní smlouva. Zájem uzavřít pracovní smlouvu byl již v takové fázi, kdy o tom ani jedna ze stran nepochybovala. Za daného stavu však existovala k jednání zaměstnavatele ospravedlnitelný důvod a není proto k takové náhradě škody povinen (toto konzultováno s právníkem). Přesto se rozhodl, že uchazeči část nákladů proplatí nebo tam, kde žádné náklady nevznikly, proplatí mu jakousi kompenzaci za stažení pracovní nabídky. Jak se k takové náhradě postavit z pohledu daně ze závislé činnosti a jak z pohledu daňové uznatelnosti takové kompenzace? 1. Spadne příjem do § 6 ZDP jako příjem související s budoucím zaměstnáním, když pracovní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku uzavření dohody o výplatě kompenzace je zřejmé, že k tomu ani k tomu nedojde? Kompenzace je vyplácena právě z toho titulu, že budoucí zaměstnání nevznikne. 2. Uchazeč je slovenský daňový rezident. Má tento příjem zdroj v ČR dle § 22 ZDP a měl by uchazeč zdanit tento příjem v ČR aspoň v rámci § 10 v českém DPFO, pokud se tak nestane dle § 6 ZDP? Nebo jej zdaní pouze dle slovenských předpisů v rámci slovenského DPFO? 3. Bude pro s. r. o. uvedená kompenzace daňovým nákladem?

a) Česká s. r. o. zaměstnává řidiče kamionu, který pendluje po celý rok 4-5 pracovní dny mezi ČR a Německem. Sice jsou v Německu déle než 183 dnů v kalendářním roce, ale české s. r. o. nevznikla v Německu stálá provozovna. Zdanění mezd tedy probíhá v ČR (jsme v souladu s čl. 15 SZDZ ČR-SRN). b) Pokud ale tato česká s. r. o. přidělí řidiče do Německa dle § 43a zákoníku práce a řidiči zase pendlují CZ-DE 4-5 dnů v týdnu? Mzdy vyplácí česká s. r. o., řidiči jsou řízeni od německého uživatele, kamiony má v majetku německý uživatel, CZ řidič musí mít stejné mzdové podmínky jako DE řidič (§ 43a ZP).

S rostoucím počtem nadnárodních společností a objemem mezinárodního obchodu získává problematika převodních cen na pozornosti. Rostoucí počet vnitroskupinových transakcí se spojenými společnostmi v zahraničí bývá častým terčem kontroly správce daně.

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit? 

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Pokud platíme licenční poplatky za antivirový program společnosti v Irsku, sazba srážkové daně by měla být 10 % z užití. S dodavatelem je složitější komunikace a musíme jim zaplatit celou hodnotu faktury a my tady odvedeme ještě 10% na srážkové dani, máme pro ně žádat potvrzení o zaplacení daně a byla by takto zaplacená daň ještě nad hodnotu faktury pro nás uznatelným nákladem. Do Polska platíme také licenci za software, tam je také 10% srážková daň? 

Co vše spadá pod oznamovací povinnost o příjmech plynoucích do zahraničí? Jaké jsou limity a jaký je způsob oznámení na FÚ?

V dřívějších dobách jsme se za hranice Československa nemuseli dostávat tak často. Nicméně tato doba je, jak všichni věříme, nadobro pryč a s otevřením hranic se celkem jednoduše dostaneme do jiných států. S otevřením hranic se do České republiky začali také dostávat právní formy jiných zahraničních států, o kterých dříve nikdo neměl ani ponětí. V následujícím článku se zaměříme na zahraniční formy obdobné jako svěřenský fond.

Klient během roku 2019 obdržel dvě jednorázové platby z veřejného důchodového systému Velké Británie a v prosinci začal pobírat pravidelnou měsíční penzi. Nejedná se o penzi za veřejnou službu. Je český daňový rezident. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem se dočetla, že penze se zdaní pouze v ČR, ale je mi to divné, protože v UK jsou tyto penze osvobozeny od daně. Můžete mi prosím potvrdit, jaký je správný postup? A pokud bude potřeba danit v ČR, je možnost použít částečné osvobození od zdanění důchodů, jako to mají české důchody?

Český daňový rezident (fyzická osoba) obdrží dar od francouzského občana, daňového rezidenta Francie. Předmětem daru bude podíl v obchodní korporaci, jejíž aktiva pozůstávají z více než 50 % své hodnoty z nemovitého majetku umístěného na území Francie. Tento dar bude zdaněn ve Francii daní darovací v souladu s tamní daňovou legislativou. Poplatníkem této daně je obdarovaný, tedy český daňový rezident. Domníváme se, že pro posouzení zdanění v České republice je nutné vyjít z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Francií v oboru daní z příjmu a majetku. Podle komentáře ke vzorové smlouvě OECD, z níž vychází i příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi ČR a Francií, spadají příjmy ve formě darů pod článek 13 – „Zisky ze zcizení majetku“. Komentář na tomto místě zároveň dodává, že článek 2 smlouvy, který vyjmenovává daně, na které se smlouva vztahuje, bývá koncipován natolik obecně, že zpravidla definičně pojme i nejrůznější daně, které mohou jednotlivé státy na příjmy ve formě darů uvalovat. Protože příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Francií obsahuje pouze demonstrativní výčet daní, na které se smlouva vztahuje (..“Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou zejména..“), domníváme se i daň darovací uhrazenou ve Francii je možné v daném případě zahrnout pod působnost smlouvy. V souladu s článkem 23 odst. 2 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Francií pak může obdarovaný započítat daň darovací uhrazenou z příslušného daru ve Francii formou prostého zápočtu oproti dani z příjmů, kterou bude povinen uhradit z nepeněžního příjmu ve formě daru v České republice. Prosíme o potvrzení správnosti výše popsaného závěru, tedy možnosti započítat daň darovací uhrazenou ve Francii oproti daňové povinnosti k dani z příjmů v ČR.

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1. Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů ? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2. Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?

V případech, kdy se společnost rozhodne rozšířit své podnikání i do zahraničí, děje se to nejčastěji tak, že si v zemích, do nichž chce expandovat, nebo kde chce mít umístěn svůj výrobní či výzkumný podnik, založí úplně novou dceřinou společnost, nebo odkoupí podíl v jiném, už fungujícím podniku. V obou případech musí společnost počítat s tím, že se její aktivity v domovském státě i v zahraničí dostanou do hledáčku daňových správ obou zemí. Transakce mezi spojenými osobami totiž mohou sloužit k přesouvání základu daně ze země s vysokým daňovým zatížením do zemí, které mají sazby nižší, případně poskytují jiné daňové výhody (investiční pobídky, daňové prázdniny, osvobození některých transakcí od daně apod). Jakmile dojde k tomu, že daňová správa v jedné ze zemí dojde k závěru, že transferové ceny mezi spojenými osobami nejsou v souladu s její legislativou, a upraví je, dojde automaticky k tomu, že upravovaná transakce je zdaněna dvakrát.

Do Seznamu pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění v daňovém přiznání do sloupce č. 5 se píše zahraniční příjem (jedná li se o příjem ze zaměstnání) v hrubé výši BEZ fiktivního pojištění nebo S fiktivním pojištěním? 

Jsme agentura (s. r. o.), která zajišťuje vystoupení uměleckého souboru. Jednotliví umělci jsou OSVČ, daňoví rezidenti ČR, někteří plátci DPH, a naší agentuře své honoráře fakturují na základě smlouvy o provedení uměleckého výkonu. V červenci jsme zajišťovali vystoupení souboru v zahraničí, které naše agentura fakturovala německému odběrateli. Ten si vyžádal informaci, kolik činí konkrétní honoráře jednotlivých umělců a z této částky v Německu srazil daň z příjmů umělců ve výši 18,8 %. Jak bude vypadat daňový doklad vystavený českým umělcem naší agentuře? Bude základem daně částka původně dohodnutá ve smlouvě (+ DPH), nebo zde bude uvedena částka po sražení německé srážkové daně (+ DPH)? Příklad: Dohodnutý honorář činí 10 000 Kč. Standardně by umělec fakturoval 10 000 Kč + DPH. Z částky 10 000 Kč však byla v Německu stržena daň z příjmů 18,8 %. Pokud by tedy umělec fakturoval 10 000 Kč + 15 % DPH, celkem 11 500 Kč, na účet bychom mu mohli poslat pouze 9 620 Kč a na rozdíl ve výši 1 880 Kč obdrží potvrzení od německého finančního úřadu o zaplacení daně v Německu. Je to v pořádku? Jak toto případně zaúčtovat v našem účetnictví?

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?