Evidence

Jednatel společnosti s ručením omezeným dlouhodobě a v podstatné míře dotuje běžný provoz společnosti ze svých soukromých zdrojů – a to mimo účetní evidenci. Prakticky to vypadá tak, že pořizuje veškeré drobné nářadí a vybavení nezbytné k realizaci zakázek na své jméno a z vlastních prostředků. V účetnictví společnosti jsou následně vykazovány pouze tržby za poskytované služby, avšak náklady jsou evidovány v minimální výši. V souvislosti s tímto bych si ráda ověřila následující: Z pohledu účetnictví a zásady věrného a poctivého obrazu a srovnatelnosti: Domnívám se, že uvedený postup není v pořádku, neboť výrazně zkresluje realitu společnosti? Možnost náhrady za používání vlastního vybavení: Pokud je jedním z motivů uvedeného postupu skutečnost, že část tohoto vybavení je využívána i k soukromým účelům a jednatel chce předejít složitému rozlišování, je možné alespoň interní směrnicí stanovit paušální náhradu za opotřebení vlastního vybavení? Pokud ano, jakým způsobem je to v praxi nejlépe nastavit (např. paušální částka měsíčně, procento z hodnoty, tržeb apod.)? Zachycení vkladu drobného hmotného majetku: Jakým způsobem prosím účetně zachytit vklad drobného hmotného majetku (do 80 000 Kč, hranice účetní jednotky odpovídá hranici pro daňové účely)? Podloženou cenu obvyklou na účet 501 proti závazku vůči jednateli, případně příplatku mimo základní kapitál? Nebo pouze evidence dle interních pravidel, bez účtování? 

S problematikou inventarizace, mank a škod na zásobách a vyřazení zásob velmi úzce souvisí další téma a tím jsou přirozené úbytky zásob a ztratné v maloobchodě, včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

Můj klient FO, měsíční plátce DPH, nakoupil v 10, 11/2024 stavební materiál na sklad, s tím, že tyto zásoby v podobě materiálu budou spotřebovány na jaře 2025, nicméně se tímto dostal do ztráty cca 380 000 Kč, co se týče DPFO, je to v pořádku?

Poplatník má příjmy z nájmu a zdaňujete je dle § 9 zákona o daních z příjmů. Poplatník uplatňuje skutečné výdaje, tj. odpisy nemovitosti. Poplatník v roce 2024 jel předat nájemcům 5× v roce: výpisy za energie, domluvit se ohledně sekání trávy, domluvit připojení k internetu atd. Nájemce nemá svůj vlastní osobní automobil a jezdí v automobilu svého bratra (auto zaregistrované na fyzickou osobou). Může si nájemce uplatnit paušální výdaje ve výši 4 000 × 5 = 20 000 Kč? Může uplatnit k odpisům ještě výdaje 20 000 Kč na automobil? Je to možné bez jakékoliv smlouvy s bratrem, nebo jak to nejlépe daňově vyřešit? Jedná se o klasický nájem rodinného domu.

Jak se sleduje limit 2 miliony, když má fyzická osoba příjmy s 80% i s 60% paušálem?

Inventarizace je základní podmínkou průkaznosti existence a zároveň správného ocenění veškerého majetku a závazků účetní jednotky. Pokud si chcete být při tomto náročném procesu jisti, tento checklist vám bude průvodcem zásadními povinnostmi při inventarizaci, včetně přístupu ke zjištěným rozdílům mezi účetními záznamy a skutečností, vypořádáním inventarizačních rozdílů a jejich náhradami.

Dostali jste pokutu za nepodání nebo pozdní podání kontrolního hlášení? Tento chytrý checklist vám pomůže orientovat se v tom, co proti takové pokutě můžete podniknout, a poradí vám , jak v takové situaci postupovat.

Maloobchod je svým způsobem velmi specifickou a evidenčně náročnou podnikatelskou činností. Denně se mění stavy zásob, přičemž je prakticky nemožné provádět každý den ať již fyzickou, nebo dokladovou inventuru. Vedení skladové evidence, skladních karet podle jednotlivých položek zásob, druhů a značek je technicky obtížné, a v menších prodejnách, kde nejsou používány složité a poměrně drahé softwary pro vedení skladové evidence, takřka nerealizovatelné. S tím souvisí i pečlivé sledování podmínek prodejnosti zboží, tj. fyzického stavu zásob a dob minimální trvanlivosti a použitelnosti, zaznamenávání veškerých slev u zboží horší kvality či zboží s docházející dobou trvanlivosti a použitelnosti a také evidování zboží znehodnoceného tak, že je již není možné prodávat. Vedení evidence podnikatelským subjektům stanoví několik právních předpisů. Veškerá tato evidence v konečné fázi mimo jiné slouží také ke stanovení správného základu daně z příjmů a určení daňové povinnosti. Přehlednost a preciznost evidence zásob je i ve vlastním zájmu podnikatele, může mu přinést výhody např. v ochraně majetku, racionalizaci nákupů a objednávek zboží či v neposlední řadě i v podobě možného nižšího základu daně, čehož lze dosáhnout zcela zákonnými prostředky, jimiž jsou mimo jiné také normy přirozených úbytků zásob a ztratného v maloobchodě, které se na této evidenci zakládají a jsou tak zároveň ekonomicky podložené.

Jak řešit evidenci docházky a samotné mzdy u zaměstnanců, kteří jezdí částečně pracovat do zahraničí (stavební firma)? Zaměstnanec pracuje pro ČR zaměstnavatele na HPP, zaměstnanec je vysílán pracovat na projektu do Norska (má vydaný A1 dokument) jedná se o projekt na delší období. Někdy je v Norsku celý měsíc, někdy jen část měsíce a zbytek pracovní doby odpracuje v ČR (pracuje na více projektech). V květnu se stala situace, kdy zaměstnanec byl v Norsku, ale prvních 14 dnů na projektu nepracoval, zaměstnavatel ho potřeboval až posledních 14d nů, kdy odpracoval 150 h + 16 h dovolené si vzal dovolenou 2. 5., 3. 5. Nevím, jak správně řešit náhrady mzdy v případě státních svátků, dovolené či nemocenské v době, kdy zaměstnanec nepracuje jako např. v květnu prvních 14 dnů. Řešíme, jak nastavit správně pracovní smlouvu, docházku, interní směrnice, rozvrh směn, aby vše bylo v pořádku. 

Dva podnikatelé si mezi sebou vyfakturovali službu. Jeden tedy službu zaplatil, úhrada odešla z účtu 30. 12. (tím pádem je to ve výdajích starého roku) a druhý platbu obdržel, avšak platba přišla 2. 1. Na bankovním výpise je psáno datum zpracování 30. 12. a datum zaúčtování/odepsání 2. 1. Které datum mám brát u druhého podnikatele jako datum pro zaúčtování příjmu? 

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

Pokud bude mít fyzická osoba (podnikatel) nebo s. r. o. ve vnitropodnikové směrnici uvedeno, že drobný majetek do 80 000 Kč nebude evidován a půjde do přímo spotřeby, je nutno mít nějakou evidenci tohoto majetku pro účely kontroly z FU, může ji po poplatníkovi FU požadovat? A je při likvidaci takového majetku (zásoby) nutné mít potvrzení ze sběrných dvorů, že byl např. mobil za odevzdán?

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Stěžovatelce lze dát za pravdu pouze v tom, že případné nevedení skladové evidence nemůže vést automaticky ke stanovení daně dle pomůcek. Takový závěr ovšem správce daně, žalovaný ani krajský soud nečinili. Jejich závěr o nemožnosti stanovení daně dokazováním totiž není postaven jen na nepředložení skladové evidence, ale na nepředložení žádných dokladů, které by ji mohly nahradit a prokázat přehled skladových zásob. Pochybnosti daňových orgánů o neúměrně zvyšovaných zásobách přitom mohla stěžovatelka vyvrátit nejen skladovou evidencí (kterou byla povinna vést), ale také jinými nezpochybněnými důkazy (například výsledkem mimořádné inventarizace, kterou by prokázala skutečný stav skladových zásob). Během daňové kontroly ovšem žádné správci daně nepředložila, ale ani pochybnosti správce daně ohledně výrazného rozdílu mezi přijatými a uskutečněnými plněními žádným způsobem neobjasnila.

Stavební firma účtuje o zásobách metodou B. 1)Má firma povinnost vést skladovou evidenci, pokud veškerý materiál vozí přímo na jednotlivé stavby a žádný svůj sklad, kde by materiál skladovala, ani fyzicky nemá? Doposud firma skladovou evidenci nevedla, pouze na konci roku dělala inventuru majetku na jednotlivých stavbách a materiál, který se nestihl do konce roku spotřebovat, přeúčtovala z účtu 501 na účet 112. Je to správný postup? V jaké ceně by měl být ale v tomto případě materiál na konci roku správně oceněn, pokud neexistuje žádná evidence o pořizovacích cenách? Pokud i přesto, že firma nemá sklad, měla povinnost vést skladovou evidenci, jak by taková evidence měla vypadat? Příjem na sklad by mohla účtárna udělat na základě faktur za materiál, nicméně kdy přesně byl jaký materiál na dané stavbě spotřebován nelze zjistit. 2) Některý materiál je dodáván i s paletami. Palety dodavatel fakturuje klasicky s DPH (firma je může vrátit a nemusí), účtujeme je na příslušnou analytiku účtu 501 a v případě vrácení palet nám dodavatel vystavuje dobropis a my účtujeme na stejnou analytiku mínusem. Zajímalo by mě, zda bychom na konci roku měli dělat inventuru i těchto palet a nevrácené palety přeúčtovat na účet 112? I za předpokladu, že není jisté, že budou palety v dalších letech vráceny (některé se na stavbě zničí, někdy bývají záměrně k něčemu použity, někdy bývají i ukradeny)? Nebo můžeme všechny palety nechat v nákladech a případně ponížit náklady až v účetním období, kdy budou vráceny? Pokud by musela být prováděna inventura i u palet a zjistilo by se, že palety nebyly vráceny a fyzicky je nemáme, musí se účtovat o manku?

Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí pracovního provozu a mohou představovat dramatický zásah nejen do životů konkrétních zaměstnanců a zaměstnankyň. Právní úprava této problematiky ošetřená zákoníkem práce , která je předmětem následujícího textu, zakotvuje zejména povinnosti zaměstnavatele při předcházení i řešení pracovních úrazů a oproti občanskému zákoníku obsahuje speciální úpravu náhrady škody v případě, že k pracovnímu úrazu dojde.

Společnost účtuje materiál způsobem B. Na konci roku provede inventuru materiálu a zjistí, že některé skladové položky materiálu si převzala společnost pro své potřeby a opravy. Materiál je účtován při příjmu faktury 501120/321 . Je třeba vytvořit účetní zápisy např. že materiál byl použit ke spotřebě ve společnost, tzn pořád bude účet 501 ale s analytickým rozčleněním, např. -501120;+501500 ? Nebo jen poznámka ve skladové evidenci postačí ?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 4 Afs 190/2018 , www.nssoud.cz

Dne 1. 12. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoET“), který poměrně významně ovlivnil podnikatelské prostředí v České republice. Zákon o evidenci tržeb byl vzápětí doplněn zákonem č. 113/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Tento doprovodný zákon přinesl související změny v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a v zákoně č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Následující příspěvek přináší nejen základní pojmy a fungování systému elektronické evidence tržeb, ale i jeho promítnutí do účetní evidence, evidence pro účely DPH a evidence tržeb.

Pokud se pojištěnec (což může být mimo jiné i osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt) rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro ni ve zdravotním pojištění mnohé povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného.