Lhůta pro podání daňového přiznání - strana 3

K jakému dni musí malé s. r. o., které bude podávat daňové přiznání za rok 2020 přes datovou schránku, zaslat nejpozději daňové přiznání za rok 2020? Firma nemá audit ani daňového poradce.

Každá větší novela daňového řádu obsahuje skrytá úskalí, která mohou adresáty této právní normy nepříjemně překvapit. Zvláště pak poté, kdy se mění ustálená praxe a následkem je peněžní sankce. Na jedno takové úskalí chci upozornit tímto článkem. Týká se uplatnění penále při podání dodatečného daňového přiznání na výzvu správce daně, tedy situace, při níž byste penále nečekali. Jestliže však čteme mezi řádky (v tomto případě mezi paragrafy), dočkáme se překvapivého zjištění.

Fyzická osoba začala podnikat 2. 3. 2020, platí pro ni, že je povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 25. 1. 2021 dle § 136 odst. 4 daňového řádu? Jestliže podá daňové přiznání ještě 1. 2. 2021, dostane postih?

V následujícím příspěvku bychom zrekapitulovali vývoj legislativy související zejména s pandemií koronaviru, a to za období od května roku 2020. Zaměřili bychom se na změny, které dopadají zejména na podnikatelské subjekty.

Na první straně daňového přiznání je mj. třeba uvést, zda poplatník podává přiznání řádné (a tak je tomu v naprosté většině případů), nebo opravné či dodatečné. Přestože počet podávaných opravných a dodatečných přiznání zdaleka nedosahuje počet řádných přiznání, je nutno správným postupům při jejich podávání věnovat pozornost.

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s nouzovým stavem jsou přijímána a vydávána postupně, daňové subjekty i odborníci se v nich možná trochu ztrácí, proto je v tomto článku shrnu a trochu okomentuji. Kromě daňové oblasti byla přijata ještě celá řada dalších opatření (ošetřovné, „kurzarbeit“, odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, posun termínu pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění atd.). V tomto článku se ale budu věnovat jen daňové oblasti, a to opatřením spadajícím do působnosti Finanční správy, protože jen v této oblasti je opatření celá řada.

Společnost s r. o. podléhá povinnému auditu, tudíž by za rok 2019 – pokud by neexistovala opatření v souvislosti s koronavirem – podávala daňové přiznání 1. 7. 2020. 1. Musí firmy s povinným auditem podávat na FÚ do 1. 4. nějaké oznámení, že jsou povinně auditované, a tudíž se termín prodlužuje? 2. Může být na daňovém přiznání jako podepisující osoba uveden jednatel s. r. o., a podání tudíž může být uskutečněno přes datovou schránku firmy (firma nemá na zpracování žádného daňového poradce)? 3. Pokud povinně auditovaná firma odešle na FÚ přiznání již 28. 2. 2020 a vyvstane jí povinnost platit čtvrtletní zálohy, jaké budou termíny splatnosti těchto záloh?

Shrnutí se většinou dělá na závěr článků, my však učiníme opak. Shrneme-li charakter daňových úlev v souvislosti s epidemií koronaviru, vychází nám jako hlavní smyl těchto úprav pomoc osobám zasaženým touto epidemií (a to ať se jedná o fyzické osoby podnikající nebo nepodnikající nebo o právnické osoby) s cílem co nejvíce zabránit útlumu podnikání nebo i úpadku firem. Jak a zda se to podaří, hodnotit pochopitelně nebudeme, to ukáže jistě čas; v následujícím textu pouze na tyto úlevy upozorníme.

V současné době prakticky celý svět bojuje s epidemií koronaviru a přijímá opatření k zamezení jeho dalšího šíření. Tato opatření samozřejmě mají mimořádný negativní dopad na ekonomiku a jednotlivé fyzické i právnické osoby. Česká republika přijala ke zmírnění těchto dopadů některá opatření, která by měla pomoci zejména podnikajícím subjektům tento nepříznivý dopad překlenout. V následujícím příspěvku bychom chtěli o těchto opatřeních blíže informovat.

Myslím, že úvody jsou v této době zcela zbytečné, přejdeme rovnou k otázkám a odpovědím na to, co nás zajímá v souvislosti se stavem nouze, který je následkem šíření nákazy. Zásadním materiálem je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Zajímá vás, zda můžete poslat daňové přiznání e-mailem? Podrobnou odpověď naleznete u otázky číslo 12.

V této části odpovídáme na následující otázky, které jsou zpracovány pro poplatníky daně z příjmů právnických osob: posun termínu daňového přiznání, odložení lhůty pro placení daně, potvrzení o bezdlužnosti, postihy za nepodání přiznání po 1. 7., přeplatek na dani u s. r. o. podléhající povinnému auditu, uspíšení vrácení přeplatku, spíšení vrácení přeplatku a generální plná moc daňovému poradci, prominutí daně z příjmů právnických osob, akciová společnost a hospodářský rok, nezaplacená záloha na daň z příjmů právnických osob na rok 2020 a stanovení záloh na daň v roce 2020.

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob bude za rok 2019 podáváno v souladu s § 136 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), do 1. 4. 2020 nebo do 1. 7. 2020. Prodloužená lhůta platí v případě, že se jedná o poplatníka, který má povinnost na základě zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo advokát. Podmínkou ovšem je, že příslušná plná moc k zastupování daňovým poradcem je podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tedy do 1. 4. 2020.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2019, čj. 4 Afs 351/2018-60

Lhůta, respektive její zmeškání, může představovat pro daňový subjekt noční můru vzhledem k potenciálním problémům, které může takové promeškání způsobit. Zmeškání určité lhůty totiž bývá obvykle spojeno s negativními důsledky pro daňový subjekt, který pouze ve výjimečných případech může dosáhnout nápravy. Na druhou stranu jsou i lhůty, které jsou závazné pro správce daně, jenž je povinen je respektovat ve vztahu k daňovému řízení. Tento článek obsahuje několik praktických situací, které se týkají právě problematiky lhůt, které by měl každý daňový subjekt znát, aby se vyvaroval možným negativním následkům. Problematika je vysvětlena na příkladech s odkazem na příslušnou legislativu.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 10 Afs 227/2016 , www.nssoud.cz

Pokud daňový subjekt nepodá přiznání k DPH ve stanoveném termínu, pošle ho až například po 20 dnech, pak podává přiznání řádné nebo dodatečné? Je toto stejné u daně z příjmů i u daně z převodu nemovitostí? Pokud tedy podáváme po zákonem stanovené lhůtě pro podání přiznání, jde o dodatečné nebo řádné přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.