Převod vlastnického práva

Společnost pronajímající prostory (pronajímatel) uzavřela nájemní smlouvu s nájemcem s tím, že si do této smlouvy uvedl, že nájemce je oprávněn odložit zaplacení kauce o půl roku s tím, že převádí na pronajímatele vlastnické právo k movitým věcem nájemce tvořící vybavení náj. prostoru k zajištění pohledávek pronajímatele dle § 553 občanského zákoníku s rozvazovací podmínkou, že vlastnické právo Pronajímatele zaniká v případě, že nájemce uhradí kauci či jinou pohledávku vůči pronajímateli. Jak tento soubor vybavení evidovat v účetnictví: v rozvaze/podrozvaze? Jde o zajišťovací institut dle § 2040 občanského zákoníku – movité věci zůstávají v majetku nájemce.

Pořizujeme nový vůz značky Tesla. Tesla odmítá uzavřít smlouvu s leasingovou společností a tudíž faktura za nákup vozu včetně DPH půjde na naši společnost. My následně tento vůz nafakturujeme leasingové společnosti (cena bez DPH) a ta nám vůz bude dále pronajímat formou zpětného leasingu. Jak máme postupovat při účtování? Leasingová společnost nám tvrdí, že automobil si zařadíme do majetku a budeme ho odepisovat, je tento postup skutenčně správný? 

Koupili jsme pozemek - ornou půdu. Dne 8. 3. 2024 podepsána kupní smlouva a zaplaceno. Návrh na vklad do katastru dne 15. 3. 2024. Vyrozumění o vkladu doručeno do datové schránky 12. 4. 2024. Na doručeném vyrozumění je uvedeno „Vklad byl proveden dne 11. 4. 2024 s právními účinky k 15. 3. 2024“. K jakému datu můžeme zařadit do majetku?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2023, čj. 9 Afs 214/2022-77

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2022, čj. 8 Afs 15/2020-85

Rád bych upozornil čtenáře na možná daňová úskalí a rizika, respektive možnosti dosažení daňově optimálních řešení při realizaci příjmů plynoucích z prodeje nemovité věci, zde konkrétně zejména pozemku. V případech změny vlastnického práva k nemovité věci formou kupní smlouvy (tj. úplatně) je nutné pamatovat a zabývat se také otázkami z daňového hlediska, a to konkrétně daně z příjmů (fyzických osob), daně z přidané hodnoty a v neposlední řadě i daně z nemovitých věcí.

Pojímání řetězových obchodů JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Specialis s.r.o., advokátní kancelář V nyní projednávané věci není sporu o tom, že žalobce nakupoval pohonné hmoty způsobem nazývaným „řetězový obchod“. Řetězovým...

Plátce daně splácel úvěr za nakoupený osobní automobil, ovšem po dohodě s bankou a třetím účastníkem došlo podle § 1888 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k převzetí dluhu („Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu“, § 1888 odst. 1 občanského zákoníku ) a k převodu vlastnictví vozidla na nového dlužníka. Nový vlastník (dlužník) bude za původního vlastníka (dlužníka) bance dále splácet zbývající část úvěru.

V Účetnictví v praxi č. 12/2016, s. 36, jsme si v článku o kupní smlouvě představili základní atributy tohoto závazkového vztahu a věnovali jsme se problematice kupní ceny a jejího nastavení. Následující text představí další podstatné otázky, které se k tomuto smluvnímu typu vážou, konkrétně otázku určení okamžiku přechodu vlastnického práva k předmětu koupě v návaznosti na účinnost smlouvy. Tento okamžik je totiž velmi důležitý pro další právní vztahy – kromě účetních a daňových konsekvencí se totiž jedná například i o problematiku přechodu odpovědnosti za škodu na věci.